Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.
Satelity, data i obrana — technologické firmy i státy rozjíždějí ve velkém miliardové závody o dosud nepříliš využívaný prostor nad Zemí, který možná rozhodne o budoucnosti internetu, AI i geopolitiky.
Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska plánuje podat v březnu důvěrnou žádost o vstup na burzu ke Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Takzvaná primární veřejná nabídka akcií by společnost mohla ocenit na více než 1,75 bilionu dolarů (zhruba 36 bilionů korun), uvádějí zdroje agentury Bloomberg. Byla by to tak jedna z největších IPO v historii.
Elon Musk vstupuje do dalšího velkého obranného projektu. SpaceX a xAI, firmy, které se nedávno dohodly na spojení v transakci oceněné na 1,25 bilionu dolarů, soutěží v utajovaném klání Pentagonu o vývoj hlasově řízené technologie autonomních rojů dronů, uvádí agentura Bloomberg. Ve hře je odměna 100 milionů dolarů a potenciálně mnohem vyšší budoucí kontrakty.
Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal. Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
Došlo k tomu, co se očekávalo již několik týdnů. Elon Musk propojil své dva velké startupy SpaceX a xAI. Následovat by měl plán, jak část nové firmy dostat na burzu. Vzhledem k očekávání velkého růstu bude burzovní nacenění nové firmy astronomické. A Elon Musk se pravděpodobně stane prvním člověkem historie, který se stane dolarovým bilionářem.
Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence, píše agentura AP s odvoláním na pondělní prohlášení SpaceX. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota umělé inteligence (AI) Grok, sociální sítě X či satelitního internetového systému Starlink.
Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska zvažuje možnosti fúze s výrobcem elektromobilů Tesla, případně alternativní možnost spojení s firmou xAI zabývající se umělou inteligencí. S odvoláním na informované osoby to uvedla agentura Bloomberg.
Vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska zvažuje vstup na burzu už letos v červnu. Podle britského deníku Financial Times by firma chtěla získat až 50 miliard dolarů, což by z IPO udělalo největší primární veřejnou nabídku akcií v historii. Musk úpis akcií načasoval dle postavení planet i data narozenin.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.
Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců. Informovala o tom stanice na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
Číst více
Koruna k euru druhým dnem stagnovala, dnes stejně jako v úterýzakončila na 24,34 Kč/EUR. Vůči dolaru česká měna ztratila oproti předchozímu závěru dva haléře, když se obchodovala v kurzu 20,63 Kč/USD.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,51 procenta na 2689,10 bodu. Nahoru burze pomohlo především zdražení cenných papírů bank. Akcie Komerční banky si připsaly 1,21 procenta na 1175 korun, akcie Erste 0,97 procenta na 2597 korun a akcie Monety 1,11 procenta na 199,80 koruny.
Ruský prezident Vladimir Putin na dnešním jednání s vládou o ekonomice varoval před zpomalením ruského hospodářského růstu a vyzval k přijetí opatření na jeho oživení. Upozornil, že aktuální vývoj ekonomiky zaostává za očekáváními, napsala agentura AFP.
Investiční skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku. Jejich celková kapacita bude 150 megawatthodin (MWh). Úložiště firma koupila od další české skupiny BHM Group. Wood & Company o tom informovala v tiskové zprávě. Cenu akvizice neuvedla.
Číst více
Maximální ceny paliv ⛽, které určuje stát, ve čtvrtek klesnou 📉. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 1,50 koruny na 43,50 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,59 koruny za litr, tedy o 51 haléřů levněji než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Číst více
Proces zestátnění energetické společnosti ČEZ bude podle analytiků pozvolný, na valné hromadě společnosti v červnu očekávají zpřesnění celé procedury. Ve hře mohou být i změny stanov firmy, zatím to ale asi nebudou konkrétní náklady. Vyplývá to z komentářů analytiků. Samotný záměr na plné ovládnutí společnosti ČEZ hodnotí analytici spíše rozporuplně. Pokud tak stát učiní, doporučují převzetí výrobní části firmy.
Kdo nahradí Viktora Orbána na uvolněné pozici hlavního potížisty v EU? ptá se v dnešním komentáři bruselský server Politico a na prvních dvou místech z pěti možných "kandidátů" uvádí slovenského premiéra Roberta Fica a předsedu české vlády Andreje Babiše.
Číst více
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou invazí 120 tisíc dronů. Podle agentury PA o tom dnes před začátkem ministerské schůzky kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) v Německu informoval britský ministr obrany John Healey. Očekává se také, že britská ministryně financí Rachel Reevesová uvolní Ukrajině 752 milionů liber (21 miliard korun) z balíku úvěrové pomoci, poznamenala agentura DPA.
Zákonodárci amerického státu Maine v úterý schválili návrh zákona o dočasném zákazu ❌ výstavby velkých datových center. Maine se stal prvním státem USA, který podobné opatření přijal, a to v době rostoucího odporu vůči těmto zařízením, která pohánějí růst umělé inteligence 🧠 (AI), ale jsou náročná na energii. Aby legislativa vešla v platnost, musí ji ještě podepsat demokratická guvernérka státu Janet Millsová, píše deník The Washington Post.