Trhy letos porostou, ale ne všichni vydělají. Analytici upozorňují, že rok 2026 přinese návrat k fundamentům, vyšší volatilitu a konec tolerance k prázdným slibům.
Po třech velmi silných letech vstupují finanční trhy do roku 2026 s vysokými valuacemi a výrazně střízlivějším očekáváním. Růstový příběh pokračuje, ale éra snadných výnosů končí, shodují se oslovení analytici. Klíčová podle nich bude selekce, práce s rizikem a schopnost rozlišit realitu od euforie – především kolem umělé inteligence.
Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma Investiky, čeká americký trh spíše umírněný rok. U indexu S&P 500 počítá s růstem kolem pěti procent a upozorňuje na ochlazení AI euforie. „Reálné komerční využití AI bude složitější, než si dnes trh představuje,“ říká Hradil. Rizikem zůstává i americká inflace, která může Fed nutit k opatrnějším krokům.
Zlatý rok pro investory? Na burzu se chystají nejzajímavější firmy za dekádu
Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.
O něco optimističtější je Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. Ten očekává růst zisků firem v indexu S&P 500 o 12 až 13 procent, což by mohlo index posunout zhruba o 9 až 11 procent výše. Tahouny mají zůstat technologie, polovodiče a AI, zároveň ale varuje před přehříváním trhu a vznikem dílčích bublin.
Umělá inteligence zůstává hlavním strukturálním tématem, jenže investoři už nebudou tolerovat pouhé sliby. Podle analytika Lukáše Rašky z Portu se začne tvrdě hodnotit návratnost investic. Firmy, které AI skutečně promění ve vyšší zisky, zůstanou vítězi. Ostatní čeká volatilita.
Český investor má potenciál být jako Warren Buffett, říká Stacha z Investony
Češi nechávají na běžných účtech ležet čtyři biliony korun. Platforma Investona, která vyrostla za základech obchodníka s cennými papíry Colosseum, po přejmenování Czech Asset Investments. Chce si na trh jít právě pro tyto peníze. „Češi, přestože jsou konzervativní, v posledních letech mnohem víc přemýšlejí o investicích,“ říká Radek Stacha, spoluvlastník Czech Asset Investments.
Evropa podle Hradila znovu přitahuje pozornost. Index STOXX 600 by podle něj mohl přidat kolem sedmi procent, investory láká nižší ocenění a institucionální stabilita. Podobně to vidí i Raška, který očekává pokračování růstu akcií, ale tempem bližším historickému průměru. „Rok 2026 bude víc o fundamentu a diverzifikaci,“ upozorňuje.
Tomáš Cverna, analytik XTB, upozorňuje, že rozvíjející se trhy mohou po silném roce zpomalit. Klíčovým faktorem bude americký dolar – jeho další výrazné oslabení už nepovažuje za pravděpodobné. Míšek zároveň varuje, že případné rychlé posílení dolaru by mohlo výrazně snížit zisky amerických firem a odhalit, jak velkou roli dosud hrál měnový efekt.
DeepSeek už trhy neděsí. Loňský šok z čínské AI se neopakoval
Asistent umělé inteligence čínského start-upu DeepSeek před necelým rokem výrazně otřásl technologickými trhy. Uvedení modelu R1 vyvolalo paniku mezi investory a prudké výprodeje akcií předních západních technologických firem. Obavy tehdy směřovaly k možné ztrátě dominance Spojených států v oblasti umělé inteligence.
Na komoditních trzích se analytici shodují, že klíčovou roli bude i letos hrát geopolitika. Zlato podle Hradila může posílit zhruba o deset procent díky pokračujícím geopolitickým rozepřím. Míšek jde ještě dál a připomíná, že poptávku po zlatě dlouhodobě podporují centrální banky v rámci snižování závislosti na americkém dolaru. Podle něj se trh s drahými kovy nachází spíše v ranější fázi širšího investičního cyklu, nikoli na jeho konci.
Timur Barotov: Růstový trh dozrává. AI bublina a úvěrové riziko jej může ukončit
V posledních pěti letech došlo k inflaci téměř všeho – od spotřebního zboží přes komodity až po investiční aktiva. Tato inflační epizoda byla logickým důsledkem nouzového navyšování množství peněz v oběhu vládami a centrálními bankami na počátku pandemie.
Ropa má naopak složitější výhled. Hradil očekává zhruba desetiprocentní pokles ceny kvůli převisu nabídky nad poptávkou. Míšek připouští i scénář poklesu ceny ropy Brent směrem k 50 dolarům za barel, mimo jiné kvůli geopolitickému tlaku na zvýšení produkce a strategickým zájmům Spojených států.
Kryptoměny: jen pro silné žaludky
Na kryptu se analytici shodnou rychle. Volatilita zůstane extrémní. Cverna dává přednost bitcoinu před altcoiny, Raška připomíná, že kryptoměny by měly zůstat jen doplňkem portfolia. Hradil otevřeně přiznává, že jejich směr je prakticky neodhadnutelný.
Rok 2026 má potenciál být pozitivní, ale nebude jednoduchý. Investory čeká méně euforie, více práce a tvrdší rozlišování mezi vítězi a poraženými. Podle analytiků právě disciplína, diverzifikace a realistická očekávání budou rozhodovat víc než kdy dřív.
Související
Týden tradera: Výprodeje na S&P 500 začaly i bez zásahu Fedu, zlevnilo též zlato
Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.
S výjimkou roku 2021, kdy na burzy masivně vstoupily takzvané SPAC společnosti, může být rok 2026 skutečným zlatým věkem pro investory i pro emitenty akcií. V letošním roce se totiž na burzu chystají firmy, které v důsledku řady geopolitických i technologických událostí v posledních letech dorostly do obří velikosti a bez externího kapitálu již nedokážou skokově růst. A jsou to většinou firmy působící v rapidně rostoucích odvětvích, jako je umělá inteligence, zbrojní průmysl nebo finance.
Rok 2025 navíc ukázal, že investoři na nové akcie čekají. „Po letech nejistoty se situace na trhu IPO konečně uklidnila a investoři přenastavili své chování na nové podmínky. I díky tomu jsou vyhlídky pro další období ‚opatrně optimistické‘,“ uvádí IPO report 2025 poradenské společnosti EY. „Situace na trhu IPO vloni byla ovlivněna nelineárním, zrychleným, volatilním a propojeným (NAVI) prostředím, protože dynamika trhu se stala složitější,“ stojí dále v reportu.
Velké startupy jdou na burzu
Ale to je právě prostředí, které může firmám skutečně dobře připraveným na vstup na burzu přihrát mimořádné příjmy z primárního úpisu akcií, shodují se analytici napříč trhem.
„V tomto dynamickém prostředí je připravenost klíčová. Společnosti, které jsou disciplinovaně připraveny, budou mít dobrou pozici k tomu, aby mohly rychle a strategicky reagovat na příznivé příležitosti na trhu,“ připomíná Rachel Gerring z EY sledující zejména americký trh IPO.
A právě obří firmy, kterým se povedlo mimořádně využít změn posledních let, se nyní dostaly do fáze, že si jdou na burzu pro peníze na další růst. Zde jsou nejočekávanější IPO pro letošní rok, z nichž některá jsou již ohlášená, o dalších se zatím stále spekuluje.
Tohle se může Donaldu Trumpovi vymstít. Americké burzy vynášejí hůř než zbytek světa, Praha je naopak v čele
Akcie zahrnuté do indexu S&P 500 v letošním roce nabídly průměrný výnos 17,4 procenta. To je sice solidní, ale ve srovnání s dalšími světovými burzami jde o nejhorší výsledek od roku 2009. Naopak výrazně lépe se dařilo pražské burze.
SpaceX se v poslední části roku 2025 stal největší privátně vlastněnou společností světa. Interní prodej akcií firmu nacenil na 800 miliard dolarů, což se mimo jiné výrazně podepsalo na růstu majetku zakladatele společnosti Elona Muska.
Vesmírný startup již oficiálně zveřejnil záměr vstoupit na burzu v roce 2026. Původně se spekulovalo, že by na burzu šla část akcií celé firmy s cílem vybrat zhruba 30 miliard dolarů, což by celou firmu nacenilo na více než 1,5 bilionu dolarů. Později se ale začaly rojit spekulace, že Musk nakonec vyčlení telekomunikační část SpaceX Starlink a na burzu pošle akcie samostatného Starlinku.
Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin
Oficiální žádost o primární úpis akcií téměř potichu podala komunitní síť Discord. Na přípravách vstupu na burzu spolupracuje s bankami Goldman Sachs Group a JPMorgan Chase. Chatovací platforma Discord, oblíbená hlavně u hráčů a programátorů, měla podle prosincového prohlášení více než 200 milionů měsíčních uživatelů.
O detailech případného úpisu zatím neexistují informace. Poslední valuace firmy se uskutečnila v roce 2021, tehdy byl Discord naceněn na 15 miliard dolarů, krátce předtím přitom vedení společnosti odmítlo nabídku Microsoftu na převzetí ve výši 12 miliard dolarů. Již tehdy firma uvedla, že svou budoucnost vidí v burzovním financování.
Discord zároveň neustále bojuje s nedostatečnou ochranou zejména mladších uživatelů a bývá často uváděn jako platforma pro šíření závadného obsahu a potenciálně nebezpečného chování.
Discord napadli hackeři, pronikli k údajům některých uživatelů
Hackerům se podařilo proniknout k údajům některých uživatelů populární komunikační platformy Discord, a to prostřednictvím kybernetického útoku na jednoho z poskytovatelů služeb pro tuto platformu.
Tvůrce populárního chatbota Claude patří k nejrychleji rostoucím firmám světa. Aktuální spekulace a probíhající kola financování naznačují, že Anthropic cílí na valuaci mezi 300 a 350 miliardami dolarů, přitom ještě vloni v březnu činilo nacenění „pouhých“ 60 miliard dolarů.
Anthropic si pro vstup na burzu najal prestižní právnickou firmu Wilson Sonsini, která v minulosti realizovala IPO pro Google nebo Teslu.
Startup bývalých členů OpenAI nabral další miliardy
Startup Anthropic, tvůrce populárního chatbota Claude, právě získal další miliardy. Jeho hodnota se více než zdvojnásobila na 183 miliard dolarů (3,9 bilionu korun).
Česká zbrojařská a strojírenská společnost Czechoslovak Group (CSG) zvažuje, že uvede až 15 procent svých akcií na burzu. Agentuře Reuters to řekl její majitel a předseda představenstva Michal Strnad. Získané prostředky by firma využila na další fúze a akvizice.
Co se případného nacenění české zbrojařské jedničky týče, podle výpočtů Reuters by v případě ocenění na úrovni Rheinmetallu mohla mít CSG podnikovou hodnotu mezi 34 a 50 miliardami eur, a to ještě před uplatněním případné slevy. Bloomberg dříve s odkazem na své zdroje uvedl, že cílová hodnota CSG se pohybuje kolem 30 miliard eur (zhruba 725 miliard korun).
O možnost investovat do CSG je mezi českými i evropskými investory mimořádný zájem, jak ukázaly například poslední emise dluhopisů, po kterých se doslova zaprášilo. Není tedy překvapení, že Strnad zvažuje uvést akcie podniku na některou z velkých evropských burz, zatím je nejpravděpodobnější Amsterdam.
Zbrojař Strnad zvažuje, že otevře CSG investorům. Ve hře je burza v Amsterdamu
Miliardář Michal Strnad zvažuje, že pošle svůj zbrojní gigant CSG na burzu. Prodejem menšinového podílu chce financovat další expanzi. Zalistování by mělo proběhnout na burze v Amsterdamu.
Do fáze, kdy je zralý vstoupit na burzu, se dostal také estonský startup Bolt. Jeho CEO a zakladatel Markus Villig opakovaně potvrdil, že cílem firmy je být připraven k IPO v roce 2025/2026. Nyní tedy lze počítat s rokem 2026.
Bolt si již najal poradenskou firmu PJT Partners a zajistil si úvěrový rámec ve výši 220 milionů eur od konsorcia bank (včetně Citi, Goldman Sachs a JPMorgan), který slouží primárně jako polštář pro hladký proces vstupu na burzu.
Poslední velké investiční kolo v roce 2022 ocenilo firmu na 8,4 miliardy dolarů. Díky nárůstu tržeb a zlepšení ziskovosti v roce 2025 se očekává, že při IPO bude tato hodnota výrazně vyšší. Firma by se tak mohla obchodovat na úrovni 12 až 15 miliard dolarů.
Konec elektrokoloběžek v Praze: Bolt odchází, Lime sází na kola
Společnosti poskytující sdílené elektrokoloběžky se se zákazem poskytovat tuto službu v Praze popasovaly různě. Zatímco Bolt s mikromobilitou úplně končí, Lime v Praze plánuje dále nabízet sdílená elektrokola.
Jako nadějná působí možnost, že by se začalo veřejně obchodovat s akciemi evropské neobanky Revolut. Ta totiž za dekádu od svého vzniku učinila celou řadu důležitých kroků včetně vytváření čistých zisků a nyní se již zdá jako připravená na vstup na burzu.
Poslední interní obchody s akciemi firmu nacenilo na 75 miliard dolarů, odhaduje se, že IPO by hodnotu banky povýšilo k hranici sto miliard, možná i výš. To by Revolut zařadilo v žebříčku všech světových bank kamsi na 30. příčku (aktuálně se pohybuje na konci první padesátky).
Nicméně zakladatel a CEO Revolutu Nikolaj Storonsky v prosinci 2025 naznačil, že IPO v roce 2026 není prioritou a nově se spekuluje, že firma na burzu vstoupí až v příštím či přespříštím roce.
Revolut je hodnotnější než většina evropských bank
Původně fintechový projekt Revolut se za posledních několik let vyšvihl mezi největší finanční startupy světa. Nyní pro zaměstnance chystá možnost prodeje jejich interních akcií s cenovkou 1381 dolarů. Celou banku to přitom naceňuje na 75 miliard dolarů. Tím by se Revolut stal 41. nejhodnotnější bankou světa.
K nejočekávanějším IPO posledních let spolu se SpaceX patří také OpenAI. I o něm se spekuluje, že by se v nějaké podobě mohl objevit na burze ještě v letošním roce, nicméně brání tomu celá řada nejistot. Těmi hlavními jsou přitom složitá vlastnická struktura, která vychází z původně neziskové orientace firmy, dále pak dávná investice Microsoftu, který má právo na výrazný podíl ve firmě.
Vyřešit tyto problémy byl hlavní úkol spoluzakladatele a CEO OpenAI Sama Altmana v minulém roce. A do velké míry se mu to podařilo. Hlavní zisková část se změnila na Public Benefit Corporation (PBC). To je typ firmy, která má sice generovat zisk, ale v zákonných stanovách má zakotveno, že musí upřednostňovat veřejné blaho (poslání AGI pro všechny) před zájmy akcionářů.
Původní nezisková organizace stále existuje. Už ale firmu přímo neřídí tak rigidně jako dřív. Místo toho drží v ziskové části podíl (cca 26 procent), který má dnes hodnotu přes 130 miliard dolarů. Tento podíl bude nadace využívat na filantropii a výzkum bezpečnosti AI.
V nové struktuře také padly limity na to, kolik mohou investoři vydělat, což byl klíčový krok, aby firma mohla v roce 2026 vůbec uvažovat o IPO. Pokud by k tomu došlo, odhaduje se, že by nacenění zcela jistě dosáhlo částky 1 bilionu dolarů.
Co se vztahu s Microsoftem týče, došlo k jasnému vydefinování několika zásadních podmínek. Tou hlavní je vlastnický podíl, Microsoft nově drží přibližně 27 procent firmy. Microsoft má dále práva na technologie OpenAI (jako GPT-5 nebo Sora) až do roku 2032. Má také exkluzivitu na poskytování těchto modelů přes API na svém cloudu Azure.
Ve smlouvě je však také doložka, že veškerá práva Microsoftu zanikají v momentě, kdy OpenAI (nebo nezávislá komise) prohlásí, že dosáhla AGI (obecné umělé inteligence). Microsoft pak k těmto „božským“ modelům nebude mít automatický přístup.
Amazon chce podíl v OpenAI. Nabízí až deset miliard dolarů
Po Microsoftu by mohl do OpenAI vstoupit další technologický gigant. Amazon jedná s vývojářem chatovacího systému ChatGPT o investici ve výši 10 miliard dolarů.
Souboj dvou AI společností - OpenAI a xAI - je zároveň soubojem dvou předních postav v technologickém světě. Sam Altman, stojící za OpenAI, a Elon Musk, šéf xAI, se vzájemně opravdu nemusí. A spor mezi nimi se nyní ještě vyostřuje, protože Altman pro svou společnost ulovil bývalého Muskova finančního ředitele Mikea Liberatoreho.
Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.
Režimy padají, lidé čekají na návrat. Zkusme se zamýšlet i nad touto rovinou: dějiny možná píší vůdci, ale ve skutečnosti stojí na zádech milionů bezejmenných lidí.
Venezuela: stát v rozkladu, národ v exilu
Ve Venezuele jsem před zhruba dvaceti lety měsíc cestoval a byla to jedna z nejlepších zemí, které jsem navštívil. Příjemní lidé, nádherná země, naprosto úžasná a rozmanitá příroda – od oceánu a pralesů přes stolové hory a vodopády až po vysoké hory. A tehdy byla i poměrně bezpečná, snad s výjimkou favel v Caracasu.
Trump sahá po venezuelské ropě. Slibuje prospěch všem
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Venezuela předá USA až 50 milionů barelů sankcionované ropy. Výnosy z prodeje mají podle něj sloužit lidem obou zemí, experti ale varují před riziky.
Byla také potenciálně bohatá, ale Chávez a Maduro ji tragicky přivedli na buben.
Jejich vojenské junty zavedly tvrdý represivní režim. Spousta lidí skončila ve vězení, řada byla zabita a asi osm milionů obyvatel ze země uteklo. Neutekli za lepším životem, utekli, aby přežili.
Dnes žijí především v Kolumbii, Chile, Peru, Panamě a dalších sousedních zemích, část také v USA – často ve velmi složitých podmínkách. Těch osm milionů Venezuelanů ale ví, kde je jejich domov. Jen se tam zatím nemohou vrátit. Jejich návrat by navíc ulevil i zemím, které je dnes hostí.
Nejde jen o pád Madura. Jde o návrat domů z exilu
Při dalších cestách v regionu jsem potkával spoustu emigrantů z Venezuely, kteří uprchli. Buď jim přímo hrozila perzekuce, nebo chudoba a kriminalita gangů, které mezi sebou válčily, proměnily části země v téměř neobyvatelné oblasti.
Všichni ale měli jedno společné: chtěli se vrátit, jakmile to půjde. Mají k zemi obrovský vztah, milují ji. Proto dnes vidíme oslavy pádu Madura a tančící lidi v ulicích různých zemí – pro mnohé to znamená naději na návrat domů.
Karel Pučelík: Trump jedná na vlastí pěst. Kde se zastaví? V Nuuku?
Čekají nás napínavé dny. Až budoucnost ukáže, zda byl plán Donalda Trumpa na svržení venezuelského diktátora úspěšný. Pro tamější lid to nemusí znamenat svobodu a demokracii, stejně tak může na straně obětí skončit i mezinárodní právo.
Došlo k obrovskému „brain drainu“. Země přišla o velkou část své inteligence a technické expertízy. Stát vyhnal vlastní budoucnost – to diktatury dělají.
Jen doufám, že celé tyto mocenské šachy nakonec dopadnou pro Venezuelany dobře. Propuštění politických vězňů a umožnění návratu lidí z exilu je nutným předpokladem dalšího rozvoje. Naděje v exilu by znamenala skutečný konec madurismu.
Složitá obnova země
Obnova státních institucí nebude jen o výměně ministrů a generálů. Půjde o návrat důvěry ve stát jako takový. Ve Venezuele se lidé naučili, že zákon nechrání, ale ohrožuje, a že úřad není služba, ale past.
Pokud dojde ke stabilizaci situace a návratu k normálnějšímu fungování, čeká zemi nesmírně složitá a dlouhodobá práce: obnova institucí, modernizace základních veřejných služeb, návrat právního státu a fungujících pravidel.
Zajištění bezpečnosti nebude znamenat jen snížení kriminality. Stát bude muset znovu získat monopol na násilí. Dnes ho sdílejí gangy, polovojenské milice, drogové struktury i části armády.
Kauza Česko Davida Ondráčky: Jak se zrodili čeští političtí kmotři
Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.
A ekonomická obnova nebude možná bez diverzifikace. Ropa bude zásadní, ale sama zemi nespasí. Zemědělství, lehký průmysl, služby a potenciálně i turismus mohou vytvořit pracovní místa a vrátit lidem důstojnost mimo státní sektor.
Nad tím vším navíc visí otázka smíření hluboce rozdělené a zraněné společnosti. Najít alespoň minimální společenský konsenzus je možná úplně nejtěžší úkol.
Jde o komplexní proces po pádu každé diktatury, vojenské junty nebo války. Má svá místní specifika, ale také mnoho společných rysů. Jednou se bude týkat i Ukrajiny, až válka skončí.
OBRAZEM: Po únosu Madura přitvrzení. Ulice Caracasu hlídají ozbrojenci
Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.
