Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Konec levných bytů? Ceny stavebních prací za 10 let vzrostly o 120 procent

Zleva: Jan Hrubý (Remax), Jiří Vančura (Trinity Bank) a Jaroslav Ton (Salutem Group)
Anna Vacková pro Newstream.cz
Věra Tůmová

Data a analýzy od KPMG sice vidí český realitní trh v roce 2026 optimisticky, ale přesto je tu pár zásadních věcí, které expertům dělají do budoucna vrásky. A netýká se to jen komplikací kolem nového stavebního zákona či růstu cen nemovitostí. Souvisí to i s řadou dalších oblastí od trhu práce až po nutné změny chování v české společnosti, shodli se odborníci na setkání členů Realitního clubu v restauraci Lví Dvůr v blízkosti Pražského hradu.

Ke zlepšení na českém realitním trhu může podle expertů dojít teprve až v okamžiku, kdy zmizí zbytečné administrativní překážky, které brzdí výstavbu, a když zde budou ze strany státu garantovány i dlouhodobé jistoty. Nejhorší na současné situaci na realitním trhu totiž podle Václava Vidličky z crowdfundingové společnosti Fingood je, když na trhu panuje nejistota a nejsou nastolená jasná pravidla, takže se vůbec neví, co bude dál. A to se týká nejen zjednodušení povolovacích procesů a nastolení smysluplné legislativy bez zbytečných komplikací, ale i finalizace nového stavebního zákona.

Další z klíčových věcí pro rok 2026 by pak podle Jana Sadila z developerské společnosti JRD mělo být i dotažení dlouho očekávaného Metropolitního plánu Prahy. „Nejenže by se tím mohly odblokovat povolovací procesy, ale bude to pro nás znamenat i výzvu, protože budeme mimo jiné také konečně vědět, kde můžeme stavět a kde ne,“ poznamenal Sadil.

Nejde ale jen o ceny stavebních materiálů

Novou výstavbu v Česku ale čím dál více komplikují také problémy s rostoucími cenami materiálů a stavebních prací. Jen za posledních 10 let ceny stavebních prací pro bytovou výstavbu vzrostly podle KPMG o 120 procent a u nebytové výstavby o 70 procent. Inflace se přitom zvedla jen o 54 procent. 

Na realitním trhu ale nejde jen o cihly a beton. „Je to i o ceně práce a faktu, že ve stavebnictví chybí především lidé. Zatímco v roce 2008 ve stavebnictví pracovalo přes 267 tisíc lidí, v roce 2016 to bylo už jen 205 tisíc a nyní jsme se dostali na 217 tisíc. Ti lidé, kteří v tomto segmentu byli a nyní tam chybí, se už ale nevrátí a bude třeba vyřešit problém, jak je nahradit,“ upozornil Jan Kupec z KPMG. Chybějící lidé jsou zásadním problém českého realitního trhu, zdůraznil také Pavel Šatný ze společnosti Doornite, která kvůli tomu musela v minulosti hledat své zaměstnance například až na dalekých Filipínách. 

Bez zaměstnanců z ciziny to nepůjde

A obdobné problémy zmiňovali i další odborníci. Podle Vidličky je navíc už nyní zřejmé, že to v Česku do budoucna bez importu cizinců ani nepůjde. A i v tomto ohledu bude nutná podpora státu, aby se celý proces zaměstnávání cizinců zjednodušil a nebyla to akce na dlouhé roky. „Také jsme si najímali zaměstnance v zahraničí. A například s Filipínci to byl proces více než tři čtvrtě roku,“ potvrdil Tomáš Jelínek z realitní společnosti Century 21 a dodal, že by rozhodně ocenil, kdyby se takto zdlouhavý proces zrychlil. Není podle něj vůbec jasné, co na tom trvá tak dlouho, když nejde ani o utečence, ale naopak jde o klasické zaměstnance na základě kontraktů.

A jaké další změny se dotknou Čechů

Vzhledem k tomu, že Česko patří v EU k zemím s nejhorší dostupností bydlení pro mladé, bude se do budoucna podle expertů muset změnit také celkový přístup obyvatel k vlastnictví bytů a domů. Podle Jiřího Vančury z Trinity Bank s tím souvisí hned několik věcí. Jednak tu je řada Čechů ze starší generace, kteří stále bydlí ve velkých bytech, a i tyto nemovitosti se v budoucnu objeví na trhu. Dále tu je podle něj trend, že lidé i mimo velká města a lukrativní lokality si začínají čím dál více brát hypotéky i na druhý či třetí byt na secondhandovém realitním trhu. Často to berou jako jedinou možnost uchování hodnoty úspor a rodinného majetku. To ale podle Vančury nedává v takovýchto případech mnohdy smysl.

„U drahých bytů třeba v Praze nemám takové obavy z poklesu cen. Jiná otázka to je u secondhandových bytů v menších městech, které jsou často starší a budou například nutně potřebovat nákladné rekonstrukce. To si ale právě lidé takto investující v regionech často neuvědomují a domnívají se, že ceny nemovitostí nemohou nikdy klesnout. Očekávají, že se takto zajistí třeba na stáří, což se jim nemusí vyplatit,“ poznamenal Vančura.

A s tím nakonec souvisí i nutnost dalšího vzdělávání obyvatel. Problém podle Jana Hrubého z RE/MAX totiž je, že většina lidí v Česku investování do nemovitostí vůbec nerozumí a bude tak nutné zajistit, aby se i v tomto ohledu zlepšovala finanční gramotnost.

Povodně v Česku

Série výmluv, kvůli kterým si Češi nepojišťují domy a byty. Neříkáte je také?

„Mně se to nemůže stát“, totální neznalost nebo celková nedůvěra ve smyslu pojištění. To je několik málo důvodů, kvůli kterým Češi kašlou na pojištění svých nemovitostí. A není jich málo. Více jak milion a půl. Proč se nepojišťují a jaké faktory lidi přimějí se pojistit, a jaká je minimální pojistka, kterou by měli mít? Zeptali jsme se v tuzemských pojišťovnách.

Přečíst článek

Mikrobyty jsou trend

Mikrobyty jsou trend. Přečtěte si, kdy máte šanci na ně získat hypotéku a kdy nikoli

S tím, jak rostou ceny nemovitostí, začínají být v kurzu i netypické nemovitostní prostory, které donedávna moc zájemců o koupi ještě nelákaly. Už i hypoteční statistiky ale registrují rostoucí trend nákupu o byty s atypickými a miniaturními dispozicemi. Za jakých podmínek máte tedy šanci na takovéto nemovitosti získat hypotéku?

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Lukáš Kovanda: Češi šílí po cihle, čímž šponují ceny bytů. Usměrní je jen krize

Přečíst článek

Investice do zahraničních nemovitostí roste. Nejčastější mýty a rizika podle expertů

Češi nakupují nemovitosti v Polsku.
Se svolením Rellox
 nst
nst

Češi si plní sen o bydlení u moře či na horách – a investice do zahraničních nemovitostí nikdy nebyly populárnější. Spolu s boomem ale rostou i mýty, které mohou kupující nepříjemně překvapit. Co je dobré vědět dřív, než podlehnete lákavým nabídkám v Dubaji, Španělsku či Rakousku?

Touha po vlastním apartmánu u moře, horské chatě na zimní úniky nebo investičním bytě, který si „na sebe vydělá“. To vše žene Čechy k nákupu nemovitostí v zahraničí. Trh s realitami za hranicemi roste už několik let, ale společně s ním rostou i mýty, které mohou zkomplikovat cestu.

Dubaj: investiční hit, kde „daňová nula“ neplatí pro všechny

Dubaj je magnet. Luxusní resorty, ikonické projekty, silná poptávka, a navíc výhodný kurz koruny, díky kterému lze nakupovat až o 13 procent levněji než loni. „Pro českého rezidenta to neplatí,“ upozorňuje Jan Rejcha. Zjednodušeně řečeno: Dubaj sice žádnou daň nevybírá, ale Česká republika ano. A nová smlouva o zamezení dvojího zdanění, platná od ledna 2025, znamená, že příjem z pronájmu v SAE se zdaňuje v Česku v plné výši.

K tomu připočtěte service charges (15–30 AED/m² ročně), které umí citelně snížit výnos, různé úrovně kvality mezi developery a nutnost licence pro krátkodobé pronájmy. Dubaj je výnosná, ale vyžaduje dobrou orientaci.

Apartmán na Sardinii

Co se dá koupit za pět milionů? V Praze garáž, v Chorvatsku nový apartmán s výhledem na moře

Co a kde se dá koupit za pět milionů korun? Například v Praze se za takovou sumu dá v lepší případě pořídit jen hodně malý byt, v okresních tuzemských městech se s ní dá skoro rozmáchnout. Ve Špindlu za stejnou částku nelze koupit nic, v Rakousku už malý apartmán, v Chorvatsku i byt v novém developerském projektu.

Přečíst článek

Rakousko: místo, kde nezáleží jen na tom, co kupujete, ale jak to smíte používat

Rakousko je pro Čechy realitní srdcovkou mezi destinacemi „bez moře“. Jenže zdejší realitní trh je specifický: každá nemovitost má přesně definovaný způsob využití. A ten je potřeba brát vážně. „Stává se, že k nám přijdou lidé a zjistí, že si koupili nemovitost, kterou nemohou používat způsobem, jaký plánovali,“ říká Olga Muchová z Relloxu.

V Rakousku totiž existují tři jasně dané režimy užívání nemovitostí. Prvním je hlavní bydlení, u kterého se předpokládá skutečné trvalé užívání vlastníkem. Druhým je turistický pronájem, kdy majitel může nemovitost využívat jen omezenou dobu v roce a po zbytek času ji musí poskytovat k pronájmu prostřednictvím profesionální správy. A třetí kategorií je volnočasové bydlení, tedy nejvolnější a zároveň nejvzácnější režim, který umožňuje nemovitost užívat dle vlastního uvážení bez významnějších omezení.

Španělsko: nové zákony, turistické licence a mýtus zvaný okupas

Španělsko je dlouhodobě jedním z nejžádanějších realitních trhů. A právě tady proběhla zásadní legislativní změna: novela ze dne 3. 4. 2025 upravila krátkodobé pronájmy i pravidla týkající se nechvalně známých okupas.

Pro investory má tato změna několik zásadních dopadů. Ke krátkodobému pronájmu je nyní nutné získat souhlas tří pětin vlastníků SVJ, což může být v některých domech komplikací. Je také potřeba počítat s tím, že obce a autonomní společenství mají vlastní pravidla, která se mohou výrazně lišit. Nejbezpečnější volbou proto zůstávají projekty, kde je turistický pronájem výslovně povolen už v územním plánu, a tedy nabízí největší právní jistotu i do budoucna.

V případě okupas není realita tak dramatická. Jde o jev týkající se jen promile nemovitostí a nová legislativa výrazně zrychluje zásah policie i soudní řízení. V praxi se problém téměř netýká resortů a komplexů, kam dnes míří většina zahraničních kupujících.

Češi nakupují nemovitosti na severu. Balt je levnější než Mácháč

Chuť Čechů nakupovat nemovitosti v zahraničí neutuchá. Dávno jim ale nestačí tradiční slunné lokality – Chorvatsko, Španělsko nebo Itálie. A míří do cenově dostupnějšího Polska.

Přečíst článek

Itálie: pozor na „komerční plochu“, která umí zmást

Itálie nabízí moře, jezera, hory, historii i ikonický životní styl. Ale také několik specifik, která zahraniční kupující často překvapí. Jedním z nich je způsob uvádění plochy. Zatímco v Česku jsme zvyklí na čistou obytnou plochu, v Itálii se často pracuje s plochou „komerční“, která zahrnuje zdi, terasy nebo podíly na společných prostorách. Výsledkem je, že skutečná obytná plocha bývá menší, než by podle inzerátu čekali.

Stejně důležitá je i katastrální kategorie. „Stává se, že nemovitost vypadá jako byt, ale v katastru je vedena třeba jako sklad,“ říká Martina Salvel z Relloxu. A takový prostor nemusí být možné pronajímat ani legálně používat k bydlení.

Chorvatsko: azurové moře ano, improvizované stavby už méně

Chorvatsko je pro české investory srdeční záležitost. Přesto má místní trh svá úskalí, především u starších objektů, kde se stále objevují části postavené bez povolení.

Je také potřeba počítat s daňovými rozdíly. U starších nemovitostí se daň z převodu platí vždy, zatímco u novostaveb záleží na tom, zda je prodávající plátcem DPH od toho se odvíjí, zda se daň hradí, či nikoliv. A pokud investor plánuje krátkodobé pronájmy? Potřebujete souhlas 60 procent vlastníků SVJ, což může být v praxi rozhodující.

Polsko: lákavý trh s atraktivní možností vrácení DPH

Polsko se rychle posouvá mezi nejzajímavější trhy ve střední Evropě. A jedním z hlavních důvodů je možnost vrácení 23procentní DPH u novostaveb určených k pronájmu. Ale pozor, proces není tak jednoduchý, jak se může zdát.

„Nestačí mít českou firmu a čekat, že se DPH samo vrátí,“ upozorňuje David Katrenčík. Polské zákony mají vlastní logiku a například i fyzická osoba se tu může stát plátcem DPH. Bez znalosti místních podmínek může investor snadno udělat chybu.

Riverside Karlin

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Přečíst článek

Krátkodobé pronájmy, Airbnb

Mít vlastní byt u moře Čechy láká víc a víc. Za jakých podmínek se dá sjednat hypotéka?

Zaměstnanců s velmi dobrými příjmy je v Česku evidentně čím dál více. Dokonce tolik, že si mohou dovolit nakupovat nemovitosti v cizině ve větším měřítku než podnikatelé. Část jich to financuje kompletně z vlastního, část si na to bere hypoteční úvěr. Ten si přitom mohou vzít už i u bank přímo v Česku. Ne každý ale o tom ví. Přečtěte si, za jakých podmínek takovou hypotéku na byt či dům u moře, můžete dostat.

Přečíst článek

Související

St. Moritz (Švýcarsko)

Zimní resorty se mění v nejžádanější adresy Evropy. Alpské nemovitosti se prodávají za rekordní částky

Přečíst článek
Panamský projekt Square 72 získal dvě ocenění v soutěži IPAX Americas Property Awards 2025.

Češi bodují v Panamě. Postavili nejlepší bytový projekt Střední Ameriky. Byty tam přitom stojí jen polovinu

Přečíst článek

Mladí architekti ukazují, jak by měla vypadat budoucnost měst

PRVNÍ MÍSTO získal absolvent Akademie výtvarného umění v Praze David Budil za projekt Cirkulární Centrum Plzeň.
Užito se svolením ČKA
Petra Nehasilová

Udržitelnost už není doplňkem architektury, ale jejím novým jazykem a letošní přehlídka DIPLOM.KY to potvrzuje s nebývalou silou. Ze 114 diplomových prací vystupují projekty, které s odvahou přehodnocují materiály, města i krajinu.

Udržitelná architektura už dávno není okrajovým zájmem, ale stává se novou gramotností. A právě tuto proměnu letos s nebývalou intenzitou ukázala soutěžní přehlídka DIPLOM.KY, kterou každoročně pořádá Česká komora architektů. Do 26. ročníku se přihlásilo 114 absolventů z českých architektonických škol a jejich společným jmenovatelem byla snaha hledat řešení, která přesahují estetiku i funkci. V centru pozornosti stála udržitelnost, recyklace, dostupné bydlení, role komunity a vztah města a krajiny.

Když předsedkyně poroty, architektka Jana Janďourková Medlíková, mluvila o letošních diplomkách, zmiňovala „odbornou jistotu“ i schopnost mladých autorů reagovat na výzvy dneška. Slova, která mohou znít jako fráze, ale právě v letošní sadě oceněných prací dostávají velmi konkrétní podobu.

Cirkulace jako manifest

První místo získal projekt, který v sobě spojuje odvahu, architektonickou disciplínu i pozorné čtení městského prostředí. David Budil z Akademie výtvarných umění v Praze navrhl Cirkulární centrum Plzeň jako dům poskládaný z opakovaně použitých železobetonových prvků, kolejových nosníků a dalších materiálů nalezených v okolí města.

Je to stavba, která nevyužívá recyklované prvky jen jako technický detail, ale jako tématický rámec celé architektury. Budilův dům je výrazný, mnohovrstevnatý, a přitom pevně zakotvený v městské struktuře. Dotváří rozpadlý blok u křižovatky U Jána a zároveň představuje novou interpretaci nárožní stavby v dnešním městě.

Porota ocenila „vyzrálou architekturu, která dokáže být někdy měkká a jindy technicistně strohá“, ale vždy drží jednotný jazyk. Cirkulární centrum není utopií ani provokací. Působí jako velmi uvěřitelný model, jak by mohly české městské brownfieldy získat nový život a zároveň jak může architektura reagovat na dostupnost materiálů a na klimatickou situaci.

Takto se promění brownfield v Modřanech.

Z továrny na zdravotnickou techniku luxusní bydlení: Byty u Vltavy startují na 6 milionech

Projekt Bydlení META Modřany dosáhl nejvyššího bodu hrubé stavby první etapy a směřuje k dokončení začátkem roku 2027. Rekonverze původního administrativního objektu přinese 183 bytů, školku i nové obchodní prostory.

Přečíst článek

Škola jako městský organismus

Druhé místo patří Haně Sauko z pražské UMPRUM. Její projekt Škola – komunita – město zasazuje vzdělávání do širšího společenského rámce. V areálu bývalé Pragy navrhla takovou školu, která není uzavřeným objektem, ale prostupnou součástí města. Nabízí flexibilní klastrové učebny, prostory pro komunitní aktivity i městský charakter, který se nesnaží izolovat děti od reality, ale naopak je s ní kultivovaně propojovat. Návrh je přesvědčivý právě tím, že spojuje teorii s urbanistickou i architektonickou praxí. Škola zde funguje jako živý, měnící se organismus.

Budova E Factory

Vyráběly se tu vejtřasky i bombardéry. Teď tu sídlí umění. V budoucnu se v Pragovce bude i bydlet

V budově E Factory se v minulosti vyráběla auta a bombardéry, po rekonstrukci je centrem českého umění. Na jednom z největších brownfieldů v Praze chce investor vytvořit novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, školami i parkem. 

Přečíst článek

Třetí místo získala Valentýna Zítková z Fakulty architektury ČVUT. Její práce Obec k obci sedá vychází z detailní analýzy sedmi obcí a hledá jemné, dlouhodobé zásahy, které mohou vést k jejich přirozenému rozvoji. Zítková svým přístupem dokazuje, že architektura není jen otázkou velkých gest. Často tkví v drobných, precizně promyšlených zásazích, které dokážou měnit krajinu i životní rytmus komunity. Kvalita jejího grafického zpracování navíc pozvedla projekt na velmi profesionální úroveň.

Jedním z nejzajímavějších momentů letošní přehlídky bylo čestné uznání pro práci Marie Školové z Mendelovy univerzity v Brně. Její projekt Haldy a město se věnuje postindustriálním ostravským uhelným haldám, které dosud stojí někde na hraně mezi industriální pamětí a nevyužitým potenciálem.

Školová vytvořila katalog hald, který kombinuje systematickou typologii, míru potřebných zásahů a návrhy možného rozvoje. Od nové smíšené čtvrti Zárubek po rekreační nebo výzkumné krajiny nabízí práci, která má jak emocionální sílu, tak jasnou urbanistickou logiku. Její přístup je důkazem, že krajina se může stát rovnocenným aktérem městské budoucnosti. Zejména tam, kde jeden průmyslový příběh končí a jiný může začít.

Druhé čestné uznání porota udělila Matěji Šépkovi z FA ČVUT. Jeho projekt Kostel a komín pracuje s nevyužívanou kotelnou na sídlišti Řepy a mění ji v komunitní a duchovní centrum. Jde o návrh, který s úctou k původní industriální stavbě otevírá nový typ sakrálního prostoru. Velkorysá dřevěná střešní konstrukce se světlíky přináší světlo dovnitř, zatímco starý komín se proměňuje ve výraznou dominantu - novodobou věž.

Kaple Panny Marie Bolestné

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Přečíst článek

Natáčení podcastu s architektem Markem Tichým

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Přečíst článek

Erik Petrus

Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům

Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.

Přečíst článek

Související

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Přečíst článek
Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Přečíst článek
Adršpach

Luxusní lázně pod skalami v Adršpachu? Místní se bouří proti Pleskotovu projektu

Přečíst článek
Doporučujeme