Celá území, pozemky, objekty nebo areály, jež zejí prázdnotou, jsou nevyužívaná, zanedbaná a mnohdy kontaminovaná. Pojí je jedno: jsou pozůstatkem průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské nebo další lidské činnost. Zároveň jsou zdrojem podnikatelské aktivity a kulturní architektonického dědictví. Brownfieldy, ať už jde o celá území či jednotlivé objekty volají po revitalizaci. Kolik zanedbaných ploch je v Česku? Jak velký potenciál brownfieldy představují?
Více než sto let se ve Vršovicích vyráběly patentky a kovová galanterie. Teď se bývalý Koh-i-noor mění v nový kus města. PSN zahájila přestavbu téměř dvouhektarového areálu, kde má vzniknout kolem 600 jednotek, obchody, restaurace i veřejný prostor. Industriální minulost ale nezmizí úplně. Zůstanou památkově chráněné budovy i tovární komín. Investice má dosáhnout tří miliard korun.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Revitalizace industriálních areálů už dávno není jen o záchraně památek. Je to také hledání nového ekonomického modelu pro místa, která ztratila původní funkci, ale neztratila charakter. Huť František v Sázavě právě zkouší, jestli se ze sklářské minulosti dá postavit kulturní, eventový a gastronomický byznys.
Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.
Kdysi tu bydleli svobodní dělníci a dělnice košických železáren. Dnes je z bývalé socialistické ubytovny Kosmalt dům s 507 byty. Atrium Architekti ukázali, že i panelák může mít druhý život.
Jízdárna Savarin, nádraží Bubny, Velký strahovský stadion nebo Nákladové nádraží Žižkov. Festival Open House Praha letos otevírá budovy, které nestojí jen za návštěvu, ale i za otázku, jakou budoucnost jim město dopřeje.
Hlavní město eviduje přibližně dvě desítky brownfieldů o celkové rozloze téměř 90 hektarů. Podle developerů jde o lokality s výrazným potenciálem pro další rozvoj města, který zatím zůstává z velké části nevyužitý.
Není to jen rekonstrukce zahrady. Je to ukázka, jak se z brownfieldu může stát veřejný prostor s kulturní, komunitní i ekonomickou hodnotou.
Největší urbanistický projekt v centru Prahy od dob Vinohrad míří do další fáze. Sekyra Group zahájila výstavbu tří nových bloků Smíchov City za pět miliard korun. Přinese téměř 800 bytů pro dva tisíce lidí.
Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.
Začal s odpadky a pár sazenicemi. Po dvaceti letech stojí na místě bývalé skládky resort za 12 milionů korun.
