Více než polovina české generace Z a téměř dvě třetiny mileniálů odkládají kvůli nepříznivé finanční situaci zásadní životní rozhodnutí. Největší obavy mají z životních nákladů a nedostupného bydlení. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Deloitte.
Skoro dvě třetiny Čechů jsou spokojené se svou současnou bytovou situací, častěji lidé, kteří mají vlastní nemovitost, uvedl průzkum společnosti Ipsos. Dvě pětiny populace by nejraději bydlely v rodinném domě mimo město či předměstí. Většina lidí ale pociťuje zdražování na realitním trhu a většina také očekává další zvyšování cen. Schopnost hradit náklady na bydlení pak pro nezanedbatelnou část Čechů představuje výraznou finanční zátěž a zdroj znepokojení, uvádí aktuální průzkum.
Pokud jde o dostupnost bydlení, Česko se v unijním žebříčku zapisuje na jednu z nejhorších příček. Na pořízení nemovitosti o výměře přibližně sedmdesát metrů čtverečních si tu musíme připravit přes třináct hrubých ročních příjmů. Není proto divu, že roste podíl nájemního bydlení, i když hodnot jiných evropských zemí asi jen tak nedosáhneme. Touha bydlet ve vlastním je u nás silně zakořeněna. Češi i v období vysokých cen nemovitostem věří, což dokazuje i rostoucí zájem o investování prostřednictvím nemovitostních fondů. „Stále častěji se setkáváme s přístupem, kdy lidé využívají investice do nemovitostí ke zhodnocení finančních prostředků před nákupem vlastního bydlení. Díky tomu si pak mohou snížit čerpání hypotéky,“ vysvětluje Lukáš Hrma, obchodní ředitel a člen dozorčí rady nemovitostního fondu ČSNF SICAV, a.s.
Více než na vzhled interiéru Češi podle designérky a návrhářky Ivy Bastlové dbají na jeho funkčnost. Je to i výsledek socialismu, kdy v obchodech nebyl výběr, řekla Bastlová.
Na koupi průměrně velkého bytu o 60 metrech čtverečních v Česku je potřeba v průměru pět ročních příjmů domácnosti. Dostupnost bydlení se ale liší podle lokality, například v Praze si domácnost může pořídit průměrný byt za osm ročních mezd, v Brně za sedm ročních platů, uvádí data ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z prvního čtvrtletí letošního roku.
Průměrná sazba hypoték na počátku dubna klesla z březnových 5,62 procenta na 5,57 procenta. Zůstává tak nadále blízko nejnižších hodnot od června 2022. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Víte, proč jsou hypoteční bankéři po celou dobu realitní krize v posledních dvou letech v klidu? Proč nezmatkují, že trh s byty zamrznul? A proč si mohou dovolit jako jacísi Buddhové s jemným úsměvem glosovat hemžení kolem sebe, když se půjčky na bydlení staly nedostupné?
Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Vyplývá to z aktuálních Property indexu poradenské společnosti Deloitte.
Moderní nájemní bydlení vypadá trochu jako v hotelu, říká Tomáš Kašpar, spoluzakladatel a viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta zastupuje vlastníky nájemních bytů, kterých nyní rychle přibývá.
Jak se budou letos vyvíjet nájmy v Praze? A jak ceny bydlení? Co bude v letošním či příštím roce finančně výhodnější, platit nájem, nebo splácet hypotéku? Za prvé, hypotéky jsou nyní téměř nedostupné. S úrokovými sazbami kolem šesti procent a cenou metru čtverečního nového bytu přes 150 tisíc korun přesahuje splátka hypotéky na nový byt o velikosti 35 metrů dvacet šest tisíc korun.
Hypoteční sazby podle Fincentrum Hypoindexu v prosinci stagnují. Průměrná nabídková sazba činí 6,34 procenta ročně. Poptávka po úvěrech na bydlení ale s koncem roku tradičně uvadá a při nynějších úrocích to platí dvojnásob. Ti co můžou, pořízení hypotéky odkládají.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst více
