Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

OBRAZEM: Po únosu Madura přitvrzení. Ulice Caracasu hlídají ozbrojenci

Po únosu Madura přitvrzení. Ulice Caracasu hlídají ozbrojenci
ČTK
 nst
nst

Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.

V ulicích hlavního města Caracasu podle jejích zjištění hlídkují policisté s automatickými zbraněmi i ozbrojené provládní milice. Ve městě zároveň vyrostly desítky vojenských kontrolních stanovišť. Úřady v pondělí zadržely a následně propustily 14 novinářů, převážně ze zahraničí, jednoho z nich deportovaly. Obyvatelé se i nadále obávají vycházet do ulic a veřejně vyjadřovat své názory. Obchodníci ze strachu před rabováním nevpouštějí do svých provozoven větší skupiny lidí.

Muži v kuklách s puškami

Představitelé režimu autoritářského prezidenta zůstávají ve svých funkcích a podle svědectví zpřísňují zásahy proti jakýmkoli projevům politického odporu. Kromě armády a policie pročesávají ulice na příkaz vlády také ozbrojené občanské milice, které mají potlačit případné oslavy překvapivé sobotní operace amerických ozbrojených sil.

Svědci, s nimiž hovořila BBC, popisují muže v kuklách s puškami, kteří kontrolují lidi na ulicích – včetně obsahu jejich zpráv v komunikačních aplikacích, například WhatsAppu. Jakýkoli náznak podpory opozici tak může snadno skončit zatčením.

Demonstrace v Londýně ČTK

Venezuelský ministr vnitra v pondělí zveřejnil na Instagramu fotografii, na níž pózuje v ulicích Caracasu obklopen policisty s útočnými puškami.

Na sociálních sítích mezitím Venezuelané sdílejí tisíce snímků, na nichž s transparenty odmítají jmenování dosavadní viceprezidentky Delcy Rodríguezové prozatímní hlavou státu. Jiní vyjadřují protest z bezpečí svých domovů tím, že řinčí hrnci a pánvemi. Většina obyvatel se ale kvůli obavám z tvrdých represí zdráhá vyjít do ulic nebo otevřeně projevit podporu opozici či zásahu Spojených států, uvádí BBC.

Caracas ČTK

Student Marcelo Vera Cruz stanici řekl, že lidé Madurovo zajetí veřejně neslaví, protože by je okamžitě začaly pronásledovat „stát, tajné služby, policie nebo polovojenské skupiny“. „Doma jsme šťastní, to ano,“ uvedl. „Mohu vás ujistit, že přes 80 procent obyvatel země má z toho, co se stalo, radost. Ale v zájmu vlastní bezpečnosti nemůžeme jen tak vyjít ven a oslavovat.“

Zároveň však podle něj panují pochybnosti, jak bude dál postupovat americký prezident Donald Trump, na jehož rozkaz se operace proti Madurovi uskutečnila. „Myslím, že většina lidí má pocit, že je to ten samý starý příběh, jen pod jiným názvem,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump

Trumpův manuál moci ve Venezuele, kterému rozumí Putin i Zelenskyj

Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.

Přečíst článek

Emmanuel Macron, Keir Starmer, Friedrich Merz

Evropští lídři vzkazují Trumpovi: Grónsko není americké

Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů, uvedli ve společném prohlášení lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska. Bezpečnosti v Arktidě musí být podle nich dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně Spojených států. Evropští lídři tak reagovali na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko. Území je přitom autonomní částí Dánského království, které je členem Evropské unie.

Přečíst článek

Související

María Corina Machadová

„Velký krok pro lidstvo a svobodu“. Nositelka Nobelovy ceny za mír ocenila intervenci USA ve Venezuele

Přečíst článek

Problémy pro „ruského Zuckerberga“. Dluhopisy Telegramu uvázly pod sankcemi

Pavel Durov
ČTK
 nst
nst

Dluhopisy provozovatele komunikační platformy Telegram v Rusku v hodnotě zhruba půl miliardy dolarů byly v důsledku západních sankcí zmrazeny. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník The Financial Times. Podle listu to ukazuje, že Telegram zůstává finančně vystaven Rusku, přestože se jeho spoluzakladatel Pavel Durov v posledních letech snažil vazby na svou rodnou zemi přerušit.

Telegram v posledních letech uskutečnil několik emisí dluhopisů, včetně emise za 1,7 miliardy dolarů z loňského května, jejímž cílem bylo refinancovat stávající dluh. Podle lidí obeznámených s jednáními firmy s investory společnost odkoupila většinu dluhopisů splatných v roce 2026. Zároveň ale investorům sdělila, že kvůli západním sankcím zůstaly v ruském centrálním depozitáři cenných papírů zmrazené nesplacené dluhopisy v hodnotě 500 milionů dolarů.

Napojení na ruský kapitál

Zjištění podle listu podtrhují, do jaké míry je Telegram stále napojen na ruský kapitál. Sankce zároveň komplikují firmě splácení dluhů i jejich případný odkup. Evropská unie, Spojené státy a Británie po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 uvalily sankce na ruský centrální depozitář cenných papírů, což vedlo ke zmrazení aktiv uložených v této instituci. Tento krok může ovlivnit jakoukoli západní firmu, jejíž dluhopisy drží ruští investoři.

Zmrazení aktiv je podle The Financial Times obzvlášť citlivé pro spoluzakladatele Telegramu Pavla Durova, který se v posledních letech snaží od Ruska distancovat. Spekulace o jeho vazbách na Kreml Durov opakovaně označuje za konspirační teorie. Telegram se ke zprávě listu o zmrazených dluhopisech odmítl vyjádřit.

Americký prezident Donald Trump

Trumpův manuál moci ve Venezuele, kterému rozumí Putin i Zelenskyj

Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.

Přečíst článek

Durov současně zvažuje možnou primární veřejnou nabídku akcií (IPO), tyto plány ale zatím odložil kvůli probíhajícímu soudnímu řízení ve Francii. Durov spoluzaložil v roce 2006 sociální síť VKontakte, která se rychle stala největší platformou svého druhu v Rusku. Díky tomu si vysloužil přezdívku „ruský Mark Zuckerberg“.

Prodání podílu

Podnikatel uvedl, že Rusko opustil v roce 2014 poté, co odmítl předat ruským bezpečnostním složkám data některých ukrajinských uživatelů VKontakte. Tvrdí rovněž, že byl pod tlakem donucen prodat svůj podíl ve společnosti subjektům napojeným na Kreml. Zhruba ve stejné době založil Telegram, který později přesunul do Dubaje s cílem garantovat svobodu projevu a odolávat vládním zásahům.

Firma držitelům dluhopisů sdělila, že zmrazený dluh uhradí v době splatnosti. O tom, zda bude možné provést platby i ruským držitelům, mají rozhodnout platební agent a depozitář.

Na rozdíl od velkých amerických konkurentů, jako jsou Meta Platforms nebo společnost X Elona Muska, zaměstnává Telegram méně než 100 lidí na plný úvazek. Teprve v poslední době začala firma výrazněji monetizovat svou uživatelskou základnu, která čítá zhruba miliardu lidí, a to prostřednictvím reklamy a placených služeb.

K 30. červnu loňského roku měl Telegram podle dříve nezveřejněných pololetních výkazů k dispozici 910 milionů dolarů v hotovosti a peněžních ekvivalentech, což představovalo výrazný nárůst oproti 142 milionům dolarů o rok dříve.

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Přečíst článek

Durov je občanem Francie a Spojených arabských emirátů. V roce 2024 byl zadržen v Paříži, kde ho úřady začaly vyšetřovat kvůli podezření, že Telegram nedostatečně bojuje proti závadnému obsahu, včetně trestné činnosti spojené se zneužíváním dětí. Durov tato obvinění odmítl.

Loni Durov rovněž obvinil francouzskou zpravodajskou službu, že se ho snažila přes prostředníka přimět k cenzuře některých hlasů před parlamentními volbami v Moldavsku. Tvrdí, že cílem bylo podpořit tamní proevropskou vládu. Podle jeho slov se o podobný zásah pokusil i šéf francouzské zahraniční rozvědky DGSE před opakovanými prezidentskými volbami v Rumunsku.

Neauditované finanční výkazy, na které se odvolává The Financial Times, ukazují, že Telegram navzdory právním rizikům pokračuje v růstu tržeb. V první polovině loňského roku zvýšil meziročně příjmy o více než 65 procent na 870 milionů dolarů. Přibližně třetina těchto příjmů, zhruba 300 milionů dolarů, pocházela ze smluv o exkluzivitě. Podrobnosti těchto dohod nejsou známé, podle dřívějších informací listu se však týkaly kryptoměny toncoin, která je s platformou Telegram úzce propojena.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Fialova vláda loni překročila vlastní limit schodku o zhruba 50 miliard

Alena Schillerová
ČTK
Lukáš Kovanda

Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová. 

Klíčovým důvodem nesplnění zákonného limitu je nadhodnocení předpokládaného příjmu z prodeje emisních povolenek. Další manka vznikla v důsledku nenaplněného rozpočtování výdaje na regionální školství, výdajů na sociální výdaje či na podporu obnovitelných zdrojů.  

Poslední zveřejněné plnění státního rozpočtu, ke konci listopadu 2025, vykázalo schodek 232,4 miliardy korun. Situace tedy byla napjatá už tehdy, spíše však, co se splnění limitu 241 miliard týče. Ke dni 19. prosince 2025 se schodek podle Schillerové vyšplhal už na 275 miliard korun, tedy o 34 miliard nad nejvyšší možnou schválenou úroveň schodku.

V letošním roce se deficit státního rozpočtu může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Schillerová již před Vánocemi totiž uvedla, že vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro rok 2026 udržet deficit pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu.

Premiér ČR po jednání vlády

Stanislav Šulc: Český daňový zázrak aneb Zvládne Babiš to, co se nepovedlo Fialovi?

Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?

Přečíst článek

Hrubý domácí produkt by měl letos dosáhnout v běžných cenách sumy 8940 miliard korun, plyne z nejnovější, loňské listopadové prognózy ministerstva financí. Tento údaj vychází z předpokladu loňského reálného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a růstu roku letošního o 2,2 procenta.

Minulá vláda premiéra Petra Fialy počítala pro rok 2026 se schodkem veřejných financí čítajícím 1,9 procenta, a to při předpokládaném deficitu státního rozpočtu 286 miliard korun. Jestliže by se letos měl místo toho schodek veřejných financí v režii již kabinetu Andreje Babiše vyhoupnout na nejvýše tři procenta HDP, značí to za jinak stejných okolností nárůst deficitu státního rozpočtu maximálně na zhruba 384 miliard korun.

Schodek veřejných financí čítající 1,9 procenta předpokládaného HDP letošního roku odpovídá v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 170 miliard korun. V ní je však zahrnut nejen přepokládaný schodek státního rozpočtu letošního roku, zmíněných 286 miliard korun, ale také očekávaný přebytek hospodaření krajů a obcí, který by měl letos dle listopadového fiskálního výhledu ministerstva financí činit 0,7 procenta HDP, tedy necelých 63 miliard korun. Je v ní dále zahrnut například i očekávaný schodek hospodaření fondů sociálního zabezpečení, jenž by měl činit 0,2 procenta HDP, tedy přibližně 18 miliard korun. Navíc, státní rozpočet a státní fondy se rozpočtují v hotovostním vyjádření, takže je třeba přepočtu výsledku jejich hospodaření do akruální metodiky Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010.

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Přečíst článek

Tříprocentní deficit veřejných financí by za jinak stejných okolností letos odpovídal v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 268 miliard korun. Byl by tak po zahrnutí výsledků hospodaření nejen státního rozpočtu a státních fondů, ale i hospodaření krajů, obcí či fondů sociálního zabezpečení a uvedeného přepočtu z hotovostní metodiky o 98 miliard korun vyšší než schodek, s nímž počítala ještě Fialova vláda, tedy uvedených 170 miliard korun. Za jinak stejných okolností to značí možný nárůst schodku samotného státního rozpočtu o takřka sto miliard korun, z 286 na 384 miliard korun.

Růst české ekonomiky by ale podle mediánového konsensu analytiků tuzemských i mezinárodních institucí, jak jej zachycuje agentura Bloomberg, měl za rok 2025 činit 2,5 procenta a v letošním roce pak 2,3 procenta. V obou letech by tedy měl být o jednu desetinu procentního bodu vyšší, než s čím počítá zmíněná nejnovější prognóza ministerstva financí.

Pokud by se naplnila prognóza dle konsensu Bloombergu, bude nominální hrubý domácí produkt ČR v letošním roce za jinak stejných okolností činit 8959 miliard korun. Deficit státního rozpočtu by pak mohl dosahovat až zhruba 385 miliard korun, aby za jinak stejných okolností stále nebyla prolomena hranice tří procent HDP schodku veřejných financí. Schodek státního rozpočtu by se tak vskutku přiblížil úrovni 400 miliard korun.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Zbyněk Stanjura

Lukáš Kovanda: Který deficit platí? Spor o čísla může odhalit tři roky rozpočtového selhání

Přečíst článek
Zbyněk Stanjura

Stanjura zareagoval na Schillerovou. Reálný schodek loňského rozpočtu je 250 miliard, uvedl

Přečíst článek
Doporučujeme