Z jednotlivých segmentů realitního trhu vychází jako nejatraktivnější pro investory nájemní bydlení, vyplývá z posledního reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Letos se čeká další růst nájmů, a také vyšší investice do nájemního bydlení. Pro nájemníky z toho plyne další růst nájmů.
Euforie z levných hypoték je pryč, ale chuť investovat zůstala. Český realitní trh našel nový rytmus: pomalejší, jistější a vedený domácím kapitálem. Lidé už nechtějí honit zisky, chtějí jistotu a hodnotu, která přetrvá. O tom, proč má trh znovu energii a kam se posouvá, mluví Jiří Vančura, šéf nemovitostního financování Trinity Bank.
O nájemní bydlení je v Česku stále větší zájem. Kvůli převisu poptávky jsou majitelé ve výhodnější pozici než nájemník. Této situace podle Lenky Veselé, předsedkyně Sdružení nájemníků ČR, majitelé často zneužívají.
Nájmy ve velkých českých městech vzrostly v letošním třetím čtvrtletí meziročně o tři až 14 procent. Nejvíce vzrostly ceny v pražských bytech o dispozicích 3+1 a 3+kk a následně 2+1 v Olomouci. Na zdražování měl vliv krom jiného také větší zájem studentů o bydlení v univerzitních městech. Mezičtvrtletně kvůli vyšší sezonní poptávce některé nájmy ve městech zdražily až o čtvrtinu. Hypotéka na pořízení bytu je ale v řadě případů téměř dvakrát dražší než měsíčné nájemné. Vyplývá to z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz.
V září zdražily nájmy v České republice meziročně o 15 procent na 368 korun za metr čtvereční. Proti srpnu vzrostly o 1,1 procenta. Nájmy na začátku podzimu zdražovaly o třetinu rychleji než ve stejném období před rokem, uvádí analýza realitně-poradenské platformy Bezrealitky.cz. Po letních prázdninách podle ní vždy výrazně vzroste počet lidí, kteří hledají bydlení, protože na začátku podzimu domácnostem často končí nájemní smlouvy. Ubytování ale před začátkem zimního semestru shání také studenti.
Rakousko, podobně jako Česko, bojuje s dostupností bydlení. Země proto přichází s několika opatřeními. Jedním z nich je i omezení růstu nájemného v rámci volného trhu.
Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet. Nedostatek dostupného bydlení se týká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin. Dostupnost brzdí vysoká poptávka a nedostatečná nabídka nebo nízká kvalita bytového fondu. V Česku je také 16 procent bytů neobydlených. Vyplývá to ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Studie navrhuje řešení, která by dostupnost bydlení v ČR mohla zlepšit.
Praha je třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě. Na pořízení vlastního bytu v české metropoli lidé průměrně potřebují 15 hrubých ročních mezd, což je o 1,7 mzdy více než loni. Hůře jsou na tom pouze Amsterdam a Atény. V Praze navíc dále rostou ceny nájmů a průměrné úrokové sazby hypoték zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Vyplývá to Property Indexu poradenské společnosti Deloitte.
Blížící se začátek akademického roku tradičně přináší zvýšený tlak na trhu studentského bydlení. Každý rok se opakuje tentýž scénář: tisíce studentů horečně shánějí, kde složit hlavu, zatímco pronajímatelé si mnou ruce díky rostoucí poptávce. Letos navíc situace není lepší než dřív, spíše naopak – nájmy v univerzitních městech opět rostou a nových ubytovacích kapacit přibývá jen velmi pomalu.
Ceny pražských nájmů stoupají raketovým tempem. Bydlet v širším centru Prahy se pro studenty vysokých škol, kteří nemají koleje, stává nedostupným luxusem. Stále častěji tak do školy dojíždějí z obcí za Prahou, kde je spolubydlení vyjde o tisíce levněji.
Praha a její městské části aktuálně spravují pouze něco kolem 30 tisíc bytů. Jejich privatizace se sice téměř zastavila, ale nových moc nepřibývá. Ročně něco kolem šedesáti.
Severoatlantická aliance uvedla, že upravuje podobu své 🪖🪖🪖 mise v Iráku. Reagovala tak na zprávy, že aliační země začaly stahovat vojáky z Iráku kvůli pokračující válce USA a Izraele s Íránem. Podle agentury AP stahuje NATO bezpečnostní poradní misi kvůli íránským útokům. Polský ministr obrany mezitím na síti X uvedl, že Polsko z Iráku evakuovalo své vojáky.
Ministerstvo obrany obnovilo spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu. České televizi řekl náměstek ministra obrany Roman Vích (SPD). Minulá vláda přerušení spolupráce zdůvodňovala mimo jiné netransparentním hospodařením svazu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) svolal na dnešních 18:00 jednání Bezpečnostní rady státu kvůli případu požáru v průmyslové hale v Pardubicích. Informoval o tom na síti X.
Kabinová lanovka na Sněžku v uplynulé zimní sezoně, tedy od loňského října zhruba do poloviny března, přepravila přes 83 700 cestujících, což je meziročně o 12 procent méně. Důvodem bylo nepříznivé počasí zejména v prosinci a únoru a nepříznivé povětrnostní podmínky po celou zimu.
Francouzské námořnictvo ve Středomoří nalodilo na loď patřící do ruské stínové flotily. Na síti X to napsal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní nyní žádný vývoz zbraní do Spojených států, které jsou zapojeny do válečného konfliktu proti Íránu. Dnes to v prohlášení oznámila vláda alpské konfederace. Poznamenala, že licence pro vývoz zbraní do Izraele již několik let Švýcarsko nevydalo. Totéž platí pro Írán, dodalo prohlášení švýcarské vlády.
Státní rozpočet na letošní rok vyšel se Sbírce zákonů. V účinnost má vstoupit v sobotu. Tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. Prezident Petr Pavel rozpočet podepsal dnes. První rozpočet, který předložila a prosadila koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Poslanec Robert Králíček (ANO) po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Ve válce, kterou před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 204 626 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.