Biohacking je trend na vylepšení kondice těla a mysli, biologie typu „udělej si sám“. Provádění malých postupných změn stravy nebo životního stylu pro zlepšení zdraví a pohody. Co jsou hlavní biohacky? V našem seriálu Biohacking se dočtete rady jak zhubnout, jak zlepšit funkci mozku i jak pomoci k co nejlepší kondici dětem nebo sportovcům. A to podle posledních vědeckých studií: Nejlepší výsledky biohackingu pocházejí z toho, že jste dobře informovaní a víte, co pro vaše tělo funguje. Čtěte seriál a zjistěte, jak biohacking funguje a jak to dělat bezpečně.
Nootropika jsou souhrnným označením pro různé druhy doplňků, které podporují kognitivní funkce mozku, zejména paměť, pozornost, schopnost učení, mentální výkonnost a odolnost vůči psychickému stresu. Na rozdíl od stimulantů se nesnaží mozek primárně přimět k vyššímu výkonu, ale optimalizovat jeho vnitřní prostředí, metabolismus a mezibuněčnou komunikaci.
Vlasy patří k nejrychleji rostoucím tkáním v lidském těle a jejich kvalita do značné míry reflektuje to, co jíme, jak spíme, jak zvládáme stres i jaké máme hormony. Často se pak jakékoliv nedostatky v životním stylu projeví zpomaleným růstem, nadměrným vypadáváním, lámavostí, ztrátou lesku nebo zhoršenou kvalitou pokožky hlavy. Logikou těla je totiž postavit vlasové folikuly až ke konci svých priorit.
Buněčné zdraví je základ, na kterém stojí všechno ostatní. Každá buňka je miniaturní živý organismus, který neustále pracuje, opravuje se a komunikuje s ostatními. Lidské tělo se skládá z bilionů buněk, z nichž každá má specializované funkce, které nás udržují naživu a v dobré kondici. Pokud mají buňky dostatek energie, ochrany a prostoru pro opravy, celé tělo je stabilní a výkonné. Když jsou buňky poškozené nebo hůře fungují, může to vést k chronickým onemocněním, předčasnému stárnutí a celkovému snížení kvality života.
Sacha inchi jsou jedlá exotická semínka, která patří k nejzdravějším potravinám vůbec a řadí se tak do skupiny superpotravin. Pochází z oblasti horní Amazonie, kde byla po staletí základní součástí stravy místních národů. Jejich výživový profil je natolik specifický, že umožňuje pokrýt některé nedostatky moderní stravy, zejména pokud jde o vylepšení poměru esenciálních mastných kyselin.
Zdraví kostí je téma, které většina lidí začne řešit teprve ve chvíli, kdy se tělo začne ozývat – objeví se bolesti nebo dostaneme diagnózu osteopenie či osteoporózy. Jenže stav kosterního systému je ovlivňován po celý život, protože kosti jsou dynamická tkáň, která neustále reaguje na vnější i vnitřní podmínky. V každém okamžiku v nich probíhá výměna starých buněk za nové. Tento proces nazýváme remodelací a je naprosto klíčový pro zachování pružnosti a síly kostí.
Kreatin se v poslední době stal jedním z nejdiskutovanějších doplňků stravy. Přestože byla suplementace keratinem původně doménou kulturistů, dnes se stává tématem pro mnohem širší skupinu lidí. Od těch, kteří hledají přirozený způsob, jak zvýšit energii, po ty, kteří se zajímají o dlouhověkost, vitalitu a zpomalení kognitivního úpadku.
Podzim je pro lidský organismus zátěžovým obdobím. Tělo se musí přizpůsobit nižším teplotám, kratším dnům a menšímu množství slunečního světla, což ovlivňuje spánek, náladu i obranyschopnost. Bez snížení zátěže organismu se imunitní systém snadno vyčerpá a zvyšuje se riziko virových infekcí. Základem prevence jsou dostatek spánku, vyvážená strava, pohyb, vitamín D a omezení stresu.
Není to magie, ale biochemický proces. Metylace určuje, kolik máte energie, jak spíte i jak reagujete na stres. Pokud vázne, tělo i mysl se rozladí. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak ji znovu nastartovat.
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.
Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.
Po prázdninách se většina lidí vrací do pracovního či školního režimu, což přináší nové tempo a strukturu. Stále máme k dispozici dost čerstvé zeleniny a ovoce, ale tělo už někdy ocení teplou polévku nebo pečenou či dušenou zeleninu s bylinkami.
