Praha je třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě. Na pořízení vlastního bytu v české metropoli lidé průměrně potřebují 15 hrubých ročních mezd, což je o 1,7 mzdy více než loni. Hůře jsou na tom pouze Amsterdam a Atény. V Praze navíc dále rostou ceny nájmů a průměrné úrokové sazby hypoték zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Vyplývá to Property Indexu poradenské společnosti Deloitte.

V loňském roce byla Praha v dostupnosti bydlení podle dat Deloitte druhá nejhorší ze sledovaných evropských měst. Letos si mírně vylepšila pozici, přesto se situace v hlavním městě Česka zhoršila a na pořízení bytu je třeba více ročních mezd. V Amsterdamu je třeba na pořízení bytu v novostavbě 15,4 a v Aténách 15,3 ročních platů. Naopak nejdostupnější bydlení je v italském Turíně a dánském Odense, kde lidé mohou pořídit nový byt za 4,9 ročních platů.

„I v letošním roce se Praha řadí mezi metropole s nejhorší dostupností vlastního bydlení v Evropě. Situace zůstává nepříznivá a zásadní změny zatím nejsou na obzoru. Rozdíl mezi růstem mezd a cenou nemovitostí se dále prohlubuje, protože mzdy nedokáží držet krok s rostoucími náklady na rezidenční bydlení. Tato strukturální nerovnováha představuje dlouhodobý problém pro dostupnost a udržitelnost trhu – zejména pro první kupující a domácnosti se středními příjmy," řekl Miroslav Linhart, vedoucí partner oddělení finančního poradenství v Deloitte.

Dalibor Martínek: Neuvěřitelný příběh zámku Štiřín. Končí osmá aukce, další už nebude

Reality

Zámek Štiřín, který leží dvacet kilometrů jižně od Prahy, v devadesátých letech využívali poslanci jako rekreační sídlo. Ceny tam byly nízké, provoz dotoval stát. Poslední rok se stát toto pozdně barokní sídlo snaží prodat v elektronické aukci. Vloni v září začala první aukce za vyvolávací cenu 3,4 miliardy korun. Nikdo se nepřihlásil. Tento týden končí osmý a poslední pokus o prodej, vyvolávací cena je už jen 796 milionů korun.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Výší nájmů Praha patřila podle posledních dat Deloitte v roce 2024 s průměrnou cenou 405 korun (16,5 eura) spíše mezi dražší města regionu střední a východní Evropy. Nejvyšší nájmy byly v Lucemburku, kde nájmy stály 43,4 eura (1065 korun) za metr čtvereční. Následovala Paříž s 32 eury (796 korun) za metr čtvereční a Dublin s 31,7 eura (778 korun) za pronájem části plochy.

Deloitte vypočítává dostupnost z průměrných ročních hrubých mezd potřebných k pořízení nového vlastního bytu o průměrné velikosti 70 metrů čtverečních v každé z jednotlivých zemí. Průměrná mzda v Praze podle posledních dat Českého statistického úřadu činila v prvním čtvrtletí 62.472 korun. Podle analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema stál metr čtvereční v nových pražských bytech ve druhém čtvrtletí v průměru 170 594 korun. Meziročně jejich cena vzrostla o 8,8 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta. Zároveň ale developeři v Praze za první pololetí prodali 4300 nových bytů. To je meziročně o 23 procent více a zároveň druhý nejlepší pololetní výsledek za posledních 15 let.

Česko se také umístilo na 14. místě z 25 sledovaných zemí ve výstavbě bytů. Loni se v ČR začalo stavět v průměru 3,34 bytových projektů na 1000 obyvatel. Nejvyšší počet nově zahájených stavebních projektů byl v roce 2024 v Irsku, po kterém následovalo Turecko a Izrael. Na opačné straně žebříčku byla Albánie, Itálie a Velká Británie.

Portrét komtesy Colleoniové od Giuseppa Ghislandiho, zmizelý více než 80 let, se objevil na fotografiích argentinské realitní kanceláře. Než však na místo dorazila policie, zdi domu už zdobila jen tapiserie.

Nizozemští novináři nalezli na fotografiích jedné argentinské realitní firmy více než 80 let pohřešovaný pozdně barokní obraz ukradený nacisty. Portrét visel v prodávaném domě nedaleko Buenos Aires, po druhé světové válce jej vlastnil uprchlý vysoce postavený úředník nacistického Německa. Obraz ukradený židovskému sběrateli však před policejním zásahem zmizel, informovala argentinská média.

Server AD v pondělí uvedl, že na snímcích z realitního inzerátu objevili jeho novináři obraz evidovaný nizozemským ministerstvem kultury v databázi ztraceného umění. Portrét komtesy Colleoniové od pozdně barokního umělce Giuseppa Ghislandiho visel nad pohovkou prodávaného domu. Historici umění oslovení serverem potvrdili, že dílo je s velkou pravděpodobností autentické.

Den po zveřejnění informace podnikla argentinská policie v domě zásah, ale obraz tam už podle místních médií nenašla. Nad pohovkou visela podle vyšetřovatelů tapiserie, na zdi za ní ale nalezli barevné nesrovnalosti naznačující dřívější přítomnost pohřešovaného portrétu. Na vyšetřování nyní spolupracuje také Interpol.

Před vypuknutím druhé světové války vlastnil portrét Jacques Goudstikker, který patřil k nejvýznamnějším nizozemským sběratelům a obchodníkům s uměním. Z Nizozemska se kvůli svému židovskému původu pokusil uprchnout na začátku 40. let, při cestě do Anglie ale zemřel.

Několik týdnů po Goudstikkerově smrti jeho sbírku čítající více než 1100 uměleckých děl nuceně získal nacistický pohlavár a válečný zločinec Hermann Göring. Po válce se některá z děl podařilo zajistit v Německu. Pak se vrátila do Nizozemska, kde se stala součástí sbírek tamního Rijksmusea. V roce 2006 muzeum vrátilo 202 děl Goudstikkerově snaše a dědičce.

Portrét komtesy Colleoniové mezi nalezenými a vrácenými uměleckými díly nebyl. Server AD uvedl, že podle válečných dokumentů měl spolu s jedním dalším obrazem patřit Göringovu asistentovi Friedrichu Kadgienovi, který po válce uprchl do Švýcarska, Brazílie a následně do Argentiny. Prodávaný dům patří jeho dvěma dcerám a server doplnil, že druhý pohřešovaný obraz spatřili novináři na fotografii na sociálních sítích jedné z nich.

OBRAZEM: Jak vypadají a za kolik se prodávají nejdražší vily v Praze?

Reality

Různá místa a odlišné architektonické styly. Přesto mají tyto vily něco společného. A sice to, že patří k těm nejdražším nemovitostem na pražském realitním trhu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Svoboda není samozřejmostí. Dělat něco navíc pro společnost je nezbytné, říká záchrance odkazu sudetských Němců

Filantropie

Michal Tůma je nastavením věčný optimista. Věří, že poctivost a pracovitost mají vždy navrch. Že základem osobního štěstí je rodina, přátelé a společenství. A na těchto vztazích je třeba pracovat. V Horním Maxově, bývalé německé osadě v Sudetech, kde nikdo z místních nemá kořeny, Michal Tůma iniciuje řadu nezištných projektů. Začalo to obnovou místního hřbitova. „Žijeme v domech po Němcích, máme tak povinnost postarat se o jejich hroby,“ říká Tůma, který nyní shání prostředky na další projekt, kterým je obnova Kaple smíření. Díky jeho nadšení a nasazení vznikla také Stezka svobody, která spojuje tři obce, jež byly historicky součástí jednoho města. „To nebyl jen můj úspěch, nýbrž dílo celé komunity,“ zdůrazňuje Michal Tůma, který je mezi desítkou finalistů ocenění Impakt Awards by newstream. Podpořte ho i vy svým hlasem.

nst

Přečíst článek

Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají

Reality

Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.

Petra Nehasilová

Přečíst článek