Celá území, pozemky, objekty nebo areály, jež zejí prázdnotou, jsou nevyužívaná, zanedbaná a mnohdy kontaminovaná. Pojí je jedno: jsou pozůstatkem průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské nebo další lidské činnost. Zároveň jsou zdrojem podnikatelské aktivity a kulturní architektonického dědictví. Brownfieldy, ať už jde o celá území či jednotlivé objekty volají po revitalizaci. Kolik zanedbaných ploch je v Česku? Jak velký potenciál brownfieldy představují?
Dnes prázdné pozemky, za pár let tisíc bytů. Praha ukázala první podobu nové čtvrti u metra D, kde mají vedle bydlení vzniknout obchody, služby, školka a další veřejná vybavenost.
Kasárna Karlín mají po letech nejistoty konkrétní budoucnost. Praha spouští přípravu jejich kompletní rekonstrukce za zhruba 1,9 miliardy korun. Z památkově chráněného areálu má vzniknout živé centrum Karlína s kulturou, veřejnými službami, obchody i kancelářemi. Kulturní provoz ve dvoře má podle města pokračovat i do budoucna.
Praha 9 získá další mateřskou školu v rychle rostoucích Vysočanech. Developer AFI začal u stanice metra Kolbenova stavět školku pro 96 dětí, kterou po dokončení předá městské části.
Okolí Nádraží Holešovice patří k nejrušnějším, ale také nejzanedbanějším místům širšího centra Prahy. Teď se jeho proměna posouvá dál. Do finále mezinárodního workshopu postoupilo pět architektonických studií, mezi nimi CHYBIK + KRISTOF, OVA i silná zahraniční jména.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Revitalizace industriálních areálů už dávno není jen o záchraně památek. Je to také hledání nového ekonomického modelu pro místa, která ztratila původní funkci, ale neztratila charakter. Huť František v Sázavě právě zkouší, jestli se ze sklářské minulosti dá postavit kulturní, eventový a gastronomický byznys.
Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.
Kdysi tu bydleli svobodní dělníci a dělnice košických železáren. Dnes je z bývalé socialistické ubytovny Kosmalt dům s 507 byty. Atrium Architekti ukázali, že i panelák může mít druhý život.
Jízdárna Savarin, nádraží Bubny, Velký strahovský stadion nebo Nákladové nádraží Žižkov. Festival Open House Praha letos otevírá budovy, které nestojí jen za návštěvu, ale i za otázku, jakou budoucnost jim město dopřeje.
Hlavní město eviduje přibližně dvě desítky brownfieldů o celkové rozloze téměř 90 hektarů. Podle developerů jde o lokality s výrazným potenciálem pro další rozvoj města, který zatím zůstává z velké části nevyužitý.
Není to jen rekonstrukce zahrady. Je to ukázka, jak se z brownfieldu může stát veřejný prostor s kulturní, komunitní i ekonomickou hodnotou.
