Návštěva papeže Lva XIV. ukázala nečekaně silnou tvář katolicismu ve výrazně sekulární Francii. Statisíce lidí v ulicích, obří mše i atmosféra připomínající rockový koncert zároveň ukázaly, jakou společenskou sílu může mít víra a společný rituál i v zemi postavené na principu laïcité, píše analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Premiérovi někdo napíše na Facebook, že se mu nelíbí rozsudek v konkrétní kauze. Babiš obratem, bez přemýšlení (je to přece manažer, co maká, nemá čas na přemýšlení), posílá sms svému ministru spravedlnosti, řešte to okamžitě, pán minister.
Žiju teď částečně s rodinou ve Francii a děti jsme poslali do klasické francouzské základní školy. Mám tak možnost sledovat (subjektivně a osobně) české a francouzské základní školství nikoli z tabulek OECD, ale napřímo. Rozdílů je poměrně hodně, některé jsou inspirativní, jiné hodně zvláštní. Zkusím jich pár zmínit.
V NBA se hraje nejen o koše a tituly, ale také o miliardy dolarů. A čím víc peněz ve sportu je, tím větší je pokušení pravidla ohýbat. Kauza Los Angeles Clippers ukazuje, že liga musí umět tvrdě zakročit i proti jednomu z nejbohatších majitelů amerického sportu.
Znáte ten vtip, jak přijdou za Babišem Tykač a Strnad, že by chtěli koupit Česko. A on se směje a říká: „Ale chlapi, do paroma, veď ja teraz nič nepredávám.“ No, on skutečně nic neprodává, ale naopak přebírá, provádí cílenou akvizici státu. A to dnešní přebírání státu (ono state capture) probíhá poměrně rychle, systematicky a pochopitelně se zaměřuje na hlavní kořist, na státní firmy a státní fondy. Největší mocenská operace se nemusí odehrát jediným velkým rozhodnutím. Stačí postupně obsadit státní firmy, fondy a instituce lidmi, kteří vděčí za své pozice politické či ekonomické moci. Právě tak může vypadat takzvaný state capture.
Kdo bere dotace, kdo radí ministrům a za kolik? U veřejných peněz by mělo být jasno, realita je ale jiná. Stát místo větší transparentnosti znovu „zatahuje závěsy“.
Lubomír Metnar ztělesňuje politiku nízkých očekávání: nevýrazné vedení, chybějící vizi a resort jedoucí na autopilota, píše ve svém komentáři David Ondráčka, analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR.
Evropa čelí brutální vlně devastujících požárů, nejhorší je situace ve Francii (ale špatné je to i ve Španělsku, Řecku, Chorvatsku i jinde). Logicky se vede debata, kdo za to může, jak tomu do budoucna předcházet, jak reagovat a co se s tím vůbec dá dělat. Je jasné, že se ani v Česku velkým lesním požárům ve vysušených porostech a během vln obrovských veder nevyhneme. Vzpomeňme na České Švýcarsko. V tom je debata ve Francii poučná i pro nás.
Gianni Infantino dlouho vládl světovému fotbalu díky penězům, slibům a loajalitě menších federací. Teď ale narazil. Pokus posunout FIFA ještě blíž investičním fondům otevřel zásadní otázku: komu vlastně patří nejpopulárnější sport světa, píše ve svém komentáři David Ondráčka, analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Marine Le Penová se počtvrté chystá do boje o Elysejský palác. Tentokrát ale jako politička odsouzená za zneužití veřejných peněz, které soud nařídil elektronický náramek. Francii tak možná čeká kampaň, v níž nebude největší otázkou politický program, ale to, kam všude smí kandidátka bez souhlasu probační služby. Francie tak testuje, kolik politické absurdity ještě její republika unese.
Tour de France je globální show, jedna z nejsledovanějších sportovních událostí. Je to Stará dáma, kterou chce k sobě pozvat na čaj každý, i Česko. A právě Česko oficiálně představilo kandidaturu na Le Grand Départ 2029, tedy že by Tour de France odstartovala u nás. Francouzi si pečlivě vybírají, komu umožní organizovat start, a Češi teď stojí také ve frontě.
Chudoba není administrativní chyba a nelze ji vyřešit novým formulářem. Protikorupční expert David Ondráčka kritizuje superdávku jako reformu navrženou od stolu, která může dopadnout právě na seniory, samoživitele a další lidi žijící z měsíce na měsíc.
Ve veřejné debatě se úředník stal skoro karikaturou a nadávkou, razítko, paragraf, alibismus, překážka. Ale bez schopných úředníků nefunguje stát, kraje, města, nemocnice, armáda, doprava ani školy. A bez lidí, kteří jsou ochotni pravidla nejen dodržovat, ale také je zlepšovat a inovovat, se každá země začne pomalu propadat do nehybnosti. Mnozí politici mají tendenci svou vlastní neschopnost házet na úředníky. Je to tak snadné, a přitom tak hloupé a krátkozraké. Bez kvalitních úředníků politici nezmění vůbec nic, budou jen prázdně žvanit.
Plagův ústup od povinné angličtiny od první třídy ukazuje, jak Česko řeší slabiny systému: místo investic a odvahy volí menší ambice. Výsledkem mohou být větší rozdíly mezi dětmi, píše v komentáři pro Newstream protikorupční expert David Ondráčka.
