Petr Hlaváček je váženým architektem a politikem. Už druhé volební období, které se na podzim chýlí ke konci, má z pozice náměstka pro rozvoj hlavního města na starost tvorbu nového územního plánu. Jak to s ním vypadá? Sám autor si není jistý.
Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.
Magistrála z Prahy nezmizí, velmi významně se podílí na zajištění dopravy. V budoucnu ale musí projít významnými změnami, po nichž by se mohla stát bulvárem jako v Barceloně. „Nyní má magistrála spíš dálniční charakter, pomohla by jí urbanizace,“ říká šéf Pražského institutu a plánování hlavní města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.
Metropolitní plán neboli územní plán Prahy mají plánovači na stole už několik let. Na svoje schválení jeden z nejstrategičtějších rozvojových dokumentů stále čeká. Kdy by mohl začít platit a proč se jeho projednávání táhne?
Územní plánování a stavební řízení. Dvě začarovaná sousloví. Developeři si stěžují, že kvůli složitosti obou trvá v Praze povolování výstavby bytového domu až deset let, někdy i déle. Třeba ve Vídni je doba desetinová, rychleji se povoluje i v řadě zemí třetího světa. V Česku s tím jakoby nikdo nedokáže hnout. Praha má „provizorní“ územní plán starý přes dvacet let. Nový stavební zákon chystala minulá vláda čtyři roky, současná ho rok předělávala, stále není schválen.
Ondřej Boháč šéfuje Institutu a plánování rozvoje hlavního města Praha pět let. K hlavním úkolům jeho úřadu bezpochyby patří tvorba Metropolitního plánu. Ten ale ani po deseti letech stále není hotov a platit zřejmě nezačne ani za dva roky. Na vině je podle Boháče i zastaralý stavební zákon.
Současní miliardáři, kteří před třiceti lety postavili svůj byznys na výstavbě bytů, začínají šlapat vodu. Korec, Kunovský, Sekyra a spol. Zkušení podnikatelé, kteří dokázali najít způsob jak vydělat miliardy korun na tom, že získali pozemky, postavili na nich domy a byty výhodně prodali.
Znáte ty čtverečkované sešity, říká v novém podcastu Realitní Club Jan Kasl, architekt a bývalý primátor Prahy. Nový územní plán, který se již deset let tvoří, podle něj přesně tak vypadá. „Čtvereček na územním plánu, to je sto krát sto metrů. V tom čtverečku je zanesená průměrná výška budov, které se tam mohou stavět,“ říká.
Devátého devátý roku 1999 se mi podařilo rozlousknout tehdy zablokovaný územní plán města, říká bývalý pražský primátor a architekt Jan Kasl v podcastu Realitní Club, který si můžete poslechnout již v pondělí na stránkách newstream.cz a všech podcastových platformách. „Je to magické datum,“ dodává. Nový plán podle něj nebyl dokonalý, ale bylo lepší mít nějaký než žádný plán. A podle svých slov věřil, že do deseti let si město vytvoří nový územní plán. To se ale nestalo.
Celá západní Evropa má různé formy městské výstavby. „Byl by hřích, kdyby se Praha zbavovala vlastních pozemků, kterých nemá mnoho, a nevyužila je jako základ městské výstavby. Zároveň si uvědomuji, že k vytvoření kvalitního městského prostředí potřebujeme rozumné developery,“ říká urbanista Petr Hlaváček, známý jako ideový otec Pražské developerské společnosti, který v komunálních volbách obhájil za STAN post v pražském zastupitelstvu.
Jak podpořit stavební rozvoj a řešit problémy metropole? To je hlavní téma aktuálního Summitu architektury a rozvoje, který se koná v pražském Obecním domě. Sdružení pro architekturu a rozvoj definuje osm bodů, které mají vést k cíli.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
