Strana pravicového prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského parlamentu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes 40 procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků. Milei prohlásil, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba.
Obávaný populista i guru libertariánů je už rok prezidentem Argentiny. Javier Milei pokračuje v ekonomickém experimentu, který sleduje celý svět. Přichází i první výsledky, ale na verdikt je stále brzy, šoková terapie je totiž draze vykoupená léčba katastrofálního stavu ekonomiky.
Argentinský prezident Javier Milei zamířil do Evropy, před publikem promluvil i v Praze. Jeho radikální reformy ekonomicky zpustošené země jsou však stále na začátku, přičemž je na obzoru mnoho rizik. Není tedy po půlroce ve funkci na chválu a ceny příliš brzy?
Násilné protesty provázely debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která prosazuje pravicový prezident Javier Milei. Senátoři zákon po jedenáctihodinové diskuzi přijali jako celek a pak začali hlasovat o jednotlivých částech reforem.
Argentinská vláda převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam, argentinského rozhlasu a televize. Chce v nich provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz. Jde o součást radikální strategie nového prezidenta Javiera Mileie, který chce „šokovou terapií“ dostat z krize argentinskou ekonomiku. Informovala o tom místní média. Nový prezidentský dekret kritizovala například federace zaměstnanců v médiích, podle níž toto opatření porušuje argentinskou legislativu.
Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar.
Argentinu podle všeho čeká šoková terapie či přechod na americký dolar. Nový prezident země, libertarián Javier Milei, také slibuje přetnout obchodní vztah se „zabijáckou“ Čínou.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
V Argentině kulminují problémy s vysokou inflací a vysokým zadlužením. Mizerná ekonomická situace ovlivňuje domácí politiku a vznáší otázky nad kroky Mezinárodního měnového fondu, který je k argentinské finanční morálce benevolentní.
Argentinské primárky přinesly ohromné překvapení. Favoritem nadcházejících voleb v zemi plné ekonomických problémů se stal Javier Milei, libertarián označovaný za ultrapravicového politika. Místní centrální banka na to reaguje mimořádnými kroky: devalvuje peso o 18 procent a zvyšuje úrokové sazby o 21 procentních bodů. Aktuálně tak je argentinská základní úroková sazba 118 procent.
Americké technologické společnosti Oracle, Microsoft a Meta Platforms se zavázaly investovat v příštích letech zhruba 500 miliard dolarů 💲 (10,38 miliardy korun) do pronájmu datových center a související infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence (AI). Vyplývá to z analýzy agentury Bloomberg založené na kvartálních výkazech firem.
Číst více
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na evropské země, aby upustily od myšlenky využít ruská aktiva zmrazená ❄ v Evropské unii na pomoc Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
Využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny musí mít pevný právní základ, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová v italském parlamentu. Evropská unie v opačném případě riskuje, že to bude vítězstvím pro ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla předsedkyně italské vlády den před prosincovým summitem EU, jehož hlavním tématem je další financování Ukrajiny. Píší o tom agentury a média.
Firmy z holdingu Agrofert získaly v uplynulých dnech zakázky od podniků, které spadají pod ministerstvo zemědělství, zjistil investigativní projekt PastVina organizace Hlídač státu. Podle projektu je ale postup v rozporu se zákonem o střetu zájmů, neboť premiér Andrej Babiš (ANO) byl v té době jediným vlastníkem holdingu Agrofert a on nebo jím ovládané společnosti se nemohly zúčastnit veřejných zakázek. Úřad situaci prověří.
Ceny ropy 🛢 rostou 📈 v reakci na zprávu, že americký prezident Donald Trump nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Severomořská ropa Brent přidává 1,6 procenta a pohybuje se nedaleko 60 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje také asi 1,6 procenta a dostala se tak nad 56 dolarů za barel.
Pražská burza poprvé v historii zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX posílil o 1,78 procenta na 2640,70 bodu. Stejně jako v předchozích dnech mu pomohly akcie pojišťovny VIG. Dařilo se také Komerční bance a Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ.
Číst více
Společnosti Moravia Cans, která vyrábí a prodává aerosolové nádobky z hliníku, loni meziročně vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb o 403 milionů korun na více než 2,92 miliardy korun. Firmě z Bojkovic na Uherskohradišťsku vzrostl také čistý zisk. Za rok 2024 přesáhl 308,8 milionu korun, předloni byl asi 244,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
O žádosti o vyslovení důvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů budou poslanci jednat v úterý 13. ledna. V tento den začne řádná schůze dolní komory, jednání o důvěře kabinetu Andreje Babiše (ANO) bude jejím druhým bodem. Po dnešní schůzi organizačního výboru to řekl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Očekává se, že vláda důvěru získá.
Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Pavel novou vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval v pondělí, před tím se sešel se všemi kandidáty na ministry kromě čestného prezidenta Motoristů Turka. Tomu v tom zabránily zdravotní problémy. Pavel opakovaně uvádí, že má ke jmenování Turka výhrady.
