Nootropika jsou souhrnným označením pro různé druhy doplňků, které podporují kognitivní funkce mozku, zejména paměť, pozornost, schopnost učení, mentální výkonnost a odolnost vůči psychickému stresu. Na rozdíl od stimulantů se nesnaží mozek primárně přimět k vyššímu výkonu, ale optimalizovat jeho vnitřní prostředí, metabolismus a mezibuněčnou komunikaci.
Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsala firma podle agentury Reuters v pondělí na síti X. Čipy mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat.
Neurotechnologický startup Neuralink oznámil, že získal povolení k zahájení náboru pacientů pro svou první klinickou studii na lidech. Firma vyvinula mozkový implantát, který má pomoci pacientům s těžkým ochrnutím ovládat vnější technologie pomocí nervových signálů.
Lidský mozek. Orgán, který nás z mnoha úhlů činí tím, čím jsme, a odlišuje nás od jiných živých forem. Návod, jak ho udržet zdravý a co nejdéle funkční až do vysokého věku, tvoří kombinace řady strategií, které je nejlepší zapojit do života co nejdříve a předejít tak jakýmkoliv problémům ještě než se objeví.
Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?
Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. S odvoláním na šéfa podniku Elona Muska o tom informovala agentura Reuters. Jednou z prvních funkcí, kterých Neuralink hodlá dosáhnout, je obnova zraku - podle Muska i u těch lidí, kteří se narodili slepí. Americký regulátor, bez jehož souhlasu se testy neobejdou, na žádost o komentář zatím neodpověděl.
Po dvou letech života světové populace s covidovou pandemií vědci získávají stále nová fakta o chování a vlivu koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19. Badatelé z Oxfordské univerzity nyní zjistili, že prodělání covidu může způsobit zmenšení mozku a jeho schopností jako deset let stárnutí. Dokonce i mírný případ COVID-19 může poškodit mozek a zhoršit myšlení, uvedli vědci ve studii publikované v prestižním časopise Nature.
Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.