Šéfové státních investorských organizací mají doma v sejfu desítky milionů? Kde to jsme nebo kam se to zase vracíme, do úplné kleptokracie? Každý ministr vždy nese politickou odpovědnost za lidi, které nechá řídit své klíčové investorské příspěvkovky, přes které teče největší část veřejných investic v rezortu. Proto kauza UFO zisků ředitele Správy železnic je problémem Martina Kupky.
Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Česko potřebuje moderní státní aparát pro 21. století. Nová vláda — stejně jako každá před ní i po ní — má před sebou téma efektivity státu. Kdo dokáže udělat reálné kroky tímto směrem, získá politické body; téma v Česku leží ladem. Návrh programového prohlášení rodící se vlády v tomto směru mnoho konkrétního nepřináší. Chce to méně prezentací, méně komisí, méně chaosu a více skutečného řízení státu.
Dnes je smutné výročí brutálního teroristického útoku v pařížském klubu Bataclan, kde bylo zabito 70 mladých lidí. Bataclan se stal symbolem hrůzy. A 13. listopad zůstává ve Francii dnem ticha a otázek. Svět tehdy viděl, že terorismus není vzdálená hrozba, ale útok na samotný způsob života, na tanec, hudbu a smích, a může se stát kdekoli. Bataclan zůstává pro Francouze trauma, které se však proměnilo v bdělost a konkrétní kroky, jak situaci měnit.
„Když systém zreziví, nestačí nový nátěr. Musíme ho přestavět,“ říká protikorupční expert David Ondráčka. Bývalý ředitel Transparency International vydal knihu Kauza Česko. Analyzuje v ní, proč se český stát po 35 letech od sametové revoluce dostal na rozcestí — a proč je čas na jeho hlubší modernizaci. Ondráčka tomu říká Druhá polistopadová republika. Ne revoluce, ale upgrade systému.
Byznys s odpady a skládkami je v Česku jednou z nejméně průhledných branží. Je to komplikovaný obor s mnoha konfliktními zájmy, ale desítky miliard se roky točí bez skutečné kontroly a jasně vynucovaných pravidel. Největší odpadová firma Marius Pedersen nyní v Česku končí a prodává svou divizi. Otázka je komu, nebo spíš přesněji, který oligarcha si ji koupí, aby v tomto prostředí měl svůj vehikl. Sledujme to víc.
Absurdní výsledek současné situace může být, že Babiš se stane kotvou zdravého rozumu a pragmatismu. Oproti úplným šílencům a amatérům, co ním mohou sedět ve vládě, Okamurovcům a Motoristům, bude působit jako poslední dospělý v místnosti, co brzdí jejich šílené nápady.
Politika je jízda na divokém koni, ten zběsile skáče, politik ho nijak neřídí, jen se snaží chvíli udržet v sedle, než ho shodí. U sestavování vlády je zajímavá otázka, co je vlastně vhodná kvalifikace a jaké schopnosti má mít člověk, aby slušně zvládl odehrát roli ministra. Nejde mi až tolik o jednotlivá jména, ale o zamyšlení nad tím, co by ti ministerští kandidáti měli aspoň elementárně umět, aby hned neshořeli jak papír.
Své víkendové volební glosy ukončím tímto krátkým shrnutím. Prohrál Fiala a Rakušan a jejich politika gest a kýče, a zoufalá hospodářská kompetence a absence reformního drajvu. Sami se sice udrželi v politice, ale Babišovi předali zemi na zlatém podnose.
O peníze jde v politice až v první řadě, zajímavé je na tento aspekt podívat.
Prezident pověří vítěze voleb sestavením vlády a Babiš začne své kolo jednání s ostatními stranami, potřebuje dalších 20 kusů, aby mohl vládnout, sám nebo s někým. Bude to připomínat směs koňského trhu a symbolického líbání prstenu – ovšem z obou stran.
Zatímco se bude řešit, kdo s kým složí vládu (a teď to vypadá, že silnou pozici budou mít Motoristé), uvnitř méně úspěšných stran se rozjede tradiční povolební očista. Začne se hledat, na koho hodit nedobrý výsledek. Přijdou vnitřní spory, mimořádné sněmy, rezignace i nože v zádech – politická reality show v přímém přenosu. Kdo tedy skončí?
Hned po sečtení většiny hlasů se rozjede to skutečné „druhé kolo voleb“ – tedy vyjednávání o koalicích. Čeká nás podívaná hlavně pro fajnšmekry politických strategií a zákulisních her. Platí to ovšem jen v případě, že Babiš nebude mít dost mandátů na jednobarevnou vládu ANO.
Úmornou, vyhrocenou a ne moc kreativní volební kampaň jsme přežili snad bez psychické újmy. Přetrpěli jsme i nudné předvolební debaty a duely a teď už je čas počkat na výsledky voleb a nové složení Sněmovny.
Vítejte u volebního víkendu, budu ho tady na Newstream.cz glosovat. Zkusím to dělat s nadhledem, nakonec nejde o život, jsou to jen volby a politika.
Americký dolar se dnes drží ❌ bez výraznějších změn. Nejnovější údaje o vývoji ekonomiky Spojených států podporují očekávání, že americká centrální banka (Fed) příští týden přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Kolem 18:15 středoevropského času euro vůči dolaru ztrácelo necelou desetinu procenta a pohybovalo se nedaleko 1,1635 dolaru. Během čtvrtka se jednotná evropská měna vyšplhala až na třítýdenní maximum 1,1681 dolaru, napsala agentura Reuters.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o nahrazení cenového stropu na ruskou ropu úplným ❌ zákazem poskytování námořních služeb pro její přepravu. Snaží se tak snížit ruské příjmy z ropy, které Moskvě pomáhají financovat válku na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 4️⃣5️⃣ miliard norských korun (92,7 miliardy korun). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švýcarská vláda získala jasnou 👍 podporu většiny účastníků konzultačního procesu, jehož cílem je schválit novou dohodu prohlubující vztahy mezi alpskou konfederací a Evropskou unií. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Očekává se, že dohoda, na kterou se EU a Švýcarsko po měsících náročných jednání dohodly loni v prosinci, zamíří v březnu do parlamentu. Následně se k ujednání vyjádří i voliči v referendu, neboť se k tomu vláda zavázala.
Švédsko postupně ❌ ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců ✅ schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
Evropská komise obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 1️⃣2️⃣0️⃣ milionů eur (2,9 miliardy korun).
