Mezi českými a slovenskými studenty architektury se rodí nová esa. Letošní návrhy některých z nich pro 12.ročník studentské soutěže dřevostaveb jsou odvážné, dynamické i důmyslné. Podívejte, které projekty, a především jména budoucích architektů, stojí za zapamatování. Určitě totiž o nich brzo uslyšíte, a to nejen v souvislosti se soutěží DŘEVO&stavby vyhlašovanou Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze.
Společnost Budex postavila v Plané u Českých Budějovic druhou nejvyšší dřevostavbu v Česku, má výšku 17,2 metru. Maximální povolená stavební výška u dřevostavby je v Česku 22,5 metru.
Dřevostavby by v roce 2035 mohly tvořit až čtvrtinu nově postavených budov v Česku. Cestou k tomu je i úprava stavebních norem, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle připravované Surovinové politiky pro dřevo by to pomohlo zvýšit přidanou hodnotu celého odvětví, posílit domácí ekonomiku i snížit uhlíkovou stopu, uvedl Výborný. Dodal, že české dřevo by se mělo více využívat a zpracovávat v tuzemsku a méně vyvážet do zahraničí.
Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která má v portfoliu největšího českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov, sdílel své názory a zkušenosti s dřevostavbami v rámci debaty největšího světového think-tanku sdružujícího profese kolem developmentu, urbanismu a architektury Urban Land Institute (ULI).
Dům stojící v oblasti Modré Hory, nejtradičnější vinařské oblasti v tuzemsku, je názornou ukázkou toho, že ze dřeva se dá postavit všechno. I vila s bazénem.
Stačí vám hodit přes pár klacků nějakou plachtu, roztopit kamna, a máte saunu. Češi šli ale mnohem dál. Nejenomže saunování milují a praktikují ho i ve vlaku, dokážou pro něj postavit i ty nejhezčí miniaturní stavby, říká autor knihy SAUNA: průvodce světem horkých interiérů Radek Váňa.
Poptávka po dřevostavbách zůstala loni v ČR meziročně stabilní, a to navzdory tomu, že stavební produkce klesala. Důvodem je, že se dřevostavby staví několikanásobně rychleji než tradiční stavby z cihel a oceli, a tím pádem je neovlivnil loňský nárůst cen stavebních materiálů a prací. Stagnovaly také průměrné ceny dřevěných hrubých staveb, zvedly se naopak ceny dřevěných staveb na klíč. Oproti předešlým rokům se loni zvýšil také zájem o stavbu veřejných budov ze dřeva. Tvrdí to ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Lenka Trandová.
Nejenom Češi jsou národem chatařů a chalupářů. Svojí hytte, tedy chatku, vlastní více než čtvrtina Norů. V minulosti to byly spíš sruby z neotesaných klád, aktuálně jde o moderní dřevostavby s veškerým pohodlím. Jedno mají ale společné, stojí uprostřed přírody daleko od civilizace. Jedna taková stojí i poblíž Luhačovic.
Použití dřeva jako materiálu při stavbě vysokých budov začíná světem developerů rezonovat čím dál více. A to i v případě budování mrakodrapů. Jeden takový nyní připravují v australském městě Perth, uvedla CNN. Projekt nazvaný C6, za nímž stojí developer Grange Development, by se po dokončení měl s výškou 191,2 metru stát nejvyšším hybridním mrakodrapem světa.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.
