Na oběžnou dráhu Země míří miliardáři a ambiciózní startupy
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Název ‚vesmírná‘, případně ‚orbitální‘ stanice se vztahuje k objektu na oběžné dráze Země, který mohou dlouhodobě obývat lidé. Montuje se postupně až ve vesmíru z dodávaných modulů a létá obvykle ve výšce přibližně 400 kilometrů. Slouží jako multifunkční laboratoř, provádějí se zde experimenty, které vyžadují lidskou přítomnost. Bývá to třeba vytváření a posuzování nových materiálů v mikrogravitaci, testování pobytu ve vesmíru na lidské tělo, pokusné pěstování rostlin, ale vejde se sem i pozorování naší planety nebo okolního vesmíru.
V tuto chvíli jsou na zemské orbitě plně funkční a obydlené dvě stanice: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) a čínský Tchien-kung (v mezinárodním přepisu Tiangong).
Na ISS je nyní sedmičlenná posádka. Podle posledních zpráv však má jeden astronaut zdravotní problémy a část posádky se možná bude muset předčasně vrátit. Na palubě stanice Tchien-kung jsou tři astronauti. Obě stanice jsou projekty státních vesmírných agentur.
Právě letos má jejich monopol narušit soukromý sektor.
Do razantního budování vesmírné infrastruktury se pouštějí Rusové, Čína i USA. Kdo tyto nové hvězdné války vyhraje?
Toto není apríl: Rusové chystají jadernou elektrárnu na Měsíci. Již za deset let
Politika
Ikonická ISS skončí, nástupci přicházejí
Konec životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam létají Američané, Rusové i zástupci dalších 24 zemí světa, se blíží, v závěru tohoto desetiletí by měla být navedena do místa svého zániku v Tichém oceánu. Od roku 1998 představuje nejvýznamnější obydlenou lidskou základnu ve vesmíru. Co přijde místo ní?
Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje od roku 2027 stavět ve vesmíru novou vlastní orbitální stanici. Americká vesmírná agentura NASA se však zřejmě více soustředí na vzdálenější kosmické cíle a prostor ponechá soukromým firmám, s nimiž zčásti spolupracuje. Ty by pak měly proměnit i tuto část kosmických aktivit v ziskovou činnost.
Hlavním hráčem pro rok 2026 je americký startup Vast Space. Ten plánuje již v květnu vynést na oběžnou dráhu svou stanici Haven-1 pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska.
Haven-1 by se tak měla stát historicky první soukromou vesmírnou stanicí. Ve srovnání s ISS bude menší a jednodušší. Nabídne prostor pro čtyřčlennou posádku a zaměří se jak na vědecký výzkum, tak na vesmírnou turistiku – pro tyto účely bude stanice vybavena například vyhlídkovou kopulí pro fotografování a připojením k wi-fi. Jde o testovací předvoj pro ještě ambicióznější projekt Haven-2, který by měl v budoucnu ISS už plnohodnotně nahradit.
Druhým významným aktérem je americká společnost Sierra Space. Ta pro rok 2026 plánuje vypuštění prototypu svého nafukovacího modulu, který se má stát základním stavebním kamenem budoucí stanice Orbital Reef, na níž Sierra Space spolupracuje s firmou Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.
O plánech na vlastní orbitální stanice hovoří i jiné soukromé společnosti, avšak zatím nenabyly dostatečně přesvědčivé podoby.
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle
Názory
Od vědy k zisku
„Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší věc, jakou kdy lidstvo postavilo. Stála neuvěřitelných 150 miliard dolarů,“ říká Colin Smith ze společnosti Vast. „Budoucnost vesmírného obchodu a výroby není možná, pokud ubytování sedmi lidí stojí takové sumy. Naším dlouhodobým cílem je umožnit milionům lidí žít a pracovat v kosmu,“ tvrdí poněkud nadneseně.
Odborníci však skutečně očekávají, že konkurence mezi různými modely komerčních stanic, podobně jako u soukromých raketových nosičů, povede k inovacím a efektivitě.
Na čem by však měly orbitální stanice vydělávat?
Firmy předpokládají, že zčásti získají peníze na výzkumné projekty, které zatím uskutečňuje státní kosmonautika, tedy že vybojují vládní výzkumné granty. To by ale na uživení nestačilo. Proto budou muset přilákat zákazníky z řad výrobců pokročilých materiálů nebo farmaceutických firem.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Třináct českých experimentů pro vesmír. Mají stát deset milionů eur a přinést prospěch vědě i průmyslu
Enjoy
Podstatné je, že ve stavu beztíže či přesněji mikrogravitace nepůsobí zemská přitažlivost takovou silou jako na povrchu naší planety. Kapaliny a plyny se chovají úplně jinak. Na Zemi gravitace způsobuje, že těžší částice v kapalině klesají ke dnu a lehčí stoupají vzhůru. Což komplikuje výrobu dokonalé slitiny dvou kovů s různou hustotou, které v kapalném stavu gravitace od sebe odděluje. Ve vesmíru to však neplatí. Tam částice zůstávají rovnoměrně rozptýlené, a dají se tak vytvářet extrémně pevné a lehké slitiny nebo kompozitní materiály.
Na Zemi musí být kapalina v nějaké nádobě, ve vesmíru se může prostě vznášet v prostoru. Dá se třeba zahřívat lasery a nechat ztuhnout, aniž by se dotkla jakéhokoli materiálu a byla tím ovlivněna. Takto mohou vznikat špičkové optické kabely, anebo kvalitní léky.
Teplý vzduch nebo kapalina stoupají na Zemi vzhůru a studené klesají dolů. Takto se teplo šíří prouděním a vytváří v tekutinách neustálý chaos. Ve vesmíru se teplo šíří pouze vedením při dotyku různě teplých hmot. Je to klidnější postup, v němž mohou například bílkoviny pro léky nebo krystaly polovodičů pro elektroniku růst pravidelněji a bez vnitřních vad.
Na oběžné dráze kolem Země by takto mohly vzniknout výrobní linky pro získávání špičkových a drahých materiálů. Ale výdělek může přijít i z méně technologické oblasti: turistiky. Existují movití zájemci, kteří jsou ochotni za výlet na oběžnou dráhu zaplatit.
To jsou komerční možnosti, které by měly od letoška nad Zemí vznikat.
