V kampusu České zemědělské univerzity v pražském Suchdole otevřeli novou dřevostavbu Lesovna za více než 49 milionů korun. Budova o užitné ploše 581 metrů čtverečních vznikla podle návrhu studia Mjölk architekti a spotřebovala 405 metrů krychlových českého dřeva. Stát zároveň chce, aby do roku 2035 tvořily stavby na bázi dřeva čtvrtinu nové výstavby.
Dřevo nás provází doslova celý život. Od kolébky do rakve, jak říká lesnická moudrost. Dřevostavby v Česku dávají velký smysl a jejich rozvoj má potenciál pro veřejné budovy i soukromé developery a stavitele. Nemusí jít jen o zálesácký srub nebo romantickou roubenku v horách, ale i o byty, školy, školky, domovy seniorů, potřebnou infrastrukturu i ve městech. Dřeva tady máme dost a navíc je to geniální zdroj, sám nám pořád roste. Moc jiných takových zdrojů tady nemáme, využijme ho víc.
Společnost Budex postavila v Plané u Českých Budějovic druhou nejvyšší dřevostavbu v Česku, má výšku 17,2 metru. Maximální povolená stavební výška u dřevostavby je v Česku 22,5 metru.
Dřevostavby by měly do roku 2035 tvořit až čtvrtinu nově postavených obytných budov v Česku. Počítá s tím strategie, kterou schválila vláda.
Dřevostavby by v roce 2035 mohly tvořit až čtvrtinu nově postavených budov v Česku. Cestou k tomu je i úprava stavebních norem, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle připravované Surovinové politiky pro dřevo by to pomohlo zvýšit přidanou hodnotu celého odvětví, posílit domácí ekonomiku i snížit uhlíkovou stopu, uvedl Výborný. Dodal, že české dřevo by se mělo více využívat a zpracovávat v tuzemsku a méně vyvážet do zahraničí.
Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která má v portfoliu největšího českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov, sdílel své názory a zkušenosti s dřevostavbami v rámci debaty největšího světového think-tanku sdružujícího profese kolem developmentu, urbanismu a architektury Urban Land Institute (ULI).
Dům stojící v oblasti Modré Hory, nejtradičnější vinařské oblasti v tuzemsku, je názornou ukázkou toho, že ze dřeva se dá postavit všechno. I vila s bazénem.
Stačí vám hodit přes pár klacků nějakou plachtu, roztopit kamna, a máte saunu. Češi šli ale mnohem dál. Nejenomže saunování milují a praktikují ho i ve vlaku, dokážou pro něj postavit i ty nejhezčí miniaturní stavby, říká autor knihy SAUNA: průvodce světem horkých interiérů Radek Váňa.
Poptávka po dřevostavbách zůstala loni v ČR meziročně stabilní, a to navzdory tomu, že stavební produkce klesala. Důvodem je, že se dřevostavby staví několikanásobně rychleji než tradiční stavby z cihel a oceli, a tím pádem je neovlivnil loňský nárůst cen stavebních materiálů a prací. Stagnovaly také průměrné ceny dřevěných hrubých staveb, zvedly se naopak ceny dřevěných staveb na klíč. Oproti předešlým rokům se loni zvýšil také zájem o stavbu veřejných budov ze dřeva. Tvrdí to ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Lenka Trandová.
Ve Švédsku při stavbě větrných elektráren dál experimentují s novým materiálem a stožáry pro uchycení větrníků s turbínami vyrábějí ze dřeva.
Nejenom Češi jsou národem chatařů a chalupářů. Svojí hytte, tedy chatku, vlastní více než čtvrtina Norů. V minulosti to byly spíš sruby z neotesaných klád, aktuálně jde o moderní dřevostavby s veškerým pohodlím. Jedno mají ale společné, stojí uprostřed přírody daleko od civilizace. Jedna taková stojí i poblíž Luhačovic.
Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války💣 proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle kterého úřady vyplatí 1️⃣,5️⃣ milionu rublů (asi 370 tisíc Kč) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument. Oblastní úřady stejným výnosem zdvojnásobily odměnu za zverbování Rusů z jiných regionů.
Číst více
