Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze
Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.
V roce 2019 oslovil Ateliér Hajný investor, který se rozhodl koupit vilu na Vinohradech. Od počátku bylo zřejmé, že nepůjde o běžnou rekonstrukci. Objekt byl ve velmi špatném technickém stavu a zároveň se nacházel v památkové zóně. Je součástí unikátní vilové kolonie, kterou v roce 1912 založilo Stavební družstvo pražských novinářů a spisovatelů. Vilu navrhli a postavili architekti Tomáš Pražák a Pavel Moravec, kolaudace proběhla ve 30. letech.
Investor však měl jasnou představu. Chtěl, aby mu architekti z Ateliéru Hajný vytvořili pohodlné rodinné bydlení, které bude respektovat historickou hodnotu domu a zároveň splní nejvyšší nároky na komfort, technologie i dispozici.
Nová garáž, zahrada a citlivý zásah do exteriéru
Jedním z klíčových témat projektu byla obnova exteriéru a zahrady. Dům má přístup z ulice Benešovské i pěší vstup shora z ulice Bratří Čapků. Původní garáž, zapuštěná do terénního zlomu, byla nevyhovující jak staticky, tak kapacitně. Nahradila ji nová železobetonová konstrukce, která zároveň funguje jako opěrná stěna pro zahradu plynule přecházející na střechu garáže. Pro maximální komfort jsou garáž a obytné podlaží propojeny výtahem.
Charakteristickým prvkem původního exteriéru byly plochy z betonových cihel. Ty se v plném rozsahu uplatnily na fasádě nové garáže. Na samotné vile však byly původní cihly natolik degradované, zejména kvůli nevhodným nátěrům z minulosti, že jejich obnova nebyla možná. Po dohodě s památkáři proto architekti zvolili řešení v podobě dvoucentimetrové vrstvy cihelných pásků řezaných přímo na místě z celých betonových cihel.
Rekonstrukce funkcionalistické Zelenkovy vily v Kutné Hoře se do konce roku nestihne, hotová by měla být v březnu příštího roku. Zpoždění vzniklo kvůli velké vlhkosti zdiva, problémům se střešní konstrukcí a dalším nedostatkům, s nimiž projekt nepočítal. Náklady jsou zhruba 41 milionů korun, původně měly být o šest až sedm milionů nižší. Většinu by měla pokrýt dotace, řekl novinářům starosta Lukáš Seifert (ODS). V opravené budově má vzniknout zázemí pro pečovatelskou službu.
OBRAZEM: Kutná Hora bojuje s opravou slavné funkcionalistické vily. Město připlatí miliony
Reality
Také další prvky exteriéru se přibližují původnímu vzhledu. Ať už je to hrubá okrová omítka, tradiční bobrovková střešní krytina nebo nová okna s původním dělením tabulí, tentokrát však s izolačními skly. Jižní fasádu doplňují repliky původních dřevěných předokenních rolet.
Původně vila sloužila jedné rodině, čemuž odpovídalo i rozvržení čtyř podlaží o ploše přibližně 120 metrů čtverečních každé. Investorovým cílem bylo vytvořit samostatné bytové jednotky také v suterénu a podkroví. To si vyžádalo zásadní dispoziční změny.
Protože původní dřevěné schodiště propojovalo pouze přízemí a patro, vzniklo v severovýchodním rohu domu nové samostatné schodiště vedoucí výhradně do podkroví. Suterénní byt byl výrazně prosvětlen novým anglickým dvorkem a vloženými okny a je přístupný jak ze zahrady, tak po schodišti z horní části pozemku.
Naopak v přízemí a patře, kde se nachází hlavní byt, zůstala dispozice do značné míry zachována. Počet i velikost místností odpovídají původnímu stavu, doplněny byly pouze koupelny a technické zázemí.
Nadčasová investice, nikoli muzeum
Při odkrývání původních vrstev během rekonstrukce bylo zřejmé, že zachovat půjde jen minimum autentických prvků. Mezi ty nejcennější patří původní schodiště a vestavěná skříň s vitrínami mezi kuchyní a obývacím pokojem, včetně posuvných dveří. Tyto prvky byly pečlivě zrenovovány a staly se přirozeným centrem interiéru.
Nové vestavěné prvky navrhl ateliér Hajný tak, aby působily současně, ale s jasným odkazem na tradici a řemeslnou kvalitu. Použity byly mořené dubové dýhy, ručně opracované zapuštěné úchytky z masivu a tradiční barevnost v odstínech slonové kosti.
Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.
Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej
Reality
Historický charakter doplňují detaily jako typ parket, okenní profily nebo zachované převýšené okno u schodiště, které přivádí do interiéru západní světlo. Moderní technologie jsou naopak důsledně skryté. Podlahové teplovodní vytápění je napojeno na tepelné čerpadlo země–voda, jehož dva dvousetmetrové vrty se nacházejí pod garáží.
Významnou roli v interiéru hraje také volně stojící nábytek od české firmy Modernista, specializující se na přesné repliky kubistického, funkcionalistického a art decového designu. „Cílem projektu nebylo vytvořit skanzen bydlení 30. let. V kontextu nové dispozice by to ani nedávalo smysl,“ uzavírají architekti.
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Reality
Letohrádek Bellarie v českokrumlovském zámeckém parku prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, který byl od roku 1958 spíše kulisou pro otáčivé hlediště, prošel největší obnovou své více než třísetleté historie.
V Krumlově zachránili ruinu. Češi rekonstruovat památky umí
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.