Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.
Původní kostka se nelíbila a vyvolala diskuse, proto o podobě náměstí Miloše Formana rozhodne mezinárodní architektonická soutěž.
Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.
Až 350 bytů pro zhruba osm set lidí se postaví v další fázi projektu Rohan City. Rezidenční blok navrhnou dvě architektonická studia vzešlá ze soutěžního workshopu, který loni vyhlásila společnost Sekyra Group.
Projekt za více než miliardu korun Nová Tesla se blíží ke svému dokončení. Nově vzniklou čtvrť rozšíří další dva bytové domy s 36 družstevními byty a také bytový dům ze dřeva.
Svojí rozlohou je sice Kulaťák čtyřnásobně větší, než Staromák, ale k podobě náměstí má hodně daleko. To se má brzy změnit. Individuální automobilovou dopravu „nahradí“ tramvaje.
Vedení Prahy čeká perné léto i podzim. Musí totiž k dojít k politické shodě nad novým Metropolitním plánem. Nejobtížnější jsou dohody ohledně infrastruktury. „Všichni chtějí jezdit vysokorychlostní trati, nikdo ji nechce mít u sebe. Všichni chtějí jezdit po dálnici, nikdo ji nechce mít u sebe. To je taková ta klasika,“ říká šéf IPRu Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club.
Staví na brownfieldu v Nuslích i na Waltrovce, nejvýrazněji se však rukopis Penty projeví kolem Florence. Změnu územního plánu bychom mohli mít odsouhlasenou během čtyř měsíců, říká šéf Penta Real Estate Petr Palička v dalším díle podcastu Realitní Club.
Místo jedné velké budovy jich v Olomouci na místě zkrachovalého podniku Milo vznikne hned několik, promění se i dosud nevyužívané okolí Mlýnského potoka.
Ještě před koncem roku dokončila skupina Penta další z prodejů nemovitostí ze svého portfolia. Uvolnila si tak ruce pro svoje klíčové projekty: Masarykovo nádraží, Florenc 21 nebo Čtvrtý kvadrant na Vítězném náměstí.
„Hlavní nádraží v Praze je jedinečné, jeho postmoderní brutalistní architektura spoluvytváří identitu města,“ říká spoluzakladatel architektonického ateliéru re:architekti Ondřej Synek. Projekt, na němž spolupracovali v pražské kanceláři s italskými architekty ze studia baukuh, se umístil na třetím místě soutěžního dialogu na podobu Nového Hlaváku.
