Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů

Stovky miliard do indické AI. Technologičtí giganti rozjíždějí investiční ofenzivu
ČTK
 nst
nst

Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.

Do umělé inteligence nyní proudí rekordní částky, protože vlády i společnosti po celém světě soupeří o co nejrychlejší zavádění této technologie. Takzvaní hyperscaleři, mezi něž patří Amazon, Microsoft, Meta a Alphabet, letos podle CNBC plánují kapitálové výdaje na AI, které by mohly dosáhnout až 700 miliard dolarů.

Výrazné investiční plány oznámily i indické firmy. Skupina Reliance hodlá investovat 110 miliard dolarů do datových center a další infrastruktury. Společnost Adani představila plán vybudovat během příští dekády AI datová centra v hodnotě 100 miliard dolarů.

Silné zastoupení měly také americké technologické společnosti. Microsoft na summitu uvedl, že do konce desetiletí investuje 50 miliard dolarů do AI v zemích globálního Jihu. OpenAI a výrobce čipů AMD oznámily partnerství s konglomerátem Tata Group za účelem budování kapacit v oblasti umělé inteligence. Správce aktiv Blackstone se podle CNBC podílel na navýšení kapitálu ve výši 600 milionů dolarů pro indickou AI infrastrukturní společnost Neysa.

Cristiano Ronaldo

Ronaldo investuje 7,5 milionu dolarů do projektu Herbalife. Společnost dříve čelila pokutám

Cristiano Ronaldo rozšiřuje své podnikatelské aktivity. Jak informuje agentura Bloomberg, portugalská fotbalová hvězda investovala 7,5 milionu dolarů do společnosti HBL Pro2col Software, která je digitální platformou vlastněnou firmou Herbalife. Za tuto částku získal desetiprocentní podíl.

Přečíst článek

Indie chce mezi technologické velmoci

Summit se konal v době, kdy se Indie snaží upevnit svou pozici mezi světovými technologickými lídry. Země schválila čipové projekty v hodnotě 18 miliard dolarů, aby posílila domácí dodavatelský řetězec.

Současně se Spojené státy a Indie přibližují uzavření obchodní dohody, která má snížit cla a prohloubit hospodářskou spolupráci. Na summitu došlo také k podpisu dohody Pax Silica, iniciativy vedené Spojenými státy a spuštěné administrativou Donalda Trumpa, jejímž cílem je zajistit globální dodavatelský řetězec pro technologie založené na křemíku.

Zájem o indický trh byl patrný i ze seznamu účastníků. Na akci vystoupili generální ředitel OpenAI Sam Altman, šéf Alphabetu Sundar Pichai, ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei i šéf Google DeepMind Demis Hassabis. Výrobce čipů Nvidia zároveň oznámil rozšíření partnerství s fondy rizikového kapitálu v Indii, aby posílil svou přítomnost u perspektivních technologických firem.

Podle Anirudha Suriho z fondu India Internet Fund však Indii stále chybí dostatek soukromého kapitálu. „To, co jsme zatím možná tolik neviděli, jsou investice rizikového kapitálu a private equity do indických podnikatelů v oblasti AI,“ řekl CNBC.

AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta

Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.

Přečíst článek

Prezident Microsoftu Brad Smith uvedl, že přestože Indie zatím zaostává za Spojenými státy a Čínou, v některých specializovaných oblastech by se situace mohla změnit. „Když se podíváte na inženýrský talent, rychle dojdete k závěru, že i Indie může být místem, kde se vyvíjejí modely,“ citoval jej server CNBC. Podle něj se v budoucnu objeví „řada různých momentů typu DeepSeek“ a některé z nich se mohou odehrát právě v Indii.

Ne všichni však sdílejí optimismus. Analytik Udith Sikand ze společnosti Gavekal uvedl pro CNBC, že Indie sice podniká výrazné kroky k nastartování rozvoje AI, činí tak však především prostřednictvím mediálně atraktivních pobídek, aniž by řešila základní problémy spojené s podnikáním v zemi.

Summit však provázely i kontroverze. Spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates svou účast stáhl po veřejné kritice kvůli dřívějšímu vztahu s finančníkem Jeffrey Epsteinem. Jedna indická univerzita se navíc dostala pod kritiku poté, co tvrdila, že vyvinula komerčně dostupného robotického psa, který se ukázal být čínské výroby.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Lukáš Kovanda: Jakému clu nyní bude nově podléhat vývoz z Česka do USA?

Jakému clu nyní bude nově podléhat vývoz z Česka do USA?
ČTK
Lukáš Kovanda

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Trump včera uvedl, že daná plošná celní sazba by měla začít platit během tří dní. Zatím není jasné, zda bude platit na všechny produkty, které se do USA dováží, nebo jenom na ty, které podléhaly zneplatněnému recipročnímu clu. Trump spíše naznačuje, že se bude vztahovat na všechny produkty. V takovém případě by ovšem platilo, že průměrné navýšení cel USA na dovoz z EU by za dobu Trumpova vládnutí během druhého prezidentského mandátu, tedy od ledna 2025, představovalo 13,4 procentního bodu, namísto 9,8 procentního bodu, které platilo před včerejším verdiktem Nejvyššího soudu (viz graf Bloombergu níže).

Jestliže bude ale celosvětová globální sazba ve výši deseti procent uplatněna pouze na dovážené zboží, které dosud podléhalo clu recipročnímu, Trumpovo celkové navýšené clo na dovoz z EU od ledna 2025 bude činit 8,5 procentního bodu. V takovém případě by si tedy unijní vývozci v průměru polepšili oproti dosavadnímu stavu, neboť by čelili clu celkově nižšímu. 

Uvedené výpočty jsou z pera agentury Bloomberg, vycházejí ze struktury obchodu EU a USA roku 2024. Podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU celkem 1,47 procenta.

Sečteno podtrženo, vývoz z EU do USA by měl nyní čelit nové průměrné sazbě zhruba 14,9 procenta, namísto dosavadních přibližně 11,3 procenta, pokud Trump nové plošné clo uplatní na veškerý dovoz z EU. V případě, že nové clo uplatní jen na dovoz dosud podléhající recipročnímu clu, nová průměrná celní sazba na dovoz z EU klesne z 11,3 na zhruba 10 procent.

Důvod navýšení průměrné celní sazby v prvním případě je ten, že některé produkty jako například farmaceutické přípravky, mobilní telefony nebo čipy byly od recipročních cel z velké míry osvobozeny, avšak nyní by tedy podléhaly desetiprocentní plošné sazbě. Pokud budou i nadála osvobozeny, platí tedy, že dochází k již uvedenému snížení průměrné celní sazby ze zhruba 11,3 na 10 procent.

Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.

Německé podniky bijí na poplach: Čína podle nich ohrožuje férový obchod

Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.

Přečíst článek

Tyto sazby poskytují základní vodítko, jak se změní celní zatížení přímo českého vývozu do USA, byť mohou existovat určité odchylky, například kvůli odlišné struktuře exportu Česka do USA v porovnání se strukturou exportu EU jako celku do USA.

Navíc, sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o 50procentní clo na ocel a hliník či na 25procentní clo na automobily.

Jaký bude dopad na Česko?

Dopad na český export a průmysl se bude odbíjet spíše od toho, jaká celní sazba se bude na EU, resp. ČR vztahovat po skončení nyní začínajícího maximálně 150denního období. Trumpova administrativa zřejmě bude usilovat, aby sazba – a tedy i příslušné inkaso – zůstala blízko dosavadní úrovni. To se však nemusí bezezbytku povést, kvůli vyšší legislativní komplikovanosti zavádění cel opřených o jiný právní základ, než o jaký se opírala cla reciproční.

V souhrnu tak lze předpokládat zhruba stagnaci dosavadní celní sazby uplatněné na ČR, případně její mírný pokles. Pro ČR tak jde spíše o pozitivní zprávu, kterou však nelze přeceňovat.

Související

Humpolec chce opravit unikátní vilu od Gočára. Ve hře jsou desítky milionů z norských fondů

Humpolecká radnice chce ještě letos projekt na opravu Medovy vily
ČTK
 ČTK

Radnice v Humpolci na Pelhřimovsku chce ještě letos nechat zpracovat dokumentaci k opravě Medovy vily, aby mohla požádat o peníze z takzvaných norských fondů. Podle starosty Petra Machka (HumpolecGo!) je to jedna z posledních příležitostí, jak na opravu památkově chráněné stavby získat významnou dotaci. Prozatím jsou odhadované náklady na ni mezi 30 a 50 miliony korun.

„Dozvěděli jsme se, že na konci roku nebo na přelomu roku by mohla být vypsaná dotační výzva, která byla v minulých letech velmi zajímavá, bylo možné na kulturní památky získat desítky milionů korun,“ řekl Machek. Součástí žádosti musí být projektová dokumentace a stavební povolení, proto podle něj není možné projekční práce odkládat.

Poslední šance

Město už oslovilo tři autory, kteří mají zkušenosti s významnými památkami a mohli by projektovou dokumentaci dodat. Zastupitelstvo, které bude jednat ve středu 25. února, rozhodne, zda město peníze na projekt uvolní. „Byli bychom rádi, aby se tak stalo, aby se peníze na projekt alokovaly, mohla se uzavřít smlouva se zpracovatelem projektové dokumentace a mohlo se to prostě stihnout. Protože to vypadá, že tato výzva už bude poslední, to znamená, že do budoucna už nebude šance získat takové pěkné peníze,“ řekl Machek.

Kulturní památku navrženou architektem Josefem Gočárem město koupilo v roce 2024 téměř za 25 milionů korun. Od loňska ji zpřístupňuje při komentovaných prohlídkách či komorních kulturních akcích. Prohlídky už absolvovalo přes 1000 lidí, v letošním roce začnou prohlídky v dubnu.

Záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily

Sousedka Tugendhat byla na odpis. Arnoldova vila ožila i ekonomicky

Zchátralá památka, do které roky zatékalo, se proměnila v živé kulturní centrum. Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně ukazuje, že citlivá památková obnova může být zároveň ekonomicky udržitelným městským projektem.

Přečíst článek

Vilu dal na Tyršově náměstí postavit obchodník s látkami Otakar Med v letech 1933 až 1934. Dům sloužil jako rodinné i firemní sídlo, později ho zkonfiskoval komunistický režim. Po listopadu 1989 stát vilu rodině Medových vrátil. Dochovala se částečně v původní stavu i s původním mobiliářem, což se týká především bytu v prvním patře. Jeho autentickou podobu chce město zachovat. Přízemí má být uzpůsobeno i pro konání výstav a přednášek.

Prostřednictvím takzvaných norských fondů přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko na projekty v zemích Evropského hospodářského prostoru, který tvoří Evropská unie a tyto tři přidružené státy. Podpořené projekty mají přispívat ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP a k posilování spolupráce. Podpora z fondů míří zejména do států, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004.

Související

Rekonstrukce vily na Vinohradech

Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze

Přečíst článek
Doporučujeme