Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Praha žádá méně zástavby, více zeleně. Radnice posílají připomínky k novému Metropolitnímu plánu

Metropolitní plán
ČTK
 ČTK

Zastupitelstva městských částí Praha 3, 5, 6 a 10 tento týden schválila připomínky k aktualizované verzi nového pražského územního plánu, takzvaného Metropolitního plánu. Jak vyplývá z vyjádření mluvčích radnic, týkají se především ochrany zeleně a cenných lokalit před nevhodnou zástavbou, zajištění dostatečné veřejné vybavenosti nebo ochrany pozemků určených pro stavbu škol. V třetím kole připomínkování je možné se vyjádřit do středy 3. prosince. Pokud nenastanou nepředpokládaná zdržení, zastupitelé by mohli 12 let připravovaný plán schvalovat v polovině příštího roku.

Současný pražský územní plán platí od roku 1999 a beze změny zákona může platit maximálně do konce roku 2028. Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013 za primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh a magistrátní odbor začal s projednáváním. Od té doby se uskutečnila dvě kola připomínkování, třetí začalo letos 20. října a podle plánů města by mělo být poslední.

Co žádají městské části?

Praha 6 schválila klíčové připomínky, mezi které patří zapracování územních rezerv pro pokračování plánovaného obchvatu Dejvic a prodloužení metra A na letiště, umístění tramvajové trati do ulice Dejvická, vymezení nových parků podél ulice Drnovská nebo kategorizace parku u koupaliště Džbán jako metropolitního.

Praha 10 požaduje například vymezení městského parku mezi ulicemi Ruská, Na Míčánkách a Tolstého, zakreslit do plánu náměstí u spojení ulic Kodaňská a 28. pluku, v ulici Bělocerkevská a na spojení ulic Vršovická a Minská nebo zapracovat malešickou průmyslovou zónu jako plochu určenou k postupné přeměně na rezidenční oblast. Radnice požaduje také zpracování územní studie pro brownfield Bohdalec-Slatiny, kterou již magistrát začal připravovat. Chce rovněž zmenšit plochu určenou k zástavbě v lokalitě Trojmezí a doplnit parkové plochy, které mají vzniknout při plánované drážní promenádě na místě zrušené trati do Hostivaře.

Praha 5 žádá mimo jiné lepší ochranu pozemků pro plánované školy, například na Barrandově. Dále chce radnice na plochách určených k výstavbě doplnit minimální úroveň komerčních ploch pro zajištění občanské vybavenosti bytové zástavby a požaduje také ochranu kapacit pro parkování, smíchovského přístaviště a zelených ploch Na Farkáně. Plán by podle městské části měl také chránit území kolem ulice Nad Laurovou s hodnotnými vilami před výškovou zástavbou.

Praha 3 ve svých připomínkách požaduje například zakreslení sociálního a zdravotního zařízení v areálu bývalého žižkovského nákladového nádraží, umožnění průchodu přes Olšanské hřbitovy nebo výškovou regulaci pro výstavbu u Parukářky.

V prvním kole veřejného připomínkování v roce 2018 dorazilo k návrhu plánu kolem 45 tisíc připomínek či námitek, po očištění od duplicit jich zbylo zhruba 15 tisíc. Magistrátní odbor je zapracoval a následovalo další kolo v roce 2022, kdy podle vyjádření ředitele magistrátního odboru územního rozvoje Filipa Foglara podnětů přišlo asi 18 300. Bez duplicit jich zůstalo kolem 11 tisíc a úředníci podle ředitele vyhověli či částečně vyhověli asi třem čtvrtinám z nich.

Nový plán má podle vyjádření IPR zefektivnit územní plánování a urychlit výstavbu. Oproti stávajícímu dokumentu zahrnuje výškovou regulaci či rozdělení na specifikované lokality a jejich ochranu, zároveň počítá se vznikem nových čtvrtí na nynějších brownfieldech. Podle informací institutu je v plánu prostor pro výstavbu 350 tisíc bytů.

Praha zveřejnila aktualizovaný návrh nového územního plánu

Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy. Byty se nestaví, úředníci dvacet let řádí

Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.

Přečíst článek

Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě

Obří investice mění hory. Velká Úpa spouští projekt, který budil emoce

Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.

Přečíst článek

Související

Praha

Jak se bude vyvíjet Praha? Město zveřejnilo Metropolitní plán. Lidé se k němu mohou vyjádřit do prosince

Přečíst článek
Ondřej Boháč, šéf IPRu a Petr Hlaváček, náměstek primátora

Šéf pražských plánovačů: Stavební zákon přinesl jen elektronizaci, nikoli digitalizaci

Přečíst článek
Primátor Bratislavy Matúš Vallo

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Přečíst článek

Proč mají fosilní firmy tak silný vliv na COP30? Aktivisté zveřejnili kompletní data

COP30
ČTK
 ČTK

Na 1600 účastníků klimatické konference COP30 v brazilském městě Belém má vazby na fosilní průmysl, tvrdí aktivisté z koalice Kick Big Polluters Out (Vyhoďte velké znečišťovatele). Podle nich firmy a organizace spojené s těžbou ropy, plynu či jiných fosilních paliv, mají na konferenci početnější zastoupení než jakákoliv jiná země vyjma hostitelské Brazílie.

Podle agentury AFP, která viděla celý seznam předložený aktivisty koalice, jsou jako osoby s vazbami na fosilní průmysl uváděni zástupci těžařských společností, oborových asociací, nadací, které jsou pod vlivem těžařských společností, a také třeba přepravní firma jako dánská Maersk, či zástupci automobilek, například skupiny Volkswagen. Mezi 1600 lobbisty je například i francouzská firma EDF, která vyrábí zlomek elektrické energie z uhlí.

Podle seznamu zveřejněného sekretariátem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) na začátku konference 10. listopadu se k účasti zaregistrovalo na 56 tisíc lidí. Z nich ale 11 500 lidí tvoří zástupci státních a veřejných institucí a dalších 4000 novináři.

Češi zasluhují pochvalu za třídění elektroodpadu, zato se zelenou elektřinou je to horší

Dobré úmysly často vedou k nešťastným koncům, ukazuje letos počínání Evropské komise v udržitelných regulacích. Čím si pošramotila důvěryhodnost a co jí lze naopak přičíst k dobru? Kde drhne přechod k nové energetice? A přináší udržitelnost omezení nebo i nové svobody? Přečtete si v následujícím souhrnu zajímavostí z dalších sedmi dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.

Přečíst článek

Rozruch na konferenci

V jedné z diskuzí na COP30 vystoupil šéf firmy TotalEnergies Pouyanné. Podle agentury AFP se jedná o jednoho z mála vysokých manažerů těžařských a ropných firem, kteří na konferenci přijeli. Na dotaz aktivisty ze skupiny Greenpeace uvedl, že se nepovažuje za lobbistu. „Byl jsem pozván. Přijel jsem a věřím v dialog,“ uvedl Pouyanné. Na další otázku, zda těžba fosilních paliv přispívá k prudším hurikánů a meteorologickým jevům nechtěl odpovědět. „Nejsem meteorolog,“ řekl.

Ekologičtí aktivisté kritizují dlouhodobě podle nich velký vliv fosilního průmyslu na jednání klimatických konferencí OSN. Jsou přesvědčeni, že není správné, aby o nápravě klimatických problémů rozhodovali ti, kteří je svou činností ve výrazné míře způsobili. Firmy, které jsou v této souvislosti zmiňovány, podobný postoj odmítají.

Související

Bill Gates

Karel Pučelík: Nezajímá mě, co říká Bill Gates. Klimatické divadlo vlivných nás dovede akorát ke hladomoru

Přečíst článek

Trump se chystá zažalovat BBC, na odškodném chce až pět miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump chce stanici BBC zažalovat až o pět miliard dolarů, tedy 105 miliard korun, uvádí agentura AFP. Dodal, že žalobu kvůli svému sestříhanému projevu ze 6. ledna 2021 chce podat příští týden.

BBC čelí již týden velkému tlaku kvůli sestříhání Trumpova projevu, kvůli němuž rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová. Trump již v týdnu prohlásil, že stanice podvedla veřejnost a že má povinnosti ji zažalovat. Jeho právníci poslali BBC předžalobní výzvu a dali čas na reakci do pátku.

„Budeme je žalovat o jeden až pět miliard dolarů, pravděpodobně během příštího týdne. Myslím, že bych to měl udělat. Oni sami přiznali, že podváděli,“ uvedl prezident.

Trump 6. ledna 2021 přednesl projev krátce před tím, než jeho stoupenci ve Washingtonu zaútočili na Kapitol, sídlo Kongresu USA. Stalo se to v době, když se tam zákonodárci sešli, aby potvrdili vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách v listopadu 2020. BBC v dokumentárním pořadu Panorama v roce 2024 projev sestříhala tak, aby podle kritiků vznikl dojem, že prezident své příznivce k napadení Kapitolu vyzval. Vnitřní audit stanice na nesrovnalosti upozornil, jeho zpráva se před týdnem dostala do médií a BBC od té doby čelí značnému tlaku. Kritici stanici mimo jiné vyčítají, že za zhruba rok chybu nenapravila a viníky nepotrestala.

Bill Gates

Karel Pučelík: Nezajímá mě, co říká Bill Gates. Klimatické divadlo vlivných nás dovede akorát ke hladomoru

Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme