Prokrastinace není otázkou lenosti ani nedostatku disciplíny, ale složitým fenoménem, který vzniká na pomezí emocí, myšlení a fyziologických mozkových procesů. Časté odkládání úkolů je většinou výsledkem aktivní strategie zvládání nepříjemných emocí - rozhodujeme se podle okamžité potřeby snížit stres a zmírnit vnitřní napětí.

Odklad přináší úlevu a vzniká tak strategie, která se časem posiluje a stává se chronickou. Prokrastinace tak není pasivní chování, ale adaptivní reakce na psychickou zátěž, která krátkodobě chrání náš emocionální stav. Prefrontální kortex, který je v mozku zodpovědný za plánování, rozhodování a udržení pozornosti je ovlivněn amygdalou, která vyhodnocuje hrozby a možné negativní důsledky. U jedinců náchylnějších k prokrastinaci bývá amygdala aktivnější, což způsobuje, že se úkol jeví náročnější, než ve skutečnosti je, a jeho zahájení se stává obtížným.

Dalším klíčovým faktorem je, jak jedinec vnímá své budoucí já. Lidé, kteří často odkládají, mají tendenci cítit, že jejich budoucí já je méně relevantní a spíše abstraktní, takže se obtížně motivují k aktivitám, jejichž výsledky přijdou až později. Tento fenomén, označovaný jako nízká „future self continuity“, vysvětluje, proč pak preferujeme okamžité uspokojení - například krátkou pauzu nebo zábavu - místo splnění důležitého úkolu.

Vysoký tlak

Perfekcionismus a vysoká očekávání od sebe samých tento efekt ještě posilují. Pokud máme pocit, že úkol musíme udělat dokonale, jeho začátek se stává psychicky náročným, což často vede k odkládání. Osobnostní rysy rovněž ovlivňují tendenci k prokrastinaci. Impulzivita, nízká odolnost vůči frustraci či horší schopnost plánovat zvyšují riziko odkládání. Naopak lidé, kteří umějí lépe regulovat emoce, mají tendenci odkládání jako strategii využívat méně často.

Existují doplňky stravy, které mohou zvýšit soustředění, mentální energii, odolnost vůči stresu a pomohou tak i s problémem prokrastinace. Hořčík například uklidňuje nervový systém, snižuje napětí, podporuje kvalitní spánek a přispívá k lepší funkci prefrontálních oblastí mozku. Bacopa monnieri je tradičně používaná bylinka v ajurvédě, která zlepšuje paměť, udržení pozornosti a schopnost učit se, přičemž zároveň snižuje psychickou únavu a napětí. Pro osoby, které odkládají úkoly zejména z důvodu přetížení či mentální vyčerpanosti, bakopa pomáhá snížit pocit náročnosti úkolu a usnadňuje jeho zahájení.

FreshStart: Jak zatočit s prokrastinací a nežít jen pro práci

Enjoy

Nemám čas, nestíhám, kdyby tak den měl o hodinu víc – myšlenky, které se každý den honí hlavou stovkám lidí. V uspěchané době, kdy každý chce stihnout všechno a ideálně hned, je čas tím největším nepřítelem. Poradíme, jak ho dostat na svou stranu. S kvalitním time managementem využijete svůj den na maximum.

Marie Kolajová

Přečíst článek

Ženšen dodává mentální energii, zvyšuje odolnost vůči stresu a podporuje schopnost zvládat náročné úkoly, což je důležité u prokrastinace způsobené únavou a nízkou motivací. Rhodiola rosea, adaptogen s kombinovaným účinkem, snižuje stres a úzkost, zlepšuje motivaci a výrazně usnadňuje začít s úkoly, které se zdají těžké nebo nepříjemné. U osob, které odkládají úkoly především kvůli emoční zátěži nebo strachu ze selhání, může být rodiola klíčovou podporou pro překonání prvního kroku.

Aminokyselina L-theanin uklidňuje mysl, zvyšuje schopnost udržet pozornost a snižuje úzkost, což je užitečné, pokud je prokrastinace spojena s pocitem přehlcení nebo roztěkanosti. L-tyrosin funguje jako prekurzor dopaminu a dodává mozku energii při psychické únavě, nízké motivaci nebo přetížení. Prekurzory mozku vlastnímu neurotransmiteru acetylcholinu, jako alfa-GPC nebo citicholin, zlepšují koncentraci, podporují exekutivní funkce a snižují rozptýlení, což usnadňuje udržet pozornost i při dlouhodobějších úkolech. Citicholin navíc stimuluje dopamin, čímž dále podporuje motivaci.

Biohacking: Pozdní snídaně? Vědci ji spojují s vyšším rizikem nemocí i smrti

Enjoy

Nová studie publikovaná v září 2025 přináší dosud nejkomplexnější pohled na to, jak se časování jídel u starších dospělých mění v průběhu let a jak souvisí s morbiditou, genetickými predispozicemi a dlouhodobou mortalitou. Výzkum, který probíhal více než třicet let na rozsáhlém vzorku starších dospělých, ukazuje, že denní rozvržení příjmu potravy úzce odráží fyzické i psychické zdraví a jeho změny mohou sloužit jako hodnotný ukazatel biologického stavu organismu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Tyto biologické podpůrné strategie jsou nejefektivnější, pokud jsou kombinovány s praktickými psychologickými metodami. Rozdělení úkolů na menší kroky, vytvoření strukturovaného pracovního prostředí bez rušivých vlivů, pravidelné přestávky a vizualizace cíle propojující aktuální činnosti s budoucí odměnou umožňují postupně přerušit cyklus odkládání. Takový postup zvyšuje schopnost zahájit úkol, udržet soustředění a dosahovat výsledků bez zbytečného stresu.