Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Patová situace ohledně ruských aktiv trvá. Belgie odmítá ústupky EU

Bart De Wever
ČTK
 ČTK

Belgie odmítla navrhované ústupky Evropské komise, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv v EU na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Patová situace podle bruselského listu nadále pokračuje. Dohody se tak nejspíš nepodaří dosáhnout předem a řešení bude až na unijních prezidentech a premiérech, kteří se zúčastní summitu EU.

Dva dny před klíčovou schůzkou se komise snaží vynaložit poslední úsilí, aby přesvědčila členské země EU k podpoře reparační půjčky. Velvyslanci jednotlivých zemí při EU budou o tématu opět jednat během dnešního dne a nejspíš i ve středu.

Předmětem sporů je forma budoucí finanční podpory pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Válka na Ukrajině

Žádné ústupky. Kreml zareagoval na současný vývoj mírových jednání

Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.

Přečíst článek

Ruská aktiva za biliony

Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění či bylo třeba peníze urychleně uvolnit. Belgický premiér Bart De Wever proto požaduje po ostatních zemích záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun. Nový český premiér Andrej Babiš se o víkendu nechal slyšet, že Česko nebude za nic ručit.

K Belgii se se svými výhradami minulý týden v pátek připojily Itálie, Bulharsko a Malta se společným prohlášením, v němž vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala „alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky“.

Komise podle listu Politico v pondělí přišla s právními změnami svého návrhu ve snaze zajistit si politickou podporu Belgie. Zemi poskytla mimo jiné právní ujištění, že Belgie by v případě jakéhokoli scénáře mohla získat až 210 miliard eur v případě, že by čelila právním nárokům nebo odvetným opatřením ze strany Ruska. Dále EK uvedla, že Ukrajině by neměly být poskytnuty žádné peníze, dokud členské státy EU neposkytnou finanční záruky pokrývající alespoň 50 procent vyplacených peněz.

Americký prezident Donald Trump

Trump otevřel globální válku s médii. Po BBC žádá odškodné deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, o níž informují světové tiskové agentury, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy korun). Šéf Bílého domu tak podle Reuters otevřel mezinárodní frontu ve svém boji proti médiím, které o něm podle jeho názoru informují nepravdivě či nespravedlivě. BBC zdůraznila, že se hodlá bránit.

Přečíst článek

V dalším ústupku komise vyzvala všechny země EU, aby ukončily své bilaterální investiční smlouvy s Ruskem, aby se zajistilo, že Belgie „v tom nezůstane sama“, když bude potřeba řešit případná odvetná opatření ze strany Moskvy. Belgie ale na setkání velvyslanců při EU v pondělí večer uvedla, že jí navržená ujištění stále nestačí, potvrdily Politiku diplomatické zdroje. „Až do summitu EU nebude žádná dohoda,“ uvedl jeden z nejmenovaných diplomatů.

Zatímco Francie nadále veřejně podporuje plán na použití zmrazených aktiv a tento postoj dnes v Bruselu zopakoval i francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad, zdroje blízké prezidentu Emmanuelu Macronovi tvrdí, že je Paříž „neutrální“. Tedy že je připravena podpořit využití ruských aktiv, nicméně nebrání se i použití společné půjčky EU, aby zabránila bankrotu Ukrajiny.

Například Německo ale trvá na tom, že žádná jiná skutečná volba než použití ruských aktiv neexistuje. Společný dluh navíc podle Berlína není proveditelný, protože tento krok vyžaduje jednomyslné schválení. Pro reparační půjčku je zapotřebí jen kvalifikovaná většina.

Související

EU, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Debakl Evropské komise. Financování války na Ukrajině z ruských rezerv Japonci odmítli

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Češi nemají děti a tak utrácí za mazlíčky. Tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic

Simba a Matěj
Jiří Frydlewicz/Newstream
Lukáš Kovanda

Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

S povážlivě klesající porodností se i v Česku rozšiřuje fenomén bezdětných domácností, které si dítě nahrazují nejčastěji psem či kočkou. Podobná situace panuje i v ekonomicky nejvyspělejších zemích světa, včetně USA. Tým psychologů z amerických univerzit ve své letošní studii na dané téma dospívá k závěru, že „obzvláště bezdětní pejskaři mají sklon vnímat svého psa jako spřízněnou duši, přičemž data odhalují, že klesající porodnost je silně spjata s růstem výdajů za mazlíčky“ (viz graf níže: červená křivka zachycuje klesající porodnost, modrá pak stoupající výdaje za mazlíčky, jejichž vzestup ke markantní o po očištění o inflaci a růst ekonomiky).

Jeden ze čtyř Američanů, kteří vlastní psa, podle studie dá v rámci charity raději 50 dolarů potřebnému štěněti než potřebnému dítěti. Takřka polovina amerických pejskařů pak raději v rámci charity nakrmí neznámé štěně než cizího člověka.

Desítky miliard

V Česku letos lidé utratí za své miláčky přibližně 60 miliard korun. Za tuto sumu by se dalo postavit za rok až 400 kilometrů dálnic. Suma přitom nezahrnuje pořizovací cenu čtyřnohého miláčka. Ta však činí nejčastěji jen jedno až pět procent z celkových „celoživotních“ nákladů chovu psa či kočky. Největší část výdajů spolykají náklady na krmení včetně pamlsků a zdravotní ošetření včetně očkování nebo různé doprovodné služby typu stříhání.

Například náklady na chov většího psa mohou činit až 6000 či 7000 korun měsíčně. Za celý život takového psa tak za něj jeho „páníček“ může v dnešních cenách vydat takřka milion korun. Pochopitelně, výdaje za mazlíčky se odvíjejí do kupní síly dané domácnosti. Sociálně slabší domácnosti tak za psa dají třeba jen stokoruny měsíčně. I to však může za celý život psa odpovídat v dnešních cenách třeba 70 tisíc nebo 80 tisíc korun.

Zdeněk Šoustal

Miliardář Šoustal se pustil do nového byznysu. Jde o krmiva pro domácí zvířata

Zemědělská skupina MJM agro, která patří do skupiny Reticulum miliardáře Zdeňka Šoustala, se pouští do nového oboru. Koupila prémiového českého výrobce krmiva pro domácí zvířata, firmu Krmiva Salač.

Přečíst článek

Některé domácnosti si také nemohou dovolit zaplatit například nákladnější veterinární zákrok. Vždyť třeba operace psa, jenž utrpěl komplikovanější frakturu, může vyjít až na 50 tisíc korun. Zdaleka ne všechny domácnosti přitom mají své miláčky pojištěné. Pro Česko je – v porovnání třeba se západními zeměmi EU – typická podpojištěnost jak v případě standardního životního, tak neživotního pojištění. Nepřekvapí tudíž, že v případě domácích mazlíčků je podpojištěnost ještě mnohem výraznější než při pojišťování lidí nebo majetku. Navíc finanční produkty zaměřené na psy či kočky se často teprve rozvíjejí, celý tento specifický segment je v česku „v plenkách“. Pojišťovny přitom typicky nehradí zákroky typu kastrace nebo zubních ošetření, které nemají akutní či bezodkladnou povahu.

Při pořizování mazlíčka může člověk něco ušetřit tím, že si koupí zvíře takzvaně „bez papírů“, tedy bez průkazu původu, ale taková úspora je často jen dočasná. Zvíře „bez papírů“ totiž nakonec může vyjít dráž, a to právě i po zahrnutí nižší kupní ceny. Mazlíček „bez papírů“ totiž představuje jakýsi „black box“: nový majitel o něm prakticky nic neví – například o jeho předcích či třeba o sklonu k rodovým chorobám. Pokud například majitel psa „s papíry“ ví, k jakým chorobám má zvíře sklon, může ve spolupráci s veterinářem vhodnou prevencí jejich nástupu zamezit či jej alespoň oddálit

Související

ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Den matek za 470 milionů. Ale návrat do práce zůstává pro matky luxusem

Přečíst článek

Přerov, Litomyšl, Rakovník. Jak nové dálnice zvedají ceny nemovitostí mimo Prahu

Dálnice D6, úsek Knínice - Bošov
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Nové úseky českých dálnic nehýbou jen dopravou, ale především cenami bytů a domů. Minuty ušetřené na dojezdu dnes znamenají statisíce korun navíc na hodnotě nemovitostí.

Česko letos otevřelo další kilometry dálniční sítě. Pro řidiče dobrá zpráva, pro realitní trh ještě lepší. Ukazuje se totiž, že nejrychlejším způsobem, jak zvýšit hodnotu nemovitosti, není rekonstrukce ani levnější hypotéka, ale kvalitní dopravní dostupnost do větších měst.

Lokality, které ještě nedávno stály stranou zájmu, dnes čelí výraznému náporu kupujících. Ceny zde rostou tempem, které překvapuje i samotné realitní makléře. Nejviditelnější je tento trend podél postupně budované dálnice D6, která má v budoucnu propojit Prahu s Karlovarským krajem. Jakmile se z některých míst stal přibližně hodinový dojezd do Prahy, realitní trh se zde otočil o 180 stupňů. Ceny rodinných domů a stavebních pozemků vzrostly až o 30 procent, rekreační objekty zaznamenaly přibližně dvacetiprocentní růst.

Dálnice ano, rychlovlaky ne. Formující se vláda se dohaduje nad miliardovými dopravními projekty

Dopravní priority nově vznikající vlády se rýsují. Dálnice a digitalizace mají zelenou, ale vysokorychlostní tratě narážejí na odpor SPD a Motoristů, kteří požadují úspory a jednodušší projekty.

Přečíst článek

Dálnice D6: návrat zájmu do dlouho opomíjených regionů

Největší skok přitom zažívají oblasti, které realitní mapa dlouho ignorovala, takzvané „vnitřní Sudety“ na hranici Středočeského kraje. „Ještě před několika lety se například do lokality Jesenicka na Rakovnicku, mimochodem jedné z oblíbených prvorepublikových rekreačních oblastí, jezdilo z Prahy téměř hodinu a půl. Dnes se dojezd zkrátil zhruba na hodinu. To je pro zhodnocení pozemků i rekreačních nemovitostí naprosto zásadní,“ vysvětluje Zdeno Dubnička, šéf digitální realitní služby Bezrealitky.

Podle něj už v řadě případů není nadsázkou mluvit o tom, že se dříve prakticky neprodejné nemovitosti mění v nemovitosti s jasným investičním potenciálem.

D35 čistí města od kamionů. A ceny rostou

Další výrazný realitní příběh se odehrává podél dálnice D35, která má po dokončení spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a stát se severní alternativou k přetížené D1. Současná silnice první třídy dlouhodobě zatěžovala města na své trase tranzitní dopravou. Například Vysoké Mýto se dálničního obchvatu dočkalo už letos, Litomyšl si na něj ještě počká. Ceny nemovitostí však na výstavbu dálnice reagují už nyní. V Litomyšli rostou až o 40 procent rychleji oproti lokálnímu průměru, ve Vysokém Mýtě dosahuje růst cen bytů přibližně 30 procent. 

Takto se promění Florenc

Z brownfieldu čtvrť za 20 miliard. Takto se promění Florenc

Proměna jednoho z posledních velkých brownfieldů v centru Prahy vstupuje do rozhodující fáze. Projekt Florenc21 má po roce mezinárodních architektonických soutěží jasné vítěze i investiční rámce. Penta Real Estate plánuje v lokalitě investici kolem 20 miliard korun a výstavbu zahájit po roce 2028.

Přečíst článek

Nejrychleji zdražují domy a byty v okolí bývalé hlavní silnice. Tam, kde byl dříve hluk, kolony a kamionová doprava, má během několika let vzniknout klidnější městský bulvár. „To, co dříve nemovitosti znehodnocovalo, se dnes mění v jejich největší výhodu,“ říká Dubnička.

Výrazný cenový posun čeká také Přerov. Dokončení posledního úseku dálnice D1 zajistí městu hodinový dojezd do Brna a zároveň jej ještě více přiblíží k Olomouci. Ceny se zde postupně přestávají řídit pouze místní ekonomikou a stále více reflektují vývoj v obou větších centrech. „Hodinový dojezd do Brna je pro ceny obrovský gamechanger. Přitom jde stále o region, kde se prodává pod republikovým průměrem,“ dodává Dubnička.

Největší přínos z tohoto vývoje mají podle něj stavební pozemky, růst však čeká i byty a rodinné domy v okolních obcích.

Praha a okolí: rozhoduje čas, ne kilometry

Rostoucí infrastruktura zásadně mění realitní mapu také v okolí Prahy. Nerozhoduje samotná vzdálenost od centra, ale možnost rychlého spojení a pěší dostupnost ke stanici nebo přestupnímu uzlu. „Pozemky a nemovitosti v docházkové vzdálenosti od nových stanic nebo přestupních uzlů zpravidla zhodnocují svou hodnotu rychleji než průměr trhu,“ vysvětluje Filip Šejvl z realitní kanceláře Philip & Frank.

Zahájení stavby úseku Pražského okruhu D0–511 (Běchovice–D1) potvrdilo investiční potenciál jihovýchodního okraje metropole, zejména v lokalitách jako Kolovraty nebo Uhříněves. Stavební pozemky se zde podle aktuálních nabídkových cen pohybují v pásmu jednotek až nižších desítek tisíc korun za metr čtvereční, přičemž menší parcely v blízkosti veřejné dopravy dosahují vyšších cen.

Další posun městského okruhu. Praha zahájí geotechnický průzkum trasy tří nových tunelů

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun s DPH na geotechnický průzkum pro plánovanou dostavbu městského okruhu, schválili to městští radní. Průzkum se bude skládat především ze tří štol pro budoucí tunely Bílá skála, Jarovský a Malešický. V metropoli zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část vnitřního okruhu mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.

Přečíst článek

Výhled na terminál vysokorychlostní železnice Praha-východ zároveň přivádí zvýšený zájem individuálních kupujících i developerů do oblastí jako Nehvizdy, Jirny nebo Zeleneč. Ceny stavebních pozemků se zde podle nabídkových dat běžně pohybují přibližně v pásmu 10 až 15 tisíc korun za metr čtvereční, v závislosti na velikosti parcely a dostupnosti inženýrských sítí.

„Zkušenost z posledního roku je naprosto konzistentní: lidé i investoři volí místa, odkud se do Prahy dostanou za patnáct až dvacet minut, ideálně vlakem,“ říká Šejvl. „Rozhoduje docházková vzdálenost ke stanici a jistota, že infrastruktura se skutečně staví. Zatímco ceny v Praze rostou tempem kolem 10 až 16 procent, v blízkosti nových dopravních uzlů vidíme výrazně rychlejší nárůst zájmu,“ doplňuje.

Podle dat Bezrealitky se navíc změnilo vnímání akceptovatelné dojezdové doby. Mezimestská dojížďka se ustálila na zhruba 90 minutách „ode dveří ke dveřím“, zatímco městská doba dojezdu se zkrátila z přibližně 55 na 45 minut, s preferencí kombinace individuální dopravy, železnice a MHD.

Zleva: Jan Hrubý (Remax), Jiří Vančura (Trinity Bank) a Jaroslav Ton (Salutem Group)

Konec levných bytů? Ceny stavebních prací za 10 let vzrostly o 120 procent

Data a analýzy od KPMG sice vidí český realitní trh v roce 2026 optimisticky, ale přesto je tu pár zásadních věcí, které expertům dělají do budoucna vrásky. A netýká se to jen komplikací kolem nového stavebního zákona či růstu cen nemovitostí. Souvisí to i s řadou dalších oblastí od trhu práce až po nutné změny chování v české společnosti, shodli se odborníci na setkání členů Realitního clubu v restauraci Lví Dvůr v blízkosti Pražského hradu.

Přečíst článek

Tomáš Vavřík

Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů

Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Doporučujeme