Zajímá nás
Léto, čas dovolených a nacpaných dálnic. Ty přitom letos procházejí jednou z největších proměn za desítky let, když podle zákona nově můžeme jezdit až 150 kilometrů v hodině. Tato revoluce ale nese několik šrámů, předně že to půjde jen někde a je vůbec otázka, jestli se to někdy povede zrealizovat.
Ceny dálničních známek se v ČR mění po 12 letech. Od prvního března cena ročního kupónu zdražuje o více než polovinu, z 1500 korun na 2300 korun.
Chorvatský státní provozovatel dálnic Hrvatske Autoceste (HAC) se na základě výběrového řízení rozhodl podepsat s konsorciem zahrnujícím českou společnost TollNet a slovenskou firmu SkyToll dohodu o vytvoření systému pro elektronický výběr mýtného v hodnotě zhruba 100 milionů eur (2,5 miliardy korun).
Výstavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) s tím, že ministerstvo dopravy nedodalo dostatečné podklady o výdajích na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic a výhodnost byla nakonec stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností. Podle ministerstva ale výhodnost modelu financování formou PPP při výstavbě D4 nelze v žádném případě zpochybnit.
Koncem letošního roku bude v Česku rozestavěných rekordních víc než 210 kilometrů dálnic, ze základní dálniční sítě chybí dobudovat zhruba 650 kilometrů, řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Věří, že hotovo by mohlo být do deseti let, dodal. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že příští rok se otevře 118 kilometrů nových dálničních úseků a spustí se výstavba 93 kilometrů dálnic.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) chce přeměnit Centrum služeb pro silniční dopravu v silniční inspekci po vzoru Polska a dalších států. Inspekce by měla mít silnější pravomoci při kontrole nákladních vozidel, zejména kontrole přetížení a dodržování pravidelných přestávek. Zákon chce Kupka předložit příští rok na jaře, účinný by měl být od roku 2025, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ministr zdůraznil, že přeměna centra na inspekci nepřinese státu nové náklady, protože nebude znamenat nabírání nových státních zaměstnanců.
O jakémsi českém zájmu v rámci Evropské unie mluví politici rádi, napříč stranami. Jaký vlastně ten zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným viditelným jsou důchody, míní komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
V současné době chřadnoucí stavebnicví, a na něj navázené obory, nyní drží nad vodou zejména velké investice do výstavby dálnic a železnic. Stavební aktivitu má ještě podpořit úprava liniového zákona, díky které bude možné u dopravních staveb, minimálně za 7,5 miliardy, přeskočit odvolací řízení. Navíc úřady budou muset vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předložil podklady, včetně posudku EIA.
Preferování dálničních sítí je krokem zpět. Na stole je významné posílení železniční sítě, protože kombinace vysokorychlostních tratí a příměstské dopravy je totiž tím nejúčinnějším způsobem, jak omezit individuální automobilovou dopravu. „Železniční doprava byla otloukánkem, a to se změní,“ říká v dalším díle podcastu Realitní Club Petr Hlaváček, radní pro územní rozvoj.
Posledním „nesmyslem“, kterým se zabývá celá vážená česká Poslanecká sněmovna, je zrychlení jízdy na některých úsecích dálnic na sto padesát kilometrů. Ano, není důležitější otázka rozvoje Česka než rychlost jízdy po dálnicích. Druhou klíčovou normou, kterou poslanci schválili, je možnost sedmnáctiletých učit se řídit pod dohledem. Skoro to vypadá, že naše země skutečně nemá jiné téma, než je řízení aut.
Na vybraných úsecích dálnic bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Nepůjde o plošné zvýšení, týkat se to bude jen nových a modernizovaných úseků, kde to dovolí úřady. Zjednoduší se také systém trestných bodů pro řidiče. Místo nynějších pěti skupin trestných bodů budou jen tři kategorie. Některé pokuty se zvýší. Počítá s tím vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou dnes schválila sněmovna. Musí ji ještě projednat Senát a podepsat prezident
Škoda Group nechystá protinávrh na převzetí rivala Talgo. Český výrobce vlaků má zájem o spojení svých průmyslových aktivit s aktivitami španělského rivala Talgo, nehodlá však předložit návrh na jeho převzetí, kterým by konkuroval nabídce ze strany maďarské společnosti Ganz-Mávag. Vyplývá to podle agentury Reuters z dopisu, jehož obsah firma Talgo zveřejnila.
