Euforie z levných hypoték je pryč, ale chuť investovat zůstala. Český realitní trh našel nový rytmus: pomalejší, jistější a vedený domácím kapitálem. Lidé už nechtějí honit zisky, chtějí jistotu a hodnotu, která přetrvá. O tom, proč má trh znovu energii a kam se posouvá, mluví Jiří Vančura, šéf nemovitostního financování Trinity Bank.
Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet. Nedostatek dostupného bydlení se týká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin. Dostupnost brzdí vysoká poptávka a nedostatečná nabídka nebo nízká kvalita bytového fondu. V Česku je také 16 procent bytů neobydlených. Vyplývá to ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Studie navrhuje řešení, která by dostupnost bydlení v ČR mohla zlepšit.
Praha je třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě. Na pořízení vlastního bytu v české metropoli lidé průměrně potřebují 15 hrubých ročních mezd, což je o 1,7 mzdy více než loni. Hůře jsou na tom pouze Amsterdam a Atény. V Praze navíc dále rostou ceny nájmů a průměrné úrokové sazby hypoték zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Vyplývá to Property Indexu poradenské společnosti Deloitte.
Blížící se začátek akademického roku tradičně přináší zvýšený tlak na trhu studentského bydlení. Každý rok se opakuje tentýž scénář: tisíce studentů horečně shánějí, kde složit hlavu, zatímco pronajímatelé si mnou ruce díky rostoucí poptávce. Letos navíc situace není lepší než dřív, spíše naopak – nájmy v univerzitních městech opět rostou a nových ubytovacích kapacit přibývá jen velmi pomalu.
Ceny pražských nájmů stoupají raketovým tempem. Bydlet v širším centru Prahy se pro studenty vysokých škol, kteří nemají koleje, stává nedostupným luxusem. Stále častěji tak do školy dojíždějí z obcí za Prahou, kde je spolubydlení vyjde o tisíce levněji.
Praha a její městské části aktuálně spravují pouze něco kolem 30 tisíc bytů. Jejich privatizace se sice téměř zastavila, ale nových moc nepřibývá. Ročně něco kolem šedesáti.
Nájmy v Česku v druhém čtvrtletí meziročně zdražily o devět procent a proti prvnímu čtvrtletí o procento, v průměru tak činily 17 586 korun měsíčně. Vyplývá to z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz. V Praze či Brně se nájmy podle analýzy meziročně téměř nezměnily, případně u některých dispozic bytů klesly. Ve městech jako Ostrava, Plzeň či Olomouc nájmy naopak rostly. V mezičtvrtletním srovnání rostly ceny nájemného zhruba u poloviny dispozic.
Od jara 2022 se v Česku z čistě ekonomického hlediska více vyplatí nájem než vlastnické bydlení – a rozdíl je výrazný. Podle dat Asociace nájemního bydlení činil ve čtvrtém čtvrtletí 2024 rozdíl mezi průměrnou měsíční splátkou hypotéky a tržním nájmem 9 245 korun – ve prospěch nájemníků.
V některých českých příhraničních oblastech jsou ceny nájmů srovnatelné nebo vyšší než v Německu. Vzhledem k tomu, že jsou pak v západní zemi větší platy než v tuzemsku, řada řemeslníků a odborníků se může chtít raději odstěhovat za hranice, uvádí data realitní platformy Bezrealitky.cz. V ČR momentálně průměrný nájem činí zhruba 350 korun za metr čtvereční, v Německu se jejich cena liší mezi spolkovými zeměmi. Výrazně nižší nájmy jsou také v menších německých městech proti velkoměstům.
Po Karlíně by firmy chtěly sídlit také na Pankráci či na Smíchově, kde vzniká mnoho nových prostorů a služeb, vyplývá z dat realitně-poradenské společnosti 108 Real Estate.
Skoro dvě třetiny Čechů jsou spokojené se svou současnou bytovou situací, častěji lidé, kteří mají vlastní nemovitost, uvedl průzkum společnosti Ipsos. Dvě pětiny populace by nejraději bydlely v rodinném domě mimo město či předměstí. Většina lidí ale pociťuje zdražování na realitním trhu a většina také očekává další zvyšování cen. Schopnost hradit náklady na bydlení pak pro nezanedbatelnou část Čechů představuje výraznou finanční zátěž a zdroj znepokojení, uvádí aktuální průzkum.
