Historie se opakuje, v tomto případě po šesti desetiletích. Dvě vědkyně ve státních úřadech v jedné ze zdánlivě nejsvobodnějších zemí světa, ve Spojených státech, čelily tlakům, aby slevily z odborných principů. Šlo přitom o životy lidí. Ta první před lety vyhrála. A ta druhá nyní? Zatím ne.

Minulý týden získala doktorka Virginia Burkettová Cenu Johna Maddoxe (proklik: https://senseaboutscience.org/john-maddox-prize/), mezinárodní ocenění udělované výzkumníkům, kteří obhajovali vědu i za nepříznivých až nepřátelských okolností. Ocenění se jmenuje podle bývalého šéfredaktora časopisu Nature. A tento špičkový vědecký časopis je také spoluorganizátorem udělení ceny ženě, která se nechtěla nechat zlomit.

Miliony Američanů bez jistoty jídla. Trump spojuje potravinové dávky s ukončením shutdownu

Politika

Američané dostanou potravinové dávky pouze tehdy, když skončí omezení fungování federálních úřadů, takzvaný shutdown, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Z shutdownu, který pokračuje 35. dnem v důsledku neschválení financování federální vlády Kongresem, šéf Bílého domu obvinil demokraty. Je podle něj na nich, aby fungování vlády obnovili. Na potravinových dávkách závisí zhruba 42 milionů Američanů.

ČTK

Přečíst článek

Trumpovi lidé chtěli zkreslovat fakta

Virginia Burkettová byla oceněna za to, že v pozici vedoucí vědecké pracovnice ve vládní Geologické službě USA vzdorovala ještě v době první administrativy prezidenta Donalda Trumpa politickým tlakům. Držela se vědeckých poznatků, odmítala ve svém hodnocení snižovat rizika, která představuje změna klimatu pro lidi, včetně ohrožení jejich současných životních podmínek, a postavila se proti vládním snahám zničit programy výzkumu klimatu. Upozorňovala, že administrativa nepodává Kongresu pravdivé informace.

Prezident Trump byl a stále je na slovo „klima“ více než alergický. Jeho lidé tedy sesadili doktorku Burkettovou, mezinárodně uznávanou odbornici, z vedoucího místa v Geologické službě. Ale ona se nedala, vzdorovala, argumentovala fakty, nedala se jen tak vyhodit. Po odchodu Trumpa jí administrativa nového prezidenta Joea Bidena vrátila a ještě zvýšila její pracovní pozici i plat.

Trumpovy zmatky zasazují ránu americké i světové vědě

Enjoy

USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.

Josef Tuček

Přečíst článek

Co když se vrátí?

Loni Virginii Burkettové došlo, že se Trump může do Bílého domu vrátit, a tak podala stížnost pro dřívější šikanování a zastrašování – aby se v budoucnu zabránilo podobným odvetným opatřením vůči jiným nepohodlným odborníkům.
Trump se opravdu vrátil a jeho lidé dnes masakrují nejen klimatologickou, ale vlastně jakoukoli vědu v dříve nepředstavitelném měřítku. Federální dozorový orgán, který zastupuje whistleblowery, nedávno stížnost doktorky Burkettové odmítl. Ona sama v lednu odešla do důchodu.

Když minulý týden přebírala zmíněnou Cenu Johna Maddoxe, vyzývala vědce, aby se společně bránili, pokud je vláda nutí falšovat odborná fakta.
„Jak se dezinformace množí a nepřátelství vůči vědě se šíří, cena se nikdy nezdála být potřebnější. Její krajané potřebují povzbuzení více než kdy jindy, s plánovanými škrty ve financování [významných vědeckých institucí] v roce 2026 o třetinu až polovinu,“ komentoval to list Financial Times.

„Byrokratka“, která chtěla fakta

Zajímavé a vlastně i smutné srovnání: O plné 63 roky dříve, tedy v roce 1962, dostala jiná americká vědkyně pracující v úřední pozici také vyznamenání za svou tvrdohlavost a lpění na vědeckých postupech. Získala Prezidentovu cenu za vynikající federální civilní službu a předal ji John F. Kennedy. Převzala ji doktorka Frances Oldhamová Kelseyová.

Zachránila totiž svou zemi před děsivou katastrofou. V roce 1957 uvedla západoněmecká farmaceutická společnost Grünenthal do prodeje lék s odborným názvem thalidomid, ale známější pod obchodním jménem Contergan. Postupně se dostal do lékáren ve 48 zemích světa jako uspávací a uklidňující prostředek, který rovněž potlačoval bolesti hlavy a při nachlazení. Byl doporučován těhotným ženám jako úleva od ranní nevolnosti. Do tehdejšího Československa se thalidomid ze Západu nedovážel z důvodů ekonomických i politických.

A nedostal povolení k prodeji ani ve Spojených státech, protože jedna úřednice Úřadu pro potraviny a léky (FDA) měla dojem, že něco nehraje. Povolení nedala a požadovala věrohodnějí vědecké studie o bezpečnosti léku. Zájemci o jeho prodej v USA na ni ostře útočili, obviňovali ji, že nechává Američany zbytečně trpět. Jenže Frances Kelseyová nebyla byrokratka, která si jen tak postavila hlavu. Vystudovala farmakologii a později medicínu a získala i „vědecký doktorát“ (Ph.D.). Byla schopna poznat, že důkazy o bezpečnosti léku stojí na písku.

Černá kapitola medicíny

Měla pravdu. Ženám, které thalidomid v těhotenství užívaly, se občas narodily děti se zdeformovanými končetinami, nebo rovnou bez rukou, bez nohou, bez uší... Preparát zmrzačil ve světě asi dvanáct tisíc novorozenců, než začal být v roce 1961 stahován z trhu a postupně zakazován v zemích, kde se prodával.  Až mnohem později, v roce 2010, prokázal tým japonského vědce Hirošiho Handy z Tokijského technologického institutu, proč se ty hrůzy děly. Jak výzkumníci popsali v časopise Science. Znemožňuje tak její podstatnou aktivitu při zdárném vývoji končetin.

Pro náš příběh je však podstatné, že vědecké myšlení umožnilo vidět potenciální problém už v době, kdy ještě nebylo možné poznat, co jej způsobuje. Doktorka Kelseyová to dokázala a zachránila USA před tragédií, která postihla jiné země světa (mimochodem včetně Kanady, v níž se Kelseyová narodila. Šedesát roků poté jsou to naopak Spojené státy, v nichž barbaři rozvracejí odborné poznání, a ohrožují tak i zbytek světa. To bohužel není pokrok.