Vývoj výrobních cen naznačuje, že by v příštích měsících mohlo zvolnit zdražování potravin. Průmyslové zboží důvod ke zdražování nemá, shodli se analytici při hodnocení říjnových cen průmyslových výrobců. Podle dat Českého statistického úřadu ceny zemědělských výrobců zmírnily meziroční růst na 3,2 procenta ze zářijových 7,1 procenta a ceny průmyslových výrobců prohloubily pokles na 0,7 procenta ze zářijových 0,1 procenta.

„Uklidnění, byť zřejmě dočasného, bychom se v nadcházejících měsících mohli dočkat u cen potravin, jejichž zpracovatelé reportují již třetí meziměsíční cenový pokles v řadě,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Oproti září se ceny v potravinářském průmyslu snížily o 0,4 procenta. „Nadějně v tomto ohledu vyznívá i prudké zpomalení meziročního růstu cen zemědělských výrobců,“ doplnil Hradil.

Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček upozornila, že za růstem zemědělských cen stojí cena hnojiv, obalů, vyšší náklady na chov zvířat, ale také rostoucí mzdy. „V tomto odvětví ve druhém čtvrtletí vzrostly o více než devět procent,“ uvedla.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává v listopadu další zpomalení meziročního růstu cen zemědělských výrobců. „Vývoj cen v rostlinné výrobě podle našeho názoru naznačuje, že se meziroční růst výrobních cen v živočišné výrobě bude dále zpomalovat,“ řekl. Ceny v rostlinné výrobě v říjnu meziročně klesly o 2,5 procenta, v živočišné výrobě zpomalilo tempo meziročního růstu cen na 17,3 procenta ze zářijových 19,1 procenta.

Lukáš Kovanda: Drahé povolenky, drahá Evropa. Uhlíkové clo zvýší ceny všeho — od bytů po letenky

Názory

Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za půldruhého měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Ceny průmyslových výrobců nadále klesají. „Částečně je to dáno pokračující normalizací cen energií nicméně zlevňuje se kontinuálně i ve zpracovatelském průmyslu a také těžbě. Kromě poklesu cen samotných vstupů se na tomto vývoji podílí i nadále slabá průmyslová poptávka, která nutí dodavatele podbízet se cenou v zájmu zachování odbytu. Pro spotřebitelskou inflaci to znamená, že ze strany průmyslového zboží ani v dohledné době zdražování nehrozí,“ uvedl Hradil.

Meziročně se zvýšily ceny ve stavebnictví o 3,2 procenta. „Z delšího pohledu zde může být pro inflaci rizikem hlavně případné oživení stavebních prací na domech a bytech, ke kterému by mohlo dojít urychlením stavebního řízení a dalších procesů, což by mohlo ceny stavebních prací výrazně navýšit. Nicméně dopady těchto změn bychom pocítili nejdříve v roce 2027,“ řekl Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis.

Japonská ekonomika, již oslabená americkými cly a poklesem investic do nemovitostí, čelí dalšímu úderu kvůli eskalujícímu diplomatickému napětí mezi Tokiem a Pekingem. Diplomatický rozruch vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová, když začátkem měsíce zákonodárcům řekla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl ohrozit samu existenci Japonska a vyvolat jeho vojenskou reakci. Podle čínské strany šlo o hrubé vměšování do jejích vnitřních záležitostí.

Peking reagoval výzvou, aby se čínští občané cestám do Japonska vyhnuli. To okamžitě otřáslo akciemi firem závislých na přílivu turistů. Znepokojení analytici přitom upozorňují, že dlouhodobé důsledky mohou být ještě výraznější. Čínští návštěvníci tvoří klíčovou část příjezdového turismu: letos do října jich bylo zhruba 5,7 milionu, tedy téměř 23 procent všech zahraničních hostů, uvádí server CNBC.

Podle Takahide Kiuchiho z Nomura Research Institute by současné napětí mohlo snížit japonské HDP až o 1,79 bilionu jenů během jednoho roku, což představuje 0,29procentní pokles. Již dříve se ukázalo, že cestovní ruch je pro čtvrtou největší ekonomiku světa zásadním tahounem – loni přispěl k růstu HDP 0,4 procentního bodu. 

Podle Stefana Angricka z Moody’s Analytics by případné snížení příjezdů z Číny o polovinu – což se již v minulosti stalo – stlačilo růst HDP o dalších 0,2 procentního bodu. „Nešlo by o katastrofu, ale pro ekonomiku, která se už tak těžko zvedá, by to byl nepříjemný zásah,“ dodává analytik. Japonsko se přitom v posledním čtvrtletí dostalo do první kontrakce po šesti obdobích, když jeho hospodářství kleslo mezičtvrtletně o 0,4 procenta.

Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI

Leaders

Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Analytici se shodují, že konflikt může trvat měsíce. Premiérka Takaichiová, která má aktuálně podporu kolem 69 procent, si nemůže dovolit ustoupit ze svých vyjádření – hrozilo by, že bude vnímána jako slabá. Podobně však nemůže ustoupit ani Peking, pro který je Tchaj-wan klíčovým strategickým tématem. Někteří odborníci proto varují, že současná krize může přerůst v dlouhodobé ochlazení vztahů.

Takaičiová, známá svými protchajwanskými názory a tvrdými postoji vůči Číně, se svými výroky odchýlila od přístupu předchozích japonských vlád. Ty se veřejné diskusi na podobné téma tradičně vyhýbaly, aby neprovokovaly Peking, který si na samostatně a demokraticky spravovaný Tchaj-wan činí nárok. Premiérka odmítla svá slova vzít zpět s tím, že je pronesla na základě předpokladu nejhoršího scénáře. Čína proto podala proti jejím výrokům oficiální protest a čínské ministerstvo obrany prohlásilo, že sáhne-li Japonsko při možném zásahu na Tchaj-wanu k síle, utrpí od čínské armády zdrcující porážku.