Biohacking: Kreatin dodává energii a zpomaluje proces stárnutí, ukazují studie
Kreatin se v poslední době stal jedním z nejdiskutovanějších doplňků stravy. Přestože byla suplementace keratinem původně doménou kulturistů, dnes se stává tématem pro mnohem širší skupinu lidí. Od těch, kteří hledají přirozený způsob, jak zvýšit energii, po ty, kteří se zajímají o dlouhověkost, vitalitu a zpomalení kognitivního úpadku.
Z chemického hlediska je kreatin látka tvořená třemi aminokyselinami – argininem, glycinem a methioninem. Organismus si ho dokáže vytvářet sám, především v játrech a ledvinách, a ukládá ho z převážné většiny ve svalech, kde funguje jako zásobárna energie. Mění se na kreatinfosfát, který pomáhá rychle obnovovat ATP – molekulu dodávající energii všem buňkám.
Vědecký konsenzus dnes říká, že kreatin zlepšuje krátkodobý fyzický výkon, urychluje regeneraci a podporuje růst svalové hmoty. Méně známé, ale neméně zajímavé jsou jeho účinky na mozek. Kreatin se nachází i v nervové tkáni a hraje roli při tvorbě energie v mozkových buňkách. Studie ukazují, že suplementace může zlepšit paměť, koncentraci i odolnost vůči únavě, a to zejména v obdobích stresu, spánkové deprivace nebo psychické zátěže. U starších lidí, vegetariánů a veganů byly tyto efekty často výraznější, protože u nich bývají zásoby kreatinu nižší. Mozek je energeticky extrémně náročný orgán – spotřebovává přibližně pětinu energie těla – a právě zde se ukazuje význam buněčných mechanismů, jako je regenerace ATP.
Anti-aging efekt
Některé práce naznačují, že kreatin by mohl mít i mírný anti-aging efekt na úrovni vitality a schopnosti těla reagovat na zátěž. Působí na úrovni buněk, kde podporuje energetický metabolismus a stabilitu buněčných membrán. Pomáhá snižovat oxidační stres a podporuje funkci mitochondrií, což může zlepšit schopnost těla reagovat na fyzickou i psychickou zátěž. Ukazuje se tak, že dlouhodobě stabilní hladina kreatinu může ovlivňovat procesy stárnutí, například zachováním vitality svalů a udržováním energetické kapacity buněk.
Přirozeným zdrojem kreatinu je strava, zejména maso a ryby, ale organismus si ho dokáže vytvářet i sám z jednotlivých aminokyselin obsažených jak v živočišné, tak v rostlinné stravě. Hlavními zdroji těchto aminokyselin jsou luštěniny (čočka, fazole, cizrna, hrách), ořechy a semena (mandle, kešu, dýňová a slunečnicová semínka) a obiloviny (oves, quinoa, pšenice, rýže, ječmen). Přibližně 100 g syrového masa obsahuje asi 1 g kreatinu, tělo zároveň dokáže syntetizovat přibližně 1 g denně. Celková denní potřeba kreatinu pro průměrného dospělého člověka se pohybuje kolem 3–5 g. To znamená, že většina populace si pokryje základní potřebu běžnou stravou a vlastní syntézou.
Podzim je pro lidský organismus zátěžovým obdobím. Tělo se musí přizpůsobit nižším teplotám, kratším dnům a menšímu množství slunečního světla, což ovlivňuje spánek, náladu i obranyschopnost. Bez snížení zátěže organismu se imunitní systém snadno vyčerpá a zvyšuje se riziko virových infekcí. Základem prevence jsou dostatek spánku, vyvážená strava, pohyb, vitamín D a omezení stresu.
Biohacking: Jak přežít podzim bez kašle a rýmy
Enjoy
Suplementace tedy není nezbytná, ale může být praktickým způsobem, jak zvýšit zásoby kreatinu v těle a tím podpořit výkon, regeneraci nebo kognitivní funkce a zvýšit hladinu energie. Kreatin samozřejmě nenahradí dostatečný a kvalitní spánek, rozumnou výživu ani duševní hygienu, ale může posílit základní energetickou kapacitu buněk. Efekt je spíše postupný – tělo si vytvoří určité zásoby, které se projeví lepší výdrží, rychlejší regenerací a menším poklesem výkonu při stresu.
Dlouhodobě je suplementace kreatinem považována za bezpečnou, pokud se dodržují běžné dávky. Nejvíce ověřenou formou je klasický kreatin monohydrát, který má i nejlepší poměr ceny a účinnosti. Typické dávkování se pohybuje kolem tří až pěti gramů denně, ideálně po jídle nebo s malým množstvím sacharidů, které usnadňují vstřebávání. Kreatin se v těle kumuluje postupně a po dvou až třech týdnech dosahuje stabilní hladiny. Důležité je však pít dostatek vody, protože kreatin zvyšuje hydrataci svalových buněk. U lidí s onemocněním ledvin nebo výrazně omezeným příjmem tekutin není vhodný, a u těch, kteří mají dostatek energie, se jeho účinek nemusí výrazně projevit. Tělo s dostatkem kreatinu dokáže lépe reagovat na okamžitou potřebu energie – ať už jde o fyzickou námahu, náročné myšlení nebo stres. Jeho síla spočívá v tom, že doplňuje to, co tělo běžně využívá, a tím zefektivňuje jeho práci.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
