Novinář, který píše především o nových vědeckých, technických, medicínských, ekologických a dalších odborných poznatcích, jež ovlivňují lidský život. V posledním čtvrtstoletí vedl vědecké přílohy v MF Dnes, Hospodářských novinách, Aktuálně.cz a Lidových novinách. Za popularizaci vědy je držitelem ceny Česká hlava v projektu zaměřeném na podporu vědecké a technické inteligence. Studoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a mikroekonomii, ekonomii přírodních zdrojů a mezinárodní politiku v oblasti životního prostředí na Harvardově univerzitě v americké Cambridgi.
Umělá inteligence ve válce: Vědci chtějí jasná pravidla, ale těžko je dostanou
Špičkový vědecký časopis Nature vyzval tento týden, aby využívání umělé inteligence v ozbrojených konfliktech bylo pozastaveno až do sjednání mezinárodní normy pro takovéto počínání. Zatím prý vzniká nebezpečné vakuum, které může vést ke ztrátám na životech civilistů. Je to postoj lidsky pochopitelný, ale v tuto chvíli neuskutečnitelný.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
V tomto týdnu byli oznámeni noví držitelé Nobelovy ceny s výjimkou laureáta v oboru ekonomie, který bude vyhlášen v pondělí. Vítězové v každém oboru se podělí o 11 milionů švédských korun čili 24,5 milionu korun českých. To není špatné. Existují však i odměny vyšší. Jenomže o nich, na rozdíl od Nobelovy ceny, slyšel jen málokdo.
Starých lidí přibývá a mnozí z nich potřebují péči, jakou jim jejich rodina není schopna zajistit. Profesionálních, schopných a také ochotných a chápavých pečovatelů však není dost. Zastoupit je zřejmě dokáže pouze technika a v budoucnu zejména roboti.
O obranném systému umístěném ve vesmíru, který má podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ještě v jeho volebním období bránit území USA a možná i Kanady před vojenskými raketami, odborníci říkají: Určitě bude dražší, než Trump nyní říká, určitě nebude hotový za jeho vlády a dost pravděpodobně nebude ani později schopný ochránit před raketami. Pokud tedy samozřejmě vůbec vznikne.
Některé postupy daňových podvodů nestárnou. Devatenáct století starý papyrus ukazuje, že se na okraji Římské říše odehrávaly podobně jako dnes. Ale že si na ně dokázaly úřady došlápnout.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Investoři do nových technologií jsou jako cestující ve výtahu. Nahoru a dolů. Teď je to vidět na nápadité americké firmě, která rostla do nebe, ale teď už přes rok balancuje nad bankrotem. Proč? Sečetlo se u ní přeceňování odborných schopností, nesprávný odhad potřeb klientů a k tomu se přidala regulace na ochranu zákazníků.
Švédsko je zemí, která zřejmě nejrychleji na světě směřuje k odstranění „opravdových“ peněz. V drtivé většině se zde za všechno platí bezhotovostně. Nový výzkum ukazuje, že organizace tohoto přechodu do moderního technologického světa přináší části populace velké problémy.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.