Nový metropolitní plán hlavního města, který začal začátkem září platit, stanovil výškový limit pro nové budovy. A to na všech místech ve městě. Jen do sta metrů, platí nyní. Na Pankráci jen sedmdesát. Tuto podmínku však lze obejít.
Po šestadvaceti letech nastává klíčový den pro nový územní plán hlavního města, který rozhoduje o tom, co a kde se bude stavět. Zastupitelstvo má ve čtvrtek na programu jeho schválení. Nebo odmítnutí. Jde o klíčový dokument pro rozvoj Prahy.
Pražští zastupitelé budou ve čtvrtek rozhodovat o novém Metropolitním plánu, který má nahradit zastaralý územní plán z roku 1999. Hospodářská komora jeho schválení označuje za klíčový krok k řešení bytové krize v hlavním městě. Kritici naopak varují před nedostatečnou ochranou zeleně, slabou veřejnou vybaveností a uspěchaným schvalováním.
Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.
Praha zveřejnila finální podobu Metropolitního plánu, který má nahradit územní plán z roku 1999. Dokument určí, kde a v jakém rozsahu se bude ve městě stavět. Podle IPR počítá s prostorem pro 350 tisíc bytů, dopravními stavbami i velkými projekty typu Vltavské filharmonie. Kritici ale varují, že veřejnost i zastupitelé mají na prostudování málo času.
Petr Hlaváček je váženým architektem a politikem. Už druhé volební období, které se na podzim chýlí ke konci, má z pozice náměstka pro rozvoj hlavního města na starost tvorbu nového územního plánu. Jak to s ním vypadá? Sám autor si není jistý.
Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.
Zastupitelstva městských částí Praha 3, 5, 6 a 10 schválila připomínky k aktualizované verzi nového pražského územního plánu, takzvaného Metropolitního plánu. Jak vyplývá z vyjádření mluvčích radnic, týkají se především ochrany zeleně a cenných lokalit před nevhodnou zástavbou, zajištění dostatečné veřejné vybavenosti nebo ochrany pozemků určených pro stavbu škol. V třetím kole připomínkování je možné se vyjádřit do středy 3. prosince. Pokud nenastanou nepředpokládaná zdržení, zastupitelé by mohli 12 let připravovaný plán schvalovat v polovině příštího roku.
Praha zveřejnila aktuální návrh nového územního plánu, který zahrnuje zapracované připomínky z posledního kola veřejného připomínkování. Lidé se s ním mohou seznámit on-line nebo v Centru architektury a městského plánování, zároveň se k němu mohou do 3. prosince opět vyjádřit. Takzvaný Metropolitní plán nahradí nynější územněplánovací dokument z roku 1999 a podle vedení města má zlepšit a zjednodušit plánování rozvoje metropole. Zastupitelstvo by ho mělo schvalovat v polovině příštího roku.
Vedení Prahy čeká perné léto i podzim. Musí totiž k dojít k politické shodě nad novým Metropolitním plánem. Nejobtížnější jsou dohody ohledně infrastruktury. „Všichni chtějí jezdit vysokorychlostní trati, nikdo ji nechce mít u sebe. Všichni chtějí jezdit po dálnici, nikdo ji nechce mít u sebe. To je taková ta klasika,“ říká šéf IPRu Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club.
Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.
Ministr zahraničí Petr Macinka vyzval v New Yorku k většímu dialogu mezi Evropou a Indií. V projevu na setkání zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a Indie uvedl, že svět se stává více multipolárním a transakčním a zároveň méně předvídatelným. Země jako ČR pak podle něj v tomto kontextu potřebují více partnerství, ale zároveň by se měly vyvarovat vytváření nových závislostí.
Britský letový dispečink ✈ dnes již podruhé během posledních dvou týdnů čelil technickým obtížím, které narušují provoz, informuje AP. Podle analytické společnosti Cirium bylo zatím zrušeno minimálně 200 letů. Opět se ozývají hlasy volající po odvolání šéfa dispečerské společnosti NATS Martina Rolfeho.
Rozpočet ministerstva školství 🎒 by měl příští rok činit 292,1 miliardy korun včetně evropských peněz. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Je to o 4,2 miliardy korun více, než v srpnu navrhovalo ministerstvo financí. Národní část rozpočtu školství podle ministra roste o 16,1 miliardy korun. Platy učitelů by se měly zvýšit o šest procent, uvedl Plaga. V rozpočtu jsou podle něj peníze i na růst platů ostatních pedagogických pracovníků.
Porsche se stává přítěží skupiny VW 🚗, dostává se do stínu Škody. Výrobce luxusních sportovních vozů byl dlouhou dobu spolehlivým zdrojem zisků koncernu. V současnosti se však podle analytiků stává jedním z jeho největších problémů, píše Reuters.
Současné období vyšších rafinérských marží ⛽ nelze podle provozovatele tuzemských rafinérií společnosti Orlen Unipetrol vytrhávat z dlouhodobého kontextu, kdy se petrochemický sektor potýká i s obdobími výrazně nižší rentability. Získané peníze navíc slouží k financování velkých investic. V reakci na dnešní rozhodnutí vlády o zavedení mimořádné daně na zvýšené marže rafinérií to v prohlášení uvedla firma Orlen Unipetrol.
Pražská burza na začátku týdne odmazala část pátečních ztrát a rostla 💪, index PX přidal 1,09 procenta na 2750,24 bodu. Dařilo se finančním titulům i ČEZ, ztráty vykázaly akcie CSG.
Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími členskými státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů 💲 (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovaly o tom dnes agentury Reuters a Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Na síti X to dnes uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Cílem podle něj je, aby byl k začátku roku 2029 nástupní plat policistů a hasičů po absolvování odborné přípravy 50 tisíc korun.
Ceny ropy na začátku týdne dál prudce 📉 klesají. Severomořská ropa Brent se poprvé od 9. září propadla pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel (asi 159 litrů). Investoři doufají v diplomatický pokrok v otázce války s Íránem v důsledku zasedání Valného shromáždění OSN, které v New Yorku začíná tento týden.
Stát v příštím roce opět převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ⚡. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stejně jako letos na nich stát zaplatí zhruba 41 miliard korun.
Číst více