Čekají nás napínavé dny. Až budoucnost ukáže, zda byl plán Donalda Trumpa na svržení venezuelského diktátora úspěšný. Pro tamější lid to nemusí znamenat svobodu a demokracii, stejně tak může na straně obětí skončit i mezinárodní právo.
Asi málokomu je Nicoláse Madura líto. Venezuelský diktátor se u moci léta držel falšováním voleb a brutálním porušováním lidských práv. Že jeho vláda skončila, je vlastně dobrá zpráva, i když to pro jihoamerickou zemi nemusí znamenat nástup demokracie a svobody. Těžko lze předpovídat, jaký bude další vývoj nebo nakolik je tamější režim pevný.
Rovněž je pochopitelné, proč byl Maduro Američanům trnem v oku. Způsob, jakým svržení diktátora americký prezident Donald Trump dosáhl, přesto jen tak akceptovat nelze. Z jeho strany se jedná o další rozhození křehké mezinárodní rovnováhy, což může mít dalekosáhlé důsledky.
Aktualizováno
Trump zajal Madura a nevyloučil další útoky na Venezuelu. Putin akci odsoudil
Spojené státy provedly ve Venezuele vojenský zásah, při kterém zajaly a odvezly ze země autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho ženu Cilii Floresovou. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který později prohlásil, že USA budou řídit Venezuelu, dokud nebude možné bezpečně předat moc. Nevyloučil přitom druhý úder proti zemi. Maduro byl podle šéfa Bílého domu přepraven na americkou loď a s manželkou budou dopraveni do New Yorku, kde čelí obviněním. Venezuela vyhlásila výjimečný stav, ohlásila rozsáhlé nasazení armády a vyzvala obyvatele, aby vyšli do ulic na protest proti úderu.
Že Trumpovi nezáleží na mezinárodním právu a už vůbec ne na nějakých zvyklostech, to je obecně známo. V případně tohoto útoku však mezinárodní právo úplně ignoruje. Tentokrát už nejde o ekonomiku nebo obchod, ale o ozbrojený konflikt. Nejlépe to shrnuje Julian Borger z deníku The Guardian: „Trump tento systém naprosto pohrdá. Na svět se dívá očima imperialisty z 19. století, ale se zbraněmi 21. století.“
Trump se chová, jako by na nikom jiném nezáleželo. Dříve se přitom, co se zahraničních konfliktů týče, držel poměrně zpátky. Jeho MAGA voliči jsou spíše izolacionisté, takže nejsou zrovna příznivci amerického „rozvážení“ demokracie. Trumpivým snem byla Nobelova cena za mír. To už ale patrně neplatí. Co stojí za touto změnou? Chce tím odvrátit pozornost od domácích problémů? Třeba od svého zapletení s Jeffreym Epsteinem?
Kauza Česko Davida Ondráčky: Jak se zrodili čeští političtí kmotři
Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.
Ať už jsou Trumpovy důvody jakékoliv, útok ve Venezuele představuje nebezpečný precedent. Kde se toto americké samoděržaví zastaví? Má třeba Grónsko začít brát Trumpovy hrozby o obsazení ostrova smrtelně vážně? Možná ano, Trump ukazuje, že na své „spojence“ nutně nemusí brát ohled.
Mstitel bez pravidel v Bílém domě není pro svět nic pozitivního. Případů, kdy se spojení mezi americkou administrativou a mezinárodním právem ukázalo jako symbolické, najdeme v moderních dějinách celou řadu. Ještě nikdy však v takovém rozsahu. Nikdy jsme se nemuseli ptát, jestli zda jsou USA ještě spojencem Evropy, nebo jestli si raději nehlídat záda.
A konečně, jaký Trump dává signál diktátorům po celém světě? Ti malí se možná bojí o svůj další osud, ale ti velcí, třeba Rusko a Čína, si mohou mnout ruce. Když i – někdy samozvaný – garant svobody a práva hraje vyloženě silovou hru, proč by nemohli i oni? Pokud mají dostatečnou převahu, dost možná se nemusí nikoho ptát ani se obávat následků. Ostatně si nelze nevšimnout, že Trump ty velké kárá, ale bomby posílá jen k těm slabším.
Související
Aktualizováno
Pro tuto chvíli přebíráme vedení Venezuely, uvedl Trump a nevyloučil další údery
Domácí filmová zábava prošla od začátku 21. století zásadní proměnou. Během dvou desetiletí jsme se přesunuli od analogových videokazet VHS a prodeje DVD disků až k éře on-line streamovacích služeb. Zatímco digitální streaming reprezentovaný Netflixem a dalšími globálními hráči se stal jasným vítězem nového modelu konzumace obsahu, fyzické nosiče utrpěly drtivý pokles zájmu.
VHS kazety vládly domácí zábavě v 80. a 90. letech, ale nástup DVD na konci 90. let odstartoval jejich ústup. DVD nabídlo výrazně lepší obrazovou i zvukovou kvalitu a především větší uživatelský komfort (například možnost přímého výběru kapitol či bonusový obsah). Během první dekády 21. století DVD postupně vytlačilo VHS z trhu.
Výmluvným milníkem byl rok 2016, kdy japonská firma Funai jako poslední výrobce ukončila produkci videorekordérů VHS – po zhruba 40 letech existence formátu. Mnohé tehdy překvapilo, že se videopřehrávače VHS vyráběly tak dlouho. Faktem však je, že ještě v polovině nultých let měla videorekordér doma více než polovina amerických domácností, i když už sloužil spíše jen k přehrávání starých kazet.
Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
V Česku probíhal nástup DVD obdobně. První DVD tituly se objevily koncem 90. let a kolem roku 2004 dosáhl trh vrcholu – v tomto roce se v ČR a SR prodaly DVD filmy za cca 730 milionů korun. VHS kazety byly na ústupu a diváci masově přecházeli na nový formát.
Prodejny a videopůjčovny začaly nahrazovat nabídku VHS za DVD. Legendární videopůjčovny, které v 90. letech rostly jako houby po dešti, se ještě počátkem nultých let držely – například v Praze fungovaly stovky půjčoven. Avšak s rozšířením DVD (a později nástupem internetu) jejich éra skončila. V září 2017 ukončila provoz poslední klasická videopůjčovna v Praze na Vinohradech, čímž se symbolicky uzavřela jedna kapitola filmové kultury.
2000-2025 OpenAI / Stanislav Šulc
Slepá větev: Blu-ray a HD-DVD
S rostoucí oblibou televizí s vysokým rozlišením kolem poloviny nultých let hledal filmový průmysl nástupce DVD s vyšší kapacitou a rozlišením. Výsledkem byl souboj dvou konkurenčních formátů: Blu-ray Disc, za nímž stála Sony a hollywoodská studia jako Disney či Fox, a HD-DVD prosazovaný Toshibou ve spolupráci s dalšími studii.
„Formátová válka“ začala zhruba v letech 2006–2007 a trvala necelé dva roky. Vyústění přišlo v únoru 2008, kdy Toshiba oznámila, že končí s podporou HD-DVD a uznává porážku – vítězem se stal Blu-ray. Blu-ray disky nabídly až pětinásobnou kapacitu oproti DVD a umožnily distribuci filmů ve vysokém rozlišení 1080p. Zpočátku to vypadalo, že Blu-ray převezme štafetu po DVD podobně, jako DVD nahradilo VHS.
Krátkodobý úspěch
Ve skutečnosti však nástup Blu-ray přišel ve složité době. Mnoho běžných spotřebitelů bylo s kvalitou DVD spokojeno, a navíc se již začínaly objevovat první vlaštovky digitální distribuce filmů on-line. Přesto kolem roku 2008 krátkodobě ožil i trh s fyzickými nosiči – někteří distributoři a půjčovny doufali, že nové vysokokapacitní disky trh oživí. Například v ČR se tehdy Blu-ray nosiče začaly objevovat ve větší míře a roku 2008 se trh díky novým nosičům ještě oklepal.
Prodeje Blu-ray v ČR skutečně zpočátku rostly – například v roce 2011 vzrostly tržby z Blu-ray o 44 procent na 72 milionů korun (prodalo se asi 203 tisíc BD disků). Ve stejném roce se však v ČR stále prodalo přes 3,1 milionu kusů klasických DVD, takže Blu-ray zůstal menšinovým formátem.
Celosvětově rovněž Blu-ray nikdy nedosáhl masového rozšíření, jaké mělo DVD – používali ho hlavně filmoví nadšenci kvůli bonusům a kvalitě obrazu. A dodnes je vyhledává jen úzká skupina sběratelů.
Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn
S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?
Zatímco na počátku 21. století trh s DVD prosperoval, po roce 2005 začal pozvolný pokles zájmu o fyzická média – a v následujících letech se změnil v strmý pád. V USA vrcholily tržby z prodeje DVD kolem roku 2005, kdy dosáhly zhruba 16 miliard dolarů. Od té doby prodej disků klesal a zrychlující se propad nastal po roce 2010. V roce 2024 už tržby z prodeje DVD v USA spadly na pouhých 340 milionů dolarů. Součet všech fyzických video nosičů (DVD, Blu-ray, UHD BD) vynesl v USA za rok 2024 necelou miliardu dolarů (959 mil.), tedy šest procent oproti vrcholu v roce 2005.
A obdobný trend nastal i na dalších trzích včetně České republiky. Po rekordním roce 2004 nastal postupný ústup, už okolo roku 2011 se tržby z DVD a BD disků v ČR vrátily na úroveň počátku tisíciletí. K poklesu přispělo i zaplavení trhu levnými „příbalovými“ DVD k časopisům se prodávaly za pár desítek korun. V roce 2008 se jich přes trafiky prodalo více než 116 milionů kusů, o rok později už jen necelá polovina. I tento model se rychle vyčerpal a kolem roku 2010 zanikl.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Klíčovým okamžikem se stává rok 2011. Tehdy se dosavadní zásilková videopůjčovna Netflix rozhodla jít naplno do online streamingu videoobsahu. A tehdy málem zkrachovala, protože chtěla vyčlenit doposud funkční zásilkový model DVD půjčovny.
Nakonec si ponechala obojí s tím, že chce rapidně navýšit nabídku právě online videotéky. A tím se datuje zrod fenoménu streamingu, který je dnes naprosto převažujícím distribučním modelem domácí zábavy.
Jen v USA vzrostly tržby ze streamingu od roku 2011 do roku 2024 o 5100 procent na 52 miliard dolarů, což představovalo asi 90 procent veškerých útrat domácností za audiovizuální zábavu.
Průkopníkem řady modelů se stal právě Netflix, který se z pouhého distributora licencovaného obsahu stal postupně jedním z největších producentů filmů a seriálů na světě, protože působí v podstatě na všech trzích a ve velké části z nich se snaží produkovat lokální obsah.
Od desítky k pivním speciálům: Čtvrtstoletí cesty proměny chuti, ceny i trhu
Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.
Úspěch Netflixu motivoval řadu konkurentů. Již od roku 2008 fungovala v USA služba Hulu. Amazon spustil svou videoplatformu Prime Video v roce 2014 (globálně dostupnou od 2016). Postupně se přidaly další giganty: HBO GO posléze přejmenovaná na Max a nyní HBO Max, Disney+ (2020), Apple TV+ a mnoho dalších, včetně regionálních hráčů či žánrově specializovaných (například Mubi cílících na návštěvníky filmových festivalů a klubů).
V Česku patří k oblíbeným kromě Netflixu také HBO Max, dále lokalizované verze Disney+ či Amazon Prime Video, ale nejvíce předplatitelů má od roku 2025 platforma Oneplay. Ta pod hlavičkou skupiny PPF technologicky i obchodně propojila služby O2 TV a Voyo, čímž na českém trhu vytvořila dominantního hráče s nejširší nabídkou lokálního i sportovního obsahu.
Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita
Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou, chuťovou, ekonomickou i kulturní.
Streaming si publikum získal kombinací pohodlí a obrovské obsahové nabídky. Uživatel si může ihned pustit libovolný film či seriál z obsáhlé knihovny, a to na jakémkoli zařízení (televize, tablet, telefon) s internetem. Měsíční paušál za předplatné přitom často odpovídá ceně jediného DVD. Tento model zcela změnil divácké návyky – místo jednorázového nákupu filmu na nosiči dnes lidé dávají přednost neomezenému přístupu ke streamované zábavě.
Čísla ilustrují rozsah fenoménu: Netflix měl v roce 2011 necelých 25 milionů předplatitelů, koncem roku 2024 překročil hranici 300 milionů uživatelů. A tím zůstává největší předplatitelskou službou světa a může si dovolit také jedny z nejvyšších investic do původního obsahu. Pro rok 2026 se odhaduje, že Netflix vydá na nové pořady až 19 miliard dolarů. Víc plánuje jen Disney+, která společně s Hulu a ESPN+ (všechny patří do konglomerátu Walt Disney) plánuje investice ve výši 24 miliard dolarů. Kolem 15 miliard pak na nové show a filmy vydají Amazon Prime Video či HBO Max, ačkoli u poslední jmenované služby může do investic promluvit probíhající prodej mateřské společnosti Warner Bros.
Streamovací války tak nekončí a mají vždy především jednoho vítěze: diváka, který si může užívat stále nové pořady, jejichž kvalita většinou značně přesahuje díla klasických televizí.
Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin
Na počátku století panovalo období opoziční smlouvy. Byla to smlouva o „vytvoření stabilního prostředí v Česku“ mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Tito dva političtí matadoři byli v té době na vrcholu. Klaus za sebou měl několik let jako premiér, Zeman právě premiérem byl.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
PŘEHLEDNĚ: Nezajímají vás pohádky? Streamovací služby už nabízejí nejlepší filmy roku
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy budou řídit Venezuelu, dokud nebude možné bezpečně předat moc. Na tiskové konferenci nevyloučil druhý úder proti této latinskoamerické zemi. Trump dříve oznámil, že Spojené státy provedly ve Venezuele vojenský zásah, při kterém zajaly a odvezly ze země autoritářského vůdce Nicoláse Madura i s jeho ženou, kteří čelí obviněním v New Yorku.
„Budeme řídit zemi, dokud nebudeme moci provést bezpečné, řádné a uvážlivé předání moci,“ prohlásil šéf Bílého domu podle listu The New York Times. Řekl také, že nechce, aby Madurův režim pokračoval ve vládnutí Venezuele s jiným vůdcem.
Jakým způsobem chce americký prezident řídit latinskoamerickou zemi, zatím neupřesnil. Svým prohlášením nastolil řadu otázek, píše The New York Times a ptá se například, zda Spojené státy vyšlou do Venezuely vojenské okupační síly nebo tam nastolí spřátelenou vládu. V současné době nejsou známky vojenské přítomnosti Spojených států přímo ve Venezuele a Spojené státy uzavřely velvyslanectví v Caracasu v roce 2019, dodal americký deník.
Trump zároveň prohlásil, že americké vojenské síly zůstanou na svých pozicích, dokud nebudou splněny požadavky USA. „Americká armáda zůstává připravená na pozicích a Spojené státy si ponechávají všechny vojenské možnosti, dokud nebudou jejich požadavky zcela splněny,“ řekl.
Trump také uvedl, že Washington byl připraven provést „druhou vlnu“ útoku, ale nakonec to nebylo podle něj nutné, protože uspěl už první úder. Dodal, že Spojené státy jsou připraveny k dalšímu útoku, pokud to bude potřeba. USA už dříve posílily svou vojenskou přítomnost v Karibiku.
Lukáš Kovanda: Trump jde ve Venezuele po ropě. A to je špatná zpráva pro Putina
Spojené státy letecky udeřily na Venezuelu a podle slov prezidenta Donalda Trumpa zajaly a do USA deportovaly prezidenta jihoamerické země Nicoláse Madura i s chotí. Tím by byl naplněn stěžejní deklarovaný motiv celého zásahu – odstavení Madura od moci.
Venezuelská opozice je připravena převzít moc. Uvedla to v prohlášení opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Zároveň zopakovala tvrzení opozice, že předloňské prezidentské volby vyhrál její kandidát Edmundo González, který by se tak měl ujmout mandátu. González na X uvedl, že se jedná o rozhodující hodiny. Venezuelany Machadová vyzvala, aby počkali na pokyny opozice. Americké síly zajaly dosavadní hlavu státu Nicoláse Madura, jehož vítězství ve volbách opozice zpochybňovala.
