Milion korun za druhé dítě může porodnost zvýšit, stát by za něj ale zaplatil obrovskou cenu. Při dnešním počtu druhorozených dětí by opatření vyšlo asi na 30 miliard korun ročně a jedno dítě, které by se bez bonusu nenarodilo, by mohlo stát veřejné finance až deset milionů korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Když žena nechce děti, není to v Rusku její volba, ale problém k nápravě. Nové doporučení posílat bezdětné ženy k psychologům ukazuje, kam až může zajít stát, který zaměňuje demografii za ideologii. A osobní svobodu považuje za chybu v systému. Tohle už není populační politika. Tohle je ideologie v bílém plášti.
Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.
Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.
Nová data Eurostatu nevypadají příliš dobře. Uvádějí, že se v Česku po roce 2022 začala mimořádně rychle zhoršovat dostupnost bydlení pro mladé lidi, a s tím klesá i porodnost. Přitom po roce 2013 se dostupnost bydlení převážně zlepšovala.
Po roce 2022 se v Česku historicky mimořádně zhoršila dostupnost bydlení pro mladé lidi. Přitom mezi lety 2013 až 2022 se převážně zlepšovala. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu.
Řecká vláda chce podnítit porodnost a vrátit život na vylidněný venkov. Pomoci mají výrazné daňové úlevy pro rodiny či obyvatele malých vesnic, které budou rozpočet ročně stát více než půl druhé miliardy eur. Proč Řeky jejich demografický vývoj tak děsí? A může jejich plán vyjít a třeba i inspirovat ostatní evropské země?
Za každé narozené dítě 72 tisíc dolarů, tedy v přepočtu cca 1,5 milion korun, nabízí hned několik velkých jihokorejských firem svým zaměstnancům. Tento neotřelý benefit má podpořit porodnost.
Za pár desetiletí bude v Česku na sto pracujících připadat devadesát nepracujících. S klesající porodností a rostoucím průměrným věkem se změní trh práce, města i priority celé společnosti.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Babiš se vyveze na hřbetech důchodců k moci, ti mu pak zlomí vaz“ ze dne 5. května reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Cena za byt byla v minulosti z hlediska rodinného rozpočtu zanedbatelná. Nyní je toto velmi významná položka, říká docent a sociální geograf Radim Perlín z katedry sociální geografie na katedře Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. On sám by to takto ostře neřekl, ale z jeho slov to vyplývá. Češi chtějí žít sami, a rádi si za to připlatí.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
