Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Společnost Akido Labs využívá velký jazykový model (LLM) nazvaný Scope AI. Pro pacienta je podstatné, že místo s lékařem tráví v ordinaci většinu času, anebo i veškerý čas se zdravotním asistentem. Tedy člověkem, který má jen minimální zdravotnické vzdělání, takže jeho plat je jen zlomkem příjmu lékaře.
Jak to vypadá v praxi?
Společnost Akido Labs v tuto chvíli spolupracuje s asi 250 lékařskými ordinacemi v 96 městech, zejména v jižní Kalifornii. Když pacientovi není dobře, zavolá do ordinace, aby se objednal. A obvykle s překvapením zjistí, že může přijít už následující den. Něco takového si v jiných ordinacích mohou dovolit jen velmi bohatí pacienti, kteří jsou schopní zaplatit mastnou sumu za rychlé vyšetření anebo si hradí velmi nákladný druh zdravotního pojištění.
Zdravotní asistent, s nímž pak pacient v ordinaci mluví, na něj nijak nespěchá. Systém umělé inteligence v reálném čase analyzuje probíhající rozhovor, navrhuje asistentovi vhodné doplňující otázky podle pacientových příznaků. Podle potřeby je možné pacientovi změřit tlak či udělat jiné běžné vyšetření.
Pak umělá inteligence určí pravděpodobnou diagnózu a doporučí další postup, včetně předepsání léků. Lékař může doporučení rovnou schválit, aniž by pacienta vůbec viděl, nebo je může nějak upravit. Případně pacienta sám vyšetří či pošle na další testy. Prashant Samant, výkonný ředitel Akido Labs, tvrdí, že díky tomuto přístupu může lékař ošetřit čtyřikrát až pětkrát víc pacientů než dříve. Pacient tedy ušetří čas, který by musel čekat, než na něj po týdnech čekání dojde řada na vyšetření.
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?
Enjoy
Zdravotnické náklady je nutné snížit
Systém se již používá v některých amerických kardiologických a endokrinologických ambulancích a ordinacích praktických lékařů. Hodně jej využívají nemocní, kteří nemají zdravotní pojištění anebo jsou zařazeni v systému Medicaid, což je specifický veřejný pojišťovací program pro chudé Američany. Jiné zdravotní pojišťovny však stále obvykle požadují, aby lékař pacienta opravdu viděl a mluvil s ním, než mu stanoví diagnózu a určí léčbu.
Američané však stárnou, a jsou tedy víc nemocní. Bude obtížné pro ně za nynějších podmínek zajistit dostupnou zdravotní péči. Navíc systém Medicaid čeká v následujících deseti letech snížení federálního financování o 15 procent (přes tisíc miliard dolarů).
Neboli: Náklady na zdravotní péči (zejména u těch méně bohatých obyvatel) bude nutné snížit. K tomu může pomoci technika, třeba právě systémy umělé inteligence.
Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
Umělá inteligence navrhla léky. V laboratoři je otestovali. A fungují
Enjoy
Člověk jako spojka s počítačem
Bude se to pacientům líbit? Většině určitě ne. Spousta lidí má pocit, že lékař prostě musí být lepší než nějaká mašina. Což nemusí být úplná pravda. Nástroje umělé inteligence dnes úspěšně vyhodnocují třeba rentgenové snímky ze screeningových programů, hledají lékařům odborné informace v záplavě odborné literatury, dělají zápisy z porad a vyhodnocují je. Jejich role bude určitě narůstat.
Pacienti to ještě obvykle přijmout nechtějí. I proto společnost Akido Labs neposadí nemocného rovnou před nějaký chatbox, který by se s ním bavil přímo. Stále používá lidského zdravotního asistenta. Ten sice reálně funguje jen jako spojka s počítačem, ale není to příliš poznat. Pacient se baví s lidským asistentem a neví, jak do zadávání otázek a dalšího hodnocení zasahuje umělá inteligence.
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí
Enjoy
Nové technologie, stará legislativa
Systém Scope AI v tuto chvíli naráží na legislativní zádrhel, protože zákony zatím vycházejí z předpokladu, že léčí lékař a ten také za svá rozhodnutí odpovídá. Společnost Akido Labs ovšem soudí, že tuto podmínku splňuje. Její lékaři sice pacienta možná ani nikdy neuvidí, ale kontrolují a schvalují veškeré diagnostické a léčebné návrhy.
Představitelé Akido Labs tvrdí, že jejich umělá inteligence má 92procentní úspěšnost v diagnostice, což vůbec není špatné při diagnostice založené jen na rozhovoru s nemocným a na jeho zdravotní dokumentaci. Ale zatím nepředstavili rozsáhlejší klinické studie, které by porovnaly výsledky péče poskytované pomocí Scope AI s tradiční návštěvou u lékaře.
Nicméně zapojení umělé inteligence do medicíny nabízí hodně, a to třeba i pro Českou republiku. I tady pacienti dlouho čekají, než se dostanou na vyšetření. Lékaři významnou část pracovní doby neléčí, ale vyplní ji rutinní nebo administrativní činností, kterou by za ně umělá inteligence zvládla udělat. A také u nás rostou náklady na lékařskou péči. Kdyby je nové technologie dokázaly srazit, nebylo by to na škodu.
Starých lidí přibývá a mnozí z nich potřebují péči, jakou jim jejich rodina není schopna zajistit. Profesionálních, schopných a také ochotných a chápavých pečovatelů však není dost. Zastoupit je zřejmě dokáže pouze technika a v budoucnu zejména roboti.
Kdo se o vás postará ve stáří? No přece roboti
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
