Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o něco pomaleji, než se dosud zdálo, zásadní problém to ale nepředstavuje. Domácnostem rostou reálné příjmy i spotřeba, stále však odkládají mimořádně velkou část peněz stranou. Pokud by začaly více utrácet, mohly by právě ony dodat ekonomice další výrazný impuls.
Průměrná česká domácnost plánuje v letošním roce utratit za vánoční svátky 12 600 korun, podobně jako loni. Největší část výdajů jde na dárky, nejčastěji mezi 5000 až 10 tisíci korunami. Půjčku na Vánoce plánují dvě procenta Čechů, úvěr si zřizují nejčastěji u bank. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů.
Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj v úterý potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností.
Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky až 470 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Dnes začíná „vrcholná valentýnská sezóna“. Zpravidla totiž trvá od 9. do 14. února, což je „Den D“. Den svatého Valentýna, „svátek všech zamilovaných“ letos připadá na pátek.
Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory. Český statistický úřad uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta.
Razantní propad životní úrovně a stále vysoká inflace jsou hlavními příčinami nepříliš veselé reality letošních vánočních svátků. Češi za ně zaplatí nejvíc v historii, ale zároveň nakoupí nejméně zboží za nejméně dekádu.
Zítra se ulice i vsi zase jednou zaplní čerty i anděly. Mikuláš je z hlediska obchodníků osmá nejvýnosnější událost v roce (viz tabulka níže). Češi během něj ve zvýšené míře utrácí zejména za sladkosti, půjčení či koupi kostýmu nebo kostýmových doplňků typu mikulášského plnovousu či čepice, drobnější dekorativní předměty a menší dárky. Mikuláš totiž v některých rodinách představuje „zahřívací kolo“ před Vánoci.
Na 57 procent Čechů chce letos šetřit při pořizování vánočních dárků. Sedm z deseti lidí pokryje nákup dárků z běžné výplaty. Letošním hitem Vánoc budou kosmetika a knihy. Vyplývá to z průzkumu, který udělala v polovině října mezi více než 500 respondenty agentura STEM/MARK pro Home Credit.
Právě vrcholí období valentýnských nákupů. Letos Češi za dárky pro své na ně padnou více než dvě miliardy korun.
Silvestra každoročně slaví přibližně 85 procent dospělé české populace. Ti, kteří jej slaví, letos za silvestrovské oslavy dají v průměru 2400 korun, nejvíce v historii. Rekordní výdaje jsou výsledkem rapidní inflace posledních měsíců a zároveň skutečnosti, že Češi se nebudou tolik jako loni podrobovat spontánnímu lockdownu. Navíc už letošní silvestrovské oslavy nebudou poznamenány nouzovým stavem jako ty loňské.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
