Revoluce fyziky? Vědci v CERN chtějí nový a větší urychlovač částic za stovky miliard
Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.
Kritici návrhu zvedají obočí především nad vysokou cenou projektu. Peníze na výstavbu by šly od členských států CERN, kterých je nyní 23, včetně České republiky.
„Projekt velkého stokilometrového urychlovače je dlouhodobě studován a připravován jako součást Evropské strategie částicové fyziky, která byla schválena CERN a podpořena EU,“ řekl Zdeněk Doležal z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. O cílech projektu nyní podle něj diskutuje odborná komunita a fyzici se shodli, že se jedná o správný krok. „Nyní zasedla Rada CERN a konkretizovala časový rozvrh,“ dodal Doležal.
Hlavní témata lednového čísla odborného měsíčníku Science Robotics připomínají obsah sci-fi knížky. Roboty se v nich vyskytují v poněkud neobvyklých rolích. Ale nastiňují, co všechno se v tomto oboru dá čekat a uplatnit v praxi.
Co je nového v robotice? Robot běhá jako pes, staví vesmírnou konstrukci a roste jako liána
Enjoy
„Uvědomujeme si náročnost této akce, CERN hospodaří s pravidelným ročním rozpočtem a tento projekt není realizovatelný z něj, jelikož je dražší,“ uvedl Doležal. Podle něj se nicméně hovoří o možnosti mimořádných příspěvků z členských zemí nebo ze zemí, na jejichž území by byl nový urychlovač postaven, tedy Švýcarska a Francie. Na financování by se podílely také Spojené státy a Japonsko. „U nás máme poměrně rozvinutý výzkum v této oblasti, takže minimálně 50 lidí z tuzemska se pravidelně účastní tamních výzkumů. Investice do urychlovače pomáhají pokrývat vědecký obor,“ uvedl Doležal.
Doposud největším úspěchem projektu Velkého hadronového urychlovače (LHC) bylo v roce 2013 potvrzení existence Higgsova bosonu, „božské částice“, která podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Podobně velkolepých výsledků se však zatím nepodařilo tamním výzkumníkům dosáhnout při pátrání po takzvané temné hmotě a temné energii - jevů, které podle současných teorií tvoří vesmír z větší části než nám známé atomy.
Pacient po mozkové smrti byl v USA po tři dny připojen ke geneticky upraveným játrům prasete. Je to nový pokus, jak z transplantací, závislých do vysoké míry na náhodě, udělat standardní byznys biotechnologického průmyslu.
Vědci zkoušejí novou cestu k využití orgánů zvířat pro člověka
Zprávy z firem
„Jde o nástroj, který umožní lidstvu udělat ohromný krok vpřed při hledání odpovědí na základní otázky fyziky a vesmíru,“ řekla BBC Fabiola Gianottiová, generální ředitelka CERN k návrhu nového zařízení.
Odhalení temné energie a hmoty pomocí LHC výzkumníci v CERN předpověděli před více než 20 lety. Doposud se to však pomocí urychlovače částic nepodařilo.
Návrh vystavět nový a větší urychlovač s anglickým názvem Future Circular Collider (FCC) (Budoucí kruhový urychlovač) je rozdělený do dvou projektů; první počítá se spuštěním urychlovače ve 40. letech našeho století tak, aby bylo možné provádět srážky elektronů, z nichž vznikne větší množství bosonů pro jejich podrobnější studium. Druhá fáze by měla začít v 70. letech našeho století. Pátrání po nových částicích by pak mělo probíhat za pomoci srážení těžších protonů, což bude vyžadovat vynalezení silnějších a pokročilejších magnetů, které zatím neexistují, uvádí BBC.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
