Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska plánuje podat v březnu důvěrnou žádost o vstup na burzu ke Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Takzvaná primární veřejná nabídka akcií by společnost mohla ocenit na více než 1,75 bilionu dolarů (zhruba 36 bilionů korun), uvádějí zdroje agentury Bloomberg. Byla by to tak jedna z největších IPO v historii.
Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska zvažuje možnosti fúze s výrobcem elektromobilů Tesla, případně alternativní možnost spojení s firmou xAI zabývající se umělou inteligencí. S odvoláním na informované osoby to uvedla agentura Bloomberg.
Vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska zvažuje vstup na burzu už letos v červnu. Podle britského deníku Financial Times by firma chtěla získat až 50 miliard dolarů, což by z IPO udělalo největší primární veřejnou nabídku akcií v historii. Musk úpis akcií načasoval dle postavení planet i data narozenin.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.
Americká společnost SpaceX letos přesune zhruba 10 tisíc satelitů své sítě Starlink na nižší oběžnou dráhu Země. Změna má zvýšit bezpečnost provozu v čím dál zaplněnějším kosmickém prostoru a snížit riziko srážek s jinými objekty. Oznámil to viceprezident firmy Michael Nicolls.
Muskova společnost SpaceX se přiblížila k možnému vstupu na burzu. Agentura Bloomberg uvádí, že firma připravuje interní prodej akcií, který oceňuje výrobce raket a satelitních systémů zhruba na 800 miliard dolarů. Jde o další krok směrem k potenciální primární veřejné nabídce akcií, která by se mohla uskutečnit v příštím roce.
Elon Musk bude zase o něco bohatší. Alespoň tomu nasvědčují spekulace kolem uvedení jím založené společnosti SpaceX na burzu. K IPO by mělo dojít již v příštím roce, přičemž hodnota společnosti by mohla dosáhnout až 1,5 bilionu dolarů. Tím by se SpaceX stal nejhodnotnějším IPO v historii.
Elon Musk se stal prvním člověkem na světě, jehož majetek překonal hranici 500 miliard dolarů (10,3 bilionu korun). Uvedl to časopis Forbes. Musk je nyní o 150 miliard dolarů bohatší než druhý Larry Ellison a je na půlce cesty, aby se stal prvním dolarovým bilionářem na světě.
Miliardář Elon Musk upouští od plánů na založení nové politické strany, svým spojencům sdělil, že se hodlá soustředit na své firmy. Šéf automobilky Tesla a vesmírné společnosti SpaceX si navíc nechce znepřátelit vlivné členy Republikánské strany tím, že by odlákal její voliče, píše list The Wall Street Journal.
Americký prezident 👴 Donald Trump plánuje uvolnit ropu z amerických strategických rezerv. Chce tak stabilizovat prudce rostoucí ceny ropy, které zvyšuje americko-izraelská válka s Íránem. S odkazem na sdělení amerického prezidenta o tom informuje agentura DPA. Podle středeční zprávy amerického ministerstva energetiky uvolní Spojené státy 172 milionů barelů.
Ceny ropy v důsledku války s Íránem pokračují v silném 📈 růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad 100 dolarů za barel, kolem 7:30 středoevropského času potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů za barel.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně 📉 klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy a také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu.
Číst více
Japonsko chce do roku 2040 📈 zvýšit prodej mikročipů na osminásobek stavu v roce 2020. Informuje o tom web The Economic Times. V osmdesátých letech měla země na trhu s polovodiči podle vlády zhruba poloviční podíl. Od té doby ji předběhl Tchaj-wan a další státy, přičemž rozvoj japonského čipového průmyslu brzdí pomalá digitalizace mezi podniky a obchodní třenice se Spojenými státy.
První týden války s Íránem stál Spojené státy 1️⃣1️⃣,3️⃣ miliardy dolarů (přes 238 miliard korun) a jen za munici se za první víkend útoků utratilo pět miliard dolarů. Takový odhad poskytl americkému Kongresu Pentagon, jak to agentuře AP sdělila osoba obeznámená se situací a hovořící pod podmínkou anonymity. Válka Izraele a USA proti Íránu trvá už 13. den.