Timur Barotov: Růstový trh dozrává. AI bublina a úvěrové riziko jej může ukončit
V posledních pěti letech došlo k inflaci téměř všeho – od spotřebního zboží přes komodity až po investiční aktiva. Tato inflační epizoda byla logickým důsledkem nouzového navyšování množství peněz v oběhu vládami a centrálními bankami na počátku pandemie.
Ačkoli se podařilo zamezit hluboké recesi, cenu za to platíme dodnes, zejména sníženým životním standardem většiny obyvatel. Tato inflace se nejvíce projevila na finančních trzích, a tedy na rostoucí ceně investičních aktiv. Přebytečný kapitál totiž má v tržní kapitalistické společnosti tendenci skončit právě tam. To ale vyvolává obavy, zda je tento zdánlivě nekonečný růst cen aktiv opodstatněný, nebo zda se jedná o bublinu. V posledních letech se rozhodně nevyplatilo sázet proti růstu cen akcií, komodit, nemovitostí nebo jiných investičních aktiv.
Každý cyklus má datum expirace
Analytici a fondoví manažeři, kteří v posledních letech sázeli na to, že ceny aktiv začnou zlevňovat, se šeredně mýlili a dostalo se jim za to nemalé kritiky. Ale nenechme se tím ošálit – i tento růstový cyklus má své datum expirace. Za posledních pět let tradiční americký akciový index S&P 500 přidal přes 85 procent a pražský akciový index dokonce 158 procent. Zlato zdražilo o 132 procent, stříbro o 142 procent a ceny nemovitostí v Praze zhruba o 40 procent. Na co investoři sáhli, se tedy „proměnilo ve zlato“. Jedná se však o nominální růst a reálný růst byl po odečtení inflace životních nákladů výrazně konzervativnější. Významná část bohatnutí je tedy pouze zdánlivá, ale i přesto se inflaci podařilo překonat pouze těm, kteří vlastnili investiční aktiva. Tento přístup k zachování bohatství se dlouhodobě pravděpodobně nezmění, je ale nutné mít se na pozoru před přehnaným optimismem trhů.
Ekonomické oživení může přivést evropské firmy zpět na burzu. Poradenská společnost EY mluví o „opatrném optimismu“. Pražská burza by mohla přivítat více nováčků i díky fondu, který založila končící vláda Petra Fialy. IPO fond 2025+ má investovat do veřejných emisí akcií na trhu Start pražské burzy.
Burzovní sucho končí. Už i evropské parkety se připravují na návrat velkých emisí
Money
Více peněz v ekonomice nutně vytlačí ceny aktiv výše, ale pouze do jisté úrovně, kde bude dosaženo nového rovnovážného stavu. Postupně se zvyšující vládní deficity západních zemí pravděpodobně povedou k rychlejší inflaci finančních aktiv, než na jakou jsme byli historicky zvyklí. Na druhou stranu i toto zrychlení má svůj limit a je ospravedlnitelné jen do určité míry. Skutečným rizikem tedy není vyšší než historická míra růstu, ale přehnaná míra růstu. Co je a není přehnané, je silně subjektivní a nikdo neví, kde leží hranice oddělující tyto dva stavy. Podle našeho názoru je optimismus investorů již poněkud přehnaný a bude kulminovat. V následujícím roce až dvou předpokládáme, že sentiment dosáhne svého vrcholu. Následně očekáváme, že akciový trh zkoriguje a nedosáhne na svůj vrchol po dobu jednotek let.
Bod zlomu – přehnané valuace a úvěrové riziko
Extrémy jsou patrné například na tom, že přehnaně roste míra rizikových nákupů investičních aktiv na dluh. Takový růst cen již tedy není tažen inflací, ale přehnaným optimismem a zadlužováním. Valuace společností spojovaných s umělou inteligencí (AI) jsou často přehnaně vysoké a dlouhodobě neudržitelné. Nejedná se pouze o velké technologické giganty, kteří jsou relativně bezpeční, ale také o menší inovativní společnosti – od výrobců zařízení a materiálů až po vývojáře softwaru. Není žádným tajemstvím, že monetizace AI produktů zatím na konci hodnotového řetězce vázne a velká většina společností dosud nedokáže tyto investice do AI významným způsobem zpeněžit. Ani v dohledné době není zřejmé, zda bude monetizace úspěšná natolik, aby ospravedlnila vysoké kapitálové investice. Přehodnocená se však zdá být i většina amerických akcií mimo AI sektor. Takový tržní sentiment tak může velmi snadno ztratit půdu pod nohama.
V neposlední řadě je současný finanční systém poměrně křehký. Zdraví trhů se s rostoucím dluhem vytrvale zhoršuje a potřeba neustálé dodávky nové likvidity tím roste. Podobá se to pití mořské vody k uhašení žízně – tímto způsobem se jí však zbavit nelze. Její nedostatek může poměrně snadno způsobit šok, který může přerůst ve finanční krizi. Příčinou takové krize může být například náhlý úvěrový šok (rostoucí delikvence ve stínovém bankovnictví či v soukromých úvěrech). Proto již letos americký Fed přistoupí k ukončení kvantitativního utahování a v příštím roce pravděpodobně nastartuje pozvolné kvantitativní uvolňování. Bez toho by totiž byly trhy příliš náchylné k nepříznivým úvěrovým událostem.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Fed snížil sazby. A naznačil, že další uvolnění je nejisté
Money
Odhadujeme tedy, že oním spouštěčem a bodem zlomu v následujícím roce či dvou může být buď obrat v sentimentu investorů a s tím související přehodnocení optimismu kolem AI titulů, nebo nenadálý úvěrový šok. Pokud dojde k vystřízlivění investorů a valuace akcií v AI sektoru zkorigují, pravděpodobně to s sebou stáhne i většinu ostatních nadhodnocených sektorů. V takovém případě je korekce napříč různými akciovými trhy velmi pravděpodobná. Ve druhém případě povede nenadálý úvěrový šok k velmi rychlému utažení úvěrových podmínek a v závislosti na jeho závažnosti a rychlosti reakce centrálních bank se buď rozšíří do dalších oblastí finančních trhů, nebo nikoli. Vzhledem k nedávné inflační epizodě, jejíž důsledky jsou patrné i dnes, budou centrální bankéři obezřetnější a nebudou spěchat s přehnanou stimulací. To však zvyšuje riziko nedostatečné reakce.
Tichá voda břehy mele
Je tohle to, na co čeká Berkshire Hathaway v čele s Buffettem se svou enormní peněžní zásobou – a společnosti jí podobné? Možná, ale nelze se na takovou strategii spoléhat, neboť v posledních letech fungovala spíše špatně. Pro velké konglomeráty, jako je Berkshire, to dávat smysl může, ale pro mnohé drobné investory či menší fondy to platit nemusí. Jak se tedy na popsané události připravit? V těchto okamžicích je vhodné zvážit postupné snižování alokace portfolia do nejrizikovějších aktiv. Tím se myslí především přehnaně zadlužené společnosti, drahé AI tituly, ale i jiné výrazně nadhodnocené akcie. Rizikové jsou rovněž společnosti angažované v soukromém financování.
I dnes lze na trhu nalézt příležitosti – kvalitní, případně hodnotové společnosti, které jsou rozumně oceněné a kterým se bude v takovém prostředí spíše dařit, případně jejich propady nebudou tak ostré a vytrvalé. Vhodné je také postupně navyšovat hotovost a držbu likvidních reálných aktiv. Stručně řečeno: diverzifikace portfolia, disciplinované a postupné snižování expozice vůči nejrizikovějším částem ekonomiky a solidní finanční polštář mohou být vhodnou strategií pro příští rok. Důležité je slovo postupné – býčí trh totiž může přetrvat déle, než se očekává.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery provozovatelem streamovací platformy Netflix by mohl být problém kvůli celkovém podílu spojených firem na trhu. Šéf Bílého domu podle médií vyjádřil záměr osobně se zapojit do rozhodování schválení dohody orgány pro kontrolu hospodářské soutěže. Netflix podle oznámené dohody získá filmová studia Warner Bros a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max, za 72 miliard dolarů (1,5 bilionu korun).
Megadeal v ohrožení. Trump hrozí, že zastaví fúzi Warner Bros. a Netflixu
Zprávy z firem