OBRAZEM: Práce na deset let. Architekt si zrekonstruoval funkcionalistický byt
Vlastní bydlení architekta je projekt plný omezení – být sám sobě klientem je v mnoha ohledech náročnější než plnit zadání formulované někým jiným. A tím spíše, pokud jde o rekonstrukci.
Byt se nachází v domě z konce 30. let, který navrhl architekt Ladislav Šimek a postavil jeho bratr Jaroslav. A jeho rekonstrukce do finální podoby trvala deset let. „Otázky, jež jsem si při rekonstrukci kladl, byly především zaměřeny na konflikt mezi zachováním silného ducha místa a naproti tomu míry otisku vlastní identity a invence. Co má zvítězit? Jak najít balanc? Není závěrem to, že uživatel přirozeně podlehne a přizpůsobí se duši existující stavby, kterou svou prací a přítomností jen drobně podpoří či upraví?“ říká k realizaci architekt Martin Čeněk.
Ten provedl komplexní „aktualizaci“ bytu, zahrnující technické vybavení, konstrukce podlah i všechny povrchové úpravy. V obývacím pokoji stavbaři odhalili a očistili železobetonový trámový strop. Repasí prošla původní okna, dveře i kování, dubové parkety byly nahrazeny věrnou replikou. Dispoziční změny spočívaly především v novém využití bývalé kuchyně a v kompletním vybourání spíže a koupelny. Ty nahradil vložený nábytkový blok, který ukrývá úložné prostory, komfortní koupelnu i část kuchyně. Tato nová vrstva pracuje s tradičními materiály – mořenou dubovou dýhou a bílým lakem – a vytváří uvnitř čistý, minimalistický, zcela bělostný prostor.
FOTOGALERIE: Rekonstrukce odhalila betonový strop
Důraz na detaily
Velká péče byla věnována kombinaci původních prvků a detailů z 30. let s novým designovým nábytkem a doplňky. Stejná pozornost padla i na volbu materiálů pro veškerý vestavný nábytek na míru, který určuje členění i využití prostoru. Celou jednu stěnu bytu tvoří bíle olejovaný dubový obklad se skrytými úložnými prostory – pomyslná páteř, jež drží byt pohromadě. Jeho protipólem je vzdušná knihovna z velmi subtilních ocelových profilů.
Interiér doplňují kusy se silným osobním příběhem: čtveřice repasovaných jídelních židlí Thonet z domu praprarodičů, polokřesílko Thonet po prastrýci staviteli, funkcionalistická trubková židle Ez12 z roku 1930 od Karla Orta pro firmu Gottwald či původní stropní svítidla. Kontrast k nim tvoří minimalistické současné doplňky, například lenoška Fusion od studia Nendo. A v předsíni čeká i růžový taburet-prasátko od přátel – drobná připomínka, že ani architekti by se neměli brát vždycky příliš vážně, dodává autor projektu.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Při realizaci chaty v horském areálu Kohútka na hranicích Česka a Slovenska se architekti ze studia SENAA architekti inspirovali tradiční valašskou architekturou i nádhernými výhledy z hřebene Javorníků. Dřevostavbu poté smontovali během jediného dne.
OBRAZEM: Horskou chatu v Javorníkách postavili za jediný den. Architekti se inspirovali Valašskem
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
