Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Perpetuum mobile podle odborářů. Vyšší platy rovná se růst ekonomiky

Dalibor Martínek: Perpetuum mobile podle odborářů. Vyšší platy rovná se růst ekonomiky
Profimedia
Dalibor Martínek

Vláda se s odbory opět nedohodla na růstu platů. Jde o platy téměř sedmi set tisíců zaměstnanců, učitelů, zdravotníků, úředníků. Jde o zvýšení výdajů státu o desítky miliard korun. Proti letošku by mělo být navýšení podle návrhu vlády o 27 miliard korun, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl ministr Marian Jurečka, který jednání s odbory vede.

Odboráři chtějí ještě víc peněz.

Takže na okraj. V prvním pololetí rostly mzdy v Česku o rekordních 7,8 procenta. Zatímco inflace je kolem 2,5 procenta. Češi bohatnou.

Českou ekonomiku netáhne průmysl, nebo stavebnictví, nebo služby. Nebo nějaké technologické novinky, práce českých mozků. Vůbec ne. Žádnou technologickou štikou v rybníce světové ekonomiky jsme se nestali. Ekonomiku táhne „tupá“ maloobchodní spotřeba. Lidé prostě víc utrácejí, a ekonomika roste. Číslo 7,8 vyděsilo ekonomy, protože kvůli těmto penězům navíc může zboží a služby dál zdražovat. Takže Česká národní banka patrně již nepůjde se sazbami dolů. Spíše nahoru. Růst platů a mezd je silný proinflační tlak.

Odboráři chtějí pro herce nebo zdravotní sestry dalších skoro deset procent navíc. Ano, kdo by nepřál důležitým lidem na svých místech více peněz. Jde ovšem o to, že na všechny je jenom jeden rozpočet, je potřeba si na platy vydělat, nebo někde jinde uspořit.

Když jste rodina a nemáte na dovolenou, tak na ní prostě nejedete. To jenom stát má za to, že peníze není potřeba vydělat, stačí si je půjčit na dluh. Odbory jsou tahounem této zvrácené myšlenky. A současná končící vláda jim jde naproti. Ta budoucí, Babišova, udělá to stejné, možná ještě ve větším měřítku.

Z utrácení hodnota nevzniká

Odboráři jsou klidní. Pár dní před volbami nemají potřebu se s Jurečkou domluvit. Vědí, že s Babišem se domluví lépe.

Vláda odborářům nabídla pro hůř odměňované zaměstnance veřejných a státních služeb přidání o dva tisíce korun. „U lidí s nejnižšími tarify by to byl růst přes 13 procent ročně,“ uvedl Jurečka. Odbory pevné částky odmítly.

A to vůbec není řeč o penězích pro silové složky. Z nějakého záhadného důvodu si stát policajty, hasiče a vojáky rozmazluje. Vojáci sice v žádné bitvě desítky let nestáli, ale protože se nikomu na buzerplac nechce, platy v armádě rychle rostou. To stejné je u policajtů.

Policista bez praxe, se středním vzděláním s maturitou pobírá v prvním roce během „školy“ hrubý služební příjem 31 570 korun. Průměrný plat po třech letech služby je 49 tisíc korun, průměrný plat u policie za rok 2024 byl 56 308 korun. V Praze dostanete k platu ubytovnu zdarma, náborový příspěvek 110 až 150 tisíc korun, šest týdnů dovolené. Kdo to má. Stát šlape na platový plyn, pro „potřebné“ profese chce třeba Praha postavit sedm tisíc nových bytů.

Šéf odborářů Josef Středula tvrdí, že růst platů podpoří ekonomiku, lidé peníze utratí. To je takové perpetuum mobile podle odborářů. Dejte víc peněz, víc utratíme, ekonomice se bude dařit. Má to jen jednu vadu na kráse. Nová hodnota vzniká z práce, ne z utrácení.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Dalibor Martínek: Letošní volby budou rozhodovat soudci

Letošní volby budou rozhodovat soudci
ČTK
Dalibor Martínek

SPD prý podá podnět na zrušení hnutí STAN a TOP 09 kvůli kauze Dozimetr. Jestli takový podnět padne či nepadne není jisté, hnutí Tomia Okamury je známé tím, že víc mluví, než koná. Zároveň tady ovšem máme podnět strany Volt na vyřazení kandidátek SPD a Stačilo! z voleb. Ústavní soud se podnětem bude zabývat.

Není jasné, jestli před volbami, to by při rychlosti české justice bylo překvapení, nebo po volbách. Což už ovšem bude passé, soud nemůže zvoleným poslancům odebrat mandát.

SPD vychází z faktu, že podnikatel Pavel Kos obžalovaný v kauze Dozimetr u hlavního líčení uvedl, že finančně podporoval hnutí STAN před volbami v roce 2022. Obviněn v kauze je i Jiří Fremr, bývalý asistent náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09).

Plácnutí do vody

V každém případě, máme tady takovou netradiční situaci. Hned nad čtyřmi volebně relevantními stranami visí hrozba soudního zákazu. Jelikož je TOP 09 členem koalice Spolu, padlo by celé Spolu.

To se s téměř stoprocentní jistotou nestane. U podnětu SPD jde samozřejmě o plácnutí do vody. Kvůli jakési korupční kauze nikdo nebude zakazovat politickou stranu. To už bychom v Česku žádnou neměli.

Nicméně tu máme před volbami, v kterých jde jako vždy „o všechno“ nový fenomén. Snahu o soudní zakazování politických stran.

Ruský prezident Vladimir Putin

Putin upřel zrak na volby v Moldavsku. Chce oslabit proevropskou orientaci země

Rusko se podle několika nezávislých vyšetřování připravuje na zásahy do moldavských parlamentních voleb, které se uskuteční tuto neděli 28. září. Dokumenty ukazují, že Kreml vypracoval komplexní strategii s cílem oslabit proevropskou orientaci země a podlomit pozici prezidentky Maii Sandu i její vládní Strany akce a solidarity (PAS). Plán byl dokončen na jaře letošního roku a je koordinován přímo z Moskvy.

Přečíst článek

Ať už budou soudy rychlé jako vždy, čili se do voleb nic nestane, nebo budou dokonce rozumné, a všechny tyto návrhy nakonec zamítnou, je to neblahý výkyv mladé demokracie. Politické strany by se měly utkávat o voliče na názorovém kolbišti, ne prostřednictvím justice.

Věřme, že jde jen o jakousi novou formu předvolební kampaně, vyhrožování soudem. Která se po prvních neúspěších vytratí v čase a za pár let si na takové způsoby nikdo nevzpomene. Politický boj se bude opět vést jen pomocí programů a osobnostní silou lídrů stran.

„Chápeme, že SPD si už brousí zuby na dobu, kdy budou společně s komunisty chtít zakazovat politické strany. Ale ta doba ještě nenastala," uvedl šéf Starostů Vít Rakušan. „Ústavní soud je samozřejmě suverén, což uznávám, ale zároveň si nemyslím, že by Ústavní soud měl rozhodovat volby,“ uvedla v rozhovoru pro MF Dnes Kateřina Konečná.

Máme tady nevídanou shodu mezi komunisty a Starosty. Vstup justice do politického soupeření nechceme. Na tom se patrně shodnou i ostatní politické strany. Jen pro ilustraci, jak absurdní situace by nastala, kdyby všechny výše uvedené podněty justici dopadly vyloučením zmíněných subjektů. Měli bychom volby mezi Babišem, Piráty a Motoristy. Možná i Robert Šlachta by se dostal k lizu.

Související

Volby 2025: sčítání hlasů

Stanislav Šulc: Sčítání ve čtvrtině a zatím šokuje propad SPD, ANO očekávaně ve vedení

Přečíst článek

Platová přetahovaná nekončí. Jurečka mluví o kompromisu, Středula chce víc

Platová přetahovaná nekončí. Jurečka mluví o kompromisu, Středula chce víc
Profimedia
 ČTK

Vláda s odbory ve středu zatím neuzavřela dohodu o růstu platů. Padl nový kompromisní návrh na zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. Jednání bude ještě pokračovat. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle odborů je možná shoda s kabinetem na přidání o devět procent hůř odměňovaným profesím. Pro ostatní zaměstnance odbory chtějí růst o šest procent, uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Kabinet navrhoval původně od ledna přidání o pět procent, hůř odměňovaným o sedm procent. Odbory požadovaly sedm a 13 procent. Podle Jurečky zástupci vlády ve středu nabídli odborářům pro všechny 2000 korun navíc, odbory to odmítly. Vláda se také rozhodla posílit o několik miliard korun v navrhovaném rozpočtu sumu na platy, proti letošku by na ně mělo být o 27 miliard korun víc, řekl ministr.

„Musíme to (kompromisní návrh) dopočítat z hlediska objemů peněz. Teď jdeme na vládu, tam to řekneme ostatním kolegům. Dohodli jsme se, že v tom jednání budeme pokračovat,“ uvedl ministr.

Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by navýšení tarifů o devět procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní stálo celkem 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun. Například na zvednutí tarifních platů o 11 procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní by bylo potřeba z rozpočtu 21,85 miliardy korun, od samospráv 9,10 miliardy a z veřejného zdravotního pojištění 4,78 miliardy, celkem 35,73 miliardy korun.

Dalibor Martínek: Perpetuum mobile podle odborářů. Vyšší platy rovná se růst ekonomiky

Vláda se s odbory opět nedohodla na růstu platů. Jde o platy téměř sedmi set tisíců zaměstnanců, učitelů, zdravotníků, úředníků. Jde o zvýšení výdajů státu o desítky miliard korun. Proti letošku by mělo být navýšení podle návrhu vlády o 27 miliard korun, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl ministr Marian Jurečka, který jednání s odbory vede.

Přečíst článek

Podle šéfa ČMKOS odboráři cítí mírný optimismus a věří v to, že je možné kompromis najít. „Dohoda ještě není, ale myslím si, že jsme se zejména u hůře odměňovaných posunuli. Vnímáme, že je možná shoda na tom, že by zaměstnanci odměňovaní podle první tabulky a zaměstnanci státní služby mohli - podtrhuju mohli, pokud bude vláda souhlasit - mít zvýšení od 1. ledna o devět procent,“ uvedl Středula. Pro ostatní odbory chtějí růst tarifů o šest procent. „V této chvíli není zatím shoda,“ dodal předák.

Vláda ve středu odborářům nabídla podle Jurečky pro hůř odměňované zaměstnance veřejných a státních služeb přidání o 2000 korun. „U lidí s nejnižšími tarify by to byl růst přes 13 procent ročně, s těmi nejvyššími kolem čtyř procent. Takto jsme to navrhli i pro zbývající přílohy nařízení vlády (ostatní platové tabulky) vyjma bezpečnostních sborů a vyjma školství, kde má dohoda jiné parametry,“ upřesnil Jurečka. Odbory pevné částky odmítly.

Novinářům Jurečka řekl, že vláda se už minulý týden rozhodla posílit v návrhu rozpočtu sumu na platy. Proti letošku by měla být celkem o 27 miliard korun vyšší, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl Jurečka. Už dřív řekl, že v pokladnách resortů to bylo původně o něco přes 20 miliard korun. Středula podotkl, že růst platů podpoří ekonomiku, lidé peníze utratí.

Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 49 049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarif tvořil 61 procent příjmu, zbytek byly odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675 100 lidí, z nich 141 700 ve zdravotní a sociální péči, 221 500 ve vzdělávání, 269 300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24 200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala pod 38 225 korun hrubého, ve zdravotní péči pod 47 686 korun a ve vzdělávání pod 44 535 korun.

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

Související

Dalibor Martínek: Perpetuum mobile podle odborářů. Vyšší platy rovná se růst ekonomiky

Přečíst článek
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula

Souboj o růst platů státních zaměstnanců eskaluje. Středula trvá na deseti procentech

Přečíst článek
Odbory zřídily celostátní stávkový výbor. Protestní akce chystají před prázdninami

Odbory se šikují, zřídily celostátní stávkový výbor. Protesty chystají před prázdninami

Přečíst článek
Doporučujeme