Strana pravicového prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského parlamentu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes 40 procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků. Milei prohlásil, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba.
Obávaný populista i guru libertariánů je už rok prezidentem Argentiny. Javier Milei pokračuje v ekonomickém experimentu, který sleduje celý svět. Přichází i první výsledky, ale na verdikt je stále brzy, šoková terapie je totiž draze vykoupená léčba katastrofálního stavu ekonomiky.
Argentinský prezident Javier Milei zamířil do Evropy, před publikem promluvil i v Praze. Jeho radikální reformy ekonomicky zpustošené země jsou však stále na začátku, přičemž je na obzoru mnoho rizik. Není tedy po půlroce ve funkci na chválu a ceny příliš brzy?
Násilné protesty provázely debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která prosazuje pravicový prezident Javier Milei. Senátoři zákon po jedenáctihodinové diskuzi přijali jako celek a pak začali hlasovat o jednotlivých částech reforem.
Argentinská vláda převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam, argentinského rozhlasu a televize. Chce v nich provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz. Jde o součást radikální strategie nového prezidenta Javiera Mileie, který chce „šokovou terapií“ dostat z krize argentinskou ekonomiku. Informovala o tom místní média. Nový prezidentský dekret kritizovala například federace zaměstnanců v médiích, podle níž toto opatření porušuje argentinskou legislativu.
Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar.
Argentinu podle všeho čeká šoková terapie či přechod na americký dolar. Nový prezident země, libertarián Javier Milei, také slibuje přetnout obchodní vztah se „zabijáckou“ Čínou.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
V Argentině kulminují problémy s vysokou inflací a vysokým zadlužením. Mizerná ekonomická situace ovlivňuje domácí politiku a vznáší otázky nad kroky Mezinárodního měnového fondu, který je k argentinské finanční morálce benevolentní.
Argentinské primárky přinesly ohromné překvapení. Favoritem nadcházejících voleb v zemi plné ekonomických problémů se stal Javier Milei, libertarián označovaný za ultrapravicového politika. Místní centrální banka na to reaguje mimořádnými kroky: devalvuje peso o 18 procent a zvyšuje úrokové sazby o 21 procentních bodů. Aktuálně tak je argentinská základní úroková sazba 118 procent.
Obraz Josefa Čapka Piják se v neděli v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v dnešní aukci na vyvolávací ceně devět milionů korun, uvedla galerie.
Číst více
Maltský premiér Robert Abela v neděli oznámil vítězství své Labouristické strany v předčasných parlamentních volbách, které se konaly v sobotu. Generální tajemník opoziční Nacionalistické strany Charles Bonello v prohlášení pro veřejnoprávní stanici TVM porážku uznal.
Bílý dům řekl viceprezidentu J.D. Vanceovi, aby si dal pauzu od sociálních sítí. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Aukce ve prospěch Pražského jara 🎻, kterou festival potřetí uspořádal ve spolupráci s Galerií Kodl, vynesla 515 tisíc korun, méně než loni i předloni. Pro Art Salon renomovaní výtvarníci vytvořili unikátní díla na téma jaro. Dnes je galerie vydražila na své 95. aukci. Výtěžek je určen na podporu uměleckých projektů Pražského jara.
O Explosii 💣 má zájem asi šest investorů, v diskusním pořadu Poledne s Moravcem to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V případě, že by bylo rozhodnuto o jejím prodeji, nejlepší by bylo obchod uzavřít v tomto roce nebo v roce 2027, dodal Havlíček.
V případě, že by se ukázalo, že dotace 💰 holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V nedělním pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Číst více
Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Má však výhodu v tom, že český premiér Andrej Babiš je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Babiš to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT).
Číst více
Obec Vraclav ve východních Čechách postupně obnoví chátrající budovu bývalých lázní v barokním areálu kostela svatého Mikuláše. ⛪ Historický objekt, který dlouhodobě trápí vlhkost a podzemní voda, čekají nejprve sanační práce za zhruba dva miliony korun. Lázně patří spolu s kostelem svatého Mikuláše a poustevnou Fráterka k památkově chráněným objektům vraclavského barokního areálu. Komplex sloužil nejen náboženským účelům, ale také poutníkům a návštěvníkům, kteří do Vraclavi přicházeli kvůli léčivému prameni.