Z nevzhledného okolí nádraží má vzniknout čtvrť s byty, obchody a dvěma náměstími. Vítězný návrh slibuje pohodlnější přestupy i nový veřejný prostor. O termínu výstavby a její ceně ale investoři zatím nemluví.
Okolí Nádraží Holešovice patří k nejrušnějším, ale také nejzanedbanějším místům širšího centra Prahy. Teď se jeho proměna posouvá dál. Do finále mezinárodního workshopu postoupilo pět architektonických studií, mezi nimi CHYBIK + KRISTOF, OVA i silná zahraniční jména.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.
Města už nemohou růst donekonečna směrem ven. Stále větší tlak na udržitelnost, náklady i kvalitu prostředí nutí developery i architekty hledat potenciál uvnitř existující urbanistické struktury. Jak se mění přístup investorů, proč jsou rekonstrukce náročnější než novostavby a kde leží hranice mezi citlivou adaptací a ztrátou identity? O tom mluví Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.
Zatímco předchozí evropské olympiády řešily, co s vesnicemi po odjezdu sportovců, Milán měl odpověď připravenou dopředu. Komplex pro 1 700 sportovců se okamžitě promění ve studentské koleje. Architektura, která se poučila z minulosti, ale cenově může zopakovat stejné chyby.
Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Pražský rezidenční projekt top’rezidence Pomezí zaujal porotu European Property Awards. Druhá etapa výstavby z dílny KKCG Real Estate si z Londýna odvezla čtyři ocenění Five Star Award a zároveň postoupila do evropského finále jedné z nejprestižnějších realitních soutěží světa.
V Ostravě vznikne do 20 let nová městská čtvrť Žofinka. Masterplan a první část projektu se na zdejším brownfieldu začne stavět podle vítězného konceptu zkušeného dánského studia ADEPT už v roce 2026. Podívejte se, jak se promění tvář centra Ostravy v dalších letech.
Ministr zahraničí Petr Macinka vyzval v New Yorku k většímu dialogu mezi Evropou a Indií. V projevu na setkání zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a Indie uvedl, že svět se stává více multipolárním a transakčním a zároveň méně předvídatelným. Země jako ČR pak podle něj v tomto kontextu potřebují více partnerství, ale zároveň by se měly vyvarovat vytváření nových závislostí.
Britský letový dispečink ✈ dnes již podruhé během posledních dvou týdnů čelil technickým obtížím, které narušují provoz, informuje AP. Podle analytické společnosti Cirium bylo zatím zrušeno minimálně 200 letů. Opět se ozývají hlasy volající po odvolání šéfa dispečerské společnosti NATS Martina Rolfeho.
Rozpočet ministerstva školství 🎒 by měl příští rok činit 292,1 miliardy korun včetně evropských peněz. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Je to o 4,2 miliardy korun více, než v srpnu navrhovalo ministerstvo financí. Národní část rozpočtu školství podle ministra roste o 16,1 miliardy korun. Platy učitelů by se měly zvýšit o šest procent, uvedl Plaga. V rozpočtu jsou podle něj peníze i na růst platů ostatních pedagogických pracovníků.
Porsche se stává přítěží skupiny VW 🚗, dostává se do stínu Škody. Výrobce luxusních sportovních vozů byl dlouhou dobu spolehlivým zdrojem zisků koncernu. V současnosti se však podle analytiků stává jedním z jeho největších problémů, píše Reuters.
Současné období vyšších rafinérských marží ⛽ nelze podle provozovatele tuzemských rafinérií společnosti Orlen Unipetrol vytrhávat z dlouhodobého kontextu, kdy se petrochemický sektor potýká i s obdobími výrazně nižší rentability. Získané peníze navíc slouží k financování velkých investic. V reakci na dnešní rozhodnutí vlády o zavedení mimořádné daně na zvýšené marže rafinérií to v prohlášení uvedla firma Orlen Unipetrol.
Pražská burza na začátku týdne odmazala část pátečních ztrát a rostla 💪, index PX přidal 1,09 procenta na 2750,24 bodu. Dařilo se finančním titulům i ČEZ, ztráty vykázaly akcie CSG.
Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími členskými státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů 💲 (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovaly o tom dnes agentury Reuters a Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Na síti X to dnes uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Cílem podle něj je, aby byl k začátku roku 2029 nástupní plat policistů a hasičů po absolvování odborné přípravy 50 tisíc korun.
Ceny ropy na začátku týdne dál prudce 📉 klesají. Severomořská ropa Brent se poprvé od 9. září propadla pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel (asi 159 litrů). Investoři doufají v diplomatický pokrok v otázce války s Íránem v důsledku zasedání Valného shromáždění OSN, které v New Yorku začíná tento týden.
Stát v příštím roce opět převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ⚡. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stejně jako letos na nich stát zaplatí zhruba 41 miliard korun.
Číst více