Největší americké technologické společnosti potvrzují, že jsou hlavními vítězi globálního boomu umělé inteligence. Alphabet, Microsoft i Meta v prvním čtvrtletí vykázaly výrazný růst zisků i tržeb, který táhnou především cloudové služby a reklama propojená s AI.
Možná takhle bude vypadat budoucnost. Na každém pracovišti bude přítomen nejvyšší ředitel firmy ve formě AI avatara a bude neustále diskutovat s lidmi. Zatím to takto plánují v Metě s figurkou Marka Zuckerberga.
Meta zvažuje rozsáhlé propouštění. Podle informací agentury Reuters by mohlo jít až o pětinu zaměstnanců. Firma zprávu nepopřela, označila ji ale za spekulativní, píše CNBC.
V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.
Americká Meta má za sebou silný závěr roku. Zisk i tržby rostly díky lepšímu využití AI v reklamě. Umělá inteligence pomáhá cílit obsah a zvyšovat návratnost kampaní. Firma zároveň plánuje masivní nárůst investic do AI infrastruktury. A právě návratnost těchto výdajů vyvolává obavy investorů.
Americké technologické firmy sázejí na umělou inteligenci bezprecedentní částky. Podle Bloombergu se jejich budoucí nájemní závazky na datová centra blíží půl bilionu dolarů, což začíná znervózňovat investory.
Zuckerbergův sen o novém metaverzu narazil na hořkou realitu: minimální adopce, drahý vývoj a mizerná technologie. Reality Labs, divize Mety, pálí miliardu dolarů měsíčně a technologickému miliardáři dochází s projektem trpělivost. Pozornost a peníze přesouvá do AI - technologie, která má skutečný komerční potenciál. A investoři Mety její zatím nejdražší omyl přecházejí jakoby nic. Akcie Mety dokonce rostou.
Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.
Uplynulý týden přinesl řadu důležitých událostí pro finanční trhy. Předně to bylo setkání Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které by mělo trvaleji odblokovat napjatou situaci mezi USA a Čínou. Nechybělo ani zasedání americké centrální banky či hospodářské výsledky společnosti Meta Platforms. Trhy celkově zůstávají značně překoupené, ale stále platí, že strategie „buy the dip“ se ukazuje jako univerzálně úspěšná. Index S&P 500 se pohybuje poblíž svých maxim, kolem úrovně 6850 bodů.
Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.
Americký prezident Donald Trump hodlá příští týden zvýšit cla na dovoz automobilů z Evropské unie do Spojených států na 25 procent. Informoval o tom dnes na své sociální síti Truth Social. Důvodem je podle něj to, že EU neplní sjednanou obchodní dohodu.
Ceny ropy se dnes výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem páté odpoledne vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod 100 dolarů za barel.
Americká kosmetická společnost Estée Lauder se rozhodla rozšířit plánované propouštění až o 3000 lidí. Firma v dnešní zprávě o čtvrtletních hospodářských výsledcích oznámila, že nyní počítá se zrušením 9 až 10 tisíc pracovních míst. To odpovídá zhruba 17,5 procenta její pracovní síly z poloviny loňského roku. V únoru firma uváděla, že hodlá propustit až 7000 lidí.
Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.
Turecká policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
Rusko zakázalo dovoz radioelektronických zařízení určených pro satelitní spojení. Týká se to i terminálů systému Starlink pro satelitní přístup k internetu, který vyvinula firma SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. Informují o tom ruská média. Moskva tvrdí, že opatření udělala kvůli ochraně národní bezpečnosti.
Čínský technologický gigant Huawei očekává, že své tržby z čipů pro umělou inteligenci (AI) letos zvýší nejméně o 60 procent na zhruba 12 miliard dolarů (249 miliard korun). Těží z poptávky čínských firem po domácí alternativě k Nvidii. Firma by tak v tomto roce získala největší podíl na čínském trhu s AI čipy, píše s odkazem na své zdroje deník Financial Times.
Donald Trump vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. Už dříve americký prezident hovořil o snížení počtu amerických vojáků v Německu. Trump dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO včetně Itálie, Španělska a Německa, že odmítají podpořit americkou-izraelskou válku proti Íránu a že nedostatečně investují do obrany. Šéf Bílého domu už také naznačil, že přemýšlí o odchodu USA ze Severoatlantické aliance.
Ruská armáda v dubnu proti Ukrajině poslala skoro 6000 dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající ruskou invazi do sousední země. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil.
Senátoři budou mít na asistenty ode dneška celkem až 60 tisíc korun měsíčně, stejně jako poslanci. Navýšení o pět tisíc za měsíc schválil tento týden senátní hospodářský výbor. Navázal tak na obdobné rozhodnutí sněmovního rozpočtového výboru z počátku dubna.