Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
V tomto týdnu byli oznámeni noví držitelé Nobelovy ceny s výjimkou laureáta v oboru ekonomie, který bude vyhlášen v pondělí. Vítězové v každém oboru se podělí o 11 milionů švédských korun čili 24,5 milionu korun českých. To není špatné. Existují však i odměny vyšší. Jenomže o nich, na rozdíl od Nobelovy ceny, slyšel jen málokdo.
Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Mladí lidé přestávají být šťastní a psychicky spokojení, naznačuje nová studie, která se zabývala spokojeností obyvatel s jejich životem ve 44 zemích světa. Právě zástupci této generace totiž nejčastěji ve výzkumech sdělovali, že je trápí pocity zoufalství, neštěstí či špatné duševní pohody. Proč tomu tak je? Odpověď je strašidelná: nevíme.
Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.
Čínský výrobce robotů Unitree nabízí malého humanoidního (člověku podobného) robota za cenu nečekaně dostupnou. Je neobyčejně hbitý, ale domácí práce zatím nezvládne. Jedině že si ho sami dobře přeprogramujete.
Blíží se školní rok, tak si dovolme „školní“ otázku: Kolik států leží v Evropě? Ovšem pokud budete chtít za odpověď jedničku, nebude vám stačit říci jedno konkrétní číslo.
Americká vesmírná agentura NASA vyhlásila soutěž pro konstruktéry, kteří navrhnou kola pro budoucí měsíční vozidlo. Může na tom vydělat NASA i světový technický pokrok. Jen účastníci soutěže na tom prodělají. Ale asi jim to nebude vadit.
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Nepodvádějte a nepoužívejte umělou inteligenci, říkali ještě přednedávnem učitelé na čínských vysokých školách studentům. Dnes je naopak povzbuzují, aby tento nástroj využili. Ne k tomu, aby si od stroje nechali napsat celý úkol, ale aby se naučili dobře jej řídit.
Afrika má díky potenciálu obnovitelné energie šanci stát se výkladní skříní zelených technologií. Anebo také varovným příkladem toho, co se může pokazit, pokud nedokáže vynikající příležitost správně uchopit.
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
