Celá území, pozemky, objekty nebo areály, jež zejí prázdnotou, jsou nevyužívaná, zanedbaná a mnohdy kontaminovaná. Pojí je jedno: jsou pozůstatkem průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské nebo další lidské činnost. Zároveň jsou zdrojem podnikatelské aktivity a kulturní architektonického dědictví. Brownfieldy, ať už jde o celá území či jednotlivé objekty volají po revitalizaci. Kolik zanedbaných ploch je v Česku? Jak velký potenciál brownfieldy představují?
Praha má podle šéfa Penta Real Estate Rudolfa Vacka obrovský prostor pro další výstavbu přímo uvnitř města. Největší potenciál vidí v brownfieldech, kde by se podle odhadů vešla plocha odpovídající celému Brnu, a také ve vyšší zástavbě v místech s dobrou dopravní dostupností. Metropole se podle něj musí přestat rozrůstat do okolní krajiny a lépe využívat území, která už má.
Více než sto let se ve Vršovicích vyráběly patentky a kovová galanterie. Teď se bývalý Koh-i-noor mění v nový kus města. PSN zahájila přestavbu téměř dvouhektarového areálu, kde má vzniknout kolem 600 jednotek, obchody, restaurace i veřejný prostor. Industriální minulost ale nezmizí úplně. Zůstanou památkově chráněné budovy i tovární komín. Investice má dosáhnout tří miliard korun.
Mezi Malešickým parkem a lesem má vyrůst nový kus města se 450 byty. Jeho podobu určila architektonická soutěž, v níž zvítězilo studio Perspektiv.
Kasárna Karlín mají po letech nejistoty konkrétní budoucnost. Praha spouští přípravu jejich kompletní rekonstrukce za zhruba 1,9 miliardy korun. Z památkově chráněného areálu má vzniknout živé centrum Karlína s kulturou, veřejnými službami, obchody i kancelářemi. Kulturní provoz ve dvoře má podle města pokračovat i do budoucna.
Praha 9 získá další mateřskou školu v rychle rostoucích Vysočanech. Developer AFI začal u stanice metra Kolbenova stavět školku pro 96 dětí, kterou po dokončení předá městské části.
Okolí Nádraží Holešovice patří k nejrušnějším, ale také nejzanedbanějším místům širšího centra Prahy. Teď se jeho proměna posouvá dál. Do finále mezinárodního workshopu postoupilo pět architektonických studií, mezi nimi CHYBIK + KRISTOF, OVA i silná zahraniční jména.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Revitalizace industriálních areálů už dávno není jen o záchraně památek. Je to také hledání nového ekonomického modelu pro místa, která ztratila původní funkci, ale neztratila charakter. Huť František v Sázavě právě zkouší, jestli se ze sklářské minulosti dá postavit kulturní, eventový a gastronomický byznys.
Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.
Kdysi tu bydleli svobodní dělníci a dělnice košických železáren. Dnes je z bývalé socialistické ubytovny Kosmalt dům s 507 byty. Atrium Architekti ukázali, že i panelák může mít druhý život.
Jízdárna Savarin, nádraží Bubny, Velký strahovský stadion nebo Nákladové nádraží Žižkov. Festival Open House Praha letos otevírá budovy, které nestojí jen za návštěvu, ale i za otázku, jakou budoucnost jim město dopřeje.
