Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Týden tradera: Globální rizika narůstají, přesto S&P 500 dobývá 7000 bodů

Býčí trh na Wall Street
Pixabay
Kryštof Míšek

V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.

Americké akcie se dostaly na nová absolutní maxima z pohledu indexu S&P 500. Jádrový index spotřebitelských cen vzrostl meziměsíčně o 0,2 procenta (sezónně očištěno) a meziročně o 2,6 procenta, což bylo v obou případech o 0,1 procenta méně, než trh očekával. Trhy na základě těchto dat nadále počítají s tím, že americký Fed na nejbližším zasedání ponechá úrokové sazby beze změny a k dalšímu snížení by mohl přistoupit již v březnu. Osobně bych stále spíše počítal s červnem, kdy do stanovování sazeb může trochu promluvit současný spor šéfa Fedu J. Powell, který se ostře ohradil proti chování amerického prezidenta. Centrální banka má být trvale nezávislá, o tom mezi odborníky není sporu.

Jerome Powell

Jerome Powell získal další podporu v boji s Trumpem

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.

Přečíst článek

Na ropě bylo v týdnu živo. Barel ropy BRENT se vyhoupnul bezmála o 10 procent z minimálních cen na skoro 66 dolarů, aby následně prošel korekcí. Pokles následoval po komentářích prezidenta Donalda Trumpa, které naznačovaly, že mu bylo potvrzeno, že popravy protestujících v Íránu byly zastaveny, což snížilo očekávání brzké americké intervence v této zemi. Nepokoje v Íránu se na začátku roku dost vystupňovaly, země je čtrtým největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC+. V případě, že by došlo kvůli vojenské intervenci ze zahraničí k úplnému zastavení vývozu ropy, tak by cena „černého zlata“ pravděpodobně znovu skokově začala růst.

Rezá Pahlaví

Vrátí se do Íránu následník trůnu Rezá Pahlaví? Jeho jméno zaznívá na protestech. Odkaz jeho rodiny je ale rozporuplný

Pokud by se íránský režim pod tíhou protestů zhroutil, mohl by se alespoň přechodně do čela země postavit člen někdejší královské rodiny. Syn někdejšího šáha Rezá Pahlaví se profiluje jako hlasitý opoziční lídr. Na co však navazuje? Vláda jeho otce byla spojená s modernizací a vazbami na Západ, ale i jeho režim spoléhal na represe a násilí.

Přečíst článek

Předzvěst možných větších budoucích tržních výprodejů naznačilakciový trh v Číně. Čínští regulátoři zpřísnili pravidla pro obchodování na úvěr. Nově musí investoři složit marži ve výši 100 procent hodnoty nakupovaných cenných papírů, namísto dřívějších 80 procent, což výrazně snižuje jejich pákový efekt. Krok má omezit spekulativní přehřívání trhu po rychlé „rally“ a vysílá signál, že úřady chtějí spíše stabilní a udržitelný růst než další „bublinu“. Index CSI 300 po oznámení reagoval rychle zkorigoval. Vedení země se potýká rovněž s poklesem trhu s nemovitostmi a postupným zhoršováním kvality úvěrů v bankách. Kroky k omezení rizik na trhu s cennými papíry tak dávají v tomto kontextu určitě smysl, otázka je, zda to není příliš pozdě.

Související

Wall Street

Týden tradera: Fed snižuje sazby, ale tváří se přísně. Wall Street to bere

Přečíst článek

Trump hrozí Evropě cly. To je nepřijatelné, reaguje Macron

Trump hrozí Evropě cly. To je nepřijatelné, reaguje Macron
Profimedia
 ČTK

Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.

Hrozba zvýšením cel kvůli Grónsku, se kterou v sobotu přišel americký prezident Donald Trump, je nepřijatelná. Pokud se zvýšení potvrdí, Evropa zareaguje koordinovaným způsobem, reagoval na sociální síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Na Trumpovo oznámení, že od 1. února zvýší osmi evropským zemím dovozní cla, reagují i další politici Evropské unie a Británie.

Trump prosazuje anexi Grónska

Grónsko, nebo cla: Trump zavede desetiprocentní clo pro osm evropských zemí

Americký prezident Donald Trump zavede cla na státy, které nepodpoří plán Spojených států převzít kontrolu nad Grónskem. Argumentuje národní bezpečností a strategickým významem ostrova. Výroky vyvolaly ostrou kritiku spojenců v NATO a obavy o budoucnost aliance.

Přečíst článek

„Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní – ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě,“ napsal Macron. Celní výhrůžky jsou podle něj v daném kontextu nepřijatelné a nemají místo. „Evropané na ně budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud se potvrdí,“ dodal.

„Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu,“ reagovala na Trumpovu hrozbu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ve společném prohlášení s předsedou Evropské rady António Costa.

„Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlaná chránit svou suverenitu,“ uvedli oba vysoce postavení unijní činitelé.

Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Přečíst článek

Británie: Spojenci se nemají trestat cly

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Spojené státy se „zcela mýlí“, když hrozí novými cly evropským zemím kvůli jejich nesouhlasu se záměrem prezidenta Trumpa koupit Grónsko.

„Uplatňování cel na spojence za účelem zajištění kolektivní bezpečnosti členů NATO je zcela mylné. Samozřejmě se tím budeme zabývat přímo s americkou administrativou,“ uvedl Starmer. Podle Británie by o budoucnosti Grónska měly rozhodnout Dánsko a Grónsko.

Trump: Cla jako tlak na prodej Grónska

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvýší dovozní cla pro osm evropských států, a to do doby, než Spojené státy uzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska.

EU mění obchodní mapu světa. Doplatí na to farmáři?

Po 25 letech jednání vzniká největší zóna volného obchodu na světě. Historická dohoda EU s Jižní Amerikou slibuje miliardový byznys i politické zemětřesení. Evropští farmáři mluví o katastrofě.

Přečíst článek

Pokud dohoda nebude uzavřena do 1. června, Trump pohrozil zvýšením těchto dodatečných cel z deseti na 25 procent. Pro většinu exportu z EU do USA už přitom od loňského léta platí 15procentní clo.

EU chystá společnou odpověď

„Evropská unie bude vždy velmi pevně bránit mezinárodní právo, což samozřejmě začíná na území členských států EU,“ řekl Costa, který je nyní v Paraguayi, kde podepisuje obchodní dohodu s blokem Mercosur. „Prozatím koordinuji společnou reakci členských států Evropské unie,“ dodal.

V neděli se v Bruselu sejde na mimořádném jednání 27 velvyslanců členských států EU. Budou jednat o situaci kolem Grónska i o Trumpových celních hrozbách.

Průmysl varuje před dopady

Před dopady dodatečných cel varují zástupci německého automobilového průmyslu. „Náklady na tato dodatečná cla by byly pro německý i evropský průmysl enormní, zejména v této již tak náročné době,“ uvedla prezidentka svazu VDA Hildegard Müllerová.

Solární panely

Brusel chce vytlačit čínské technologie z kritické infrastruktury EU, varuje Financial Times

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z klíčové infrastruktury Evropské unie. Opatření by se mělo dotknout například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů a míří zejména na firmy Huawei a ZTE. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na své zdroje v Bruselu.

Přečíst článek

Související

Držel Maduro bitcoiny? Pravda je méně „sexy“ než spekulace

Držel Maduro bitcoiny? Pravda je méně „sexy“ než spekulace
iStock
Dušan Kmetyo

Internet zaplavily spekulace o venezuelských miliardách v bitcoinu. Blockchain však tyto příběhy rychle vrací na zem, píše v komentáři pro Newstream odborník na kryptoměny Dušan Kmetyo.

Po lednovém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy se spekuluje o důvodech této akce. V jakých rukou skončí venezuelská ropa a co se stane s tamním režimem? To jsou aspekty, které se diskutují v hlavním mediálním proudu. O čem už se v mainstreamu příliš nedočtete, jsou informace o bitcoinu, případně jiných kryptoměnách, které jsou v držení Venezuely, nebo možná přímo v rukou jejího uneseného prezidenta.

David Ondráčka: Venezuela není jen ropa a oranžový génius, ale národ v exilu

Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.

Přečíst článek

Důkazy o porušování lidských práv za vlády Nicoláse Madura jsou podloženy množstvím zpráv a vyšetřování, které dokumentují široké spektrum nekalých praktik. Tato situace vzbudila mezinárodní pozornost a iniciovala další kroky k ochraně lidských práv ve Venezuele, mezi které patřily i ekonomické sankce. USA k nim přistoupily v roce 2015 a EU postupným rozšiřováním těchto sankcí o dva roky později.

Odříznutí od bank a hledání alternativ

Mezi sankce patří i omezení přístupu země k mezinárodnímu bankovnictví, včetně přístupu k dolarovým transakcím. Venezuela se samozřejmě snažila tyto restrikce obejít (asi jako každá sankcionovaná země), a tak právě zde můžeme hledat počátek zájmu této země o kryptoměny jako nástroj pro realizaci plateb za exportovanou ropu.

Americký prezident Donald Trump

Americká správa Venezuely může trvat roky, naznačuje Trump

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times. Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

Přečíst článek

V roce 2018 se pokusila venezuelská vláda o zavedení státní kryptoměny Petro. Tvrdila, že jeden token Petro je krytý jedním barelem ropy ve státních rezervách. Jak už je však u režimů tohoto typu běžné, celý projekt byl netransparentní. Nebylo zřejmé, kolik tokenů této kryptoměny je emitováno, a nejasná byla i její distribuce. Nedostatek transparentnosti a mezinárodní odpor (doprovázený dalšími sankcemi) vedly k selhání projektu, který byl definitivně ukončen v roce 2024.

Kolik bitcoinů Venezuela skutečně má

V úvahách i spekulacích o obcházení sankcí se samozřejmě objevuje i bitcoin – kryptoměna nesrovnatelně transparentnější, obecně uznávaná a vzácná. Po Madurově „přesunu“ do vyšetřovací vazby v New Yorku se vyrojily spekulace o množství bitcoinu, který tato země s největší zásobou ropných ložisek na světě údajně drží.

Trump sahá po venezuelské ropě. Slibuje prospěch všem

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Venezuela předá USA až 50 milionů barelů sankcionované ropy. Výnosy z prodeje mají podle něj sloužit lidem obou zemí, experti ale varují před riziky.

Přečíst článek

Rozptyl těchto odhadů je až úsměvný. Pohybuje se od hodnoty bitcoinu 24 milionů dolarů, uváděných jako hodnota oficiálně uznaných 240 bitcoinů, až po 60 miliard amerických dolarů, což představuje přibližně 600 tisíc bitcoinů. Stručně řečeno, nikdo neví nic. Alespoň na první pohled. Kdo ale o bitcoinu a chování bitcoinové sítě něco ví, bude se spíše klonit k odhadům při zemi.

Pseudoanonymita bitcoinu

Historická klišé o bitcoinu vám budou asi povědomá. Je to nástroj pro anonymní nákup všeho zlého na darkwebu – odvrácené straně internetu. Možná vás ale překvapí, že bitcoin není anonymní, nýbrž pseudonymní. Co to znamená?

Jednoduše řečeno, všechny transakce uskutečněné v bitcoinové síti jsou zaznamenány a veřejně dostupné v tzv. účetní knize, kterou spíš znáte pod pojmem blockchain. Pseudonymita spočívá v tom, že vidíme všechny transakce mezi jednotlivými adresami, ale nejsou zde přímo uvedeni jejich vlastníci.

To může znít podobně jako anonymita, ale nenechte se mýlit. Spousta vlastníků adres je dnes známá – burzy, směnárny, velcí investoři, darknetové tržiště –, a tak ne všechny transakce jsou ve skutečnosti anonymní. Existují specializované analytické společnosti, jejichž byznysem je analýza proběhlých transakcí a identifikace vlastníků adres na základě dostupných indicií.

Krásným příkladem je i kauza Jiřikovský, kdy analytická platforma Arkham již druhý den po přesunu daru pro ministerstvo spravedlnosti zveřejnila zprávu o pohybu bitcoinů z adres, které dříve vyhodnotila jako adresy spojené s darkmarketem Nucleus. To jsme ještě nevěděli, o jakou akci se jedná, ale už po 24 hodinách kolovala internetem schémata znázorňující, odkud a kam se jednotlivé částky bitcoinu přesouvaly.

S ohledem na vše výše uvedené je poměrně vysoká pravděpodobnost, že k hromadění velkého množství bitcoinu venezuelskou vládou nikdy nedošlo. Bude zřejmě jen otázkou času, než se dozvíme konkrétní fakta, protože – jak bylo uvedeno – na bitcoinové transakce je vidět a dříve či později dochází k přiřazení odesilatelů a příjemců ke konkrétním převodům.

ExxonMobil

Akciové trhy těží ze zajetí Madura. Daří se ropným gigantům a zbrojařům

Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a v pozitivním duchu, výrazně zpevňují akcie zbrojařských firem. Za růstem cen akcií amerických těžebních firem Chevron a ExxonMobil stojí očekávání investorů ve změnu pravidel hry na trhu s ropou, vyplývá z vyjádření analytiků. Zlato podle nich zdražilo kvůli eskalaci geopolitického napětí až o tři procenta.

Přečíst článek

Související

Protesty proti Donaldu Trumpovi

Týden tradera: Z ropy se znovu stala významná „geopolitická páka“

Přečíst článek
Doporučujeme