Nadledviny hrají důležitou roli v reakci organismu na stres, kolem jejich fungování ale vznikla řada zjednodušení. Populární pojem „únava nadledvinek“ dostupné vědecké důkazy jako samostatné onemocnění nepotvrzují. Jak ve skutečnosti funguje stresová osa, co s ní může dělat dlouhodobý stres a jak její zdravé fungování podpořit?
Med se používá jako lék už čtyři tisíce let, dnes ho ale vědci zkoumají u kašle, popálenin i při radioterapii. Zdravější než cukr být snad může, jenže 46 procent vzorků dováženého medu budilo při unijní kontrole podezření z falšování. Jak poznat kvalitní med a kdy se kazí? Přinášíme přehled toho, co o medu skutečně víme a co zůstává jen tradicí.
S příchodem podzimu přibývá virů, ale imunitu podle nejnovějších studií nejlépe podporují obyčejné věci. Kratší spánek zvyšuje riziko infekce přibližně o 30 procent, pomáhá i pravidelný pohyb a vláknina. Vitamin D před nachlazením nechrání a zinek nemoc zkrátí jen při užití hned na začátku.
Volba oleje na vaření patří k tématům, o kterých koluje řada přesvědčení. Olivový olej se nesmí zahřívat, protože se při teple znehodnocuje, nebo že oleje ze semen obsahují vysoký podíl omega-6 mastných kyselin, a tím zvyšují zánět v těle. Aktuální výzkum ukazuje, že realita je složitější a některé rozšířené představy koriguje.
Terapie červeným světlem se za posledních deset let posunula z okraje zájmu biohackerů a sportovců do oblasti klinického zájmu. Množství a kvalita důkazů se ale mezi jednotlivými oblastmi použití výrazně liší. Nejvíce klinických dat máme například pro léčbu bolesti, podporu hojení a některé dermatologické indikace, zatímco u spánku nebo kognitivních funkcí jsou důkazy zatím méně přesvědčivé.
Kreatin se z doplňku stravy spojovaného výhradně se silovými sportovci a kulturistikou stal jedním z nejdiskutovanějších témat v komunitě zaměřené na biohacking, kognitivní výkon a longevity. Výzkum posledních let ukazuje, že mechanismy fungování kreatinu v organismu přesahují benefity svalům.
Rozsáhlá studie sledovala 15 tisíc lidí 25 let a zjistila, že kdo pije málo, má vyšší hladinu sodíku v krvi a stárne biologicky rychleji než odpovídá jeho věku. Riziko nemocí přitom roste až o 64 procent. Přitom polovina populace pije chronicky málo.
Babí léto není jen krátkým návratem teplých dnů. S ubývajícím světlem se lidské tělo už začíná přepínat do podzimního režimu: mění se spánek, nálada, hormonální aktivita i fungování imunity. Právě přelom léta a podzimu proto může být vhodnou chvílí upravit denní režim, pohyb i jídelníček.
Pravidelná konzumace ovoce patří podle rozsáhlých studií k návykům spojovaným s nižším rizikem předčasného úmrtí. Konec léta je navíc ideální dobou, kdy z lokální úrody získat vlákninu, polyfenoly, vitamíny a další látky důležité pro zdravé stárnutí.
Nemusíte odjet na týden do hor ani každý den objímat stromy. Výzkumy ukazují, že už dvě hodiny týdně strávené v přírodě souvisejí s lepším zdravím a psychickou pohodou. Les, park nebo zahrada mohou pomoci snížit stres, ulevit unavenému mozku a prospět i dalším procesům v těle.
Stárnutí nemusí znamenat jen úbytek sil a paměti. Nová dlouhodobá studie z Yaleovy univerzity ukazuje, že téměř polovina sledovaných lidí nad 65 let se v čase zlepšila v kognitivních nebo fyzických schopnostech. Důležitou roli přitom může hrát i to, jak o vlastním stárnutí přemýšlíme.
Kortizol se běžně spojuje jen se stresem. Spouštěčů je ale mnohem víc a většinu z nich by za stres nikdo neoznačil — hluk v otevřené kanceláři, vynechané jídlo, večerní scrollování nebo příliš tvrdý trénink. Příznaky přitom vypadají všedně: únava odpoledne, chutě na sladké a neschopnost usnout.
Biohacker Bryan Johnson investoval do svého těla desítky milionů dolarů, sleduje stovky biomarkerů a roky testuje hranice optimalizace zdraví. Teď přiznal autoimunitní gastritidu, nemoc, kterou medicína neumí vyléčit. Vědecké studie přitom ukazují, že kořeny autoimunitních onemocnění často sahají k traumatům z dětství a chronickému stresu – tedy k faktorům, které žádný protokol biomarkerů nezachytí.
Peptidy se staly jedním z největších lákadel moderní anti-aging kosmetiky. Slibují podporu kolagenu, pevnější pleť i jemnější vrásky, zároveň ale platí, že jejich účinek závisí na typu peptidu, formulaci produktu i schopnosti proniknout do kůže. Samotné slovo „peptidy“ na obalu proto ještě není zárukou viditelného výsledku.
Peptidy se v biohackingu staly zastřešujícím pojmem pro látky s naprosto odlišnou evidencí. Zatímco inzulin nebo GLP-1 agonisté mají za sebou desetiletí klinických dat, oblíbený BPC-157 na regeneraci tkání nemá jedinou studii na lidech. Text mapuje, co jednotlivé peptidy od hubnutí po longevity skutečně umí, kde končí evidence a proč totéž, co zachraňuje diabetikovi život, může zdravému člověku uškodit.
