Stát prodává paláce i bunkry. Zatímco o řopíky je zájem, zámek Štiřín kupce nenašel
Palác Broadway se v elektronické aukci státu prodal za téměř 878 milionů korun. Naopak zámecký areál Štiřín u Prahy zůstává bez kupce i po opakovaném snižování vyvolávací ceny. O řopících nemluvě, ty se prodají pokaždé.
Stát se prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) dál zbavuje nepotřebných nemovitostí. V elektronických aukcích nabízí vše od lukrativních paláců v centrech měst až po prvorepublikové vojenské bunkry. Zatímco některé prodeje v roce 2025 lámou rekordy, jiné ukazují limity státního realitního portfolia. Nejvýraznějším příkladem je zámecký areál Štiřín u Prahy, který se nedaří prodat ani po výrazném zlevnění.
Štiřín: Luxus, který se nevyplácí
Rozsáhlý areál se zámkem, hotelem, konferenčním centrem, anglickým parkem a golfovým hřištěm stát nabízel v několika kolech elektronických aukcí. Vyvolávací cena postupně klesla z původních 1,16 miliardy korun až na 720 milionů korun. Ani to však investory nepřesvědčilo.
V posledním kole se sice přihlásil jeden zájemce a složil kauci, k samotnému příhozu ale nedošlo. Dražba tak skončila bez vítěze. Podle odborníků je hlavní překážkou kombinace památkové ochrany, vysokých provozních nákladů a nejisté návratnosti. Štiřín se tak stává ukázkou aktiva, u něhož ani výrazná sleva nemusí znamenat obchod.
Palác Broadway: 878 milionů za jistotu v centru Prahy
Na opačném pólu stojí Palác Broadway. Funkcionalistická budova mezi ulicemi Na Příkopě a Celetná se stala nejúspěšnějším státním prodejem roku 2025. V devátém kole aukce se přihlásili dva zájemci, příhoz však učinil pouze jeden, a to 17 minut před koncem a rovnou ve výši vyvolávací ceny zhruba 878 milionů korun.
Vítězem se podle ÚZSVM stala právnická osoba se sídlem v Praze. Prodej má ale háček: předkupní právo současného nájemce. Pokud ten do tří měsíců cenu dorovná, palác připadne jemu, jinak novému majiteli z aukce.
Je veřejná aukce tím nejlepším způsobem prodeje trofejních nemovitostí? Proč některé z nich nabízí stát už po několikáté? Roli může v některých případech hrát jejich cena, ale také nemožnost objekt využít dle svých představ.
Nedaří se je prodat. Buď jsou moc drahé nebo komplikované. Je stát dobrá realitka?
Reality
Palác Broadway patří k největším funkcionalistickým stavbám v historickém jádru Prahy. Díky kombinaci prémiové lokality a stabilního využití patří k nemovitostem, o které je na trhu dlouhodobý zájem.
Dům U Hybernů: Tichý obchod za 447 milionů
Druhý nejvyšší prodej v historii ÚZSVM proběhl bez větší pozornosti. Dům U Hybernů na náměstí Republiky se prodal za 447 milionů korun. Historický objekt vznikl přestavbou barokního kostela a v minulosti sloužil jako celní úřad, výstavní síň i divadlo. Po rekonstrukci z roku 2006 nabízí moderní divadelní sál a komerčně využitelné prostory.
Bezdružice: Pátý pokus o prodej
ÚZSVM znovu nabízí barokní zámek Bezdružice na Tachovsku, tentokrát s minimální cenou 48,5 milionu korun. Jde už o pátý pokus o prodej. Zájemci se mohou přihlásit do 19. ledna 2026, aukce proběhne 20. a 21. ledna. Podmínkou účasti je čtyřmilionová kauce.
Bezdružice mají bohatý příběh. Z původního středověkého hradu se během staletí stala rezidence, později soud, věznice a po roce 1952 dokonce podnikovou ozdravovnou ČKD Praha. V devadesátých letech prošel zámek rekonstrukcí a stal se kulturním centrem - pořádaly se zde koncerty i svatby. Jenže dnes je areál vyprázdněný. Zmizelo vnitřní vybavení i vyhlášená sbírka vycpaných zvířat. Zůstaly jen prázdné sály, památková ochrana a vysoké provozní náklady.
Národní dům na Vinohradech: Zájem byl, aukce padla
Šestý pokus o prodej Národního domu na pražských Vinohradech skončil neúspěchem, tentokrát však ne kvůli nezájmu trhu. Přestože byla složena alespoň jedna kauce, ÚZSVM aukci zrušil kvůli administrativní chybě a vypíše ji znovu.
Secesní budovu na náměstí Míru úřad nabízel za 523 milionů korun, tedy o 92 milionů méně než při předchozím pokusu. Hlavní město Praha mělo možnost případnou nabídku dorovnat. Národní dům přešel pod správu ÚZSVM na konci roku 2024 poté, co o něj neprojevila zájem žádná státní instituce.
Novorenesanční stavba z let 1893–1894 má čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží. Tři velké sály a několik salonků dnes slouží především pro plesy, koncerty a další společenské akce.
Řopíky: Rekordmani aukcí
Zatímco velké zámecké areály hledají kupce obtížně, zcela opačná situace panuje u řopíků, malých betonových bunkrů z 30. let minulého století. Tyto objekty se v aukcích ÚZSVM objevují pravidelně a zájem o ně bývá značný. Do některých dražeb se hlásí desítky zájemců a výsledná cena často výrazně převyšuje vyvolávací částku.
Kupujícími jsou především nadšenci do vojenské historie, sběratelé nebo lidé, kteří chtějí z bunkru vytvořit netradiční úkryt, sklad či turistickou atrakci. Řopíky se navíc někdy prodávají i bez přilehlého pozemku, pokud stojí na cizí parcele – ani to ale část zájemců neodrazuje.
Údajně jich je 10 tisíc a zatím se prodávaly skvěle. Za řopíky, betonové pevnosti, utrácejí hlavně milovníci vojenské historie. 
FOTOGALERIE: Nejdražší za sto tisíc, nejlevnější za třicet. Stát prodává další řopíky
Reality
Je jich 10 tisíc a prodávají se skvěle. Železobetonové pevnůstky, pro které se vneslo označení řopíky, si kupují nejenom milovníci vojenské historie, ale i architekti či podnikatelé. 
Řopíky jdou na dračku, některé vyjdou i na půl milionu korun. Jak je lze využít?
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
