Biohacking: Cukrovka ovlivňuje mozek a nástup Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba je nejčastější forma demence a postihuje miliony lidí po celém světě. Ztráta paměti, zmatenost, změny nálad a zhoršení schopnosti vykonávat každodenní činnosti jsou jen některými z projevů této nemoci. Dlouho se věřilo, že jde o nevyhnutelné důsledky stárnutí. Stále častěji se v odborných kruzích dává Alzheimerově chorobě přezdívka cukrovka třetího typu. Je to proto, že Alzheimerova choroba vykazuje znaky inzulínové rezistence, která je podstatou vzniku cukrovky druhého typu.
Inzulínová rezistence je stav, kdy tkáně v těle jsou méně citlivé na přítomnost inzulínu a v krvi tak zůstává chronicky zvýšená hladina krevního cukru, což má řadu negativních dopadů na zdraví organismu. Dlouho se předpokládalo, že inzulín s mozkem nemá nic společného, že neprostupuje hematoencefalickou bariérou.
Tato bariéra za normálních podmínek chrání mozek před patogeny a toxiny kolujícími v krvi, které jsme do těla přijali zvnějšku. Reguluje také vstup živin z metabolismu, hormonů a dalších látek tvořený zbytkem těla do mozku. Zároveň brání úniku neurotransmiterů a udržuje tak stabilní prostředí pro neurony. Protože přes tuto bariéru standardně neprostupují molekuly velikosti inzulínu, mělo se za to, že stav inzulínu ve zbytku těla nemá na mozek vliv.
Zatímco stresové hormony nás nutí utíkat nebo bojovat a pohlavní hormony nám dávají vášeň, sílu a celkovou rovnováhu, metabolické hormony určují, jak efektivní naše tělo je. Konkrétně to reprezentuje jejich vliv na to, kdy máme hlad, co se s jídlem stane, kolik energie se uvolní, kolik se uloží do zásob, a jak citlivě naše buňky na tyto signály reagují. Každý den rozhodují o tom, jestli budeme večer padat únavou, a také o tom, jak náš mozek zvládne stres, chutě a jak se to vše projeví na naší celkové pohodě a vitalitě a následně i zdraví.
Biohacking: Co jsou metabolické hormony a jak je dostat do rovnováhy
Enjoy
Zjistilo se ale, že inzulín má speciální transportní systém do mozku a také zde plní řadu funkcí, zejména v oblasti neuroplasticity, učení, paměti a regulace zánětlivých procesů. Inzulínové receptory jsou hlavně v hipokampu a prefrontálním kortexu, což jsou centra pro paměť, vykonávací kognitivní funkce, regulaci sociálního chování a emoční rovnováhu, a také hypotalamu, který mimo jiné reguluje chuť jídlu a reakce na stres.
Mozek představuje pouze zhruba dvě procenta tělesné hmotnosti, ale spotřebovává přibližně 20–25 procent celkové glukózy potřebné pro pohon těla. U zdravého mozku je glukóza hlavním zdrojem energie, ale v případě narušení jejího využití, právě například při inzulinové rezistenci nebo chronickém zánětu, dochází k energetickému deficitu. V pozdějších fázích onemocnění Alzheimerem je toto zvlášť patrné. Proto pak fungují terapie jako keto dieta či dodávání tělu MCT oleje (středně dlouhé triglyceridy), protože strava bohatá na tuk pak obchází inzulinovou rezistenci a zajišťuje neuronům potřebnou energii.
Nová rozsáhlá studie odhaluje, že ti, kdo pravidelně užívají vitamín D, mají výrazně nižší pravděpodobnost, že u nich propukne demence. 
Biohacking: Vitamín D čistí mozek, snižuje riziko demence
Enjoy
Pro samotnou prevenci ale není potřeba čistě jednostranných či extrémních opatření. Dnes víme, že se dá riziko Alzheimerovy choroby významně snížit mnohdy jednoduchými úpravami životního stylu. A přestože neexistuje zázračná pilulka, existují návyky, které mozek chrání. Pravidelný pohyb je jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence. Aktivity jako svižná chůze, plavání, jízda na kole nebo tanec podporují prokrvení mozku, tvorbu nových neuronů a zlepšují inzulinovou citlivost mozku. Lidé, kteří se pravidelně hýbou, mají až o 40 procent nižší riziko rozvoje demence. Navíc fyzická aktivita snižuje stres, zánět a podporuje hluboký spánek.
Kvalitní strava je pro mozek naprosto zásadní. Vyhýbejte se zpracovaným potravinám, cukru, přepáleným tukům a nadbytku soli. Naopak dbejte na konzumaci listové zeleniny, bobulovitého ovoce, ořechů, extra panenského olivového oleje, luštěnin, celozrnných obilovin a fermentovaných potravin. Výzkumy ukazují, že středomořská a takzvaná MIND dieta (o ní jsme podrobně psali zde) mohou zpomalit kognitivní úpadek i u lidí s genetickým rizikem Alzheimerovy choroby. Zásadní pro prevenci této nemoci se ukazuje kvalitní a dostatečný spánek. Během něj totiž dochází ke glymfatickému čištění mozku. Mozek se zbavuje toxických zplodin, včetně amyloidu beta, bílkoviny spojované s Alzheimerem. Snažte se spát pravidelně 7–9 hodin, chodit spát i vstávat přibližně ve stejnou dobu,omezit intenzivní aktivity a modré světlo před spaním.
Nikdy není pozdě začít pečovat o mozek. Právě tak jako posilujeme svaly, můžeme trénovat i kognitivní schopnosti. Každý den rozhodujeme o tom, jak bude náš mozek vypadat za deset nebo dvacet let. Malé změny v jídelníčku, každodenní pohyb, kvalitní spánek a aktivní život s druhými mohou být tou nejlepší prevencí Alzheimerovy choroby.
V našich obchodech najdeme neustále široký výběr tuzemských i exotických plodin, ale kvalita a chuť může pokulhávat. I v dubnu, kdy sezóna čerstvého venku je v úplném začátku, můžeme přidat do jídelníčku potraviny, které ho významně obohatí na živinách a chuti. Podpoříme tak imunitu v jarním období, a můžeme tak pomoci detoxikačním snahám organismu k přípravě na teplejší a aktivnější části roku.
Biohacking: Jak připravit tělo teplé počasí? Při jarním detoxu pomohou nejen ředkvičky
Enjoy
Stravovací přístup Bryana Johnsona, podnikatele-biohackera, jehož cílem je žit věčně, je většinou hodnocen jako extrémní a dlouhodobě neudržitelný. Jak konkrétně to vypadá a jak se normální smrtelníci mohou jeho dietou inspirovat? 
Biohacking: Takhle jí miliardář, který hledá recept na nesmrtelnost
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
