Může se to stát historickým okamžikem pro vesmírné lety, globální finanční trhy i samotného Elona Muska. Přesto vstup SpaceX na burzu nebudí jen nadšení. Detaily navrhovaného prospektu totiž naznačují hned několik nestandardních ustanovení, které někteří insideři považují za omezující investorská práva.
Akcionáři společnosti Alphabet, majitele Googlu či YouTube, se mohou těšit na další masivní zhodnocení investic. Alphabet totiž drží ve startupu velký podíl, který při vstupu vesmírné společnosti na burzu vynese ohromné jmění. Podle odhadu Bloombergu by podíl měl mít hodnotu 122 miliard dolarů.
Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.
Americké akciové indexy se v průběhu uplynulého týdne pohybovaly silně v plusu, podpořené zlepšením sentimentu na globálních trzích. Klíčovým faktorem byl však především vývoj na Blízkém východě – oznámení dočasného příměří mezi USA a Íránem a očekávání znovuotevření Hormuzského průlivu vedly k výraznému poklesu cen ropy a celkovému uklidnění tržního napětí.
Společnost SpaceX zvažuje v rámci plánovaného vstupu na burzu (IPO) cílovou valuaci přesahující dva biliony dolarů. Podle zdrojů agentury Bloomberg obeznámených se situací firma tuto hodnotu představuje potenciálním investorům před sérií schůzek, které mají proběhnout v následujících týdnech.
SpaceX Elona Muska míří na burzu a může přepsat historii. Ocenění firmy by mohlo přesáhnout 1,7 bilionu dolarů a samotné IPO by překonalo všechny dosavadní rekordy.
Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.
Satelity, data i obrana — technologické firmy i státy rozjíždějí ve velkém miliardové závody o dosud nepříliš využívaný prostor nad Zemí, který možná rozhodne o budoucnosti internetu, AI i geopolitiky.
Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska plánuje podat v březnu důvěrnou žádost o vstup na burzu ke Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Takzvaná primární veřejná nabídka akcií by společnost mohla ocenit na více než 1,75 bilionu dolarů (zhruba 36 bilionů korun), uvádějí zdroje agentury Bloomberg. Byla by to tak jedna z největších IPO v historii.
Elon Musk vstupuje do dalšího velkého obranného projektu. SpaceX a xAI, firmy, které se nedávno dohodly na spojení v transakci oceněné na 1,25 bilionu dolarů, soutěží v utajovaném klání Pentagonu o vývoj hlasově řízené technologie autonomních rojů dronů, uvádí agentura Bloomberg. Ve hře je odměna 100 milionů dolarů a potenciálně mnohem vyšší budoucí kontrakty.
Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal. Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
Britský exministr zdravotnictví Wes Streeting dnes oznámil, že chce kandidovat na lídra Labouristické strany, kterou vede premiér Keir Starmer. Toho by pak Streeting ve funkci premiéra patrně i nahradil. Podle serveru stanice BBC také řekl, že vystoupení Británie z Evropské unie před několika lety byla katastrofální chyba a že jeho země by se do EU jednoho dne měla vrátit.
Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila to íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice "obrovsky rychlá".
Česko bude dál posilovat zemědělskou spolupráci se Srbskem. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se na tom při návštěvě Srbska shodl se svým tamním protějškem Draganem Glamočičem. Potenciál je podle ministra například v rozvoji zpracovatelského průmyslu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí.
Izrael dnes nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory platnému příměří v oblasti provedl nové údery. Izraelská armáda uvedla, že cílila na infrastrukturu libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.
Úřady práce vyplatily za první čtvrtletí na superdávkách 563 milionů korun. Novou podporu v březnu dostalo 33 900 domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Pobírají ji zatím jen noví žadatelé. Příjemcům dosavadních dávek stát na čtyřech dávkách za první tři měsíce poslal asi 7,8 miliardy korun.
Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
Rodiče dětí, které se od příštího roku narodí, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 korun by dostali 400 tisí korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 pak 800 tisíc korun. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí projedná vláda.
Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun.