Lukáš Kovanda: Den matek za 470 milionů. Ale návrat do práce zůstává pro matky luxusem
Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky až 470 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Vzhledem k tomu, že 95 procent květin prodávaných v Česku pochází z dovozu – především z nizozemských a německých burz – jejich cena odráží sezónní výkyvy, ale i růst cen energií a nákladů na logistiku. Letos na jaře se cena jedné růže blížila hranici sta korun.
Češi za květiny loni utratili rekordních 18,1 miliardy korun, průměrná roční útrata na osobu tak činila 1 664 korun. Hnacím motorem není jen síla emocí, ale i inflace a zvýšení DPH. I když celková inflace v dubnu zpomalila na 1,8 procenta – nejnižší hodnotu za více než sedm let – zákazníci v květinářstvích to příliš nepocítí. Podobně jsou na tom čokolády, jejichž cena meziročně vzrostla o téměř 34 procent.
Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny (oblíbené jsou zvláště tulipány, růže či hortenzie), šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni a přibližně o 40 milionů korun více než předloni. Za vyšší výdaje v porovnání s rokem 2022 ale může zejména rapidní inflace, nikoliv růst popularity Dne matek.
Za Den matek letos utratí Češi jen přes 450 milionů korun, MDŽ je stále „větší“
Money
Ale co když většina matek letos místo další kytice ocení spíš něco trvalejšího? Například příležitost k návratu do práce – za podmínek, které jim umožní skloubit profesní a rodinný život?
Na rodičovské dovolené je v Česku více než 260 tisíc žen. Mužů sotva pět tisíc. Česká rodičovská sice patří k nejdelším na světě, ale současně k těm nejméně flexibilním. Více než polovina žen zůstává doma bez jakéhokoliv pracovního úvazku – ne z vlastní volby, ale kvůli nedostatku možností.
Počet žen pracujících na částečný úvazek v Česku sice pozvolna roste – ke konci roku 2023 jich bylo 13,7 procenta - přesto jsme v evropském srovnání stále hluboko pod průměrem: v rámci EU využívá zkráceného úvazku průměrně 27,9 procenta žen. Zatímco západoevropské země vnímají flexibilní formy zaměstnání jako běžný nástroj podpory pracujících rodičů, Česko v tomto ohledu zaostává. Částečné úvazky bývají častým tématem v politických debatách i firemních strategiích, ale jejich reálná nabídka zůstává výrazně omezená. A to navzdory tomu, že poptávka je zřejmá: téměř 40 procent žen pečujících o malé děti by rádo pracovalo alespoň na poloviční úvazek.
Mezinárodní den žen, který každoročně připadá na 8. března, si v Česku připomíná více než čtvrtina dospělé populace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Pouze zhruba šest procent populace preferuje před oslavou Mezinárodního dne žen připomínku květnového Dne matek. Výdaje Čechů spjaté s Mezinárodním dnem žen letos dosáhnou zhruba 680 milionů korun, jak vyplývá z šetření jejich výdajů v uplynulých letech, z vývoje inflace a spotřebitelských návyků.
Lukáš Kovanda: Češi za Mezinárodní den žen utratí zhruba 680 milionů
Money
Trh jim ale zpravidla šanci nedá. A výsledek? Nejen ztráta profesního tempa, ale i vytržení z oboru, izolace od kolegů a odříznutí od technologického vývoje.
Podle analýzy přichází stát kvůli nevyužitému pracovnímu potenciálu žen ročně přibližně o 10 miliard korun. Nejde tedy jen o individuální příběhy matek, ale o systémový ekonomický problém. Ztrácí zaměstnavatelé, ztrácí státní rozpočet – a především ztrácí ženy, které ne vždy mají férovou možnost návratu.
Možná bychom si proto letos na Den matek měli položit otázku, zda místo importované růže za stovku nedat matkám něco hodnotnějšího: skutečnou možnost rozhodnout se, jak a kdy chtějí pracovat.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
