Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Spojené státy letos získaly kontrolu nad více než 13 miliardami dolarů z prodeje venezuelské ropy. Ačkoli mají peníze formálně patřit Venezuele, veřejně dohledatelný je pouze zlomek částky, který dorazil do Caracasu. Kam zmizely ropné miliardy, zjišťoval deník Financial Times. Výsledkem pátrání je řada nejasností, chybějící vyúčtování a pár znepokojivých vyjádření Donalda Trumpa. To vše v době, kdy se Venezuela vzpamatovává z ničivých zemětřesení a peníze na obnovu zoufale potřebuje.
Počet obětí dvou zemětřesení, která 24. června zasáhla Venezuelu, přesáhl hranici 4000. Informoval o tom v pátek místního času předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez.
Venezuelu zasáhla dvě silná zemětřesení a země hlásí první stovky mrtvých a tisíce pohřešovaných. Úřady vyhlásily stav nouze, letiště je zavřené a záchranáři dál prohledávají trosky.
Třináct kilogramů uranu, který mohl po dalším zpracování stačit na menší jadernou bombu, je pryč z Venezuely. Spojené státy materiál převzaly po letech vyjednávání v operaci, do níž se zapojila i MAAE a Británie. Cestu otevřela až změna politických poměrů v Caracasu.
Mezinárodní měnový fond a Světová banka po letech obnovují vztahy s Venezuelou. Země tím po pádu režimu Nicoláse Madura získává přístup k financím i větší důvěru investorů.
Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.
Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová odmítá přijímat rozkazy ze Spojených států. Chce, aby vnitřní neshody řešili venezuelští politici, napsala agentura AFP. Na počátku měsíce uneslo americké komando prezidenta Nicoláse Madura, kterého USA viní z narkoterorismu. Nové vedení země, v jejímž čele stanula dřívější viceprezidentka Rodríguezová, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní se Spojenými státy spolupracuje výborně.
Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová vyzvala k dialogu s opozicí a k hledání politické dohody. Její výzva přichází tři týdny po americké operaci, která vedla k zajetí dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, uvedla agentura AFP.
Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.
V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.
Unijní ministři financí se budou na svém dnešním jednání v Lucemburku snažit dosáhnout 🤝 shody na balíčku, který se týká integrace kapitálových trhů a dohledu (MISP). Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU vůči Spojeným státům a Číně.
Příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku za 🖼 výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Zjistil to průzkum Art Basel a UBS o globálním sběratelství, který provedla společnost Arts Economics. Lidé narození v letech 1997 až 2012 tak předstihli i zástupce generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě, řekl politolog 👨 Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
