První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.
Americká kosmická společnost SpaceX se chystá na burzu a přitom mění cíle svého podnikání. Má ještě svůj romantický cíl letět na Mars? Nebo chce stavět továrnu na Měsíci? Postaví datová centra na oběžné dráze Země? Ale nezanedbá tím svůj současný byznys, jímž je budování komerčních kosmických lodí, vynášení satelitů do vesmíru a budování vlastní sítě družic? Potenciální investoři mají právo být zmateni.
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Dvě unikátní linie geneticky upraveného ječmene vyseli tento týden na malém pokusném poli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci. Jde o důležitý odborný experiment, ale současně i o pokus prolomit nechuť evropských spotřebitelů i regulačních orgánů ke genetickému inženýrství zemědělských plodin.
Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.
Alkohol přináší nejen nekonvenční, ale někdy i užitečné nápady. Dva američtí výzkumníci nyní informovali, že ze zbytků po výrobě bourbonu dokážou vytvořit výkonné kondenzátory pro uložení energie. Tím samozřejmě nevyřeší všechny světové energetické problémy. Ale připomínají, že invence se dá uplatnit všude.
Letošní rok by měli do lépe situovaných domácností začít ve větším množství proudit humanoidní, tedy lidem podobní roboti a dělat tam domácí práce, říkají předpovědi. Ale zatím se zdá, že to ještě nebude tak žhavé. A zřejmě oprávněně.
Špičkový vědecký časopis Nature vyzval tento týden, aby využívání umělé inteligence v ozbrojených konfliktech bylo pozastaveno až do sjednání mezinárodní normy pro takovéto počínání. Zatím prý vzniká nebezpečné vakuum, které může vést ke ztrátám na životech civilistů. Je to postoj lidsky pochopitelný, ale v tuto chvíli neuskutečnitelný.
Z důvodů objektivních i velmi subjektivních se lidé bouří proti stavbám velkých datových center. Investoři do umělé inteligence se tedy budou muset s jejich odporem vypořádat. Případně datová centra přestěhovat do severských končin nebo až do vesmíru, což podle nových propočtů nemusí být tak obtížné, jak by se zdálo.
Technika bývá někdy zákeřná. Když mobilní telefon pomáhá posuzovat váš zdravotní stav, pravděpodobně vám bude fandit. Což může být příjemně lichotivé, ale nezdravé, upozorňuje studie v renomovaném lékařském časopise The Lancet.
Každý zná kalifornské Silicon Valley čili Křemíkové údolí. Jen málokdo však ví o Lithium Valley neboli Lithiovém údolí, které leží v témže americkém státě. Mohlo by přispět k rozvoji nejmodernějších technologií, ale paradoxně tomu brání obavy z problémů starých dlouhé desítky let.
Robot bude díky umělé inteligenci stále chytřejší, univerzálnější, převezme více úkolů ve výrobě i ve službách, opečuje seniory, soudí Mezinárodní federace robotiky. Rizika takovéhoto vývoje však spíše přehlíží.
Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.
Jeden z největších vědeckých projektů v lidských dějinách získal od soukromých dárců rekordních 860 milionů eur. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že tato částka směřuje na stavbu nového obřího urychlovače. Pozoruhodné je, že vynaložené peníze s největší pravděpodobností nepřinesou dárcům ani nepřímý ekonomický přínos. Jde o příspěvek na poznávání základů vesmíru, píše ve své analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v nejbližších měsících neplánuje cestu do Číny, ačkoli pozvání od čínské diplomacie má. Řekl to v televizi Prima. Debaty o možné cestě představitelů české vlády do Číny se objevily poté, co kabinet odmítl poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letadlo✈️ na cestu s podnikatelskou delegací na Tchaj-wan.
