Evropský obranný sektor se na začátku roku 2026 dostal do centra pozornosti investorů. Podle analýzy serveru CNBC prudce roste zájem o akcie evropských zbrojařských firem, a to v reakci na zhoršující se geopolitickou situaci i dlouhodobé obavy o obranné schopnosti Evropy. Investoři stále častěji hovoří o vzniku nového „megatrendu“ ve výdajích na obranu, který by mohl trvat celé příští desetiletí.
Benzín byl letos 5. ledna o 14 haléřů na litr levnější než na Silvestra 2025, nafta pak o 12 haléřů. Pohonné hmoty tedy dále zlevňují i letos, navzdory napjaté situaci kolem Venezuely a její ropy. V příštím týdnu by pohonné hmoty v ČR měly zlevnit dále, o 30 haléřů na litr v případě benzínu a o 15 haléřů na litr v případě nafty. Pokles cen nafty je slabší kvůli chladnému počasí, jež zvyšuje poptávku po topné naftě, což se pak projevuje i slabšími pokles cen nafty motorové.
Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times. Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.
Vojenský rozpočet USA na rok 2027 by měl činit 1,5 bilionu dolarů (v přepočtu 31,19 bilionu korun), oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. K závěru podle svého vyjádření dospěl po jednání se senátory, kongresmany a dalšími politickými představiteli. Podle agentury AP by šlo o masivní navýšení obranného rozpočtu USA. Rozpočet na letošní rok, který schválil Senát Spojených států, činí 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun).
Spojené státy podmiňují další těžbu venezuelské ropy omezením vztahů s rivaly Washingtonu. Podle amerických činitelů má Caracas jen omezený čas, než se dostane do platební neschopnosti.
Dění ve Venezuele není jen geopolitickou mocenskou bitvou o ropu. Silně se dotýká životů konkrétních lidí v zemi i milionů těch, kteří museli před faktickou juntou Cháveze a později Madura uprchnout. Hraje se i o jejich možný návrat do této krásné země, která má obrovský potenciál a může se znovu stát rájem nejen pro své obyvatele, ale i pro cestovatele – a získávat příjmy také z turismu.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Venezuela předá USA až 50 milionů barelů sankcionované ropy. Výnosy z prodeje mají podle něj sloužit lidem obou zemí, experti ale varují před riziky.
Ve Venezuele se po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do Spojených států ukazuje jedno: represe s jeho zmizením neskončily, naopak ještě zesílily. Uvádí to britská veřejnoprávní stanice BBC.
Celá Evropa hledí na konání Donalda Trumpa s otevřenou pusou. Únos venezuelského prezidenta, teď apetit na Grónsko. Možná na Kolumbii nebo Mexiko. Co se to děje? Byli jsme tady na Západě jeden tým, strážci západních hodnot a hybatelé civilizace, demokracie. A najednou Trump vlítne s bandou hrdlořezů do nezávislého státu a unese tamního prezidenta.
Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.
Situace kolem budoucnosti Grónska se značně přiostřuje a Dánsko bude mít čím dál větší potíže udržet ostrov pod svými křídly. Zatímco Donald Trump o možnosti uchvátit obří ostrov mluví ještě relativně diplomaticky, jeho hlavní poradce Stephen Miller si již nebere servítky a otevřeně hovoří o tom, že si USA mohou Grónsko klidně zabrat.
