Když se mluví o Bruselu, je to diktát, chaos a nepřítel národních zájmů. Když se rozdělují peníze, je to najednou vítaný partner. Případ dostavby D11 ukazuje tuhle českou politickou schizofrenii v přímém přenosu.
Nominální růst ceny dálniční známky je mnohem pomalejší než růst inflace i mezd. Navíc peníze vybrané na dálničních známkách jdou zpět do rozvoje tuzemské infrastruktury, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V okolí dálnice D4 na Příbramsku by mohly vzniknout větrné elektrárny. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje oslovila několik obcí, spolupráci má zatím schválenou s Višňovou a Pečicemi. Firma obcím nabídla umístění dvou větrných elektráren na jejich katastrech, o záměrech se ale ještě povede diskuse, uvedl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Větrné elektrárny by na Příbramsku mohly vyrůst například i ve Starosedlském Hrádku. K záměru společnosti PRE obec vypsala referendum, uskuteční se 17. ledna.
Nové úseky českých dálnic nehýbou jen dopravou, ale především cenami bytů a domů. Minuty ušetřené na dojezdu dnes znamenají statisíce korun navíc na hodnotě nemovitostí.
Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo územní rozhodnutí pro první část středočeské dálnice D3 mezi Voračicemi a Novou Hospodou. Stavba má začít v roce 2028 a potrvá čtyři roky. Předpokládané náklady jsou 18,5 miliardy korun, informoval o tom Jiří Veselý z ŘSD. Dostavba D3 má řadu odpůrců, vadí jim, že dálnice povede turisticky atraktivním Posázavím. ŘSD a ministerstvo dopravy jejich výtky odmítají.
Od 1. ledna 2026 se v Česku zvýší ceny všech dálničních známek. Celoroční známka pro běžná osobní auta zdraží o 130 korun na 2570 korun, informovalo ve středu ministerstvo dopravy. Podle resortu změnu určují zákonem stanovená kritéria – růst spotřebitelských cen (inflace) a prodloužení dálniční sítě o nové úseky.
Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů nebude pokračovat s vysokorychlostní tratí (VRT) do Hradce Králové a Vratislavi a zváží, zda některé přichystané dopravní stavby neodsune z příštího roku na přespříští. Důvodem je nedostatek peněz. V rozhovoru pro Právo to řekl místopředseda ANO a bývalý ministr dopravy Karel Havlíček. Ministerstvo dopravy má podle dohodnutého rozdělení míst v kabinetu vést odborník za SPD.
Ředitelství silnic a dálnic ČR chce za zhruba 1,3 miliardy korun rozšířit Pražský okruh nad Počernickým rybníkem na šest pruhů. Generální ředitel ŘSD Radek Mátl oznámil vypsání tendru na stavbu na síti X.
Pražský okruh má být kompletní v roce 2031, tedy 54 let od začátku stavby jeho prvního úseku, uvedl mluvčí projektu dostavby okruhu Martin Opatrný. Za poslední roky se podle něj projekt přizpůsoboval požadavkům na ochranu životního prostředí a stal se pro stát prioritou. Výstavba prvního úseku začala v roce 1977, zatím poslední část, o který se okruh rozrostl, byl otevřen před 15 roky, a to 20. září 2010. Po dokončení má mít asi 83,6 kilometru, teď je v provozu polovina.
České silnice a dálnice čeká proměna. Na letošní Silniční konferenci v Brně se ukázalo, že už nejde jen o to, kde se postaví nový úsek dálnice, ale také o to, jak budou silnice „chytřejší“ díky digitalizaci.
Nový model české rozvojové politiky by měl být podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) založený na strategickém zájmu, ekonomické logice a partnerství. Starý model byl založený na morální povinnosti, rozvoj je ale potřeba vidět jako investici a ne jako charitu.
