Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Spojené státy letos získaly kontrolu nad více než 13 miliardami dolarů z prodeje venezuelské ropy. Ačkoli mají peníze formálně patřit Venezuele, veřejně dohledatelný je pouze zlomek částky, který dorazil do Caracasu. Kam zmizely ropné miliardy, zjišťoval deník Financial Times. Výsledkem pátrání je řada nejasností, chybějící vyúčtování a pár znepokojivých vyjádření Donalda Trumpa. To vše v době, kdy se Venezuela vzpamatovává z ničivých zemětřesení a peníze na obnovu zoufale potřebuje.
Počet obětí dvou zemětřesení, která 24. června zasáhla Venezuelu, přesáhl hranici 4000. Informoval o tom v pátek místního času předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez.
Venezuelu zasáhla dvě silná zemětřesení a země hlásí první stovky mrtvých a tisíce pohřešovaných. Úřady vyhlásily stav nouze, letiště je zavřené a záchranáři dál prohledávají trosky.
Třináct kilogramů uranu, který mohl po dalším zpracování stačit na menší jadernou bombu, je pryč z Venezuely. Spojené státy materiál převzaly po letech vyjednávání v operaci, do níž se zapojila i MAAE a Británie. Cestu otevřela až změna politických poměrů v Caracasu.
Mezinárodní měnový fond a Světová banka po letech obnovují vztahy s Venezuelou. Země tím po pádu režimu Nicoláse Madura získává přístup k financím i větší důvěru investorů.
Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.
Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová odmítá přijímat rozkazy ze Spojených států. Chce, aby vnitřní neshody řešili venezuelští politici, napsala agentura AFP. Na počátku měsíce uneslo americké komando prezidenta Nicoláse Madura, kterého USA viní z narkoterorismu. Nové vedení země, v jejímž čele stanula dřívější viceprezidentka Rodríguezová, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní se Spojenými státy spolupracuje výborně.
Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová vyzvala k dialogu s opozicí a k hledání politické dohody. Její výzva přichází tři týdny po americké operaci, která vedla k zajetí dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, uvedla agentura AFP.
Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.
V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes v sídle OSN setkal se svým německým protějškem Johannem Wadephulem, informovala agentura AFP. Podle ní šlo o první setkání šéfů diplomacií obou zemí od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Berlín a Moskva mají v posledních týdnech obzvlášť napjaté vztahy poté, co Německo 1. září obvinilo Moskvu ze zodpovědnosti za srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle.
Při ruských útocích na Ukrajině zahynulo dnes nejméně šest lidí, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Jeden člověk zahynul při ukrajinských úderech v ruské Belgorodské oblasti a tři lidé zemřeli při ukrajinském dronovém útoku v ruském Krasnodarském kraji. Další tři lidé zemřeli při ukrajinských úderech v Ruskem okupované části Záporožské oblasti, uvedl Moskvou dosazený šéf tamní správy Jevgenij Balickij.
Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump dnes na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu.
Stovky tisíc lidí dnes zaplnily slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées, aby se zúčastnily velké mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. Podle Vatikánu se mše zúčastnilo na 700 tisíc lidí.
Letiště v italské Katánii dnes opět omezilo provoz kvůli sopečnému popelu z Etny, informuje agentura Reuters. Podle webu letiště jsou přílety i odlety pozastaveny do neděle 12:00. Naposledy omezilo provoz letiště v Katánii v polovině září, spoje byly rušeny či odkláněny na jiná letiště na Sicílii. Do Katánie se létá i z pražského letiště, dnes ani v neděli dopoledne ale žádný let v plánu není.
Základní škola Majakovského v Prostějově by mohla získat novou kontejnerovou učebnu pro až 30 žáků. Radnice nyní připravuje projektovou dokumentaci, pomocí které posoudí technické a finanční nároky této investice.
Stavebně-historický průzkum chátrajícího pivovaru v Kyjově na Hodonínsku ukázal, že nejhodnotnější je přední část stavby. Zřejmě ale až nové zastupitelstvo po říjnových komunálních volbách rozhodne, které části památky zůstanou zachovány.
Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během dnešní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na dnešek naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
V Tatrách napadlo až 25 centimetrů nového sněhu. Na hladkém povrchu může mokrý sníh ve strmém terénu způsobovat i laviny a splazy, varují lavinoví experti podle slovenského serveru aktuality.sk. V Tatrách platí první lavinový stupeň, což neznamená nulové riziko lavin
V Kladně skončila kompletní obnova náměstí Svobody, kromě podzemní obnovy sítí a nových povrchů též přibyly mimo jiné vodní prvky i stromy a další zeleň. Speciální je i systém hospodaření s dešťovou vodou. Proměna náměstí je těsně před kolaudací, řekl ČTK kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).
