Vlastní bydlení zůstává pro mladé Čechy velkým tématem – a zároveň stále hůře dosažitelným cílem. Hypotéku má v současnosti každý šestý člověk do 30 let. Další téměř čtvrtina si ji plánuje vzít během příštích tří let. Přesto se třetina mladých smířila s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne. Nejčastěji uvádějí vysoké ceny nemovitostí a nedostupné hypotéky. Vyplývá to z průzkumu pro společnost Xella, kterého se zúčastnilo 1 050 respondentů ve věku 18 až 30 let.
Pokud jde o dostupnost bydlení, Česko se v unijním žebříčku zapisuje na jednu z nejhorších příček. Na pořízení nemovitosti o výměře přibližně sedmdesát metrů čtverečních si tu musíme připravit přes třináct hrubých ročních příjmů. Není proto divu, že roste podíl nájemního bydlení, i když hodnot jiných evropských zemí asi jen tak nedosáhneme. Touha bydlet ve vlastním je u nás silně zakořeněna. Češi i v období vysokých cen nemovitostem věří, což dokazuje i rostoucí zájem o investování prostřednictvím nemovitostních fondů. „Stále častěji se setkáváme s přístupem, kdy lidé využívají investice do nemovitostí ke zhodnocení finančních prostředků před nákupem vlastního bydlení. Díky tomu si pak mohou snížit čerpání hypotéky,“ vysvětluje Lukáš Hrma, obchodní ředitel a člen dozorčí rady nemovitostního fondu ČSNF SICAV, a.s.
Více než na vzhled interiéru Češi podle designérky a návrhářky Ivy Bastlové dbají na jeho funkčnost. Je to i výsledek socialismu, kdy v obchodech nebyl výběr, řekla Bastlová.
Na koupi průměrně velkého bytu o 60 metrech čtverečních v Česku je potřeba v průměru pět ročních příjmů domácnosti. Dostupnost bydlení se ale liší podle lokality, například v Praze si domácnost může pořídit průměrný byt za osm ročních mezd, v Brně za sedm ročních platů, uvádí data ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z prvního čtvrtletí letošního roku.
Průměrná sazba hypoték na počátku dubna klesla z březnových 5,62 procenta na 5,57 procenta. Zůstává tak nadále blízko nejnižších hodnot od června 2022. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Víte, proč jsou hypoteční bankéři po celou dobu realitní krize v posledních dvou letech v klidu? Proč nezmatkují, že trh s byty zamrznul? A proč si mohou dovolit jako jacísi Buddhové s jemným úsměvem glosovat hemžení kolem sebe, když se půjčky na bydlení staly nedostupné?
Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Vyplývá to z aktuálních Property indexu poradenské společnosti Deloitte.
Moderní nájemní bydlení vypadá trochu jako v hotelu, říká Tomáš Kašpar, spoluzakladatel a viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta zastupuje vlastníky nájemních bytů, kterých nyní rychle přibývá.
Jak se budou letos vyvíjet nájmy v Praze? A jak ceny bydlení? Co bude v letošním či příštím roce finančně výhodnější, platit nájem, nebo splácet hypotéku? Za prvé, hypotéky jsou nyní téměř nedostupné. S úrokovými sazbami kolem šesti procent a cenou metru čtverečního nového bytu přes 150 tisíc korun přesahuje splátka hypotéky na nový byt o velikosti 35 metrů dvacet šest tisíc korun.
Hypoteční sazby podle Fincentrum Hypoindexu v prosinci stagnují. Průměrná nabídková sazba činí 6,34 procenta ročně. Poptávka po úvěrech na bydlení ale s koncem roku tradičně uvadá a při nynějších úrocích to platí dvojnásob. Ti co můžou, pořízení hypotéky odkládají.
Češi se začali více zajímat o hypotéky v eurech. Ty oproti korunovým úvěrům na bydlení nabízí výhodnější, asi poloviční úrok. Zdaleka ale nejsou tak výhodné, jak se může na první pohled zdát. Proč není sjednání eurové hypotéky zas tak dobrý nápad?
Ruské velvyslanectví v Praze kvůli útoku na Ruský dům pošle českému ministerstvu zahraničí nótu, v níž požádá o posílení ochrany ruských zastupitelských úřadů a jejich zaměstnanců. Informovala o tom agentura TASS.
Izraelská ofenziva proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu vyhnala z domovů přes 370 tisíc dětí, nejméně 121 dalších dětí zahynulo a 399 utrpělo zranění. Podle agentury Reuters to dnes uvedl zástupce Dětského fondu OSN (UNICEF) v Libanonu Marcoluigi Corsi.
Poslanci opozičního hnutí STAN navrhli úpravu krácení odměn zastupitelů při hromadění funkcí. Členové zastupitelstev by navíc museli o souběhu funkcí a výši odměn informovat obec, město nebo kraj. Předpokládá to novela zákonů o obcích, krajích a hlavním městě, kterou obdržela Sněmovna.
Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích někdo ve čtvrtek večer hodil šest zápalných lahví, explodovaly tři z nich. Ruské agentuře TASS to řekl ředitel institutu Igor Girenko, který pachatele označil za teroristy a nelidská stvoření.
Ruská armáda v noci na dnešek podnikla nejdříve raketový a potom dronový útok na Charkov. Informoval o tom Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině. V Rusku drony útočily ve Vologodské oblasti.
Výrobce letadel Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku dodal do Chile třetí letoun L-410 NG. Dvoumotorový turbovrtulový stroj rozšíří flotilu chilského dopravce Aerocardal. Na webu to uvedli zástupci společnosti Aircraft Industries, která patří do skupiny Omnipol. Hodnotu obchodu podnik nezveřejnil.
V neděli 29. března se v Česku v 02:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas bude platit dalších zhruba sedm měsíců, do 25. října. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna. Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.