Stavební pozemky mizí z trhu. Za deset let zdražily více než trojnásobně
RealityStavební pozemky v Česku zdražily za deset let o více než 220 procent a jejich nabídka dál klesá. Parcely se zároveň prodávají výrazně rychleji než před rokem.
Stavební pozemky v Česku zdražily za deset let o více než 220 procent a jejich nabídka dál klesá. Parcely se zároveň prodávají výrazně rychleji než před rokem.
Ceny nemovitostí v prvním pololetí roku opět rostly a začínají narážet na svůj strop. Praha už se v novostavbách dostala v průměru přes sto osmdesát tisíc korun za metr čtvereční. Jak zjistila ve své analýze realitní společnost Svoboda & Williams, lidé už nejsou ochotni neustálý růst cen přijímat a poptávka po novostavbách začíná ochabovat.
Když byla koncem minulého týdne schválena ve Sněmovně ve třetím čtení novela stavebního zákona, v závěrečném slovu po hlasování prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová, že podle ní nikdo v Poslanecké sněmovně vlastně neví, co bylo schváleno. Patrně nejlépe vystihla situaci kolem nových předpisů o stavebním řízení.
Nejnovější čísla ČSÚ ukazují nečekaný posun: bytovou výstavbu už netáhne Praha, ale jižní Morava. Za prvních pět měsíců se v Česku začalo stavět téměř 19 tisíc bytů, přesto ani současný boom nestačí na to, aby zkrotil ceny bydlení.
Pražská kancelář studia Chapman Taylor představila v Baku návrh rezidenčního komplexu Botanica Residence. Čtyři věže u Centrální botanické zahrady nabídnou 359 prémiových bytů a čtyři penthousy.
Provozní ředitel CTP pro Českou republiku Tomáš Partsch věří, že Česko už dávno nestojí jen na levné výrobě. Jeho silou jsou technický talent, univerzity a firmy, které dokážou růst i globálně. Brno podle něj může být místem, kde se tahle sázka na Česko může ukázat nejviditelněji.
Praha se mění blok po bloku. Tam, kde stály administrativní paláce, obchodní domy nebo technické budovy ze 70. a 80. let, vznikají nové čtvrti s byty, kancelářemi, obchody a školkami. Chemapol ve Vršovicích je další na řadě a spolu s Transgasem, Merkurií, žižkovským Mordorem či modřanským Priorem ukazuje, jak rychle staré město ustupuje novému.
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Méně regulací, rychlejší povolování, větší odvaha a jasná pravidla pro rozvoj. Experti Realitního Clubu popisují, co by mělo po volbách udělat nové vedení Prahy, aby se z hlavního města nestala jen kulisa pro turisty a bydlení pro nejbohatší.
Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.