Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Nebude nutné jít na očkování, prostě vypijete pivo a potřebnou očkovací látku dostanete v něm, tvrdí americký virolog Chris Buck. Jde o prosazování zajímavého nápadu, jak očkování zjednodušit a zpříjemnit a ještě přeměnit farmaceutický průmysl. Ale postup současně porušuje základní pravidla vývoje léčivých přípravků.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Med celosvětově patří mezi ve světě nejvíce falšované potraviny. Padělatelé této sladkosti nejenže obírají lidi o peníze, ale potenciálně ohrožují jejich zdraví. Do odhalování padělků se zapojuje věda, zejména chemie, fyzika a nyní také umělá inteligence.
Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Historie se opakuje, v tomto případě po šesti desetiletích. Dvě vědkyně ve státních úřadech v jedné ze zdánlivě nejsvobodnějších zemí světa, ve Spojených státech, čelily tlakům, aby slevily z odborných principů. Šlo přitom o životy lidí. Ta první před lety vyhrála. A ta druhá nyní? Zatím ne.
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
V tomto týdnu byli oznámeni noví držitelé Nobelovy ceny s výjimkou laureáta v oboru ekonomie, který bude vyhlášen v pondělí. Vítězové v každém oboru se podělí o 11 milionů švédských korun čili 24,5 milionu korun českých. To není špatné. Existují však i odměny vyšší. Jenomže o nich, na rozdíl od Nobelovy ceny, slyšel jen málokdo.
Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.
