Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Finská technologická společnost Bluefors si u amerického startupu Interlune objednala desítky tisíc litrů helia-3, na Zemi velmi vzácného izotopu, který chce využít pro chlazení kvantových počítačů. Roční dodávky až 10 tisíc litrů helia-3 jsou naplánovány na roky 2028 až 2037. Společnost Interlune chce získat helium-3 na Měsíci a stanovila jeho tržní hodnotu na 20 milionů dolarů za kilogram (helium je ovšem nesmírně lehký plyn a jeden kilogram tohoto izotopu vyplní objem přibližně 7 500 litrů).
Společnost Interlune také podepsala dohodu s americkou firmou Maybell Quantum o nákupu tisíců litrů helia-3 a také o prodeji tří litrů měsíčního helia-3 pro Ministerstvo energetiky USA.
Tři litry jsou vlastně nic, ale právě tím, že jde o prodej vládní instituci, tato smlouva nastavuje právní rámec takovéto aktivity. Podobně si už americká vesmírná agentura NASA v roce 2020 objednala od soukromých firem malé množství regolitu (měsíční horniny a prachu) jen za pár dolarů. Nic zatím nedostala a ani dostat nemohla, protože těmto firmám se ještě nepodařilo na Měsíc dostat, ani tam nabrat vzorky, natož je dopravit na Zemi. Ale je to potenciální začátek budoucích, už významných obchodů.
České vysoké učení technické v Praze oznámilo, že se jako první instituce v ČR připojilo ke kvantové počítačové síti IBM, takže bude moci ještě více využívat tyto výpočetní postupy. Kvantové počítače umožňují množství složitých výpočtů, které mimo jiné dokážou modelovat průběh chemických reakcí nebo třeba pomáhají vytvářet nové léky.
Využití kvantových počítačů se rozšiřuje i v Česku, ČVUT podepsalo dohodu o spolupráci s IBM
Zprávy z firem
Je americká těžba blahem pro lidstvo?
Podstatné totiž je, že takzvaná Kosmická smlouva vypracovaná na půdě OSN, která vstoupila v platnost už v roce 1967, obecně stanovuje, že výzkum a využívání kosmického prostoru se provádějí pro blaho a v zájmu všech zemí světa a patří všemu lidstvu. Dalším pravidlem je, že kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles si jednotlivé státy nesmějí přivlastnit ani okupovat.
Ale co z toho vyplývá pro těžbu surovin ve vesmíru? Spojené státy si to vykládají tak, že jejich těžba bude automaticky prospěšná lidstvu, a v roce 2015 přijaly zákon, který uděluje americkým vesmírným společnostem práva na těžbu na nebeských tělesech. Podobně postupuje Lucembursko, které doufá, že se v něm registrují zahraniční firmy, které budou lety do vesmíru provozovat z jiných zemí.
Ostatní státy však soudí, že by tím byl zbytek světa z „blaha pro lidstvo“ vyřazen a že by měly mít z případné těžby (prováděné jinými) také nějaký prospěch. Současné dohody tedy vlastně zkoumají sporný terén. A teď už nejde o prodej měsíčního prachu, který nikoho moc nezajímá, ale poprvé o prodej komerčně významné suroviny.
Nedostatek surovin nezpůsobuje jenom válka na Ukrajině. Některé nerosty jsou velmi žádané stále, protože průmysl jich chce víc, než se dá ze země vytěžit. Kde je vzít? Jedna odpověď zní jako ze sci-fi: získat je ve vesmíru. Ale nejde o fantazie. I čeští vědci se podílejí na projektech, které by měly kosmickou těžbu umožnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Těžba surovin ve vesmíru? Zatím je vzdálená, ale už se připravuje
Money
Kamera na Měsíci bude snad ještě letos
Odkud se vlastně společnost Interlune vzala? Vytvořil ji se svými tehdejšími kolegy Rob Meyerson, bývalý prezident společnosti pro vývoj leteckých a kosmických technologií Blue Origin založené Jeffem Bezosem.
Představa těžby je taková, že speciální stroj nejprve nabere měsíční regolit a pomocí odstředivé síly oddělí jemnější částice. Z nich se následně uvolní plyny, ze kterých se separuje helium-3. Interlune již na Zemi úspěšně otestovala prototyp těžebního stroje schopného zpracovat 100 metrických tun materiálu za hodinu.
Firma se prý soustředí na samotnou technologii těžby, přičemž dopravu zařízení na Měsíc plánuje svěřit jiným komerčním společnostem. Už dělá experimenty společně se společností Vermeer Corporation, výrobcem průmyslových a zemědělských strojů v Iowě. Ještě letos chce Interlune vyslat na Měsíc v rámci komerčního letu speciální kameru, která bude pátrat po nalezištích bohatých na helium-3. Je to zřejmě momentálně jediná surovina ve vesmíru, kterou by se vyplatilo dopravovat na Zemi.
Zdá se, že končí éra relativně levného helia, bez něhož se neobejdou současné nejmodernější přístroje a bude jej potřebovat i nová výpočetní technika pro umělou inteligenci.
Nejen pouťové balónky. Poptávku po heliu zvýší i rozvoj umělé inteligence
Money
Výhody nedostatkového helia-3
Proč je zajímavé právě helium-3? Helium je po vodíku druhým nejlehčím prvkem. Obvykle má v jádru dva protony a dva neutrony (běžně se označuje jako helium-4). Jiná forma (izotop) helium-3, má tedy o jeden neutron míň. Je mnohem vzácnější.
Helium při teplotách blízkých absolutní nule (minus 273,15 stupně Celsia) už není plynné, ale kapalné. Avšak neztuhne jako jiné plyny. Je tedy výborným chladicím médiem pro přístroje, které je nutné udržovat ve velmi nízké teplotě. Hodí se pro technologie, které používají supravodivé magnety, včetně skenerů v přístrojích pro zobrazování magnetickou rezonancí v nemocnicích. Chladí urychlovače částic a také kvantové počítače, které dokážou v některých typech výpočtů být mnohem rychlejší než klasické superpočítače. A v tom se ukazuje helium-3 jako výhodnější a ideální je použití směsi vzácného helia-3 a mnohem běžnějšího helia-4.
Jenže na Zemi je helia-3 velmi málo, vzniklo zde hlavně radioaktivním rozkladem materiálů a zůstává polapeno v horninách pod zemským povrchem. Zato Slunce ve svém záření vysílá helium-3 všude kolem sebe. Magnetické pole Země před sluneční radiací chrání a odklání je.
Měsíc magnetické pole nemá a je heliem-3 vcelku zasypáván. Ionty tohoto izotopu pronikají do nepatrné hloubky povrchové horniny a „ukotvují se“ v její krystalové struktuře.
Mimochodem, až dosud odborníci obvykle předpokládali, že měsíční helium-3 by se jednou mohlo stát ve směsi s izotopy vodíku palivem pro budoucí fúzní reaktory. V nich by se lehké prvky slučovaly na prvky těžší a uvolňovalo by se obrovské množství energie. Potíž je v tom, že princip fúzní reakce je teoretický známý už tři čtvrtě století. Zatím se však na Zemi nepodařilo postavit žádný fúzní reaktor (s vodíkem coby palivem), který by dokázal produkovat komerčně využitelnou energii. Natož reaktor s heliem...
Než se tedy našlo toto uplatnění, objevila se možnost chlazení kvantových počítačů. Kdoví, na co lidé při výzkumech Měsíc ještě přijdou.
Americká vesmírná agentura NASA vyhlásila soutěž pro konstruktéry, kteří navrhnou kola pro budoucí měsíční vozidlo. Může na tom vydělat NASA i světový technický pokrok. Jen účastníci soutěže na tom prodělají. Ale asi jim to nebude vadit.
Navrhněte kola pro Měsíc, vyzývá NASA. Nenápadný půvab: vítěz utratí víc, než může získat
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
