Strana pravicového prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského parlamentu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes 40 procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků. Milei prohlásil, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba.
Obávaný populista i guru libertariánů je už rok prezidentem Argentiny. Javier Milei pokračuje v ekonomickém experimentu, který sleduje celý svět. Přichází i první výsledky, ale na verdikt je stále brzy, šoková terapie je totiž draze vykoupená léčba katastrofálního stavu ekonomiky.
Argentinský prezident Javier Milei zamířil do Evropy, před publikem promluvil i v Praze. Jeho radikální reformy ekonomicky zpustošené země jsou však stále na začátku, přičemž je na obzoru mnoho rizik. Není tedy po půlroce ve funkci na chválu a ceny příliš brzy?
Násilné protesty provázely debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která prosazuje pravicový prezident Javier Milei. Senátoři zákon po jedenáctihodinové diskuzi přijali jako celek a pak začali hlasovat o jednotlivých částech reforem.
Argentinská vláda převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam, argentinského rozhlasu a televize. Chce v nich provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz. Jde o součást radikální strategie nového prezidenta Javiera Mileie, který chce „šokovou terapií“ dostat z krize argentinskou ekonomiku. Informovala o tom místní média. Nový prezidentský dekret kritizovala například federace zaměstnanců v médiích, podle níž toto opatření porušuje argentinskou legislativu.
Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar.
Argentinu podle všeho čeká šoková terapie či přechod na americký dolar. Nový prezident země, libertarián Javier Milei, také slibuje přetnout obchodní vztah se „zabijáckou“ Čínou.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
V Argentině kulminují problémy s vysokou inflací a vysokým zadlužením. Mizerná ekonomická situace ovlivňuje domácí politiku a vznáší otázky nad kroky Mezinárodního měnového fondu, který je k argentinské finanční morálce benevolentní.
Argentinské primárky přinesly ohromné překvapení. Favoritem nadcházejících voleb v zemi plné ekonomických problémů se stal Javier Milei, libertarián označovaný za ultrapravicového politika. Místní centrální banka na to reaguje mimořádnými kroky: devalvuje peso o 18 procent a zvyšuje úrokové sazby o 21 procentních bodů. Aktuálně tak je argentinská základní úroková sazba 118 procent.
Ceny ropy se snižují, za jejich dnešním poklesem stojí zprávy o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem o prodloužení příměří. Severomořská ropa Brent krátce půl čtvrté vykazovala pokles o 1,8 procenta a pohybovala se nedaleko 92 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela téměř 1,6 procenta a nacházela se v těsné blízkosti 87,50 dolaru za barel.
Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) od června povede Romana Benešová, která působila v poradenské společnosti KPMG nebo skupině Kaprain. Dosavadní ředitelka IKEM Helena Rögnerová se vrátí na ministerstvo. Bude působit jako poradkyně ministra zdravotnictví pro oblast veřejného zdravotního pojištění a řízení nemocnic
Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran (59) se dnes ve Sněmovně vzdal mandátu. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ve Sněmovně by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman.
Evropská unie uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur z evropských fondů. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Cenový strop na🛢️🛢️🛢️ pohonné hmoty, který denně stanovuje stát, o víkendu opět o více než půl koruny na litr klesne. Litr benzinu v Česku zlevní o 61 haléřů na 42,57 koruny. Cena nafty pak po delší době klesne pod 40 korun za litr, čerpací stanice ji budou moci prodávat nejvýše za 39,72 koruny za litr, což je o 54 haléřů méně než dnes.
Souhrnný čistý zisk tuzemských spořitelních družstev loni meziročně vzrostl o více než třetinu na 101 milionů korun. Jejich bilanční suma naopak klesla o pětinu na 7,5 miliardy. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka.
Dluhy domácností v Česku u bank se v dubnu meziměsíčně zvýšily o zhruba 24 miliard na 2,67 bilionu korun. Objem úvěrů pro nefinanční podniky stoupl přibližně o 26 miliard na 1,58 bilionu Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly asi o 236 miliard a u firem zhruba o 111 miliard korun.
Prezident Petr Pavel označil zásah obytného domu v Rumunsku ruským dronem za zcela nepřijatelný. Podpořil zároveň apel rumunského prezidenta Nicušora Dana na silnou mezinárodní odpověď, spojenci by podle Pavla neměli zůstat jen u společného odsouzení. Rusko musí jasně pochopit, že si podobné útoky nenecháme líbit, napsal Pavel na síti X.
Od ledna do konce dubna 2026 v ČR přibylo 7440 firem, meziročně o 33 procent více. Jde o nejvyšší přírůstek podniků v tomto období za posledních šest let. Vzniklo 13.473 společností, což je o 16 procent více než ve stejném období loňského roku. Zaniklo jich 6033, meziročně o procento více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau
Těžařské a energetické společnosti MND z Hodína loni sice celkově snížily na 28,6 miliardy korun, ale z toho bylo více než zdvojnásobil na 1,4 miliardy . Vyplývá to z výročních zpráv, kterou společnost zveřejnila na svém webu.
