Předseda ANO a pravděpodobný budoucí premiér by pokládal za nejlepší řešení, pokud by strana Motoristé sobě nominovala do vlády odborníky, obdobně jako hnutí SPD.
Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).
Nová verze elektronické evidence tržeb (EET), kterou chce zavést rodící se vláda ANO, SPD a Motoristů, by měla začít platit od ledna 2027. Podle budoucí ministryně financí Aleny Schillerové má systém nově zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky, aby se předešlo zbytečné administrativě.
Po volbách se formuje nová vládní většina. Podpis dohody má přijít symbolicky v den první schůze Sněmovny. Formující se vláda tří stran (ANO, SPD a Motoristů sobě) má podle předsedy ANO Andreje Babiše vyjasněné hlavní body spolupráce.
Nová Poslanecká sněmovna bude mít čtyři místopředsedy, oznámil předseda ANO Andrej Babiš. Místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová začne jednat s opozicí, které ANO nabízí vedení osmi výborů, tří komisí a jedné stálé delegace. V končícím období bylo místopředsednických pozic v dolní parlamentní komoře šest. ANO mělo dva, a to Karla Havlíčka a Aleše Juchelku. Funkci místopředsedy Sněmovny dále zastávali Věra Kovářová (STAN), Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti).
Šéf vítězného hnutí ANO v nedávných českých sněmovních volbách Andrej Babiš zvládá vyjednávání se dvěma možnými partnery o vytvoření vládní koalice a dělá kroky, aby v kabinetu neměl „magory“. Napsal to slovenský list Pravda k jednání ANO s hnutím SPD a s Motoristy. Pravda i další slovenská média informovala také o někdejších údajných rasistických, sexistických či homofobních výrocích čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka na sociálních sítích. Podle portálu Aktuality.sk Babiš o vládě vyjednává s amatéry.
Většina obyvatel se přiklání k tomu, aby Sněmovna vydala předsedu ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Vyplývá to z průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro Českou televizi (ČT), jehož výsledky televize zveřejnila v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. Pro Babišovo vydání se vyslovilo v průzkumu 56 procent respondentů, proti 41 procent oslovených lidí.
Motoristé chtějí do vlády poslat jen vlastní poslance. Včetně kontroverzního Filipa Turka. Hnutí odmítá, že by jeho čestný prezident šířil na sociálních sítích rasistické nebo extremistické výroky, jak tvrdí Deník N. Motoristé podají trestní oznámení na Deník N i na autory článku, uvedl předseda strany Petr Macinka.
Současný předseda strany, premiér Petr Fiala se po prohře koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) ve sněmovních volbách rozhodl, že po 12 letech v čele ODS skončí. Vedle Kupky se jako o možném kandidátovi na předsedu spekuluje o jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi, který je dlouholetým oponentem Fialy.
V popředí televizního volebního dění stojí nejen politici, ale také moderátoři, kteří utvářejí podobu veřejné diskuse. Jednou z hlavních postav letošních voleb se tak stala i Terezie Tománková, která jako moderátorka provázela diváky sérií debat a volebních přenosů na CNN Prima News. „Volby mi stále doznívají v hlavě,“ říká v rozhovoru VIP Eva Talks s Evou Čerešňákovou.
Petr Fiala sice oznámil de facto konec svého působení ve vrcholové politice. Přesto se ještě dopustil jedné chyby, která se může nevyplatit. Ačkoli vyloženě pykat za ni nejspíš on už nebude.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
