Alzheimerova choroba je nejčastější forma demence a postihuje miliony lidí po celém světě. Ztráta paměti, zmatenost, změny nálad a zhoršení schopnosti vykonávat každodenní činnosti jsou jen některými z projevů této nemoci. Dlouho se věřilo, že jde o nevyhnutelné důsledky stárnutí. Stále častěji se v odborných kruzích dává Alzheimerově chorobě přezdívka cukrovka třetího typu. Je to proto, že Alzheimerova choroba vykazuje znaky inzulínové rezistence, která je podstatou vzniku cukrovky druhého typu.
Neurotechnologický startup Neuralink oznámil, že získal povolení k zahájení náboru pacientů pro svou první klinickou studii na lidech. Firma vyvinula mozkový implantát, který má pomoci pacientům s těžkým ochrnutím ovládat vnější technologie pomocí nervových signálů.
Lidský mozek. Orgán, který nás z mnoha úhlů činí tím, čím jsme, a odlišuje nás od jiných živých forem. Návod, jak ho udržet zdravý a co nejdéle funkční až do vysokého věku, tvoří kombinace řady strategií, které je nejlepší zapojit do života co nejdříve a předejít tak jakýmkoliv problémům ještě než se objeví.
Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?
Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. S odvoláním na šéfa podniku Elona Muska o tom informovala agentura Reuters. Jednou z prvních funkcí, kterých Neuralink hodlá dosáhnout, je obnova zraku - podle Muska i u těch lidí, kteří se narodili slepí. Americký regulátor, bez jehož souhlasu se testy neobejdou, na žádost o komentář zatím neodpověděl.
Po dvou letech života světové populace s covidovou pandemií vědci získávají stále nová fakta o chování a vlivu koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19. Badatelé z Oxfordské univerzity nyní zjistili, že prodělání covidu může způsobit zmenšení mozku a jeho schopností jako deset let stárnutí. Dokonce i mírný případ COVID-19 může poškodit mozek a zhoršit myšlení, uvedli vědci ve studii publikované v prestižním časopise Nature.
Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.