Brněnská Trnitá se promění k nepoznání. Skupina J&T Real Estate získala potřebná povolení pro projekt BLOQ, v němž nedaleko autobusového nádraží Zvonařka vyroste 28 domů s téměř dvěma tisíci byty. Do nové čtvrti J&T investuje přibližně 15 miliard korun. První stavební práce mají začít už příští rok, byty se začnou prodávat ještě dříve.
Kasárna Karlín mají po letech nejistoty konkrétní budoucnost. Praha spouští přípravu jejich kompletní rekonstrukce za zhruba 1,9 miliardy korun. Z památkově chráněného areálu má vzniknout živé centrum Karlína s kulturou, veřejnými službami, obchody i kancelářemi. Kulturní provoz ve dvoře má podle města pokračovat i do budoucna.
Okolí metra Budějovická čeká velká proměna. Mezinárodní soutěž Nová Budějárna má z dnešního nepřehledného „bazénu“ vytvořit nové centrum Prahy 4 s bydlením, službami, zelení a veřejným prostorem. Obchodní dům DBK má zůstat součástí lokality, ve hře je ale i „mrakodrap“.
Okolí Nádraží Holešovice patří k nejrušnějším, ale také nejzanedbanějším místům širšího centra Prahy. Teď se jeho proměna posouvá dál. Do finále mezinárodního workshopu postoupilo pět architektonických studií, mezi nimi CHYBIK + KRISTOF, OVA i silná zahraniční jména.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.
Města už nemohou růst donekonečna směrem ven. Stále větší tlak na udržitelnost, náklady i kvalitu prostředí nutí developery i architekty hledat potenciál uvnitř existující urbanistické struktury. Jak se mění přístup investorů, proč jsou rekonstrukce náročnější než novostavby a kde leží hranice mezi citlivou adaptací a ztrátou identity? O tom mluví Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.
Zatímco předchozí evropské olympiády řešily, co s vesnicemi po odjezdu sportovců, Milán měl odpověď připravenou dopředu. Komplex pro 1 700 sportovců se okamžitě promění ve studentské koleje. Architektura, která se poučila z minulosti, ale cenově může zopakovat stejné chyby.
Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
