Americký byznys žádá refundace za cla. Ve hře je nejméně 130 miliard dolarů
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Nejvyšší soud rozhodl poměrem hlasů 6:3, že prezident překročil své pravomoci, když na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) uvalil nová cla na desítky zemí. V současné chvíli Trump zvýšil globální cla na 15 procent. Verdikt soudu však neurčil, zda mají dovozci nárok na vrácení peněz ani jak by měl být proces refundací nastaven. Tuto otázku ponechal nižším soudům.
Americká obchodní komora i Národní maloobchodní federace (NRF) okamžitě vyzvaly k rychlému zahájení procesu vracení zaplacených cel. NRF, která zastupuje velké maloobchodní řetězce i malé obchodníky, uvedla, že refundace by představovaly ekonomický impuls a umožnily firmám investovat do provozu, zaměstnanců i zákazníků.
Podle Americké obchodní komory by rychlé vrácení peněz bylo zásadní zejména pro více než 200 tisíc malých dovozců. Koalice malých podniků We Pay the Tariffs požaduje „plné, rychlé a automatické refundace“ bez složitých administrativních procesů, píše server Financial Times.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta
Money
Zdlouhavý proces
Podle údajů Úřadu pro cla a ochranu hranic (CBP) bylo do poloviny prosince vybráno 133,5 miliardy dolarů na clech souvisejících s opatřeními podle IEEPA. Odhady se však liší. Výzkumné centrum The Budget Lab při Yaleově univerzitě uvádí, že jen v roce 2025 bylo vybráno 142 miliard dolarů, zatímco banka JPMorgan odhaduje, že celkový objem může dosahovat až 200 miliard dolarů.
Analytici zároveň upozorňují, že návrat peněz může být zdlouhavý. Refundace podle nich pravděpodobně budou vypláceny postupně, případ od případu, a mohou trvat měsíce či roky. Platby by měly směřovat přímo dovozcům, kteří cla původně zaplatili.
Prezident Trump označil za „šílené“, že se Nejvyšší soud výslovně nevyjádřil k povinnosti administrativy vracet vybraná cla, a varoval, že spor může pokračovat další roky u soudů. Ministr financí Scott Bessent rovněž naznačil, že případné refundace nelze očekávat v krátkém horizontu.
Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.
AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů
Money
Mimořádná cla byla zavedena po aktivaci zákona IEEPA na začátku dubna. Většina takzvaných recipročních cel vstoupila v platnost 7. srpna. Administrativa rovněž uvalila cla až ve výši 125 procent na Čínu, která byla následně snížena na 10 procent, a zavedla opatření vůči Kanadě a Mexiku.
Většina velkých amerických společností se k žalobám proti clům nepřipojila, některé firmy si však nárok na případnou refundaci předem právně zajistily. Zástupci průmyslu očekávají, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu bude podána řada nových žádostí o vrácení peněz.
Podle výzkumu newyorské pobočky Federálního rezervního systému a německého institutu Kiel nesly americké firmy a spotřebitelé nejméně 90 procent nákladů spojených s těmito cly.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
