Česko má jedny z nejhorších podmínek pro bydlení v EU. A bude hůř
Kombinace nedostupnosti bytů a vysoké náklady domácností na bydlení. Jedny z hlavních důvodů, proč má Česko podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci EU. Podle finanční dostupnosti bydlení dokonce třetí nejhorší. Zvláště mladí tuto bytovou krizi vnímají jako jeden z největších problémů současnosti.
Hledat si vlastní bydlení v Česku je v současnosti za trest. Byty jsou čím dál dražší a nedostupnější a české domácnosti tak vydávají čím dál více peněz na bydlení, a navíc i povolovací procesy pro výstavbu jsou stále na dlouhé roky. Česko tak má páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci všech zemí Evropské unie (EU) a nevypadá to, že by došlo ke zlepšení, ale naopak. Situace se dlouhodobě spíše zhoršuje. Z 21. místa v roce 2022 jsme postupně klesli na současné 23. místo ze 27 zemí v žebříčku, jak vyplývá z aktuální analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, kterou zveřejnila Česká spořitelna spolu se společností Evropa v datech.
Kolik let musíte vydělávat na byt
Na základě ceny průměrného bytu, který vyjde v Česku na 13,6 průměrných ročních platů, jsme třetí (respektive s Maďary na děleném druhém a třetím místě) nejhorší v EU, což je oproti loňsku další zhoršení. Vloni nám ještě stačilo 12,9 průměrných platů. Bytovou situaci jako „špatnou“ vnímá i podle průzkumu agentury IPSOS pro Českou spořitelnu a Evropu v datech přes 80 procent Čechů. Ještě horší je pak situace v Praze, kam přichází množství lidí z dalších regionů ČR i ze zahraničí a kde se na průměrný byt vydělává ještě o pět let déle – byt vyjde na 17,8 ročních platů.
Vedle cen nemovitostí rostou i náklady domácností na bydlení. Minimálně každá desátá rodina dává za své bydlení přes 40 procent svých příjmů. Podle Eurostatu výdaje spojené s bydlením u českých domácností tvoří 32,4 procent celkových výdajů domácnosti, což nás podle indexu řadí dokonce na předposlední místo v rámci celé EU.
Generační propast
Nejcitelněji celou situaci s nedostupným bydlením přitom podle průzkumu vnímají mladí lidé, kdy přinejmenším 40 procent z nich uvádí, že na své ideální bydlení nedosáhne. „Celkem 38 procent Čechů ve věku 18 až 29 let je přesvědčeno, že si během svého života nebude moci koupit své ideální bydlení, a dalších 13 procent neví, zda na něj někdy dosáhne,“ říká analytik ze společnosti Evropa v datech Tomáš Odstrčil.
Na vlastní bydlení tak už řada mladých lidí rezignovala, navíc na průměrnou čtyřmilionovou hypotéku nedosáhnou mnohdy ani v párech. Část mladých lidí to pak řeší stěhováním mimo velká města s delším dojížděním. Nedostupné bydlení ale minimálně dvě třetiny mladých Čechů ve věku 18 až 29 let stresuje a přes polovinu z nich odrazuje i od založení rodiny.
Situace se navíc pravděpodobně bude dál zhoršovat a bude se tak i nadále rozšiřovat generační propast, která vzniká tím, že zatímco 38 procent lidí ve věku 30 až 65 už své ideální bydlení našla, u mladých lidí to je pouhých 8 procent. „Trend bude pokračovat, není to nic neobvyklého děje se to všude v Evropě – Česko má stále jeden z nejnižších podílů lidí ve městech (nepočítaje malá města), jen 28 procent versus 39 procent. Chybí zde a budou chybět desítky tisíc bytů,“ upozorňuje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
Země EU a finanční dostupnost bydlení
V EU jsou na tom z hlediska finanční dostupnosti bydlení obdobně jako my ještě Maďaři, kteří potřebují také 13,6 ročních platů. A poslední v žebříčku, Portugalci, potřebují nyní na byt pracovat ještě déle, tedy 14,6 let.
Nepatrně lépe než Česko jsou u indikátoru finanční dostupnosti bydlení na tom dokonce i Slováci, kteří na koupi bytu potřebují 13,2 ročních platů. Na druhou stranu se podle aktuálních statistik bydlí u našich východních sousedů nejhůře ze zemí EU. A to i kvůli tomu, že má země jeden z nejmenších bytových fondů v Evropě.
Naopak nejlépe se v rámci EU bydlí ve Finsku, a to především kvůli relativně finančně dostupnému bydlení, nízké ceně a dobrému stavu novostaveb. Mezi zeměmi, kde mají také dobré podmínky pro bydlení, je možné zařadit podle Odstrčila také Kypr, Malta, Švédsko či Chorvatsko.
Penzijní fondy mohou pomoci zvýšit dostupnost bydlení svými investicemi do rezidenčních nemovitostí, i když půjde jen o pár miliard korun ročně. Neznamená to však, že se kvůli tomu zvednou ceny nemovitostí. Naopak by se měla změnit celá situace na trhu nájemního bydlení. Objeví se více institucionálních vlastníků a majitelé i nájemníci by měli mít garantované své jistoty, říká v rozhovoru k novele zákona o podpoře bydlení pro Newstream CLUB šéf Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
Libor Vošický: Penzijní fondy mohou změnit trh s nájemním bydlením
Reality
Proč je v ČR bydlení nedostupné
Dostupnost bydlení v Česku přitom podle analytiků poklesla navzdory tomu, že Česko dává nemalé částky do rezidenční výstavby. „Připadá na ni 5,6 procent HDP a oproti předchozímu roku se sice jedná o pokles o šest desetin procentního bodu, ale stále je to šestý nejvyšší podíl v EU. Navíc zde můžeme sledovat pozitivní vývoj, jelikož ještě v roce 2022 Česko do rezidenční výstavby investovalo 4,8 procent HDP,“ konstatuje Odstrčil.
Za zmíněným paradoxem stojí podle ekonoma České spořitelny, Michala Skořepy ale hned několik faktorů. „Jedním z nich je například vyšší ochota českých domácností utratit poměrně velkou část příjmu za výstavbu domů a bytů, která je dána přetrvávající podporou vlastnického bydlení v podobě daňové odpočitatelnosti části hypotečních úvěrů a nízké daně z nemovitosti. Bohatší české domácnosti si navíc v letech 2022 a 2023 užívaly velmi slušné příjmy z úroků, z podnikání a z firemních zisků, a o to ochotnější byly uložit následně tyto příjmy do realitních investic,“ popisuje Skořepa a dodává, že na straně nákladů hrál pak nepochybně roli i poměrně velký dopad nárůstu nákladů na energie v Česku týkající se i výroby stavebních materiálů. Co se týče vysokého podílu cen nemovitostí na průměrné mzdě, jde podle něj zčásti o důsledek nízké úrovně českých mezd, o níž svědčí dlouhodobě extrémně nízká zdejší nezaměstnanost.
Co může tristní situaci s bydlením v ČR změnit
Podle expertů by zlepšení dostupnosti bydlení v Česku pomohlo například razantní navýšení výstavby bytů. To je ovšem podle nich v dohledné době nereálné kvůli nedostatku zdrojů či situaci na trhu, nemluvě o stále komplikovaném schvalovacím řízení.
Další možností by bylo omezení skupování bytů investory, zvláště těmi, kteří platí hotovostí a zvedají tak ceny nemovitostí. Variantou, která připadá v úvahu z hlediska rychlé výstavby, pak by mohly být i vícepodlažní dřevostavby a dostupnější financování renovací. Pomohlo by současně také posílení nájemního bydlení, protože Česko má šesté nejvýhodnější nájemní bydlení v EU.
Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.
Dostupné bydlení. Jak se k němu politici staví? Prošli jsme plány stran
Názory
Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet. Nedostatek dostupného bydlení se týká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin. Dostupnost brzdí vysoká poptávka a nedostatečná nabídka nebo nízká kvalita bytového fondu. V Česku je také 16 procent bytů neobydlených. Vyplývá to ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Studie navrhuje řešení, která by dostupnost bydlení v ČR mohla zlepšit.
Situace s dostupným bydlením začíná být v Česku neúnosná. Týká se jak seniorů, tak i mladých
Reality
Role stavebních spořitelen se mění. Dříve si u nich lidé především spořili na bydlení nebo aby měli k dispozici větší naspořené sumy, které si na konci spoření vybírali. Po loňském memorandu, které uzavřely se státem, ale stavební spořitelny rozšiřují svou roli do poradenství k energetickým rekonstrukcím. Už letos na podzim by mohly domácnostem pomáhat i s kompletním podáváním žádostí o dotace, říká v rozhovoru pro Newstream CLUB předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
Šéf Buřinky: Budoucnost je v energetických rekonstrukcích
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
