Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.
Když dvanáctileté dítě obejde věkovou kontrolu rychleji než dospělý dvoufaktor, není to technologické selhání. To je digitální folklór. A možná i obchodní logika.
Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj tzv. agentní umělé inteligence. Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Tradiční softwaroví lídři jako Salesforce nebo Snowflake čelí nové existenční hrozbě. K propadu akcií o pětinu se přidává agresivní náborová ofenziva firem OpenAI a Anthropic.
Možná takhle bude vypadat budoucnost. Na každém pracovišti bude přítomen nejvyšší ředitel firmy ve formě AI avatara a bude neustále diskutovat s lidmi. Zatím to takto plánují v Metě s figurkou Marka Zuckerberga.
Meta zvažuje rozsáhlé propouštění. Podle informací agentury Reuters by mohlo jít až o pětinu zaměstnanců. Firma zprávu nepopřela, označila ji ale za spekulativní, píše CNBC.
V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.
Americká Meta má za sebou silný závěr roku. Zisk i tržby rostly díky lepšímu využití AI v reklamě. Umělá inteligence pomáhá cílit obsah a zvyšovat návratnost kampaní. Firma zároveň plánuje masivní nárůst investic do AI infrastruktury. A právě návratnost těchto výdajů vyvolává obavy investorů.
Americké technologické firmy sázejí na umělou inteligenci bezprecedentní částky. Podle Bloombergu se jejich budoucí nájemní závazky na datová centra blíží půl bilionu dolarů, což začíná znervózňovat investory.
Zuckerbergův sen o novém metaverzu narazil na hořkou realitu: minimální adopce, drahý vývoj a mizerná technologie. Reality Labs, divize Mety, pálí miliardu dolarů měsíčně a technologickému miliardáři dochází s projektem trpělivost. Pozornost a peníze přesouvá do AI - technologie, která má skutečný komerční potenciál. A investoři Mety její zatím nejdražší omyl přecházejí jakoby nic. Akcie Mety dokonce rostou.
Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích na začátku týdne klesají 📉. Reagují mimo jiné na zprávu, že rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem v jejich konfliktu přinesly pokrok a že Hormuzský průliv zůstává otevřený. Uvedl to americký viceprezident J. D. Vance. Cena severomořské ropy Brent se obchoduje za 77,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI za 73,50 dolaru za barel.
