Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.

Šlo o ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, které nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu. Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb a mluvčí ministerstva vnitra na společné tiskové konferenci uvedli, že polská pohraniční stráž ve středu ráno zaznamenala ruský kutr nedaleko od podvodního plynovodu, nad kterým se asi na 20 minut zastavil. Rusové pak uposlechli radiového pokynu, aby okamžitě odpluli. Podrobností se mluvčí zdrželi, uvedli jen, že každý měsíc se stává několik podobných incidentů.

Týž deník dnes zveřejnil rozsáhlou zprávu, podle které ruská vojenská rozvědka GRU mohla připravovat diverzní akce v Polsku, Německu a Litvy za použití dronů a plechovek s nálepkami kukuřice, obsahujícími ale výbušniny. Připravované akci předcházelo rozesílání balíčků, které vznítily ve skladech v Anglii a Německu. Většinu podezřelých se následně polským a litevským úřadům podařilo zadržet.

Aktualizováno

Německý tisk varuje: Česku hrozí po volbách změna západního směřování

Volby 2025

Česko by mohlo po nadcházejících parlamentních volbách změnit dosud jasný prozápadní kurz a obrátit se po vzoru Slovenska na východ. Rýsuje se totiž vítězství politického chameleona Andreje Babiše, jehož možní koaliční partneři jsou otevřeně proruští, píší v komentářích k českým volbám německá média, včetně listů Frankfurter Rundschau či Sächsische Zeitung. Z Česka by se podle nich mohl stát nový problémový člen Evropské unie. Proto budou volby ostře sledované nejen v Bruselu, ale také v Kyjevě, Moskvě a v Berlíně. Volby do české Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října.

ČTK

Přečíst článek

Polský vzdušný prostor narušily v polovině září dvě desítky ruských dronů, kvůli jejichž likvidaci zasahovaly vzdušné síly NATO. Polsko od té doby hovořilo o několika menších incidentech a opakovaně nasazovalo stíhačky k ochraně svého území při ruských útocích na západě Ukrajiny. Podobné ruské akce hlásily také další země jako Estonsko či Rumunsko.

Součástí evropské reakce na pokračující ruskou válku na Ukrajině, o jejíž ukončení usiluje americký prezident Donald Trump i ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj, musí být podle Macrona větší tlak na flotilu plavidel, která Moskvě pomáhá obcházet sankce zaměřené na vývoz ruské ropy. EU uplatňuje sankce vůči desítkám těchto lodí, podle kritiků však účinně nebrání obcházení sankcí.

Francouzští vojáci ve středu u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle francouzských úřadů součástí této ruské flotily, a zadrželi dva členy posádky.

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně. Rusko není hrozbou jen pro Ukrajinu, ale pro nás všechny, zdůraznila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která schůzku pořádá.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení před evropskými vůdci Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Aktualizováno

Putin a Zelenskyj by se měli setkat, řekl Trump v projevu generálům

Politika

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.

ČTK

Přečíst článek

Nikdo nesmí být naivní

Dánská premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Stále intenzivnější jsou podle Frederiksenové i ruské hybridní hrozby. „Jednou jsou to vojenské drony, jindy migranti na hranicích, útoky na kritickou infrastrukturu, rozsévání dezinformací či snahy ovlivnit demokratické volby,“ vyjmenovala šéfka dánské vlády.

Politici by podle ní ale měli svým občanům pomoci zajistit i ekonomickou bezpečnost, například pracovní místa či dostupné bydlení, a ulehčit jim v každodenních těžkostech. „Musíme budovat i ekonomicky silnější Evropu,“ dodala. Za další důležité téma označila boj s nelegální migrací.

Rusko je připraveno na eskalaci konfliktu

Nedávná narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem a nasazení ruských dronů v Polsku podle ukrajinského prezidenta ukazují, že se něco podobného může stát kdekoli v Evropě. „Incidenty s drony v celé Evropě jasně ukazují, že Rusko je připraveno válku eskalovat a že se nikdy nejednalo jen o Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj evropským lídrům na summitu EPS v Kodani. Poznamenal, že Ukrajina má kvůli válce bohaté zkušenosti s bojem proti dronům. „Jsme připravení Dánsku i dalším zemím pomoci,“ řekl.

Rusko má podle Zelenského stále zdroje potřebné k tomu, aby ve válce pokračovalo, i proto je třeba vyvinout na Moskvu další tlak. Konkrétně hovořil o potřebě zasáhnout proti tankerům s ropou z takzvané ruské stínové flotily, jak jsou označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení. „Je potřeba rovněž podpořit výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa a přestat kupovat ruskou ropu a plyn,“ dodal s tím, že této výzvě by mělo bedlivě naslouchat „zejména Maďarsko“.

Právě Budapešť a Bratislava mají dlouhodobě námitky proti postupu EU ohledně ukončení energetického dovozu z Ruska. Evropská komise navrhla přestat do roku 2027 dovážet veškeré ruské energie.

Orbán: Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

ČTK

Přečíst článek

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina, ale i Moldavsko či země západního Balkánu nadále usilují o členství v EU a že je zapotřebí, aby v tomto ohledu „bylo v přístupovém procesu dosaženo určitého pokroku“. „Jsme připraveni otevřít první klastr,“ dodal ukrajinský prezident s odkazem na soubory, které při vyjednávání vždy zahrnují několik tematických přístupových kapitol.

Předseda Evropské rady António Costa se snaží o prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa by chtěl ale prosadit prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předseda unijních summitů svůj návrh představil ve středu na neformálním summitu EU v Kodani a „počáteční zpětná vazba byla konstruktivní s výjimkou Maďarska, které vyjádřilo nesouhlas“, nechal se slyšet unijní zdroj.

Oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem byl dojednán již v první polovině roku 2024 za belgického předsednictví. Varšava doufala, že se během polského předsednictví v letošním prvním pololetí podaří otevřít úvodní kapitoly těchto jednání, nicméně se tak nestalo a patová situace trvá.