Z jednotlivých segmentů realitního trhu vychází jako nejatraktivnější pro investory nájemní bydlení, vyplývá z posledního reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Letos se čeká další růst nájmů, a také vyšší investice do nájemního bydlení. Pro nájemníky z toho plyne další růst nájmů.
Euforie z levných hypoték je pryč, ale chuť investovat zůstala. Český realitní trh našel nový rytmus: pomalejší, jistější a vedený domácím kapitálem. Lidé už nechtějí honit zisky, chtějí jistotu a hodnotu, která přetrvá. O tom, proč má trh znovu energii a kam se posouvá, mluví Jiří Vančura, šéf nemovitostního financování Trinity Bank.
O nájemní bydlení je v Česku stále větší zájem. Kvůli převisu poptávky jsou majitelé ve výhodnější pozici než nájemník. Této situace podle Lenky Veselé, předsedkyně Sdružení nájemníků ČR, majitelé často zneužívají.
Nájmy ve velkých českých městech vzrostly v letošním třetím čtvrtletí meziročně o tři až 14 procent. Nejvíce vzrostly ceny v pražských bytech o dispozicích 3+1 a 3+kk a následně 2+1 v Olomouci. Na zdražování měl vliv krom jiného také větší zájem studentů o bydlení v univerzitních městech. Mezičtvrtletně kvůli vyšší sezonní poptávce některé nájmy ve městech zdražily až o čtvrtinu. Hypotéka na pořízení bytu je ale v řadě případů téměř dvakrát dražší než měsíčné nájemné. Vyplývá to z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz.
V září zdražily nájmy v České republice meziročně o 15 procent na 368 korun za metr čtvereční. Proti srpnu vzrostly o 1,1 procenta. Nájmy na začátku podzimu zdražovaly o třetinu rychleji než ve stejném období před rokem, uvádí analýza realitně-poradenské platformy Bezrealitky.cz. Po letních prázdninách podle ní vždy výrazně vzroste počet lidí, kteří hledají bydlení, protože na začátku podzimu domácnostem často končí nájemní smlouvy. Ubytování ale před začátkem zimního semestru shání také studenti.
Rakousko, podobně jako Česko, bojuje s dostupností bydlení. Země proto přichází s několika opatřeními. Jedním z nich je i omezení růstu nájemného v rámci volného trhu.
Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet. Nedostatek dostupného bydlení se týká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin. Dostupnost brzdí vysoká poptávka a nedostatečná nabídka nebo nízká kvalita bytového fondu. V Česku je také 16 procent bytů neobydlených. Vyplývá to ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Studie navrhuje řešení, která by dostupnost bydlení v ČR mohla zlepšit.
Praha je třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě. Na pořízení vlastního bytu v české metropoli lidé průměrně potřebují 15 hrubých ročních mezd, což je o 1,7 mzdy více než loni. Hůře jsou na tom pouze Amsterdam a Atény. V Praze navíc dále rostou ceny nájmů a průměrné úrokové sazby hypoték zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Vyplývá to Property Indexu poradenské společnosti Deloitte.
Blížící se začátek akademického roku tradičně přináší zvýšený tlak na trhu studentského bydlení. Každý rok se opakuje tentýž scénář: tisíce studentů horečně shánějí, kde složit hlavu, zatímco pronajímatelé si mnou ruce díky rostoucí poptávce. Letos navíc situace není lepší než dřív, spíše naopak – nájmy v univerzitních městech opět rostou a nových ubytovacích kapacit přibývá jen velmi pomalu.
Ceny pražských nájmů stoupají raketovým tempem. Bydlet v širším centru Prahy se pro studenty vysokých škol, kteří nemají koleje, stává nedostupným luxusem. Stále častěji tak do školy dojíždějí z obcí za Prahou, kde je spolubydlení vyjde o tisíce levněji.
Praha a její městské části aktuálně spravují pouze něco kolem 30 tisíc bytů. Jejich privatizace se sice téměř zastavila, ale nových moc nepřibývá. Ročně něco kolem šedesáti.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
