Biohacking je trend na vylepšení kondice těla a mysli, biologie typu „udělej si sám“. Provádění malých postupných změn stravy nebo životního stylu pro zlepšení zdraví a pohody. Co jsou hlavní biohacky? V našem seriálu Biohacking se dočtete rady jak zhubnout, jak zlepšit funkci mozku i jak pomoci k co nejlepší kondici dětem nebo sportovcům. A to podle posledních vědeckých studií: Nejlepší výsledky biohackingu pocházejí z toho, že jste dobře informovaní a víte, co pro vaše tělo funguje. Čtěte seriál a zjistěte, jak biohacking funguje a jak to dělat bezpečně.
Prokrastinace není otázkou lenosti ani nedostatku disciplíny, ale složitým fenoménem, který vzniká na pomezí emocí, myšlení a fyziologických mozkových procesů. Časté odkládání úkolů je většinou výsledkem aktivní strategie zvládání nepříjemných emocí - rozhodujeme se podle okamžité potřeby snížit stres a zmírnit vnitřní napětí.
Sacha inchi jsou jedlá exotická semínka, která patří k nejzdravějším potravinám vůbec a řadí se tak do skupiny superpotravin. Pochází z oblasti horní Amazonie, kde byla po staletí základní součástí stravy místních národů. Jejich výživový profil je natolik specifický, že umožňuje pokrýt některé nedostatky moderní stravy, zejména pokud jde o vylepšení poměru esenciálních mastných kyselin.
Zdraví kostí je téma, které většina lidí začne řešit teprve ve chvíli, kdy se tělo začne ozývat – objeví se bolesti nebo dostaneme diagnózu osteopenie či osteoporózy. Jenže stav kosterního systému je ovlivňován po celý život, protože kosti jsou dynamická tkáň, která neustále reaguje na vnější i vnitřní podmínky. V každém okamžiku v nich probíhá výměna starých buněk za nové. Tento proces nazýváme remodelací a je naprosto klíčový pro zachování pružnosti a síly kostí.
Kreatin se v poslední době stal jedním z nejdiskutovanějších doplňků stravy. Přestože byla suplementace keratinem původně doménou kulturistů, dnes se stává tématem pro mnohem širší skupinu lidí. Od těch, kteří hledají přirozený způsob, jak zvýšit energii, po ty, kteří se zajímají o dlouhověkost, vitalitu a zpomalení kognitivního úpadku.
Podzim je pro lidský organismus zátěžovým obdobím. Tělo se musí přizpůsobit nižším teplotám, kratším dnům a menšímu množství slunečního světla, což ovlivňuje spánek, náladu i obranyschopnost. Bez snížení zátěže organismu se imunitní systém snadno vyčerpá a zvyšuje se riziko virových infekcí. Základem prevence jsou dostatek spánku, vyvážená strava, pohyb, vitamín D a omezení stresu.
Není to magie, ale biochemický proces. Metylace určuje, kolik máte energie, jak spíte i jak reagujete na stres. Pokud vázne, tělo i mysl se rozladí. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak ji znovu nastartovat.
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.
Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.
Po prázdninách se většina lidí vrací do pracovního či školního režimu, což přináší nové tempo a strukturu. Stále máme k dispozici dost čerstvé zeleniny a ovoce, ale tělo už někdy ocení teplou polévku nebo pečenou či dušenou zeleninu s bylinkami.
Stejně zásadní, jako které vitamíny a minerály jsou pro zdraví důležité, je i otázka, kdy je užívat a s čím je kombinovat. Vstřebávání živin totiž není samozřejmost a v těle existují jak synergie, tak i rivalita mezi jednotlivými látkami.
Nová rozsáhlá studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přináší možná překvapivý pohled na příčiny nárůstu obezity v souvislosti s ekonomickým rozvojem světa. Vědci zkoumali více než čtyři tisíce dospělých osob ze čtyřiatřiceti populací na šesti kontinentech a systematicky tak porovnali celkový denní energetický výdej, bazální metabolismus, výdej spojený s pohybem, ukazatele obezity a úroveň ekonomického rozvoje. Do výzkumu byly zahrnuty jak lovecko-sběračské a pastevecké komunity, tak ty nejbohatší národy. Výsledky ukázaly, že to není nedostatek pohybu či pouze množství stravy, které způsobují nárůst hmotnosti ve vyspělých populacích, ale že kvalita stravy hraje daleko větší roli, než se předpokládalo.
