Novinář, který píše především o nových vědeckých, technických, medicínských, ekologických a dalších odborných poznatcích, jež ovlivňují lidský život. V posledním čtvrtstoletí vedl vědecké přílohy v MF Dnes, Hospodářských novinách, Aktuálně.cz a Lidových novinách. Za popularizaci vědy je držitelem ceny Česká hlava v projektu zaměřeném na podporu vědecké a technické inteligence. Studoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a mikroekonomii, ekonomii přírodních zdrojů a mezinárodní politiku v oblasti životního prostředí na Harvardově univerzitě v americké Cambridgi.
Na oběžnou dráhu Země míří miliardáři a ambiciózní startupy
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Starých lidí přibývá a mnozí z nich potřebují péči, jakou jim jejich rodina není schopna zajistit. Profesionálních, schopných a také ochotných a chápavých pečovatelů však není dost. Zastoupit je zřejmě dokáže pouze technika a v budoucnu zejména roboti.
O obranném systému umístěném ve vesmíru, který má podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ještě v jeho volebním období bránit území USA a možná i Kanady před vojenskými raketami, odborníci říkají: Určitě bude dražší, než Trump nyní říká, určitě nebude hotový za jeho vlády a dost pravděpodobně nebude ani později schopný ochránit před raketami. Pokud tedy samozřejmě vůbec vznikne.
Některé postupy daňových podvodů nestárnou. Devatenáct století starý papyrus ukazuje, že se na okraji Římské říše odehrávaly podobně jako dnes. Ale že si na ně dokázaly úřady došlápnout.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Investoři do nových technologií jsou jako cestující ve výtahu. Nahoru a dolů. Teď je to vidět na nápadité americké firmě, která rostla do nebe, ale teď už přes rok balancuje nad bankrotem. Proč? Sečetlo se u ní přeceňování odborných schopností, nesprávný odhad potřeb klientů a k tomu se přidala regulace na ochranu zákazníků.
Švédsko je zemí, která zřejmě nejrychleji na světě směřuje k odstranění „opravdových“ peněz. V drtivé většině se zde za všechno platí bezhotovostně. Nový výzkum ukazuje, že organizace tohoto přechodu do moderního technologického světa přináší části populace velké problémy.
Co je vlastně zač ta ve světě nejznámější vánoční postava? Lékařský pohled na Santu Clause varuje: je přímo učebnicovým příkladem toho, jak nezacházet se svým zdravím.
Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu, uvádí agentury. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.
Prvním místopředsedou Občanské demokratické strany (ODS) zvolil stranický kongres starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. V tajné volbě získal 412 ze 471 platných hlasů, byl jediným kandidátem. Ve vedení doplnil předsedu Martina Kupku, který po 12 letech vystřídal bývalého premiéra Petra Fialu.
Číst více
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsaly obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku desetiprocentní clo na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Clo bude podle něj v platnosti, dokud se Spojeným státům nepodaří uzavřít dohodu o koupi tohoto arktického ostrova. Pokud dohoda nebude hotová do června, zvýší se clo od tohoto data na 25 procent. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social.
Tisíce lidí se sešly v hlavním městě Grónska, aby tam protestovaly proti plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na připojení tohoto dánského autonomního území ke Spojeným státům. Mezi demonstranty byl i místní premiér Jens-Frederik Nielsen. Ze stejného důvodů se konaly demonstrace i v řadě dánských měst
Senátor Martin Červíček odstoupil z kandidatury na prvního místopředsedu Občanské demokratické strany (ODS). V závěru řeči na dnešním stranickém kongresu podpořil svého protikandidáta, starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Jako komunální politik bude podle něj Portlík vhodnějším prvním místopředsedou s ohledem na letošní obecní volby.
ODS s novým předsedou. V čele Občanské demokratické strany (ODS) nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda strany Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu dnes porazil Radima Ivana. Fiala opustil funkci po 12 letech. Kupka chce na jeho působení navázat, Fialovi za práci pro ODS poděkoval.
Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na dnešek letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
Americký prezident Donald Trump v pátek poslal svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi dopis, v němž ho vyzval, aby s ním a dalšími politiky zasedl v Radě míru pro Pásmo Gazy. S odvoláním na úřad tureckého prezidenta o tom dnes informovala agentura AFP, podle níž se Erdogan bezprostředně nevyjádřil.
Americký Federální úřad pro letectví vydal varování pro ✈️✈️✈️ americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.