Věda 2026: Umělá inteligence, nové zásahy do genů v medicíně a ruch v kosmu
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Nepřekvapí, že redakce Nature zařadila do svého seznamu očekávaných významných událostí posuny ve vývoji umělé inteligence. S jistotou předpokládá její stále širší využívání, bohužel často s malým lidským dohledem. Na druhou stranu by už mělo být možné snáze odhalit a opravit potenciální vážná selhání umělé inteligence, což bude pro běžné i korporátní uživatele dost podstatné.
Provoz umělé inteligence by měly zlevnit nové malé modely specializované na konkrétní problémy. A trochu se také čeká, že umělá inteligence by mohla učinit první zcela samostatné vědecké objevy.
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Enjoy
Genová léčba na míru a jeden test na padesát druhů rakoviny
Letos mají v USA začít dvě klinické studie, které seriózně ověří vývoj genových terapií zaměřených na léčení jednotlivých dětských pacientů se vzácnými dědičnými poruchami. Navazují na případ prvního dítěte léčeného populární genetickou technikou CRISPR, která umožňuje zatím nejlépe mířené zásahy do genetické výbavy a její opravy.
V Británii bude vyhodnocena rozsáhlá studie jediného krevního testu, který by měl poznat asi padesát druhů rakoviny ještě dřív, než se projeví jejich vnější příznaky. Do studie bylo zapojeno 140 tisíc pokusných osob. Test vyhledává kousky DNA, které se do krve dostávají z nádorových buněk. Pokud se předpoklady potvrdí, medicína získá obrovskou možnost léčit nemoc už v počátečním stadiu.
Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
Chcete zdravější dítě díky zásahu do jeho genů? Nabídka se chystá. Ale je na hraně
Názory
Houstnutí provozu ve vesmíru
Americká kosmická agentura NASA vyšle čtyři astronauty na let kolem Měsíce. Měl by připravit následné mise už s přistáním lidí.
Čína na srpen připravuje vypuštění další ze své série lunárních sond Čchang-e 7. Přistát má poblíž jižního pólu Měsíce a mimo jiné tam pátrat po vodním ledu.
Japonsko plánuje vypustit svou misi Martian Moons eXploration (MMX) k návštěvě dvou marsovských měsíců Phobosu a Deimosu. Vesmírná loď odebere vzorky povrchu Phobosu a vrátí je na Zemi v roce 2031, což se zatím ještě nepodařilo. Třeba pojízdný americký rover Perseverance naplnil od roku 2021 na Marsu třicet titanových trubiček o velikosti doutníku vzorky nabranými z různých míst. Podle původních představ měly být dopraveny na Zemi, jenže NASA na to zatím neměla peníze.
Evropská vesmírná agentura (ESA) plánuje vypustit koncem roku satelit PLATO vybavený 26 kamerami. Bude sledovat více než 200 tisíc jasných hvězd a hledat jejich planety, které jsou „dvojčaty Země“ s teplotami, jež umožňují existenci kapalné vody.
První indická solární mise, Aditya-L1, bude pozorovat Slunce během solárního maxima, které se vyznačuje nejvyšší mírou slunečních erupcí. Data pomohou vědcům vytvořit lepší obraz slunečního povrchu během dění, při němž ze Slunce vylétají energeticky nabité částice. Poškozují výzkumné i komerční družice obíhající Zemi, a pokud proniknou přes ochranné zemské magnetické pole, způsobují kolaps energetických rozvodných sítí a poruchy elektronických přístrojů.
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače
Enjoy
Nová možnost pro nahlédnutí do nitra hmoty
Do svého přehledu významných očekávaných událostí zařadila redakce Nature také plánované rozsáhlé vylepšení Velkého hadronového urychlovače v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) poblíž Ženevy. Zdejší vědci výrazně pronikají do světa částicové fyziky, která umožňuje pochopit základy hmoty.
Pro laiky je možná viditelnější to, že jen tak bokem, aby si ulehčili vzájemnou komunikaci, v CERN v devadesátých letech vymysleli celosvětovou počítačovou síť WWW (Worldwide Web), díky níž se člověk u počítače z jednoho odkazu na webové stránce snadno dostane na jinou. Tím se tehdy obtížně uchopitelný internet rázem změnil ve srozumitelnou součást našeho běžného života. Kdo ví, co nečekaného výzkum subatomárních částic přinese příště.
Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.
Revoluce fyziky? Vědci v CERN chtějí nový a větší urychlovač částic za stovky miliard
Zprávy z firem
Trumpovy zásahy
Redakce Nature se ve svém výčtu nevyhnula ani nejvýznamnějšímu politickému faktoru, který ovlivňuje americkou a následně i světovou vědu. Jsou jím zásahy amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho lidí. Podle předpokladů tedy budou nadále pokračovat bitvy mezi Bílým domem a Kongresem o škrty ve financování vědy.
Změny v politice veřejného zdraví – včetně tažení proti očkování, propagace neprokázaných lékařských tvrzení či snížení účasti v globálních zdravotnických programech – budou mít široké důsledky na vývoj medicíny. Omezení kolem migrace mohou omezit pohyb mezinárodních studentů a vědců. Předpokládat další postup Trumpovy administrativy je však velmi obtížné.
Historie se opakuje, v tomto případě po šesti desetiletích. Dvě vědkyně ve státních úřadech v jedné ze zdánlivě nejsvobodnějších zemí světa, ve Spojených státech, čelily tlakům, aby slevily z odborných principů. Šlo přitom o životy lidí. Ta první před lety vyhrála. A ta druhá nyní? Zatím ne.
Před půlstoletím Kennedy statečnou vědkyni ocenil. Její kolegyni Trumpovi lidé šikanují
Leaders
