Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.

Klesající porodnost a důchodová reforma jsou vděčná témata k politickým i hospodským debatám – přičemž rozdíly mezi nimi jsou mnohdy poněkud rozostřené. Rodinná politika je oblíbeným tématem rovněž vedení české katolické církve. Pražský arcibiskup Jan Graubner se v pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct s diváky podělil o rýpnutí do jisté úspěšné mladé ženy, která si místo dítěte prý chtěla pořídit psa. „Zeptal jsem se jí, jestli si myslí, že jí ten pes bude jednou přispívat na důchod,“ uvedl arcibiskup.

Skoro to vypadá, že spíše než o duše se církev strachuje o budoucnost penzijního systému. Není v tom ovšem sama. Diskusím o rodinné politice obecně vévodí přesvědčování, že by mladí lidé měli mít co nejvíc dětí, aby udrželi standard současné společnosti. Jaká bude kvalita života těchto rodin, to už vyzyvatele nezajímá. Šlo to dřív, tak to musí jít pořád. Prostě je třeba zatnout zuby.

Dnešní mladá generace čelí řadě nejistot. Právě na mladé dopadá krize bydlení. Kdo nemůže počítat s pomocí od rodičů, těžko se stane vlastníkem, s dostupností nájmů to také není slavné. Mít tři děti, a podstoupit značný čas života pouze s jedním plnohodnotným příjmem – ještě k tomu na začátku pracovního života – je poměrně napínavé dobrodružství a vyžaduje velké odhodlání. Není divu, že se mnohé rodiny spokojí jen jedním dítětem.

Na vině je také nepochybně rostoucí ekonomická nerovnost, ale o tom politici nechtějí slyšet.

Karel Pučelík: Spálená země, nebo ráj? Co si skutečně vzít z žebříčku The Economist

Názory

Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Praktická pomoc v nedohlednu

Politici mají plná ústa podpory rodin, ale v praktické rovině je jejich touha pomáhat povětšinou převážně platonická. Minimálně léta se hovoří o místech ve školkách, zejména v Praze si rodiče musí zažívat horor při přijímačkách na střední školy či podpoře zkrácených úvazků, aby se mohli do práce vracet dříve. Vývoj ale jde kupředu velmi pomalu.

Ale co si budeme povídat, největší pomocí rodinám by bylo, kdyby měli kde důstojně a stabilně bydlet – ale to se bojovníci za rodinu raději pokusí kodifikovat v ústavě manželství jako svazek mezi mužem a ženou. Už vidím ten porodní boom...

Zároveň je třeba uznat, že stát příliš netlačí na to, aby se otcové více zapojovali do péče o děti, jako je tomu například v severských zemích. Spolu se zatím ještě zcela nevymýcenou představou, že domácí práce vykonává žena a muž maximálně „pomáhá“, vytváří další překážky. Pokud žena dělá osm hodin v práci, kde za stejnou činnost dostane méně než mužský kolega, a poté jí doma čeká „druhá směna“, je to vyložená reklama a rodinu.

Dalibor Martínek: Cíle vlády? Sebestředný miliardář Babiš si vyrábí sochu

Názory

Kdo sleduje sportovní soutěže v bojových uměních, jak se mladí muži za peníze mezi sebou perou v kleci, musel zaznamenat existenci Jiřího Procházky. Nejlepší český rváč, neotřelý, který si svým zápasením vydělal miliony dolarů. V ringu vždy rozpoutal chaos. Žádný soupeř nevěděl, ze které strany rána přiletí. Vytvořil nečitelné prostředí, ve kterém se komíhal tak, že na konci byl vítězem.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Daně jako ve Skandinávii, služby jako v Alabamě

Problémem je ale i nedostatek představivosti politiků. Zatím jsme se v důchodové debatě zatím neodpoutali od snah zachránit průběžný systém. Proto se v rámci „rozpočtové odpovědnosti“ prosazuje posouvání věku odchodu do důchodu. Skutečně odpovědné by ale bylo myslet trochu víc vizionářky, ne jako provinční účetní.

Průběžný systém opravdu je v problémech. Když bude v každé generaci méně pracujících, z principu nemůže fungovat. Současní pracující nyní platí sociální pojištění (které ve skutečnosti není pojištění, nýbrž svým způsobem daň, která zajistí aktuální důchodce, ale logicky oni sami se stejného standardu nedočkají – buďto budou dostávat (výrazně) méně nebo půjdou do důchodu (výrazně) později. Trochu to zní jako nenáviděný a úplně nejhorší model přezdívaný „daně jako ve Skandinávii, služby jako v Alabamě“.

Patrně bude nutné sehnat prostředky jinde. Například zavést důchodový pilíř, který by byl skutečným pojištěním – tedy co by do něj lidé dali, to by si i vybraly, a jejich příspěvky by se zhodnocovaly na kapitálových trzích. To je však jen jeden způsob – mou pointou je ukázat, že ačkoli politici říkají, že jiná možnost než posouvat věk není, tak pochopitelně možnosti jsou.

A v neposlední řadě je nutné si uvědomit, že současné úvahy o průběžném systému, jsou úvahy minulého století. Za deset, dvacet a či více let může ekonomika popohnaná umělou inteligencí a dalšími technologiemi vypadat úplně jinak. Klidně se může stát, že méně pracujících pohodlně uživí větší počet důchodců.

Cesta ke spravedlivému a pokojnému stáří tedy nevede jen přes přerozdělování daní sociálního pojištění, ale také budováním robustní a konkurenceschopné ekonomiky. Takže jsme opět u toho – investice do vědy a výzkumu, vzdělání a infrastruktury.

Rodinné šperky, nejdůležitější dokumenty či finanční rezerva domácnosti jsou věci, které by měl mít každý uložené na bezpečném místě. Ideálně v domácím trezoru nebo v bezpečnostní schránce v bance. Tuto službu ale už řadu let v Česku nabízí jen vybrané banky. Přečtěte si, ve které bance a za jakých podmínek si můžete své cennosti uschovat a na kolik vás to přijde.

Bezpečnostní schránky v bankách i po 15 letech od nástupu mnoha online služeb, funkcionalit a internetového bankovnictví stále fungují jedině tradičním způsobem, a to s klasickým klíčem. Tyto schránky si tedy zatím nesjednáte ani online, ani se z domova nepodíváte na to, jak jsou na jednotlivých pobočkách vytížené. Na to se totiž ještě pořád musíte zeptat osobně přímo na pobočce jedné z pětice bank, která tuto službu nabízí. V Komerční bance nebo UniCredit Bank vám to sdělí i telefonicky na svých infolinkách.

Jak si sjednáte bezpečnostní schránku

Navzdory moderním technologiím tedy kvůli bezpečnostní schránce musíte stále na pobočku banky. Tam si nejprve zjistíte, jaké schránky jsou vůbec volné, a podle toho si ji na místě pronajmete, nebo musíte přejít jinam, kde mají ještě volné kapacity. Po vyřízení základních formalit ohledně smlouvy ke sjednané službě a prokázání totožnosti dostanete od pracovníka banky klíč ke své schránce. A pak už se s ním můžete jít podívat na pronajatou schránku a případně si své cennosti rovnou uložit.

Bezpečnostní schránky si v českých bankách si ale může pronajmout jedině jejich plnoletý klient, a to jak z řad fyzických osob, tak i podnikatelů či právnických osob. Třeba UniCredit Bank však tuto službu nabízí i neklientům banky. „Stačí přijít na pobočku vybavenou bezpečnostními schránkami. Pokud je nějaká z nabízených schránek volná a její rozměr klientovi vyhovuje, sepíšeme společně smlouvu o jejím pronájmu,“ popisuje mluvčí banky Petr Plocek.

Na kolik vás vyjde pronájem schránky

Cena za pronájem schránky se obvykle odvíjí od její velikosti a někde i od doby, na kterou si ji v bance pronajmete. Například v České spořitelně si můžete schránku pronajmout jen na dobu neurčitou, protože banka na dobu určitou schránky nepronajímá. Nájemné se zde platí vždy na kalendářní rok, popřípadě na jeho poměrnou část, pokud si schránku pronajmete v průběhu roku. Ty nejmenší schránky vás u České spořitelny vyjdou na rok na 2420 korun včetně DPH.

Roční pronájem v ČSOB začíná na 1800 korunách plus 21procentní DPH za nejmenší schránky o objemu 7 tisíc centimetrů krychlových. Ty nejdražší nad 100 tisíc centimetrů krychlových zde vyjdou na 14 400 korun plus DPH. Cena za pronájem bezpečnostní schránky v Komerční bance se také odvíjí od rozměru úložného prostoru a pohybuje se standardně v rozmezí od 3 000 do 6 000 korun bez DPH ročně. Ceny v Raiffeisenbank jsou o něco vyšší, a to v rozmezí od 6 do 10 tisíc korun za rok podle velikosti pronajaté schránky. A rovněž ceny v UniCredit Bank za pronájem začínají na 6 tisících, ty největší schránky zde pak vyjdou na 12,5 tisíce korun plus DPH.

Co se vám ještě vyplatí vědět o bezpečnostních schránkách

Podle vyjádření všech zástupců bank jsou bezpečnostní schránky dostupné jen ve vybraných hodinách, respektive tedy jen během provozní doby konkrétní pobočky. Pokud tedy potřebujete své cennosti třeba o svátcích či večer, máte smůlu. Podle Terezy Kaiseršotové z Raiffeisenbank jsou bezpečnostní schránky nicméně jedním z nejbezpečnějších míst v bance a chráněny jsou mimo jiné také pojištěním.

Bezpečnostní schránky také banky zpravidla pronajímají jen jedné osobě, podle Kaiseršotové je možné ke schránce přiřadit ještě i disponenta. „Pakliže osoba není disponentem ke schránce, nemá přístup do schránky, a to ani v případě společného jmění manželů (SJM),“ vysvětluje Kaiseršotová. V případě, že majitel bezpečnostní schránky zemře, je potom schránka řešena v rámci dědictví stejně jako ostatní bankovní produkty.

Počty bezpečnostních schránek bank v Česku

Celkem je nyní v tuzemských bankách k dispozici minimálně 85 tisíc bezpečnostních schránek. Největším počtem aktuálně disponuje Komerční banka, která uvádí, že jich má na vybraných 130 pobočkách téměř 43 tisíc. Pokud se ovšem chcete podívat, na kterých pobočkách mají tuto službu k dispozici, musíte si na webových stránkách banky rozkliknout odkaz na každou pobočku zvlášť. Ani pak se však nedozvíte, zda tam mají schránky volné, a musíte se na to na dané pobočce přímo zeptat.

„Obsazenost bezpečnostních schránek se pohybuje v průměru kolem 50 procent, liší se pobočka od pobočky,“ uvádí Petr Šašek z oddělení komunikace Komerční banky. Zatímco ČSOB hlásí vytíženost svých schránek na 64 procent, Česká spořitelna má prý nyní takřka všechny schránky vytížené.

Pražská burza letos předčila region i Evropu, indexy posílily až o 55 procent

Trhy

Šéf pražské burzy Petr Koblic vnímá rok 2025 jako velmi turbulentní a současně i rekordní, protože byl pro zdejší burzu jedním z nejúspěšnějších v posledních letech. Je to vidět jak na výkonnosti indexů, tak na samotném obchodování či v porovnání s evropským trhem, sdělil.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Kde nyní vydělají úspory nejvíce? Banky zvedají úroky u kratších termínovaných vkladů

Money

Přečtěte si, zda nyní před koncem roku 2025 dávají střadatelé přednost spíše kratším termínovaným vkladům, nebo naopak volí delší uložení peněz. Připravili jsme přehled nejvýhodnějších termínovaných vkladů s výpovědní dobou na jeden měsíc, tři měsíce, půl roku, rok a dva roky.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Mobil místo karty. Přehled všech možností výběru hotovosti v Česku

Money

Kvůli vyzvednutí hotovosti z účtu už nemusíte mít v peněžence ani platební kartu. Stačí vám mobil a data. Výběry z bankomatů se totiž mění stejně jako celé bankovnictví. Víte, u kterých bank nyní tuto operaci provedete bezdotykově a bez plastové platební karty v ruce? Zjistili jsme, které banky v Česku to umí a co k tomu potřebujete.

Věra Tůmová

Přečíst článek