Javier Milei chce z Argentiny udělat ráj pro takzvané nelidské korporace, tedy firmy řízené roboty, a zrušit regulaci AI. Filozof Yuval Noah Harari před takovým scénářem varuje: novodobá Východoindická společnost či firemní stát ve státě by podle něj mohly nést řadu netušených rizik.
Argentinský prezident Javier Milei podle listu Financial Times překvapil kritiky stabilizací hospodářství po letech krize. A po roce ve funkci si stále drží padesátiprocentní podporu voličů.
Obávaný populista i guru libertariánů je už rok prezidentem Argentiny. Javier Milei pokračuje v ekonomickém experimentu, který sleduje celý svět. Přichází i první výsledky, ale na verdikt je stále brzy, šoková terapie je totiž draze vykoupená léčba katastrofálního stavu ekonomiky.
Argentinský prezident Javier Milei zamířil do Evropy, před publikem promluvil i v Praze. Jeho radikální reformy ekonomicky zpustošené země jsou však stále na začátku, přičemž je na obzoru mnoho rizik. Není tedy po půlroce ve funkci na chválu a ceny příliš brzy?
Násilné protesty provázely debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která prosazuje pravicový prezident Javier Milei. Senátoři zákon po jedenáctihodinové diskuzi přijali jako celek a pak začali hlasovat o jednotlivých částech reforem.
Argentinská vláda převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam, argentinského rozhlasu a televize. Chce v nich provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz. Jde o součást radikální strategie nového prezidenta Javiera Mileie, který chce „šokovou terapií“ dostat z krize argentinskou ekonomiku. Informovala o tom místní média. Nový prezidentský dekret kritizovala například federace zaměstnanců v médiích, podle níž toto opatření porušuje argentinskou legislativu.
Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar.
Argentinu podle všeho čeká šoková terapie či přechod na americký dolar. Nový prezident země, libertarián Javier Milei, také slibuje přetnout obchodní vztah se „zabijáckou“ Čínou.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
V Argentině kulminují problémy s vysokou inflací a vysokým zadlužením. Mizerná ekonomická situace ovlivňuje domácí politiku a vznáší otázky nad kroky Mezinárodního měnového fondu, který je k argentinské finanční morálce benevolentní.
Izrael dnes ráno několikrát zaútočil na jih Libanonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na libanonskou agenturu NNA. Stalo se tak podle ní navzdory nedělní dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má být ☝️ zásadním krokem k ukončení války v Íránu. Teherán po jejím oznámení opakovaně zdůrazňuje, že její součástí musí být i ukončení bojů v Libanonu.
Brazilský nejvyšší 👨⚖️ soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce, který byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal dnes trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům, informovala agentura EFE.
Evropský parlament rozhodne o nových unijních právních předpisech, které mají zefektivnit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU ❌ nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území EU.
Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii 🤝 shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení vojenské podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.