Nový Metropolitní plán není jen plánem nové výstavby. Je to mapa Prahy, která se má méně opírat o auta a víc o koleje. Metro D, nové tramvajové tratě, železnice na letiště, Metro S i nové zastávky mohou rozhodnout, které adresy v metropoli v příštích letech nejvíc porostou.
Petr Hlaváček je váženým architektem a politikem. Už druhé volební období, které se na podzim chýlí ke konci, má z pozice náměstka pro rozvoj hlavního města na starost tvorbu nového územního plánu. Jak to s ním vypadá? Sám autor si není jistý.
Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.
Zastupitelstva městských částí Praha 3, 5, 6 a 10 schválila připomínky k aktualizované verzi nového pražského územního plánu, takzvaného Metropolitního plánu. Jak vyplývá z vyjádření mluvčích radnic, týkají se především ochrany zeleně a cenných lokalit před nevhodnou zástavbou, zajištění dostatečné veřejné vybavenosti nebo ochrany pozemků určených pro stavbu škol. V třetím kole připomínkování je možné se vyjádřit do středy 3. prosince. Pokud nenastanou nepředpokládaná zdržení, zastupitelé by mohli 12 let připravovaný plán schvalovat v polovině příštího roku.
Praha zveřejnila aktuální návrh nového územního plánu, který zahrnuje zapracované připomínky z posledního kola veřejného připomínkování. Lidé se s ním mohou seznámit on-line nebo v Centru architektury a městského plánování, zároveň se k němu mohou do 3. prosince opět vyjádřit. Takzvaný Metropolitní plán nahradí nynější územněplánovací dokument z roku 1999 a podle vedení města má zlepšit a zjednodušit plánování rozvoje metropole. Zastupitelstvo by ho mělo schvalovat v polovině příštího roku.
Vedení Prahy čeká perné léto i podzim. Musí totiž k dojít k politické shodě nad novým Metropolitním plánem. Nejobtížnější jsou dohody ohledně infrastruktury. „Všichni chtějí jezdit vysokorychlostní trati, nikdo ji nechce mít u sebe. Všichni chtějí jezdit po dálnici, nikdo ji nechce mít u sebe. To je taková ta klasika,“ říká šéf IPRu Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club.
Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.
Magistrála z Prahy nezmizí, velmi významně se podílí na zajištění dopravy. V budoucnu ale musí projít významnými změnami, po nichž by se mohla stát bulvárem jako v Barceloně. „Nyní má magistrála spíš dálniční charakter, pomohla by jí urbanizace,“ říká šéf Pražského institutu a plánování hlavní města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.
Metropolitní plán neboli územní plán Prahy mají plánovači na stole už několik let. Na svoje schválení jeden z nejstrategičtějších rozvojových dokumentů stále čeká. Kdy by mohl začít platit a proč se jeho projednávání táhne?
Územní plánování a stavební řízení. Dvě začarovaná sousloví. Developeři si stěžují, že kvůli složitosti obou trvá v Praze povolování výstavby bytového domu až deset let, někdy i déle. Třeba ve Vídni je doba desetinová, rychleji se povoluje i v řadě zemí třetího světa. V Česku s tím jakoby nikdo nedokáže hnout. Praha má „provizorní“ územní plán starý přes dvacet let. Nový stavební zákon chystala minulá vláda čtyři roky, současná ho rok předělávala, stále není schválen.
Ondřej Boháč šéfuje Institutu a plánování rozvoje hlavního města Praha pět let. K hlavním úkolům jeho úřadu bezpochyby patří tvorba Metropolitního plánu. Ten ale ani po deseti letech stále není hotov a platit zřejmě nezačne ani za dva roky. Na vině je podle Boháče i zastaralý stavební zákon.
Nový model české rozvojové politiky by měl být podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) založený na strategickém zájmu, ekonomické logice a partnerství. Starý model byl založený na morální povinnosti, rozvoj je ale potřeba vidět jako investici a ne jako charitu.
